Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Nejčastější otázky

Vyberte si v jednotlivých kategoriích, které otázky Vás nejvíce zajímají. 

Ochrana obyvatelstva

Varování a informování obyvatelstva

1. Co je to systém JSVI?

JSVI je zkratka pro Jednotný systém varování a informování. Jeho úkolem je vyhlašování varovného signálu, předávání tísňových informací obyvatelstvu a následné informování obyvatelstva o charakteru ohrožení a režimových opatřeních v daném území. Tvoří ho vyrozumívací centra (celostátní, krajská a tzv. z úrovně dalších provozovatelů), datové a rádiové sítě a koncové prvky varování a informování (rotační a elektronické sirény a místní informační systémy, tj. obecní rozhlasy připojené do JSVI).

2. Proč je nutné provádět akustickou zkoušku systému JSVI? Obtěžuje mě ten hluk.

Akustická zkouška funkčnosti tohoto systému slouží k ověření provozuschopnosti varování a informování. Naším cílem je provozovat spolehlivý a vždy funkční systém, který v případě hrozby nebo již vzniklé mimořádné události, spolehlivě zabezpečí velice rychlé varování ohroženého obyvatelstva v daném území. Provozuschopnost tohoto systému je nutné pravidelně prověřovat.

Akustická zkouška sirén se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin a probíhá na celém území ČR. Sirény se rozezní zkušebním nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund, u elektronických sirén jsou obyvatelé vyrozuměni také hlasovou zprávou.

Ukázka modulace nepřerušovaného tónu signálu „zkouška sirén“.

Máte-li jakékoliv připomínky k plošnému ozvučení nebo ke srozumitelnosti mluvené informace, obraťte se prosím, na Váš obecní úřad nebo Hasičský záchranný sbor příslušného kraje.

3. Kolik máme varovných signálů v České republice?

V České republice slouží jediný varovný signál „všeobecná výstraha“.

Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Bezodkladně po tomto signálu zazní u sirén, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasu, mluvená tísňová informace. V té se obyvatelé dozvědí nejdůležitější údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a o opatřeních k jejich ochraně. Obyvatelé také mohou být informováni sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, regionální televizí apod.), vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a jak se mají správně zachovat.

Ukázka modulace kolísavého tónu signálu „všeobecná výstraha“.

4. Jak bych se měl zachovat po zaznění signálu „všeobecná výstraha“?

Jakmile zazní varovný signál „všeobecná výstraha“, je nutné okamžitě reagovat! 

V České republice jsou nejčastějšími příčinami vyhlášení „všeobecné výstrahy“ povodně a havárie s únikem nebezpečné látky. Slyšíme-li tedy signál „všeobecná výstraha“ bez dalších rozšiřujících informací o tom, jaké konkrétní nebezpečí Vám hrozí, musíte přemýšlet nad možnou příčinou sami. Pakliže víte, že není období, kdy dlouhodobě prší nebo právě nejsou přívalové deště, usuzujte vždy na havárii s únikem nebezpečné látky.

K ochraně Vašeho života a zdraví je nutné bez váhání:  

  • ukrýt se v jakékoli vhodné blízké zděné budově (škola, úřad, obchod, bytový dům apod.), která má uzavíratelné prostory (i při jízdě autem zastavit a vyhledat vhodný úkryt)
  • dát přednost místnostem ve vyšších patrech, ve středu budovy bez oken nebo na odvrácené straně od místa úniku
  • vyhnout se sklepním prostorám, většina nebezpečných látek jsou těžší než vzduch a místo pod úrovní terénu by bylo životu nebezpečné
  • v cizím prostředí se nebát požádat kohokoli o pomoc a vpuštění do budovy a naopak – poskytnout vlastní úkryt všem, kteří jej potřebují
  • nachází-li se Vaše dítě právě ve škole, nesnažit se ho dostat domů – o žáky je ve škole postaráno, nikam nesmí neodcházet a jsou pod dozorem učitelů, dokud nebezpečí nepomine
  • v místnosti okamžitě zavřít okna a dveře, podle možností je i utěsnit a snížit tak pravděpodobnost zamoření místnosti
  • vypnout klimatizaci či ventilaci, je-li v místnosti
  • zapnout rozhlas a televizi - informace o tom, co se stalo a co dělat dále budou vysílat v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků (Český rozhlas, Česká televize, případně regionální vysílání). V případě výpadku elektrického proudu použít radiopřijímač na baterie. Dále Vám mohou být informace sdělovány obecním rozhlasem, mobilními radiovozy nebo verbální informací z elektronických sirén.
  • dbát pokynů záchranných složek, pomoc na linkách tísňového volání vyžadovat pouze v nejnutnějších případech je-li ohrožen život nebo zdraví! 
  • v případě bezprostřední hrozby povodně se do budovy neukrývat! Rychle se přesunout na vhodné vyvýšené místo. Volné prostranství využít také při rozsáhlém např. lesním požáru či sesuvu půdy.

5. A mohou sirény vydávat ještě i jiný signál?

Třetím signálem, nikoliv však varovným, který sirény mohou vysílat je signál „Požární poplach“. Ten dosud slouží v některých částech ČR ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 60 sekund.

Ukázka modulace signálu „Požární poplach“.

6. Kolik se v České republice nachází celkem sirén?

V současné době se ve vlastnictví Hasičského záchranného sboru ČR nachází téměř 8 800 sirén (z nichž většinu je možné dálkově ovládat), které pokrývají 85 % obydleného území ČR svým signálem. Dalších cca 3 000 sirén je v majetku jiných vlastníků.

7. Kdo a jak mě bude varovat v případě nebezpečí, když jsem neslyšící?

Za varování obyvatelstva při mimořádné události je odpovědný starosta obce. V případě, že nevíte, jakým způsobem je zajištěno varování neslyšících, informujte se na příslušném obecním či městském úřadu.

Prostředky individuální ochrany a improvizovaná ochrana

1. Co jsou prostředky individuální ochrany (ochranné prostředky)? V jakých situacích je použiji?

Prostředky individuální ochrany (ochranné prostředky) mají omezit v nejvyšší možné míře působení radioaktivních a otravných látek i bakteriologických prostředků  a průmyslových škodlivin na nejdůležitější části lidského organismu, především na dýchací cesty a obličej. Patří mezi ně především ochranné masky a filtry, případně prostředky improvizované ochrany. Prostředky individuální ochrany si občané mohou nakoupit sami, jsou dostupné ve specializovaných prodejnách, jejichž seznamy jsou uveřejněny na webových stránkách hasičských záchranných sborů krajů pod záložkou „Ochrana obyvatelstva“.

2. Jaký je rozdíl mezi prostředky individuální a improvizované ochrany?

V případě vyhlášení krizového stavu - stav ohrožení státu nebo válečný stav - se pro vybrané kategorie osob provede výdej prostředků individuální ochrany. Jedná se o dětské ochranné vaky (pro děti do 1,5 roku), dětské ochranné kazajky (pro děti od 1,5 roku do 6 let), dětské ochranné masky (pro děti od 1,5 roku do 18 let) a ochranné masky (pro dospělé osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních a doprovod výše uvedených osob) s ochranným filtrem, které mají zabezpečit ochranu kůže, očí a dýchacích cest.

Prostředky improvizované ochrany jsou běžně dostupné oděvní součásti a věci z domácnosti, které osobám pomohou ochránit si oči, dýchací cesty a celý povrch těla před účinky uniklých nebezpečných látek do ovzduší (např. chlór, čpavek) při havárii nebo dopravní nehodě. Jsou určeny pro ochranu osob v mírové době.

Ochrana hlavy: čepice, šátky a šály, přes které je vhodné přetáhnout kapuci (případně nasadit ochranné přilby např. motocyklové, lyžařské, které chrání hlavu i před padajícími předměty).

Ochrana obličeje a očí: zvláštní pozornost je nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. Nejvhodnější způsob je překrýt ústa a nos složeným kusem flanelové látky či froté ručníkem, mírně navlhčeným ve vodě a upevněným šátkem či šálou. K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnější brýle uzavřeného typu - potápěčské, plavecké, lyžařské, motocyklové (u některých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou).

Ochrana trupu: dlouhé zimní kabáty, bundy, kalhoty, kombinézy, sportovní soupravy apod.   Každý druh oděvu poskytuje určitou míru ochrany, přičemž větší počet vrstev ji zvyšuje. Použité ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který se omotá přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště. V případě, že pláštěnka není k dispozici, lze ji nahradit přikrývkou, dekou či plachtou přehozenou přes hlavu.

Ochrana rukou a nohou: pryžové nebo kožené rukavice, rukávy je třeba utěsnit, případné nechráněné místo mezi rukavicí a rukávem ovinout šálou, šátkem, igelitem apod. Nejsou-li k dispozici žádné rukavice, ovinout ruce látkou, šátkem apod., aby byly alespoň krátkodobě chráněny a nepřišly do přímého styku se škodlivými látkami. Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. Opět dbát, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převázat provázkem.

Úkryty

1. Existují v dnešní době ještě úkryty, kde je najdu a kdo je spravuje?

Ano, stálé a improvizované úkryty stále existují, ale nejsou určeny pro využití/ukrývání obyvatelstva v době míru. Lze je najít na rozličných místech. Jedná se o bytové domy, budovy občanské vybavenosti, úřední budovy, skladovací prostory, garáže, tunely, metro a podobně. Tyto stavby by se k ochraně obyvatelstva po jejich zpohotovení využily při vyhlášení stavu ohrožení státu, nebo válečného stavu a sloužily by k ukrytí obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení. Správu daného úkrytu má na starosti vždy vlastník této nemovitosti. Zásady pro údržbu úkrytů jsou uvedeny v ČSN 739050. HZS ČR vede pouze evidenci stálých úkrytů.

2. Do kterých úkrytů se mohu v případě potřeby uschovat a pro jaké nebezpečí se používají?

Ukrytí obyvatelstva se zajišťuje ve stálých a improvizovaných úkrytech. Stálé úkryty slouží k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu a tvoří je trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo stavby samostatně stojící.

Improvizované úkryty jsou podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách určených k ukrytí obyvatelstva. Jde o předem vybrané optimálně vyhovující prostory ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, které budou upravovány při vyhlášení krizových stavů. Poskytovali by ochranu proti účinkům světelného a tepelného záření, radioaktivnímu zamoření, pronikavé radiaci a částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. 

K ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami (havárie s únikem nebezpečné látky) se využívají přirozené ochranné vlastnosti budov. Jedná se zpravidla o místnosti a prostory na odvrácené straně zdroje nebezpečí, utěsněné proti pronikání těchto látek a nad úrovní terénu, neboť řada nebezpečných látek je těžší než vzduch a šíří se při zemi.

3. Kde se dozvím více informací o organizaci ukrytí obyvatelstva v naší obci?

O organizaci ukrytí obyvatelstva získáte potřebné informace na městském (obecním) úřadě, který zajišťuje, kromě dalšího, ukrytí osob před hrozícím nebezpečím.

Evakuace

1. Co je evakuace, kdy se vyhlašuje?

Evakuace je jedním ze základních prostředků ochrany obyvatelstva. Je souhrnem opatření zabezpečujícím přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálů k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost.

Evakuace se vyhlašuje v předstihu při nebezpečí vzniku nebo při již nastalé živelní pohromě (povodeň, zemětřesení, sesuv půdy …), při průmyslové či jiné havárii (radiační, chemické …).

2. Musím uposlechnout výzvu k nařízené evakuaci? Hrozí mi nějaký postih za neuposlechnutí?

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů v ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) stanoví, že fyzická osoba je povinna strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních prací. Odmítnout plnění těchto povinností může fyzická osoba pouze v případě, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jí v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet (§ 25 odst. 3). Za nesplnění uvedené povinnosti může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 písm. a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč.

V případě, že osoba evakuaci odmítne, zjišťuje se její totožnost a následně zahajuje správní řízení o spáchání přestupku.

Z výše uvedeného je patrné, že výzvu k provedení nařízené evakuace jsem povinen uposlechnout. Provedením evakuace můžu zachránit to nejcennější, co mám - život svůj a životy svých blízkých.

3. Co vše musím udělat při evakuaci před odchodem z bytu?

Existuje několik základních činností, které se doporučuje provést při evakuaci před a po odchodu z bytu:

  • uhasit veškerý otevřený oheň (svíčky, topidla, karma …)
  • elektrické spotřebiče mimo lednice a mrazáku vytáhnout ze zásuvek
  • uzavřít hlavní přívod vody a plynu
  • řádně uzavřít okna a dveře
  • ujistit se, zda i sousedé vědí, že se mají evakuovat  
  • dětem vložit do kapsy oděvu kartičku se jménem a adresou, kontaktem na Vás, případně s dalšími důležitými údaji
  • sbalit si evakuační zavazadlo
  • zvířata, která přežijí delší dobu, zásobit krmivem a vodou a ponechat doma
  • zamknout byt (dům), na dveře umístit vývěsku - kdo, kdy a kam se evakuoval a případně, kde jsou umístěna hospodářská zvířata
  • dostavit se dle pokynu záchranných složek nebo orgánů pro řízení evakuace na určené místo (shromaždiště, evakuační středisko)
  • při rozhodnutí evakuovat se samostatně (např. vlastním vozem na chatu, chalupu či k příbuzným apod.), při příjezdu do místa přechodného pobytu se přihlásit na místním obecním úřadu
  • při samostatné evakuaci dodržovat vytyčené evakuační trasy dle pokynů Policie ČR, případně obecní (městské) policie.

    Pobyt v příjmovém místě je zajištěn společným nouzovým ubytováním, stravováním a ostatní potřebnou zdravotnickou a humanitární pomocí.

    4. Jaký má být obsah evakuačního zavazadla, co všechno si mám vzít s sebou?

    Evakuační zavazadlo by nemělo být příliš těžké (doporučená váha je pro dospělého 25 kg a pro děti 10kg) a označeno Vaším jménem a adresou.

    Poslouží tak např. batoh, cestovní taška nebo kufr. Mělo by zejména obsahovat:

  • základní trvanlivé potraviny nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb, suchý salám, tvrdé sýry, další trvanlivé potraviny (např. čokoláda, sušenky), které je možné konzumovat bez další úpravy, a hlavně pitnou vodu na 1 – 3 dny (ne ve skle)
  • předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor, otvírač konzerv, kapesní nůž
  • osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti
  • přenosné rádio s rezervními bateriemi
  • toaletní a hygienické potřeby
  • pravidelně užívané léky a zdravotnické pomůcky
  • svítilnu a náhradní baterie
  • mobilní telefon s nabíječkou a kontakty
  • náhradní oblečení, obuv, pláštěnku
  • spací pytel nebo přikrývku
  • něco pro zábavu - kniha, hračky pro děti, hry, psací potřeby, zápalky, šití a další drobnosti.

Na níže uvedeném odkazu je umístěno krátké instruktážní video s návodem, jak sbalit evakuační zavazadlo (http://www.hzscr.cz/clanek/hzs-olomouckeho-kraje-menu-ochrana-obyvatelstva-evakuace-evakuace.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d).

5. Kdo se postará o moje obydlí, když budu evakuován?

Během Vaší nepřítomnosti ochrání váš majetek Policie ČR a příslušníci Armády ČR. Nepovolaným osobám je pobyt v evakuovaném prostoru zakázán. Rabování je trestný čin.

6. Kdo se postará o hospodářská zvířata po dobu evakuace?

Máte-li doma hospodářská zvířata, zanechte je v přístřešcích a stájích a připravte jim dostatečnou zásobu krmiva a vody minimálně na 3 dny. V průběhu Vašeho pobytu mimo bydliště Vám bude umožněno v omezené míře domov navštívit a doplnit zvířatům krmení. To však platí pouze v případě, pokud to bezpečnostní situace dovolí.

7. Musím dát o sobě někomu vědět, pokud se evakuuji z ohrožené oblasti po vlastní ose?

Ano, dveře domu (bytu) označte vývěskou s informacemi kdo, kdy a kam se evakuoval, případně i kontakt na Vás. V případě evakuace vlastním vozidlem s vlastním ubytováním dodržujte vytyčené evakuační trasy dle pokynů Policie ČR, případně obecní (městské) policie. Při příjezdu do místa přechodného pobytu se přihlaste na místním obecním úřadu obce.

8. Kde získám informace o evakuovaných – kam byli např. příbuzní evakuováni?

Potřebné informace Vám poskytne starosta obce nebo orgány řídící evakuaci.  Podstatné informace jsou vyvěšovány na úřední desku obce. V případě nařízení povinnosti hlášení přechodného pobytu osob Vám informace k ubytování evakuovaných poskytne obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo hasičský záchranný sbor kraje.

Nouzové přežití

1. Jak je o evakuované osoby dále postaráno?

Na evakuaci obyvatelstva z postiženého území navazují opatření nouzového přežití. Nouzové přežití je soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů, dalších zainteresovaných subjektů a samotných občanů prováděných s cílem minimalizovat negativní dopady mimořádné události na zdraví a životy postiženého obyvatelstva. Zahrnují nouzové ubytování, nouzové zásobování základními potravinami a pitnou vodou, nouzové dodávky energií, nouzové základní služby obyvatelstvu a organizování humanitární pomoci.

2. Jsem diabetik a stravuji se dietně. Bude pro mě zabezpečena adekvátní strava?

Nouzové stravování předpokládá určitou redukci množství a složení stravy, pitné vody i výběru jídel, ale příprava dietní stravy by měla být zabezpečena.

3. Kde budu při evakuaci ubytován?

Nouzové ubytování bude přednostně poskytováno v budovách a zařízeních, které jsou v majetku obcí, měst a krajů (školy, tělocvičny, ubytovny atd.), kde je možné též připravovat nebo upravovat stravu a zabezpečit její vydávání ve stálých jídelnách. Tato zařízení musí být vybavena dostatečnou kapacitou sociálních zařízení. Mimo již jmenovaných zařízení je možné k nouzovému ubytování využít i soukromých zařízení (ubytovny, hotely, kempy apod.). Hasičské záchranné sbory krajů zpracovávají seznamy objektů vhodných ke zřízení místa nouzového ubytování. Seznam je součástí plánu nouzového přežití obyvatelstva.

4. Zapomenu-li si nějakou důležitou věc při evakuaci doma nebo nebudu-li ji mít aktuálně k dispozici, mohu ji nějak získat?

Zabezpečení nouzových základních služeb pro evakuované obyvatelstvo je plánováno zejména v ošacení, hygienických potřebách, lécích, veterinárním ošetření, praní a čištění prádla. Významnou oblastí základních služeb obyvatelstvu je nepřetržité zajištění poskytování potřebných sociálních služeb (osobní asistence, pečovatelská služba, sociálně-zdravotnické služby apod.).

5. Co si mohu představit pod pojmem humanitární pomoc?

Humanitární pomoc je souhrn opatření v materiální, duchovní, zdravotní, sociální a právní oblasti, které poskytují jednotlivci, skupiny, spolky, státní i nestátní organizace ve prospěch obyvatelstva postiženého následky mimořádné události nebo krizového stavu. Cílem těchto opatření je zlepšení životních podmínek obyvatelstva. Humanitární pomoc lze poskytovat ve formě materiální, finanční, poradenské, psychosociální a duchovní.

6. Měl bych zájem zapojit se jako dobrovolník do řešení následků nějaké mimořádné události, co mám pro to udělat?

Zapojení dobrovolníků do řešení následků mimořádné události nebo krizového stavu je upraveno zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů. Za dobrovolnickou službu lze mimo jiné považovat činnost, při níž poskytuje dobrovolník pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách. Do výčtu činností patří i pomoc seniorům a osobám sociálně slabým, pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase apod.

Dobrovolnickou činnost zajišťují organizace, které působí na území celé republiky jako např. ADRA, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Charita, Český Červený kříž nebo Člověk v tísni. Tyto organizace zpravidla zajišťují také zázemí pro dobrovolníky, jejich pojištění nebo vybavení pracovními prostředky. Často se zapojují také menší organizace s místní působností. Úkolem těchto organizací je zejména koordinovat dobrovolníky tak, aby jejich pomoc byla co nejlépe využita ve všech zasažených oblastech. Pro snadnější koordinaci zřizují své registrační linky, e-maily a webové stránky, aby mohli zájem o dobrovolnickou činnost co nejlépe využít.

Dobrovolníkem, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území ČR, může být osoba starší 15 let. Dobrovolník vykonává službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací.    

Výuka problematiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí

1. Na školách byla zrušena branná výchova, existuje nějaká náhrada?

Ano, existuje, je jí výuka Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČMU). Od zavedení nových kurikulárních dokumentů v roce 2004 se problematika OČMU stala nedílnou součástí vzdělávání od mateřských až po střední školy. V roce 2013 v rámci revize Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání navíc došlo k větší specifikaci a rozšíření této problematiky. Vzhledem k tomu, že jsou jednotlivá témata OČMU rozložena do několika vzdělávacích oblastí, může být koncepční příprava výuky pro učitele náročnější. HZS ČR jako garant této problematiky si situaci velice dobře uvědomuje a v maximální možné míře podporuje výuku OČMU na všech stupních našeho školského vzdělávacího systému.

Cílem HZS ČR v této oblasti je společně s pedagogy připravit novou generaci obyvatelstva, která by si již od nejútlejšího věku dokázala co možná nejlépe poradit v nejrůznějších rizikových situacích. Ochránit sám sebe a své blízké před těmito riziky by měla být základní lidská kompetence. Stejně jako se učíme číst, psát a počítat, musíme se naučit, jak dnes ochránit sami sebe a své blízké před hrozícím nebezpečím. Navzdory všem zažitým omylům je třeba si uvědomit, že lidé mají svou bezpečnost ve vlastních rukou. Pokud vědí, jak se správně zachovat, tak významně sníží riziko hrozícího nebo již vzniklého ohrožení.

Výuka je směrována do oblastí, které se od bývalé branné výchovy odlišují především plánováním pro mírové využití. Žáci se učí, jak eliminovat rizikové chování a zároveň, jak se zachovat v případě vzniku ohrožení či mimořádné události, což obsahují (za gesci HZS ČR) základy požární ochrany, ochrany obyvatelstva a osobního bezpečí.

2. Chodí hasiči za dětmi do škol?

Ano, HZS ČR se podílí i na přímé podpoře výuky problematiky Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí na základních a středních školách.

Snahou HZS ČR je učitelům a jejich prostřednictvím žákům a studentům podávat srozumitelnou formou ty nejdůležitější a mnohdy život zachraňující informace o jejich bezpečnosti a sebeochraně. Ať vlastními silami nebo ve spolupráci s dalšími subjekty se tvorbou učebnic, příruček, interaktivních programů, nabídkou besed a exkurzí HZS ČR snaží podpořit edukaci žáků v dané oblasti. Zde jsou uvedeny naše stěžejní aktivity:

a) tvorba učebnic, příruček a materiálů pro výuku v tištěné i elektronické podobě

Podrobné informace týkající se podpory výuky OČMU lze nalézt na webových stránkách http://www.hzscr.cz/clanek/pro-ucitele.aspx nebo na webových stránkách jednotlivých HZS krajů v sekci Ochrana obyvatelstva. Jsou zde umístěny volně ke stažení různé podklady, pomůcky a učebnice, informace o projektech podporujících tuto výuku a mnoho dalšího.

b) dlouhodobé výukové programy

Hasiči pro školy (http://www.hasiciproskoly.cz/). Tento projekt nabízí výukový materiál pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií v OČMU. Materiál je realizován v rozsahu 20 výukových hodin pro čtyři ročníky. Jedná se o interaktivní prezentace doplněné o videa, fotografie a grafiku, pracovní listy pro žáky a metodickou příručku pro učitele. Všechny vytvořené podklady jsou umístěné na webové stránce zdarma ke stažení.

Hasík CZ (http://www.hasik.cz/). Tento výukový program, který je akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, spočívá v předávání informací dětem základních a středních škol formou besed v problematice OČMU. Tyto informace předává dvojice vyškolených instruktorů z řad příslušníků HZS ČR či dobrovolných hasičů. Besedy probíhají ve druhém a šestém ročníku ZŠ a ve druhém ročníku SŠ. Žáci a studenti si tak hravou formou ověří informace, které získali při vyučování.

Vaše cesty k bezpečíaneb chytré blondýnky radí (http://www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci). Na webových stránkách tohoto projekturadí příslušnice HZS Jihomoravského kraje, Krajského ředitelství Policie Jihomoravského kraje a pracovnice Diecézní charity Brno, jak správně postupovat při běžných druzích ohrožení, včetně ohrožení osobní bezpečnosti či majetku. Projekt je vhodný zejména pro střední školy.

Asociace Záchranný kruh (www.zachrannykruh.cz). Internetový bezpečnostní portál Záchranný kruh je ucelený zdroj rad, informací a vzdělávacích materiálů, na jehož tvorbě se podílí všechny záchranné složky a další organizace. Přístup ke všem materiálům na webových stránkách je zdarma, stačí pouze jednoduchá registrace. Portál je rozdělen do několika sekcí dle cílových skupin - obsahuje sekci pro veřejnost, pro školy, pro města a obce a pro záchranáře. Sekce pro školy pak obsahuje interaktivní multimediální učebnice, pracovní listy, databázi obrázků, výuková videa či testovací systém, vše může usnadnit pedagogům jejich práci při přípravě na vyučování. Registraci zde má již více než 3000 škol z celé ČR.

Svět záchranářů Karlovy Vary (http://www.svetzachranaru.cz). V tomto malém městečku se lze naučit, jak se správně zachovat při nehodách, požáru a jiných mimořádných událostech, jak si přivolat pomoc a podobně. Areál tvoří několik specifických budov včetně improvizované nemocnice, policejní služebny nebo hasičské stanice, které jsou vybaveny odpovídající technikou pro věrnou simulaci rizik. Součástí areálu je také moderní dopravní hřiště s železničním přejezdem a další venkovní lokality. Školám tento areál nabízí jedinečné zážitkové vzdělávací programy zdarma. Na webových stránkách jsou jednotlivé programy popsány krátkou anotací včetně doporučené věkové kategorie, pro kterou jsou vhodné.

c) portál www.ocmu.cz

Cílem tohoto portálu je poskytnout na jednom místě všechny dostupné materiály a pomůcky pro učitele mateřských, základních a středních škol k začlenění problematiky OČMU do výuky. Portál vznikl ve spolupráci HZS ČR a nestátní neziskové organizace Centrum pro bezpečný stát.

d) pomoc s přípravou praktických cvičení nebo projektových dní ve škole

Ve spolupráci s odborníky z jednotlivých HZS krajů je možné zorganizovat praktická cvičení nebo projektové dny přímo ve škole, na školním hřišti a podobně.

e) besedy pro žáky, studenty i samotné pedagogické pracovníky včetně studentů pedagogických fakult

Tyto přednášky či besedy pořádají profesionální hasiči. Nejedná se o náhradu výkladu učitele, ale jejich smyslem je obohatit či zpestřit výuku, zaujmout posluchače informacemi z praxe, zážitky či problémy samotných hasičů, které zažívají při výkonu svého povolání a samozřejmě také informacemi k sebeochraně.

f) exkurze školních kolektivů na stanicích hasičských záchranných sborů krajů

Tato aktivita je u žáků a studentů velmi oblíbena. V průběhu exkurze procházejí v doprovodu profesionálních hasičů jednotlivé části hasičské stanice od hasičské techniky až po zázemí, seznámí se s hasičskou výstrojí a výzbrojí, s prací hasiče a dozví se důležité informace o požární prevenci a ochraně obyvatelstva.

g) pohybově-vědomostní soutěže

Jednotlivé HZS krajů pořádají každoročně různé typy soutěží, zejména vědomostní, pohybově-vědomostní, výtvarné či literární. Konkrétní informace o nich jsou zveřejňovány na webových stránkách jednotlivých HZS krajů. Na níže uvedených odkazech je možné si pro ilustraci prohlédnout některé z dlouhodobě pořádaných soutěží.

vytisknout  e-mailem