Návštěva Arcibiskupského paláce

1. 3. 2017 Hradčanské náměstí 

Hasiči z Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu navštívili v rámci programu ochrany památek historickou budovu Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí,  Praha 1. Součástí návštěvy bylo prověření průjezdu techniky do vnitřního areálu.

Arcibiskupský palác je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Arcibiskupský palác v Praze je současné sídlo pražských arcibiskupů. Barokní budova stojí na Hradčanském náměstí v blízkém sousedství Pražského hradu. Ze severní strany paláce se svažuje Jelení příkop a na západní straně vede průchod do Šternberského paláce. Arcibiskupský palác byl vystavěn v 17. století v barokním slohu, ovšem do dnešních dní byl mnohokrát přestavován.

Arcibiskupský palác v Praze na Hradčanech je již třetím sídlem pražských biskupů a arcibiskupů. První rezidencí pražských biskupů byl dům na Hradě vedle chrámu sv. Víta, tzv. staré proboštství, který je z větší části zachován v původním stavu. Druhé sídlo biskupů a arcibiskupů byl tzv. Biskupský dvůr na Malé Straně, rozsáhle budovaný od poloviny 13. století, severně od kamenného Juditina mostu v místech nynějšího ministerstva financí. Za husitských válek byl dvůr spálen a zničen a stolec pražského arcibiskupa zůstal 140 let neobsazen.

V roce 1561 daroval císař Ferdinand I. dům, stojící poblíž Pražského hradu, za obydlí novějmenovanému arcibiskupu a jeho nástupcům jako arcibiskupskou rezidenci. Tento dům a i další objekty, které byly do budované rezidence zahrnuty, vznikaly přizpůsobením dřívějších stavebních celků. Proto jsou v paláci dodnes zachovány středověké zdi a dokonce i celé prostory. Na východní fasádě západního křídla na prvním nádvoří se dochovaly dva symbolické výjevy „Jákobův sen“ a „Medvědice požírající vlka“ (zřejmě alegorie církve potírající kacíře). Dále se zachovaly plochy psaníčkových sgrafit na stěnách v interiéru, které původně tvořily venkovní fasádu.

Dále byl celý palác přestavěn v renesančním slohu. Z této doby pochází kaple na jihovýchodní straně paláce, vysvěcená  v roce 1599 a zasvěcená „sv. Janu Křtiteli, sv. Oldřichovi, Všem Svatým ke cti Všemohoucího a blahoslavené Panny Marie“. V roce 1888 kapli zasvětil arcibiskup Schönborn ještě sv. Janu Nepomuckému.

Nová velká přestavba paláce byla provedena v letech 1676–1694 pod vedním architekta J. B. Matheye, stavitele, který zaujímá přední místo v historii českého předdiezenhoferovského baroka. Matheyova přestavba arcibiskupského sídla je základem dnešního dochovaného vzhledu paláce včetně v té době přistavěného balkónu ze sliveneckého mramoru uprostřed hlavního průčelí.

Velkou přestavbu paláce ve slohu rokokovém dal provést arcibiskup Antonín Petr, hrabě z Příchovic (1764–1793). Stavbu provedl architekt J. Wirch. Změnil výškové i šířkové poměry stavby tím, že přidal boční risality o jedné okenní stěně po každé straně, čímž zároveň překlenul uličku do Šternberského paláce (pozdější Ernestinum, nyní Národní galerie). Provedl zároveň změny v interiéru, kde vyzdobil reprezentační místnosti v rokokovém stylu. V přistavěných bočních risalitech se nacházejí pokoje oválného půdorysu, ve druhém patře jsou součástí reprezentačních místností. Byly vyzdobeny krásnými látkovými tapetami, které se při poslední obnově podařilo restaurovat.

Předposlední oprava proběhla koncem 80. let, jednalo se však pouze o nový nátěr fasád. Jiné práce nebylo možno za minulého režimu provést.

Zatím poslední důkladná oprava a rekonstrukce proběhla v letech 1995–1998 . Rekonstrukce byla vynucena neudržitelným stavem objektu, což prokázal stavební průzkum počátkem devadesátých let. Během této poslední rekonstrukce se podařilo uvést areál paláce do dnešní historicky autentické podoby.

Foto: Zdeněk Šlehofer (č. 2 až 6 a 8), Jan Schreiner (č. 7) a Arcibiskupství pražské (č. 1).

Uložit vše jako ZIP soubor

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook