Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Dotazy k začleňování činností podle míry požárního nebezpečí

  1. Začleňování činností podle míry požárního nebezpečí
  2. Seznam dotazů v časové posloupnosti
Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) stanoví povinnost právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zabezpečovat plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany. Takovým předpisem je např. vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
 
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob jsou zákonem o požární ochraně odstupňovány podle míry požárního nebezpečí jimi provozovaných činností. Tyto činnosti se člení do kategorií:
  1. bez zvýšeného požárního nebezpečí,
  2. se zvýšeným požárním nebezpečím,
  3. s vysokým požárním nebezpečím.
 
Kritéria pro začlenění provozovaných činností do jednotlivých kategorií jsou definována v § 4 odst. 2 až 4 zákona o požární ochraně (přičemž je nutno zohlednit souvislosti s dalšími předpisy, na které se zákon odkazuje).
 
Z výše uvedeného vyplývá, že k tomu, aby právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby zabezpečovaly plnění povinností vyplývajících pro ně ze zákona o požární ochraně, musí být provedeno začlenění jimi provozovaných činností, protože od toho se pak odvíjí stanovení příslušných povinností.
 
Zákon o požární ochraně nedefinuje sankce za to, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nezačlenila provozované činnosti, ale za nevyhotovení předepsané dokumentace požární ochrany [v § 76 odst. 1 písm. e)]. To znamená, že v případě provozování činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím by se jednalo o „Dokumentaci o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím“ ve smyslu § 28 vyhlášky o požární prevenci. Pro činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí není povinnost vést písemný doklad o začlenění.
 
Pozn.: Aby provozovatel činnosti mohl správně plnit své povinnosti dané zákonem o požární ochraně, musí vědět, jak jsou jeho činnosti z hlediska požární ochrany nebezpečné. Skutečnost, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nezačlenila své provozované činnosti, neznamená, že žádné povinnosti na úseku požární ochrany neexistují!
 
Pokud nebude při kontrole orgánu státního požárního dozoru předložena dokumentace o začlenění, závisí jeho postup na konkrétních skutečnostech jednotlivých případů. Uvádíme tyto názorné příklady:
  1. Firma tvrdí, že všechny provozované činnosti začlenila do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí a při kontrole nevzniknou pochybnosti o správnosti začlenění, není případná neexistence dokumentace o začlenění porušením předpisů o požární ochraně. Kontrolováno bude pouze plnění povinností vztahujících se k této kategorii.
  2. Firma všechny provozované činnosti začlenila do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, avšak při kontrole vzniknou pochybnosti o správnosti začlenění, bude orgán státního požárního dozoru vyžadovat údaje o provozované činnosti rozhodné pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění (schválená projektová dokumentace stavby, provozní řád, bezpečnostní listy apod.) Vyjde-li najevo, že činnosti byly nesprávně začleněny, rozhodne o jejich správném začlenění orgán státního požárního dozoru.
  3. Bude-li firma provozovat činnosti, které budou prokazatelně vykazovat znaky pro činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím (např. činnosti provozované v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích, ve stavbách ubytovacích zařízení apod.) je možné kontrolovat plnění povinností vztahujících se k těmto kategoriím (např. § 6, 15, 16 zákona o požární ochraně), tzn. mimo jiné také vyžadovat dokumentaci o začlenění. Pokud by v tomto případě nebyla dokumentace o začlenění předložena, jedná se o nedodržení § 15 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 27 odst. 1 písm. a) a § 28 vyhlášky o požární prevenci.
 
Dokumentaci o začlenění zpracovává odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany (viz § 40 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci). U činností bez zvýšeného požárního nebezpečí není výslovně požadováno, aby začlenění bylo provedeno odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany. Ke správnému začlenění jsou nezbytné odborné znalosti z oblasti požární ochrany, jinak lze oprávněně očekávat riziko nesprávného začlenění. Důsledkem může být skutečnost, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nebude plnit povinnosti odpovídající dané provozované činnosti. Může dojít k nežádoucímu snížení či omezení požární bezpečnosti a tím i zvýšení nebezpečí vzniku požáru a ohrožení osob. Chybné začlenění však nemůže být akceptovatelným důvodem pro takový postup. Proto je při začleňování do kategorie činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o požární ochraně vhodné spolupracovat s osobami s odbornou způsobilostí ve smyslu § 11 zákona o požární ochraně.
 
Přílohu č. 2 vyhlášky o požární prevenci, která obsahuje hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí, je třeba vnímat jako celek s tím, že se její aplikace promítá nejenom do příslušných ustanovení zákona o požární ochraně, ale také do celé řady ustanovení samotné vyhlášky o požární prevenci. Příloha č. 2 obsahuje vedle hodnot nahodilých požárních zatížení přiřazených k jednotlivým položkám konkrétních „druhů provozů“ také vymezení jednotlivých skupin provozů. Vymezení jednotlivých skupin provozů je nutno dávat do souvislosti s:
  • § 4 odst. 2 písm. d) zákona o požární ochraně s tím, že „výrobní provozy“ jsou konkretizovány ve skupině 13 přílohy č. 2 vyhlášky o požární prevenci; naopak druhy provozů uvedené v položce 9.4 (skupina provozů „služby a provozovny“ – např. čalounická dílna) zjevně mezi „výrobní provozy“ nepatří,
  • § 18 písm. d) a písm. e) vyhlášky o požární prevenci s tím, že provozy „chemické výroby“, či „administrativní, školské, zdravotnické provozy“ jsou konkretizovány v příslušných skupinách provozů.

 

 
Při začleňování činností podle míry požárního nebezpeční vyjádřené hodnotou nahodilého požárního zatížení (např. § 4 odst. 2 písm. e) zákona o požární ochraně) se postupuje způsobem uvedeným v § 19 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci s tím, že příslušné hodnoty nahodilého požárního zatížení jsou v příloze č. 2 přiřazeny ke konkrétním druhům provozů. Takže například hodnotu nahodilého požárního zatížení při provozování činností v „archivech“ lze v příloze č. 2 vyhledat v položce 1.6 (v případě skupiny „administrativních provozů“) nebo v položce 2.5 (v případě „školských provozů“).
 
Současně je třeba připomenout skutečnost, že příloha č. 2 vyhlášky o požární prevenci není určena pro projektování požární bezpečnosti staveb. Vychází z ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní provozy, ale některé položky byly upraveny a přizpůsobeny podmínkám vyhlášky o požární prevenci.

vytisknout  e-mailem