HZS Olomouckého kraje  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Krizové řízení

  • Krizové řízení
  • Kritická infrastruktura
  • Plánovací dokumentace

Krizové řízení

A. Krizové řízení

Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu prováděných při přípravě a pro řešení krizových stavů a ochranu kritické infrastruktury.

Krizovou situací rozumíme mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu („krizové stavy“).

Orgány krizového řízení na území kraje

Orgány krizového řízení na území kraje představují zákonem vyjmenované orgány státní a veřejné správy předurčené k přípravě na  mimořádnou událost (dále jen „MU“) a krizové stavy ( dále jen „KS“) a na jejich řešení, které mají působnost na území kraje.

Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, se za orgány krizového řízení považují:

Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje

  • hejtman
  • krajský úřad
  • hasičský záchranný sbor kraje
  • Policie České republiky

Orgány obcí s rozšířenou působností

  • starosta obce s rozšířenou působností
  • obecní úřad obce s rozšířenou působností

Orgány obcí

  • starosta obce
  • obecní úřad

Mimo výše uvedené orgány krizového řízení se na zajištění připravenosti a řešení MU a KS na území kraje dále podílejí:

Bezpečnostní rady

  • bezpečnostní rada kraje
  • bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností

Bezpečnostní rady jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace. Členy bezpečnostních rad jmenují jejich předsedové. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman. Předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností.

Krizové štáby

  • krizový štáb kraje
  • krizový štáb obce s rozšířenou působností
  • krizový štáb obce (není povinnost zřizovat na úrovni obce)

Krizový štáb kraje je pracovním orgánem hejtmana pro řešení krizových situací a mimořádných událostí. Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje. Krizový štáb ORP je pracovním orgánem starosty obce s rozšířenou působností pro řešení krizových situací a mimořádných událostí. Předsedou KŠ ORP je starosta ORP, který jmenuje členy krizového štábu ORP. Krizové štáby jsou složeny z členů bezpečnostní rady a členů stálé pracovní skupiny krizového štábu.

Krizový štáb kraje nebo krizový štáb ORP projednává možnost řešení KS (MU) a navrhuje opatření hejtmanovi nebo starostovi ORP.

Kritická infrastruktura

B. Kritická infrastruktura

Kritickou infrastrukturou (dále jen „KI“) rozumíme prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, přičemž narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.

Prvkem kritické infrastruktury je zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura, určené podle průřezových a odvětvových kritérií. Je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury. Subjektem kritické infrastruktury je pak provozovatel prvku kritické infrastruktury. Jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury

Plánovací dokumentace

C. Plánovací dokumentace

Krizový plán 

Krizový plán je základním plánovacím dokumentem obsahujícím souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho účelem je vytvořit podmínky pro zajištění připravenosti na KS a jejich řešení pro orgány krizového řízení a další dotčené subjekty.

V zásadě rozlišujeme krizové plány  „objektové, které zpracovávají ministerstva a jiné správní úřady, Česká národní banka a další státní orgány a krizové plány „územní“ jako je krizový plán kraje a krizový plán ORP.

Krizový plán kraje a krizový plán obce s rozšířenou působností zpracovává HZS kraje. Krizový plán kraje schvaluje hejtman kraje, krizový plán obce s rozšířenou působností schvaluje starosta obce s rozšířenou působností.

Krizový plán  se člení na část základní, operativní a pomocnou.

  • Základní část obsahuje zejména charakteristiku organizace krizového řízení, možné zdroje rizik, analýzu ohrožení, přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu a přehled prvků kritické infrastruktury.
  • Operativní část obsahuje zejména přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení, plán nezbytných dodávek, způsob plnění regulačních opatření, Přehled využitelných kontaktů a rozpracování konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení.
  • Pomocná část obsahuje zejména přehledy právních předpisu využitelných při přípravě na KS a jejich řešení, zásady manipulace s krizovým plánem, geografické podklady a další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením

Náležitosti  jednotlivých částí krizových plánů stanovuje nařízení vlády č.462/2000 Sb. k provedení k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

Plán krizové připravenosti

Plán krizové připravenosti zpracovává:

  • právnická a podnikající fyzická osoba (dále „PaPFO“), která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu a
  • územní správní úřady uvedené v krizovém plánu kraje nebo krizovém plánu obce s rozšířenou působností, které zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti
  • subjekt kritické infrastruktury

Plán krizové připravenostiprávnické nebo podnikající fyzické osoby slouží k zajištění připravenosti na krizové situace, které mohou ohrozit plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, a dále obsahuje postupy k realizaci opatření vyplývajících z krizového plánu za krizové situace.

Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury slouží k zajištění připravenosti subjektu kritické infrastruktury na krizové situace, které mohou ohrozit funkci prvku kritické infrastruktury.

Plán krizové připravenosti se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.

Náležitosti jednotlivých částí plánů krizové připravenosti stanovuje nařízení vlády č.462/2000 Sb. k provedení k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 

vytisknout  e-mailem