HZS Moravskoslezského kraje  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Informace pro občana aneb Chování při vzniku mimořádných událostí

V této části lze najít informace o chování obyvatelstva při vzniku mimořádné události. 

  • Ochrana při vzniku mimořádných událostí
  • Činnosti po varoném signálu
  • Žádoucí chování obyvatelstva v zónách havarijního plánování
  • Způsob a realizace ukrytí při vyhlášení krizových stavů
  • Ochrana před povodněmi
  • Činnost po teroristickém útoku
  • Zásady opuštění bytu
  • Evakuační zavazadlo

Ochrana při vzniku mimořádných událostí

Při nevojenském ohrožení budou využívány k ochraně obyvatelstva po vzniku mimořádné události doprovázené únikem nebezpečné látky přirozené vlastnostistaveb ve vyšších patrech budov v kombinaci s improvizovanou ochranou dýchacích cest a povrchu těla. K ochraně budou prováděny v těchto stavbách úpravy místností proti průniku nebezpečné látky. V místnosti se utěsní okna, dveře a jiné otvory pomocí samolepících pásek, polyetylenových folii a tím se zamezí průnik látky do místnosti. Průnik látky okny do místnosti lze snížit i navlhčenými záclonami a závěsy. V bytě je nezbytné vypnout a utěsnit veškerou ventilaci (klimatizaci, větrací systémy, topidla, digestoře, světlíky a sebemenší otvory (klíčové dírky), kde se může vyskytnout netěsnost.Budovy budou opuštěny jen na pokyn velitele zásahu. Ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla bude prováděna především improvizovaným způsobem s využitím prostředků všeobecně dostupných v domácnostech, na pracovištích apod.Budou využívány jednoduché pomůcky (prostředky improvizované ochrany), které si občané připraví svépomocí a které omezeným způsobem nahrazují typizované prostředky individuální ochrany.
  • k ochraně dýchacích cest se použije navlhčená rouška (složený kapesník, ručník, utěrka) přiložená na nos a ústa. Rouška se upevňuje v zátylku šálou nebo šálkem,
  • k ochraně hlavy se použije čepice, klobouk, šála nebo kukla. Vlasy musí být úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy má chránit současně čelo, uši a krk,
  • oči se chrání brýlemi (lyžařské, plavecké, motoristické). Pokud nejsou brýle k dispozici, lze oči chránit přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí nebo gumou v úrovni lícních kostí,
  • povrch těla se chrání kombinézou, kalhotami, pláštěnkou do deště, šusťákovou sportovní soupravou. Tyto improvizované ochranné oděvy se musí dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic,
  • nohy se nejlépe chrání vysokými botami nebo holínkami, ruce nejlépe chráníme gumovými nebo koženými rukavicemi,
  • při návratu ze zamořeného prostředí do bytu odložte v předsíni veškerý svrchní oděv do igelitového pytle a zavažte jej. Pokud je to možné pečlivě se osprchujte, otřete se do sucha a oblečte se do čistého oděvu.

Zásady chování při havárii s únikem nebezpečných látek

Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti

  1. Uzavřete a utěsněte okna
  2. Sledujte zprávy
  3. Připravte si prostředky improvizované ochrany
  4. Budovu opustíte pouze na pokyn

leták ke stažení zde.

Činnosti po varoném signálu

Obecné zásady, které je nutno dodržovat:

  1. Snažte se získat ověřené informace z oficiálních zdrojů
  2. Nerozšiřujte neověřené poplašné zprávy
  3. Varujte ostatní ohrožené osoby
  4. Nepodceňujte vzniklou situaci
  5. Pomáhejte sousedům, starým a nemocným
  6. Uposlechněte pokynů záchranných složek

V ČR je zaveden jeden varovný signál.

signal.bmp
 

Všeobecná výstraha kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin.

Co dělat, když zazní tento signál

  1. Okamžitě se ukryjte v nejbližší budově. Zavřete a utěsněte dveře a okna. Poslouchejte sirény? jsou pravděpodobné verbální informace. Zapněte rozhlas a televizi.
  2. Co dělat, když bude nařízena evakuace.
    Dodržujte pokyny správních úřadů, dbejte pokynů velitele zásahu.

Leták ke stažení zde

Žádoucí chování obyvatelstva v zónách havarijního plánování

Zóna havarijního plánování je území v okolí provozovatelů zařazených do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, v němž jsou uplatňovány požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Zónu havarijního plánování stanovují krajské úřady (před rokem 2002 okresní úřady). Vnitřní hranicí zóny havarijního plánování tvoří areál objektu/zařízení provozovatele. Vnější hranice zóny havarijního plánování je stanovena dle vyhlášky MV č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.

Informace pro obyvatelstvo v zóně havarijního plánování v MSK:

Ochrana obyvatelstva v zónách havarijního plánování je zajištěna především plánem varování obyvatelstva a plánem ochrany osob. Plán varování obyvatelstva řeší způsoby varování obyvatelstva, včetně popisu žádoucího chování obyvatelstva po varování, způsoby předání informací o žádoucím chování občanů v případě havárie a o ukončení havárie, odpovědnosti za varování. Plán ochrany osob zahrnuje oblasti individuální ochrany, ukrytí a evakuace obyvatelstva. Ochrana obyvatelstva při těchto haváriích je zaměřena na možnosti improvizovaného ukrytí obyvatelstva v budovách s využitím prostředků individuální improvizované ochrany. Stručné zásady jak se v případě průmyslové havárie chovat získá obyvatelstvo v průběhu havárie především ze sdělovacích prostředků, případně dalšími způsoby (např. VRZ na vozidlech příslušníku Policie ČR a Městské policie).

Žádoucí chování občanů v případě vzniku chemické havárie

  • leták ke stažení zde.

Způsob a realizace ukrytí při vyhlášení krizových stavů

 

Ukrytí obyvatelstva v Moravskoslezském kraji se plánuje a zabezpečuje ve všech obcích a městech. K ukrytí osob žijících a pracujících v obcích a městech budou využívány stálé úkryty a improvizované úkryty.
Stálé úkryty (SÚ) jsou ochranné stavby trvalého charakteru, které byly projektovány a postaveny tak, aby poskytly účinnou ochranu ukrývaných osob proti účinkům střepin, tlakové vlny, světelného záření i pronikavé radiace. Většina těchto úkrytů je vestavěná v obytných domech a jiných stavbách. Tvoří je stálé tlakově odolné úkryty a stálé protiradiační úkryty. Část těchto úkrytů je dvouúčelově využívaná. Otvory úkrytů lze hermeticky uzavřít. Jsou vybaveny odpovídajícím filtroventilačním zařízením s filtry pohlcujícími bojové otravné látky a radioaktivní prach a dalším technologickým vybavením a sociálním zařízením, umožňujícím pobyt ukrývaných osob v úkrytu po dobu až 3 dnů. Stropní konstrukce nad vestavěnými úkryty v budovách jsou stavebně provedeny tak, aby unesly váhu trosek zřícených budov. SÚ musí být bez ohledu na odolnost a umístění připraveny přijmout ve stanovených lhůtách osoby k ukrytí. Po vyhlášení válečného stavu se před vlastním přijetím osob zpohotovují podle zpracovaných postupů (harmonogramu zpohotovení) do 3 dnů odborně vycvičenými osobami (krytovými družstvy) znajícími ochranný provoz úkrytů. Doby zpohotovení jsou uvedeny v evidenci stálých úkrytů. Vyžaduje-li to situace, může být kapacita úkrytu překročena nejvýše o 20% . Údržbu a připravenost úkrytu k použití zajišťuje jejich majitel. Stálé úkryty, které byly vybudovány pro ochranu obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení, nelze z hlediska doby jejich zpohotovení a nerovnoměrného rozložení využít při nevojenském ohrožení.

Improvizované úkryty (IÚ) jsou vhodným způsobem upravené podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách. Budují se k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě krizového stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. Vhodnými prostory pro zřízení improvizovaných úkrytů jsou podzemní prostory v budovách nebo prostory částečně zapuštěné pod úrovní terénu, nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy. Je vhodné, aby obvodové zdivo IÚ mělo co nejmenší počet oken a dveří s minimálním množstvím prací nutných pro úpravu (všeobecně platí: čím silnější je zdivo a zapuštění úkrytu pod úrovní terénu, tím kvalitnější je ochrana). Podlahová plocha pro ukrývanou osobu se volí do 1,5 m 2 , ochranný součinitel stavby (udává, kolikrát je úroveň radiace radioaktivního záření v úkrytu menší než úroveň radiace radioaktivního záření ve výšce 1m nad odkrytým terénem) by měl být větší než 50 . Součinitel ochrany stavby se určuje výpočtem. Doporučuje se, aby jeden IÚ neměl větší kapacitu než 50 ukrývaných osob. Úkryty musí mít vyřešeno větrání. Výběr vhodného prostoru ke zřízení IÚ se provádí v době míru. Úkryty se budují s využitím materiálních prostředků z místních zdrojů podle určených postupů do 5 dnů v těchto etapách:

  1. v první etapě se provádí vyklizení vybraného prostoru, kontrola uzávěru páry, plynu, vody, elektrické energie a příprava k příjmu ukrývaných osob;
  2. v druhé etapě se provádějí úpravy v úkrytu, zejména přívodu vzduchu, utěsnění, vnitřní a venkovní úpravy;
  3. ve třetí etapě se provádějí opatření ke zvýšení ochranných vlastností, zejména zesílení únosnosti stropních konstrukcí podpěrami, zvětšení zapuštění úkrytů násypy a provedení opatření k nouzovému opuštění úkrytu.

Odpovědnost za plánování a zabezpečení ukrytí při vojenském ohrožení na území obce a města

Ukrytí na území obcí a měst (dále obec) se zabezpečuje a provádí v Moravskoslezském kraji podle zpracovaných plánů ukrytí obce. Plány ukrytí řeší konkrétní otázky ukrytí, to znamená konkrétní přidělení úkrytu pro jednotlivé osoby vzhledem na možnosti ukrytí v doběhových vzdálenostech do 500 m od místa bydliště a zajištění materiálu pro budování improvizovaných úkrytů apod. Odpovědnost za zpohotovení SÚ a IÚ mají starostové obcí, vedoucí právnických osob, ředitelé školských zařízení, podnikající fyzické a fyzické osoby, které vlastní SÚ a budovy určené plánem ukrytí ke zřízení IÚ. Ukrytí organizují orgány státní správy, samosprávy, právnické, podnikající fyzické a fyzické osoby. Personálně zpohotovení úkrytů zabezpečují majitelé, uživatelé i jiné osoby.

 Kdo poskytuje informace o tom, kde se občané budou konkrétně ukrývat
Tyto informace může poskytnout pouze obecní úřad, který zabezpečuje ukrytí na území obce při výkonu státní správy, a to na základě jím zpracovaného plánu ukrytí a zaměstnavatel k ukrytí svých zaměstnanců.

Kdo vede a jaká se vede evidence stálých úkrytů
Evidenci stálých úkrytů vede Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (jeho územní odbory) a obecní úřady.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje vede evidenci stálých úkrytů v kraji. Evidence úkrytů se zaznamenává v Evidenčních listech SÚ . Evidenční číslo úkrytu je přidělováno hasičským záchranným sborem kraje. Evidence stálých úkrytů je upřesňována s vlastníky úkrytů. Na základě žádosti vlastníka stálého úkrytu provádí hasičský záchranný sbor kraje jeho vyřazení s evidence. Ke zrušení ochranné funkce stálého úkrytu, změně v účelu užívání stavby, je nutno postupovat ve smyslu ustanovení § 126 a § 127 zákona č. 83/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Obecní úřad vede evidenci stálých úkrytů na území obce. Evidenční listy stálých úkrytů upřesňuje s hasičským záchranným sborem. Mimo to vede samostatně evidenci improvizovaných úkrytů . Pro každý prostor, který je vhodný ke zřízení IÚ se zpracovává Základní list improvizovaného úkrytu určeného k ukrytí obyvatel obce, dětí škol a zaměstnanců. Základní listy evidují obecní úřady, které přidělují improvizovaným úkrytům evidenční čísla. Základní list improvizovaného úkrytu obsahuje údaje o vybraném prostoru.

Ochrana před povodněmi

Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení ohrožení zdraví, životů a majetku občanů, společnosti a životního prostředí při povodních prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány.
Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.
Povodňové orgány ve své územní působnosti odpovídají za organizaci povodňové ochrany, řídí, koordinují a kontrolují činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány ve dvou časových úrovních:
  1. mimo povodeň jsou povodňovými orgány:
    • orgány obcí a orgány městských částí města Ostravy
    • obecní úřady obcí s rozšířenou působností
    • krajský úřad
    • Ministerstvo životního prostředí
    • Ministerstvo vnitra pro zabezpečení přípravy záchranných a likvidačních prací.
  2. po dobu povodně jsou povodňovými orgány
    povodňové komise, které zřizují orgány státní správy a samosprávy jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně:
    • povodňové komise obcí a v městě Ostrava povodňové komise městských částí
    • povodňové komise obcí s rozšířenou působností
    • povodňová komise kraje
    • Ústřední povodňová komise
V době mimo povodeň jsou rozhodnutí povodňových orgánů vydávána podle správního řádu nebo jiným opatřením podle obecně závazných právních předpisů. V době povodně jsou povodňové komise oprávněny činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečovacím a záchranným pracím. Tyto příkazy nejsou rozhodnutím podle správního řádu a není proti nim opravný prostředek.
Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na příslušné územní orgány krizového řízení podle zákona o krizovém řízení.
Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.
Úkoly povodňových orgánů obce (povodňových komisí obce)
Povodňová komise obce je po dobu povodně povodňovým orgánem obce a může v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi. Předsedou povodňové komise obce je starosta obce, který jmenuje další členy komise ze členů obecního zastupitelstva a fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňové orgány obce jsou podřízeny povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností. Organizují přípravu obce na přirozené a zvláštní povodně, vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti, zajišťují varování občanů obce, evakuaci osob před hrozícím nebezpečím, provádějí povodňové prohlídky, organizují a zabezpečují povodňovou hlásnou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednosměrného systému varování, podílejí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce a zpracovávají Povodňový plán obce. Organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před přirozenou povodní podle Povodňového plánu obce a při zvláštní povodni podle Plánu ochrany pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní.
Obecní úřad informuje občana o charakteru možného povodňového ohrožení, připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva pro případ vzniku přirozené a zvláštní povodně. Seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného povodňového ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení.
Ochrana před zvláštní povodní
V důsledku mimořádné události na vodním toku a zejména na vodním díle může vzniknout porucha vodního díla, což může vést k jeho destrukci, protržení (ochranné hráze vodních toků nebo příčné hráze přehrady) a vzniku povodňové vlny, která má značné ničivé účinky a vyžaduje okamžitá bezodkladná opatření (varování obyvatel, evakuaci obyvatel, zvířat a cenného majetku). Tato situace svým rozsahem, destrukčními účinky a rychlostí průběhu zpravidla bude vyžadovat použití nástrojů krizového řízení podle krizových plánů a bude řešena krizovým plánem kraje, jehož přílohou jsou povodňové plány pro přirozené a zvláštní povodně.
Stupně povodňové aktivity
Rozsah opatření prováděných při řízení ochrany před povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity a to jak na vodních tocích, tak na vodních dílech.
I. Stupeň povodňové aktivity - STAV BDĚLOSTI
Nastává při nebezpečí přirozené povodně, činnost zahajuje hlásná a hlídková služba na vodních tocích, na vodních dílech nastává tento stav oři dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně.
II. Stupeň povodňové aktivity - STAV POHOTOVOSTI
Vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti, aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.
III. Stupeň povodňové aktivity - STAV OHROŽENÍ
Vyhlašuje příslušný povodňový orgán při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů, zdraví a majetku v zaplaveném území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření a provádějí se zabezpečovací nebo podle potřeby záchranné práce případně evakuace.
Zásady chování po povodních (když opadne voda) aneb Jak se chovat při návratu!
  1. Nechte si zkontrolovat stav obydlí
    • statickou narušenost,
    • obyvatelnost bytu, domu,
    • rozvody energií,
    • stav kanalizace a rozvodů vody.
  2. Podle pokynů hygienika
    • zlikvidujte potraviny, které byly zasaženy vodou,
    • zlikvidujte polní plodiny, které byly zasaženy vodou
    • zlikvidujte uhynulé domácí zvířectvo,
    • nahlaste hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat,
  3. Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě nouze si vyžádejte:
    • finanční pomoc,
    • pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické prostředky apod.
    • potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod,
    • další potřebné prostředky.
  4. Při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků a zabezpečte:
    • vyčištění studny a odčerpání znečištěné vody,
    • chemické ošetření vody ve studni,
    • laboratorní prověření kvality vody.
  5. Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škody
    • ohlásit pojistnou událost pojišťovně v souladu s pojistnými podmínkami,
    • vyhotovit soupis škod, popřípadě je zdokumentovat,
    • při řešení pojistné události postupujte podle pokynů pojišťovny,
    • odškodnění obdržíte dle smluvních podmínek po uzavření šetření.
  6. Účastněte se pokud možno likvidace následků povodní.
  • Leták ke stažení zde.

Činnost po teroristickém útoku

  1. Nepoužívat vodu z neznámých zdrojů
  2. Nejíst pevnými obaly nechráněné potraviny
  3. Udržujte čistotu těla
  4. Nedotýkejte se podezřelých předmětů
  5. Při známkách onemocnění vyhledejte zdravotnickou pomoc
  6. Dodržujte pokyny hygienické služby

Zásady opuštění bytu

  1. Uzavřít přívod vody a plynu
  2. Uvědomte sousedy
  3. Domácí zvířata vezměte s sebou
  4. Vezměte evakuační zavazadlo a dostavte se na určené evakuační středisko
  5. Vypnout elektrické spotřebiče

Leták ke stažení zde.

Evakuační zavazadlo

Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr. Zavazadlo by mělo být označeno jménem a adresou. Do zavazadla se ukládají:
  • základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a pitná voda (především pro ukrytí v IÚ),
  • předměty denní potřeby, jídelní miska, příbor,
  • osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti,
  • toaletní a hygienické potřeby,
  • léky, svítilna,
  • náhradní prádlo, spací pytel nebo přikrývka,
  • kapesní nůž, šití a další drobnosti.

Leták ke stažení zde.

vytisknout  e-mailem