HASIČSKÁ STANICE č. 5 - Strašnice
Velká stanice ze 70. let. Na stanici je umístěno oddělení prevence pro městské části Praha 10, 15 a 22.
Kategorie stanice: P4
Kontakt:
Průběžná 3105/74
100 00 Praha 10 - Strašnice
Velitel stanice:
npor. Mgr. David Horáček
Tel. 950 855 097
E-mail: david.horacek (zavináč) hzscr.cz
Historie:
Hasičská stanice v Praze - Strašnicích vznikla během období protektorátu (1939 - 1945), kdy z rozkazu tehdejšího velitele plk. Bruno Pettersena (před válkou požární ředitel v Düsseldorfu) bylo postaveno celkem sedm stanic - v Dejvicích, Holešovicích, Libni, Strašnicích, v Krči, na Smíchově a Žižkově. Stanice byly vybudovány v roce 1944 jako dřevěná provizoria na 10 let a za zmínku stojí, že ze Smíchova se hasiči přemístili až v roce 2001 a Holešovická stanice je v provozu dodnes.
V letech 1979 - 1980 se provizorium z II. světové války ukázalo jako krajně nevhodné a proto se rozhodlo, že se na tomto místě postaví stanice nová. Výjezdová jednotka se po dobu stavby přestěhovala do prostoru budoucího Požárního učiliště ve Štěrboholech, kde byla pro hasiče a výjezdovou techniku vystavěna provizorní nafukovací hala. Ve stejné době byl ovšem vydán investiční záměr na stavbu Jaderné elektrárny Temelín, která měla logicky přednost před stavbou hasičské stanice. Proto stavební firmy přerušily stavbu a všechny stavební čety odešly „vstříc světlým zítřkům budovat“ opěrný bod energetického systému Československa a RVHP. Naše rozestavěná stanice zůstala zakonzervovaná dalších osm let. A zůstala by zřejmě ještě déle, kdyby si tehdejší uliční výbory KSČ nestěžovaly na nevzhledný železný skelet a zchátralé ploty padající do ulice. Tehdejší primátor hl. m. Prahy Zdeněk Horčík (KSČ) dostal na jednání s těmito výbory "stranický úkol" apelovat na stavební firmy (Stavby silnic a železnic a IPS) a jakýmkoli způsobem je donutit dílo dokončit. Vzhledem k tomu, že v té době byly firmy plně vytížené stavbou Temelína, bylo rozhodnuto dostavět hasičskou stanici pomocí učilišť stavebních profesí (zedníci, truhláři atd.). Učednická výuka se tedy stala "nosným programem dostavby". Stanice se takto dostavěla v r. 1987 a výjezdová jednotka se konečně mohla přesunout zpět "domů", z nafukovací haly, která už jim po dlouhých osmi letech doslova padala na hlavu. Díky rozmáchlé velkorysosti socialistického stavitelství šlo o tehdy největší stanici v Československu (měla 200 místností). Aby se prostor stanice mohl plně využít, rozhodlo se o zřízení odstavných garáží záložní techniky, přemístění části strojních dílen atd.
Z novodobé historie je třeba zmínit rozhodnutí vytvořit v polovině 90. let na stanici ve Strašnicích chemický opěrný bod (společně s Petřinami). Stanice dále sloužila jako skladiště humanitární pomoci pro bývalou Jugoslávii nebo pro lokality postižené povodněmi. Stanice disponuje i velkou učebnou, centralizovala se zde výuka jednotek sboru dobrovolných hasičů a realizovaly se zde výcviky pro jednotky zasahující na zasedání MMF a NATO v Praze (r. 2000 a 2002).
Současnost:
Hasičská stanice na Průběžné je v současné době komplex budov rozléhajících se na ploše cca 13 tis. m2, z nichž dominantu tvoří hlavní jednopatrová budova s výjezdovými garážemi, zásahovou technikou a prostorami pro 60 hasičů sloužících v třísměnném, 24 hodinovém režimu služby.
Velkorysý prostor hlavní budovy umožňuje působení i jiným než výjezdovým složkám HZS hl. m. Prahy. Je zde oddělení prevence a ochrany obyvatelstva pro městské části Praha 10, 15 a 22 a část strojního oddělení.
Dalšími budovami, nacházejícími se v objektu stanice na Průběžné jsou vedlejší „pomocné“ přízemní budovy, ve kterých je umístěn sklad USAR, záložní technika a cvičná třípatrová lezací věž, sloužící k výcviku příslušníků ve slaňování a výcviku požárního sportu - výstupu pomocí hákového žebříku.
Stanice je silně frekventovaná co do počtu exkurzí, z nichž podstatná většina připadá na zahraniční návštěvy (hasičské spolky, sdružení atd.) a školní exkurze. Ostatní zájemci o prohlídku stanice jsou většinou přijímáni jednak po telefonické domluvě, jednak během dnů otevřených dveří, k nimž dochází cca 3 krát do roka a jsou vždy s předstihem zveřejněny v médiích a na webových stránkách HZS hl. m. Prahy a Městské části Praha 10.
Hasební obvod:
Hasební obvod zahrnuje:
MČ Praha 10 (kterou plošně konzumuje celou)
MČ Prahy 3,
MČ Prahy 4,
MČ Prahy 9,
MČ Prahy 11,
MČ Prahy 14,
MČ Prahy 15.
Perimetr hasebního obvodu se dá jednoduše vymezit křížem, jehož horizontální část spojuje východní část Vinohrad s hranicemi Praha - Úvaly a část vertikální pak spojnice jižní části Vysočan s hranicemi Praha - Petrovice.
Mezi důležité prvky kritické infrastruktury hasebního obvodu jsou stanice metra, MITAS a.s., (výrobce pneumatik), Zentiva N.V. (výroba léčivých přípravků), LINDE TECHNOPLYN a.s., řada škol, školek a nemocnice. Neméně důležitá je i část „Jižní spojky“ ve směru Ml. Boleslav (od nájezdu z ulice V Korytech, Štěrboholská spojka k nájezdu z ulice Českobrodská) a ve směru na Plzeň (Štěrboholská spojka od nájezdu z ulice Českobrodská, Jižní spojka k nájezdu z ulice Spořilovská).
Kontakt:
Průběžná 3105/74
100 00 Praha 10 - Strašnice
Velitel stanice:
npor. Mgr. David Horáček
Tel. 950 855 097
E-mail: david.horacek (zavináč) hzscr.cz
Historie:
Hasičská stanice v Praze - Strašnicích vznikla během období protektorátu (1939 - 1945), kdy z rozkazu tehdejšího velitele plk. Bruno Pettersena (před válkou požární ředitel v Düsseldorfu) bylo postaveno celkem sedm stanic - v Dejvicích, Holešovicích, Libni, Strašnicích, v Krči, na Smíchově a Žižkově. Stanice byly vybudovány v roce 1944 jako dřevěná provizoria na 10 let a za zmínku stojí, že ze Smíchova se hasiči přemístili až v roce 2001 a Holešovická stanice je v provozu dodnes.
V letech 1979 - 1980 se provizorium z II. světové války ukázalo jako krajně nevhodné a proto se rozhodlo, že se na tomto místě postaví stanice nová. Výjezdová jednotka se po dobu stavby přestěhovala do prostoru budoucího Požárního učiliště ve Štěrboholech, kde byla pro hasiče a výjezdovou techniku vystavěna provizorní nafukovací hala. Ve stejné době byl ovšem vydán investiční záměr na stavbu Jaderné elektrárny Temelín, která měla logicky přednost před stavbou hasičské stanice. Proto stavební firmy přerušily stavbu a všechny stavební čety odešly „vstříc světlým zítřkům budovat“ opěrný bod energetického systému Československa a RVHP. Naše rozestavěná stanice zůstala zakonzervovaná dalších osm let. A zůstala by zřejmě ještě déle, kdyby si tehdejší uliční výbory KSČ nestěžovaly na nevzhledný železný skelet a zchátralé ploty padající do ulice. Tehdejší primátor hl. m. Prahy Zdeněk Horčík (KSČ) dostal na jednání s těmito výbory "stranický úkol" apelovat na stavební firmy (Stavby silnic a železnic a IPS) a jakýmkoli způsobem je donutit dílo dokončit. Vzhledem k tomu, že v té době byly firmy plně vytížené stavbou Temelína, bylo rozhodnuto dostavět hasičskou stanici pomocí učilišť stavebních profesí (zedníci, truhláři atd.). Učednická výuka se tedy stala "nosným programem dostavby". Stanice se takto dostavěla v r. 1987 a výjezdová jednotka se konečně mohla přesunout zpět "domů", z nafukovací haly, která už jim po dlouhých osmi letech doslova padala na hlavu. Díky rozmáchlé velkorysosti socialistického stavitelství šlo o tehdy největší stanici v Československu (měla 200 místností). Aby se prostor stanice mohl plně využít, rozhodlo se o zřízení odstavných garáží záložní techniky, přemístění části strojních dílen atd.
Z novodobé historie je třeba zmínit rozhodnutí vytvořit v polovině 90. let na stanici ve Strašnicích chemický opěrný bod (společně s Petřinami). Stanice dále sloužila jako skladiště humanitární pomoci pro bývalou Jugoslávii nebo pro lokality postižené povodněmi. Stanice disponuje i velkou učebnou, centralizovala se zde výuka jednotek sboru dobrovolných hasičů a realizovaly se zde výcviky pro jednotky zasahující na zasedání MMF a NATO v Praze (r. 2000 a 2002).
Současnost:
Hasičská stanice na Průběžné je v současné době komplex budov rozléhajících se na ploše cca 13 tis. m2, z nichž dominantu tvoří hlavní jednopatrová budova s výjezdovými garážemi, zásahovou technikou a prostorami pro 60 hasičů sloužících v třísměnném, 24 hodinovém režimu služby.
Velkorysý prostor hlavní budovy umožňuje působení i jiným než výjezdovým složkám HZS hl. m. Prahy. Je zde oddělení prevence a ochrany obyvatelstva pro městské části Praha 10, 15 a 22 a část strojního oddělení.
Dalšími budovami, nacházejícími se v objektu stanice na Průběžné jsou vedlejší „pomocné“ přízemní budovy, ve kterých je umístěn sklad USAR, záložní technika a cvičná třípatrová lezací věž, sloužící k výcviku příslušníků ve slaňování a výcviku požárního sportu - výstupu pomocí hákového žebříku.
Stanice je silně frekventovaná co do počtu exkurzí, z nichž podstatná většina připadá na zahraniční návštěvy (hasičské spolky, sdružení atd.) a školní exkurze. Ostatní zájemci o prohlídku stanice jsou většinou přijímáni jednak po telefonické domluvě, jednak během dnů otevřených dveří, k nimž dochází cca 3 krát do roka a jsou vždy s předstihem zveřejněny v médiích a na webových stránkách HZS hl. m. Prahy a Městské části Praha 10.
Hasební obvod:
Hasební obvod zahrnuje:
MČ Praha 10 (kterou plošně konzumuje celou)
MČ Prahy 3,
MČ Prahy 4,
MČ Prahy 9,
MČ Prahy 11,
MČ Prahy 14,
MČ Prahy 15.
Perimetr hasebního obvodu se dá jednoduše vymezit křížem, jehož horizontální část spojuje východní část Vinohrad s hranicemi Praha - Úvaly a část vertikální pak spojnice jižní části Vysočan s hranicemi Praha - Petrovice.
Mezi důležité prvky kritické infrastruktury hasebního obvodu jsou stanice metra, MITAS a.s., (výrobce pneumatik), Zentiva N.V. (výroba léčivých přípravků), LINDE TECHNOPLYN a.s., řada škol, školek a nemocnice. Neméně důležitá je i část „Jižní spojky“ ve směru Ml. Boleslav (od nájezdu z ulice V Korytech, Štěrboholská spojka k nájezdu z ulice Českobrodská) a ve směru na Plzeň (Štěrboholská spojka od nájezdu z ulice Českobrodská, Jižní spojka k nájezdu z ulice Spořilovská).
Odkazy do noveho okna
Detailní náhled
Detailní náhled
Detailní náhled
Detailní náhled
img00001
img00002
img00003
img00004