Doporučení postup ke zřízení JSDHO

Monday, 01 June 2009

Metodika pro zřizování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, kterou vydalo Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR v Praze 2009.

1. Úvod

Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR vydává v souladu s § 24 odst.1 písm. i) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO"), doporučený postup pro zřizování těchto jednotek požární ochrany. Tento dokument vychází z právních předpisů na úseku požární ochrany(1), obecního zřízení a ochrany obyvatelstva(2).

Zabezpečování požární ochrany (dále jen „PO") na území obce je již historicky svěřeno do pravomocí obcí, které již v minulosti zřizovaly různé hlásné služby, svými předpisy nařizovaly každému občanovi pomáhat při hašení požárů a poskytovat k tomu své věcné prostředky. Od sedmdesátých let 19. století začaly obce zřizovat první české hasičské sbory dobrovolných hasičů i profesionálních hasičů za účelem ochrany před požáry. Tyto sbory plnily úlohu nejen v oblasti hašení požárů, ale i v oblasti samaritánské a společenské.

V současné době základní páteř systému plošného pokrytí území krajů jednotkami PO tvoří jednotky hasičských záchranných sborů krajů, které jsou při své činnosti významnou měrou doplňovány a podporovány jednotkami sborů dobrovolných hasičů obcí.

Zřízení jednotky sboru dobrovolných hasičů (dále jen „SDH") obce a zabezpečení její připravenosti k zásahu (akceschopnosti) dle § 29 zákona o PO je z organizačního, materiálního i finančního hlediska v samostatné působnosti obcí. Obce v samostatné působnosti zřizují jednotky SDH obcí k hašení požárů a provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plnění dalších úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva (evakuace, varování, nouzové přežití obyvatelstva apod.). Potřeba jednotek SDH obcí se významnou měrou ukazuje v posledních letech zejména při živelních pohromách (povodně, větrné smrště apod.), kdy jsou zpravidla jedinými subjekty v obci, které poskytují pomoc při plnění úkolů při mimořádných událostech včetně základní pomoci obyvatelstvu.

2. Základní pojmy

(1) Jednotkou se v organizačním řízení rozumí organizovaný útvar zřízený ve smyslu zákona(3) s vnitřní hierarchií a dělbou práce tvořený hasiči, požární technikou (automobily) a věcnými prostředky (výbava hasičů, nástroje, agregáty, apod.) pod vedením velitele jednotky.
(2) Druh jednotky - se odvozuje od zřizovatele jednotky a od pracovně právních vztahů hasičů při výkonu služby v jednotce ke zřizovateli v souladu s právním předpisem(4).
(3) Jednotka HZS podniku - jednotka zřízená za podmínek uvedených v právním předpise(5), kde výkon služby vykonávají zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby jako svoje zaměstnání.
(4) Jednotka SDH podniku - jednotka zřízená za podmínek uvedených v právním předpise(6), kde výkon služby vykonávají zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, zpravidla mimo svoje zaměstnání (pracovní poměr).
(5) Jednotka SDH obce - jednotka zřízená za podmínek uvedených v právním předpise(7) zpravidla jako organizační složka obce, kde výkon služby vykonávají dobrovolně členové jednotky SDH obce, kteří mají s obcí uzavřen pracovně právní vztah nebo jinou smlouvu o členství v jednotce.
(6) Požární hlídka - organizovaný útvar se statusem jednotky, pokud je požární hlídka zřízená za podmínek uvedených v právním předpise(8).
(7) Společná jednotka - jednotka zřízená za podmínek uvedených v právním předpise(9), jejíž druh vyplyne z druhů jednotek, které jsou povinny organizační složky Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „HZS ČR"), obce, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby zřídit.
(8) Hasič - zaměstnanec vykonávající službu v jednotce HZS podniku jako svoje zaměstnání, člen jednotky SDH obce, člen jednotky SDH podniku nebo člen zařazený v požární hlídce.
(9) Velitel jednotky - je ustanoven zřizovatelem jednotky určitého druhu jednotky, odpovídá za výkon služby. V souladu s vnitřní organizací jednotky je velitelem jednotky také velitel čety, velitel družstva nebo vedoucí skupiny(10) nebo v operačním řízení určený velitel pro hasiče daného druhu jednotky, popř. v odřadu složeného z několika druhů jednotek.
(10) Jednotka je charakterizována.
- velikostí, která je vyjádřena počtem hasičů v ní,
- kategorií, která v návaznosti na druh jednotky vyjadřuje operační působnost pro použití k zásahům, a to zejména pro svého zřizovatele (podnik, obec), tzn. místní působnost nebo pro použití na větším území než na území svého zřizovatele, tzn. územní působnost; součástí operační působnosti je také stanovená doba pro výjezd jednotky z místa dislokace k zásahu,
- taktickou hodnotou, je schopnost provádět určitý rozsah činností odpovídající velikosti jednotky a jejímu vybavení požární technikou a věcnými prostředky, např. počet nasazených proudů k hašení.
(11) Kategorie jednotek
a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele se označuje jako:
- JPO I - jednotka HZS kraje, s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení poplachu do 2 minut,
- JPO II - jednotka SDH obce, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, která zabezpečuje jeden (JPOII/1) nebo dva (JPOII/2) výjezdy družstva minimálně o zmenšeném početním stavu a zřizuje se ve vybrané obci s počtem obyvatel zpravidla nad 1000 a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení poplachu do 5 minut,
- JPO III - jednotka SDH obce s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, která zabezpečuje jeden (JPOIII/1) nebo dva (JPOIII/2) výjezdy družstva minimálně o zmenšeném početním stavu a zřizuje se ve vybrané obci s počtem obyvatel zpravidla nad 1000 a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení poplachu do 10 minut,
b) s místní působností zasahující zejména na území zejména svého zřizovatele, pokud není v případě rozsáhlých mimořádných událostí požadován výjezd jednotky jinam v souladu s právním předpisem(11)
- JPO IV - jednotka HZS podniku,
- JPO V - jednotka SDH obce s působností na zpravidla na pro území obce, která ji zřizuje,
- JPO VI - jednotka SDH podniku,
- JPO N - jednotka SDH obce nebo podniku, která není zařazena do plošného pokrytí území kraje jednotkami. Požadavky na tuto jednotku jsou stejné jako u jednotky kategorie JPO V. Nezařazenou do plošného pokrytí je také požární hlídka.
(12) Jednotka SDH vybrané obce(12) - je jednotka SDH obce kategorie JPO II a JPO III. Může to být ve zvláštním případě také jiná jednotka SDH obce (popř. požární hlídka), která na výzvu operačního a informačního střediska zasáhla mimo územní obvod obce, která ji zřídila nebo obcí, které ji zřídily na základě smlouvy o sdružení.
(13) Trvalé místo dislokace jednotky se nazývá
- stanice - objekt a související prostory určené pro nepřetržitý výkon služby hasičů zařazených v jednotce HZS kraje nebo jednotce HZS podniku a určené pro požární techniku a věcné prostředky požární ochrany,
- zbrojnice - objekt a související prostory určené pro výkon služby hasičů zařazených v jednotce SDH obce nebo jednotce SDH podniku a určené pro požární techniku a věcné prostředky požární ochrany(13).

3. Zřizování jednotky SDH obce

Před vlastním zřizováním jednotky SDH obce je nutno upozornit na častou záměnu pojmů „Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce", „Sbor dobrovolných hasičů", „Hasičský sbor". Jednotka SDH obce je organizace zřizovaná obcí a je obcí plně zabezpečována po finanční i materiální stránce. „Sbor dobrovolných hasičů" nebo „Hasičský sbor" je zpravidla název základní organizace občanského sdružení působícího na úseku PO, např. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, České hasičské jednotky nebo Moravské hasičské jednoty.

Těmto organizacím obec může poskytovat dotaci na činnost(14) a spolupracovat s ní v oblasti požární ochrany(15) i v oblasti ochrany obyvatelstva. Tyto organizace se však řídí zejména zákonem o sdružování občanů16 a svými stanovami, např. nemohou ukládat úkoly obcím a naopak, členství v nich nemůže být občanu na újmu. Zřizování jednotky SDH obce je poměrně administrativně a organizačně náročný proces. Tato metodika má napomoci zorientovat se v tomto procesu. Celý proces zřizování lze zahrnout do níže uvedených bodů:
1. Projednání možnosti zřízení jednotky SDH obce.
2. Provedení náboru členů jednotky SDH obce.
3. Zřízení jednotky na zasedání zastupitelstva obce a zveřejnění usnesení zastupitelstva o zřízení jednotky SDH obce.
4. Zajištění zdravotních prohlídek nových členů jednotky SDH obce.
5. Uzavření smluvních vztahů se členy jednotky SDH obce.
6. Jmenování velitele jednotky SDH obce.
7. Zajištění vybavení jednotky SDH obce požární technikou a věcnými prostředky, včetně prostředků k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a civilní ochrany.
8. Vybavení členů jednotky SDH obce osobními a kolektivními ochrannými pracovními prostředky.
9. Zajištění odborné způsobilosti členů jednotky SDH obce.

3.1. Projednání možnosti zřízení jednotky SDH obce
V první fázi je nutné projednání zřízení jednotky SDH obce v zastupitelstvu obce. Před tím je nutno pověřit konkrétní osobu, která zajistí zpracování podkladů pro rozhodnutí zda zřídit jednotku SDH obce nebo zda sdružit prostředky s jiným subjektem povinným zřídit jednotku PO a vytvořit společnou jednotku PO (dostupné jednotky SDH okolních obcí a jejich podmínky pro zřízení společné jednotky PO, finanční náklady na sdružení, náklady na jednotku SDH obce, zájem občanů o působení v jednotce, jejich předpoklady pro výkon činnosti v jednotce apod.).

Dále je nutné projednat na územně příslušném územním odboru HZS kraje (zpravidla ředitelem územního odboru) zejména zřízení jednotky SDH obce, její kategorii v plošném pokrytí území kraje jednotkami PO a využitelnost po zřízení, zajištění základních činností jednotky, projednat její případnou využitelnost pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva, možnosti sdružení prostředků s jinými obcemi, evidenční číslo jednotky. Dále je vhodné vstoupit do jednání s místními organizacemi občanských sdružení působících na úseku PO, jejichž členové by se mohli stát členy jednotky SDH obce. Výhodou u těchto členů je, že se již orientují v problematice požární ochrany i ochrany obyvatelstva.

Při zasedání zastupitelstva obce je nutno projednat otázku zřízení jednotky SDH obce, zejména zda bude zřízena samostatná jednotka SDH obce nebo bude s jinou obcí zřízena společná jednotka PO. Je nutno zvážit všechna pro a proti při záměru zřídit jednotku SDH obce i s přihlédnutím k plnění úkolů obce na úseku ochrany obyvatelstva. Pokud se zastupitelstvo obce přikloní k variantě společné jednotky PO, pak je nutno vstoupit do jednání se subjekty v okolí, které mají za povinnost zřídit jednotku PO a mají i tuto jednotku fyzicky zřízenu (obce, HZS kraje, podnikatelské subjekty) a zároveň které jsou v prvním stupni požárního poplachu předurčeny pro zásah na území obce a jsou schopny zabezpečit potřebný počet sil a prostředků, aby byly splněny požadavky § 65 odst. 6 a přílohy zákona o PO.

Informaci o vhodných subjektech lze obdržet již při projednávání možnosti zřízení jednotky SDH obce na územně příslušném HZS kraje. Při variantě společné jednotky PO i při souhlasném stanovisku druhého subjektu se zřízenou vhodnou jednotkou PO obce podléhá však zřízení společné jednotky PO souhlasu územně příslušného HZS kraje. Ten sleduje zejména, zda obec bude společnou jednotkou skutečně zabezpečena v požadovaném čase dojezdu této jednotky dle přílohy zákona o PO. Usnesení zastupitelstva o plánovaném zřízení jednotky SDH obce je žádoucí zveřejnit obvyklým způsobem - vyvěšením na úřední desce, vyhlášení obecním rozhlasem, v místním tisku apod.

3.2. Nábor členů pro jednotku SDH obce
Při náboru členů jednotky SDH obce je vhodná spolupráce s HZS kraje a občanskými sdruženími působícími na úseku PO. Lze zvolit různé varianty např. vyhlášení období, kdy se zájemci mohou na určeném místě přihlásit, vyhlášení jednoho až dvou termínů, kdy se zájemci mohou dostavit na určené místo. Nejmenší základní početní stav členů jednotky SDH obce, potřebný pro zajištění zásahu jednotky, je uveden v tabulce č.1 a vychází z přílohy č. 4 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. (dále jen „vyhláška o jednotkách PO"). Jedná se ideální stav, kdy v obci bude stoprocentně zajištěna schopnost výjezdu družstva o zmenšeném početním stavu. Pro praktické zajištění zásahu jednotky je zpravidla zapotřebí více členů jednotky.

Poznámka: Pokud je v jednotce zařazeno družstvo nebo členové plnící úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva, navyšují se výše uvedené celkové početní stavy o počet členů plnících úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Početní stavy v jednotce mohou byt navýšeny i na základě toho že obec sdružila prostředky. Další navýšení může být na základě rozhodnutí obce v případě, že budou navýšeny i základní početní stavy funkci s požadavky na odbornou způsobilost a že náklady budou hrazeny z rozpočtu obce.

Při náboru členů je nutno tyto seznámit s podmínkami vstupu do jednotky, s představou fungování jednotky, jejími úkoly a otázku řízení jednotky ze strany obce - financování, komu se bude velitel jednotky zodpovídat apod. Již při pohovorech je i vhodné si předběžně vytipovat možné velitele a strojníky.

3.3. Zřízení jednotky
Při zajištění dostatečného počtu členů pro zřízení jednotky SDH obce schopných zajistit minimální počet členů připravených k výjezdu (viz tabulka č. 1) nebo při souhlasných stanoviscích HZS kraje a subjektu oprávněného a schopného zajistit zásah na území obce svojí jednotkou PO ve věci zřízení společné jednotky PO, následuje projednání vlastního zřízení jednotky na zasedání zastupitelstva obce. Zde je nutno rozhodnout o konečné formě zřízení jednotky - jednotka jako součást obecního úřadu nebo organizační složka obce, resp. zřízení společné jednotky PO. Taktéž je nutno projednat formu smluvního vztahu členů jednotky k obci dle zákoníku práce - pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce nebo pouze na základě dohody o členství v jednotce bez vzniku pracovně právního vztahu ovšem jednoznačně řešící jednoznačně řešící práva, povinnosti a nároky člena a obce. Rovněž je nutno určit, komu bude velitel jednotky odpovídat za činnost jednotky a za zajištění její akceschopnosti. Zpravidla zastupitelstvo obce pověřuje tímto starostu obce, který je zákonem o požární ochraně i zmocněn jmenovat velitele jednotky.

Po schválení zřízení jednotky zastupitelstvem obce je vhodné zřízení jednotky zveřejnit obvyklým způsobem, např. zveřejněním na úřední desce, vyhlášení obecním rozhlasem, v místním tisku apod.
Po té následují vlastní úkony k listinné podobě zřízení. Minimální rozsah dokumentace o zřízení jednotky stanovuje § 12 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o PO, ve znění pozdějších předpisů:
· zřizovací listina (příloha č. 1 ) nebo příslušná smlouva, pokud se zřizuje společná jednotka PO,
· stejnopis jmenovacího dekretu velitele jednotky (příloha č. 2 ),
· seznam členů jednotky (příloha č. 7 ),
· dokumentace o odborné způsobilosti členů (viz příloha č. 6) ,
· doklad o zdravotní způsobilosti členů pro výkon služby v jednotce (příloha č. 9). V případě, že jednotka je zřízena jako:
· organizační složka obce, pak zřizovací listinou je zřizovací listina organizační složky obce,
· součást obecního úřadu (oddělení apod.), pak se zřizovací listina vyhotoví samostatně nebo může být nahrazena organizačním řádem obce, ze kterého zcela jasně vyplyne zřízení jednotky, např. jako oddělení obecního úřadu. Vhodnější je ovšem vyhotovit samostatnou listinu,
· společná jednotka PO, zřizovací listina se vyhotoví samostatně nebo může být nahrazena smlouvou o zřízení společné jednotky PO dle § 69a zákona o PO. Forma zřizovací listiny není právními předpisy výslovně stanovena. Při tvorbě zřizovací listiny mohou být využity obecné náměty uvedené v příloze č. 1 . Náležitosti smlouvy o sdružení prostředků a o zřízení společné jednotky PO jsou odvislé od vzájemných smluvních vztahů mezi obcemi, které uvedenou společnou jednotku zřizují.

Komentář k formě zřízení jednotky
Vlastní forma zřízení jednotky SDH obce není zákonem o PO stanovena. Formu lze dovodit z ustanovení platných právních předpisů a to zejména
· zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který provozování činností vymezených jednotkám požární ochrany nepovoluje, tudíž nemůže být zřízena jako subjekt zřízený za účelem zisku,
· zákona o PO, který specifikuje, že:
o jednotku SDH obce obec zřizuje v samostatné působnosti,
o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby mohou zřídit jednotku PO pouze v případě, že provozují činnost se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím a zároveň jim zřízení jednotky PO určí HZS kraje; takové subjekty mohou zřídit pouze jednotku HZS podniku nebo jednotku SDH podniku, nikoliv jednotku SDH obce,
· zákona o obcích, ve kterém § 35a specifikuje, že pro výkon samostatné působnosti mohou obce zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon o obcích nestanoví jinak.

Zároveň si je nutno uvědomit, že příspěvková organizace, obecně prospěšná společnost či veřejná nezisková organizace jsou z hlediska zákona o PO právnickými osobami. Rovněž velitel jednotky při zásahu vystupuje jménem zřizující obce pokud je jednotka její organizační složkou. Z výše uvedeného lze dovodit zřízení jednotky buď jako součást obecního úřadu, nebo
jako organizační složku obce.

3.4. Zdravotní prohlídky nových členů jednotky
Povinnost zdravotních prohlídek členů jednotky SDH obce vyplývá z § 29 a § 69b zákona o PO a blíže je specifikuje nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků. Ve fázi zřizování jednotky SDH obce se členů týká vstupní zdravotní prohlídka. Zdravotní prohlídky nových členů hradí obec, pokud tyto nejsou hrazeny v rámci preventivních zdravotních prohlídek dle § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Pokud bude členem příslušník HZS kraje zařazený v jednotce HZS kraje, tzv. výjezdový hasič, není nutno u něj zdravotní prohlídku vykonávat. Takový člen doloží kopii poslední platné zdravotní prohlídky provedené v rámci jeho povolání. U příslušníků HZS ČR, kteří nejsou zařazeni v jednotce HZS kraje, nebo u příslušníků jiných bezpečnostních sborů (Policie ČR, Vězeňská služba ČR, Celní správa apod.) je vstupní zdravotní prohlídka nutná, neboť pro svoji práci mohou mít zdravotní úlevy, které nemusí být vyhovující pro činnost v jednotce SDH obce. Pro zaměstnance podniku, kteří jsou zařazeni v HZS podniku platí obdobně postup jako pro příslušníky HZS ČR. Pokud se členem jednotky má stát zaměstnanec podniku zařazený v jednotce SDH podniku, který má platnou zdravotní prohlídku pro činnost ve své podnikové jednotce, pak nemusí být vstupní zdravotní prohlídce podroben. Zdravotní prohlídce se podrobí pouze v případě, že bude nově předurčen jako
nositel dýchací techniky (uživatel izolačního dýchacího přístroje).

Pokud je člen jednotky SDH obce určen k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a civilní ochrany, které nevyžadují zdravotní způsobilost na úrovni tzv. výjezdového hasiče, posuzující lékař zohlední jeho zdravotní stav ve vztahu k jeho zařazení v jednotce a k výkonu činností, které se od něj očekávají.

Vstupní preventivní zdravotní prohlídka se provádí u každého člena před zahájením výkonu služby v jednotce, tzn. před zařazením do jednotky SDH obce nebo před vznikem pracovně právního vztahu (jsou některé dobrovolné jednotky PO u nichž členové vykonávají službu jako zaměstnání). Obsahem této zdravotní prohlídky je komplexní fyzikální vyšetření, včetně orientačního vyšetření zraku, sluchu, kůže a podpůrného a pohybového aparátu a orientačního neurologického vyšetření a orientační chemické vyšetření moči. Při posuzování zdravotní způsobilosti se využijí výsledky preventivní prohlídky podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Na tu má každý občan v dospělém věku nárok ze zákona o zdravotním pojištění (§ 49 zákona č. 258/1997 Sb.) a je tudíž placena ze zdravotního pojištění. U nositele dýchací techniky se navíc provede spirometrické a elektrokardiografické vyšetření (EKG). Je to v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 nařízení č. 352/2003 Sb., které obecně hovoří o doplnění vyšetření u nositele dýchací techniky o vyšetření stanovená pro kategorii I a po té v § 2 odstavci 4 specifikuje pouze dvě odborná vyšetření spirometrii a EKG. Podle aktuálního zdravotního stavu a závěrů vyšetření lze provést i další odborná vyšetření nezbytná pro posouzení zdravotní způsobilosti. Pokud je uvedeno, že jde o orientační vyšetření, neprovádí je odborný lékař.

3.5. Uzavření smluvních vztahů se členy jednotky
Forma smluvního vztahu člena jednotky SDH obce s obcí není v zákoně o PO jednoznačně stanovena. V § 65 odst. 3 zákona o PO uvádí, že činnost v jednotce vybrané obce je zpravidla vykonávána v pracovně právním vztahu k obci. Pokud je jednotka zřízena jako součást obecního úřadu, pak členové jednotky jsou zaměstnanci obce. Při zřízení jednotky formou organizační složky obce jsou členové jednotky zaměstnanci obce, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Jiný právní předpis ovšem nestanovuje jednoznačně, že by člen jednotky nemusel být zaměstnancem obce. S ohledem na § 65 odst. 3 zákona o PO by teoreticky bylo možno s členem uzavřít smlouvu o činnosti v jednotce SDH obce i mimo zákoník práce, ale jde o dosti vágní vztah závazku člena vůči obci a i tak je nutno v této smlouvě jednoznačně specifikovat práva, povinnosti a nároky člena včetně odměny za zásah v mimopracovní době dle § 29 odst. 1 písm. a) zákona o PO.

Ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) zákona o PO stanovuje povinnost obci poskytovat členovi za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech odměnu, pokud tuto činnost provádí v jeho mimopracovní době. Zároveň je nutno podotknout, že do činností v jednotce pro zajištění její akceschopnosti spadá i široká oblast údržby a kontrol požární techniky a prostředků v péči jednotky. V § 65 odst. 2 zákona o PO se uvádí, že činnost v jednotce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti.

Činnost v jednotce při nařízeném cvičení nebo při nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu. Jednotka může dle § 97 zákona o PO poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce související se základními úkoly jednotek PO za úhradu vynaložených nákladů. Chce-li obec po členovi vyžadovati plnění těchto úkonů, pak s ním musí mít uzavřen takový smluvní vztah, na základě kterého jej může pověřovat těmito pracemi. Všechny uvedené předchozí požadavky může obec splnit především uzavřením pracovně právních vztahů dle zákoníku práce. Druh pracovně právního vztahu vychází z jednání zastupitelstva obce, na kterém se schvalovalo zřízení jednotky.

Obecně lze doporučit:
· u jednotek kategorií JPO V a JPO N formu dohody o provedení práce, neboť u těchto kategorií jednotek není předpoklad větší četnosti zásahů a celkový počet hodin odpracovaných z důvodů činnosti v jednotce (údržba, odborná příprava, zásahy, nařízená cvičení) se zpravidla pohybuje do 150 hodin ročně,
· u jednotek kategorií JPO III, u nichž není předpoklad většího počtu zásahů, je vhodná forma dohody o provedení práce. Pokud se v praxi ukáže, že objem 150 hodin ročně nepostačuje, pak je vhodnější forma dohody o pracovní činnosti (v běžné mluvě užíván název „poloviční úvazek"),
· u jednotek kategorií JPO II je vhodnější forma dohody o pracovní činnosti, neboť u těchto jednotek je předpoklad překročení 150 odpracovaných hodin ročně ve prospěch činnosti v jednotce z důvodů většího počtu zásahů, zpravidla i většího objemu hodin odborné přípravy (předurčenost na dopravní nehody apod.), většího a složitějšího technického vybavení tudíž i časově náročnější údržby,
· u jednotek kategorie JPO II, resp. i JPO III, je vhodné zvážit i uzavření pracovního poměru, např. s velitelem jednotky nebo s určeným strojníkem, který se bude starat o dokumentaci jednotky, údržbu techniky a věcných prostředků jednotky. Při uzavírání pracovně právních vztahů se mimo zákoníku práce vychází i z pokynu generálního ředitele HZS ČR17, který upravuje zásady pro výkon služby a odměňování v jednotkách kategorií JPO II a JPO III a uvádí i možný vzor dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

3.6. Jmenování velitele jednotky
Velitele jednotky SDH obce jmenuje a odvolává dle § 68 odst. 1 zákona o PO starosta obce. Před jmenováním velitele požádá územně příslušný HZS kraje o vyjádření ke způsobilosti navrženého člena jednotky vykonávat funkci velitele jednotky. Zároveň starosta přihlíží i k návrhu občanského sdružení působícího v obci na úseku požární ochrany (např. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Moravská hasičská jednota, Česká hasičská jednota). Velitel jednotky odpovídá dle § 71 odst. 2 zákona o PO zřizovateli jednotky (zastupitelstvu obce) za připravenost a činnost jemu podřízené jednotky.

Na funkci velitele jednotky je vhodné jmenovat člena jednotky, který má mezi ostatními členy přirozenou autoritu a zároveň je schopen řídit kolektiv i ve vypjatých situacích mimořádných událostí. Doporučuje se, aby budoucí velitel měl předchozí praxi v jednotce SDH obce a byl spjat nejen s činností jednotky, ale zajímal se i o dění v obci. Velitel jednotky SDH obce by měl být v otázkách požární ochrany a ochrany obyvatelstva určitou odbornou oporou starostovi obce.

Zároveň je vhodné i jmenovat zástupce velitele jednotky, aby byla zachována kontinuita řízení jednotky v případě jeho nepřítomnosti. V pracovně právním vztahu s velitelem jednotky byl měl být řešen i vzájemný vztah velitele jednotky a zřizovatele (jeho práva a povinnosti vůči zřizovateli jako je předkládání zpráv o činnosti jednotky, nakládání s majetkem, výkazy odpracovaných hodin členů, výkazy pro odměny či platy členů, povolování jízd apod.).

Vzor jmenovacího dekretu velitel jednotky je uveden v příloze č. 2 . Vzor žádosti o vyjádření HZS kraje ke způsobilosti člena vykonávat funkci velitele jednotky je uveden v příloze č. 3 .

3.7. Vybavení technikou a věcnými prostředky PO
Minimální požadavky na vybavení jednotky SDH obce stanovuje příloha č. 4 vyhlášky o jednotkách PO (viz tabulka č. 2), které se odvíjí od kategorie jednotky. Další vybavení nad rámec požadavků vyhlášky o jednotkách PO se odvíjí z předurčenosti jednotky SDH obce pro záchranné práce, např. v systému předurčenosti pro záchranné práce při silničních dopravních nehodách, předurčenosti na havárie spojené s únikem nebezpečných látek, a dále z předurčenosti pro plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva. Možnosti obstarání vybavení se doporučuje projednat s územně příslušným HZS kraje.

 

Pozn. k tabulce
1) Jednotka je vybavena uvedenou požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany, jen pokud je to odůvodněno plošným pokrytím, dokumentací zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje. Do počtu izolačních dýchacích přístrojů, přetlakových ventilátorů a motorových stříkaček se započítávají také tyto prostředky umístěné v CAS nebo v jiné požární technice ve vybavení jednotky.
2) Vybavení jednotky výškovou technikou se provádí podle obdobné zásady, na které je vybavena stanice typu P2 hasičského záchranného sboru kraje (příloha č 3 a č. 5 vyhlášky o jednotkách PO). Zpravidla se vybavuje jen po dohodě s HZS kraje.
3) Kromě minimální vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany je jednotka vybavována další požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany nebo jinými prostředky, pokud je předurčena pro systém záchranných prací při dopravních nehodách, při haváriích, při živelních pohromách a ochranu obyvatelstva. To platí i v případech, kdy je nadstandardní vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany a jinými prostředky odůvodněno havarijním plánem kraje nebo dokumentací zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a jinými mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje. Vybavení požární technikou a prostředky požární ochrany může být zvýšeno až na 1,5 násobek limitů uvedených v tabulce (zaokrouhluje se nahoru).
4) Autonomní dýchací přístroj na stlačený vzduch s otevřeným okruhem, typ s plicní automatikou pro použití v plynném prostředí. Základní početní stav členů jednotky se zvyšuje o potřebný počet členů stanovený právním předpisem, je-li tato jednotka současně zařízením civilní ochrany.
6) Může jít i o dopravní automobil bez požární stříkačky pro přepravu minimálně 6 osob s přívěsným zařízením a přívěsnou požární stříkačkou.

V § 8 vyhlášky o jednotkách PO je určeno, že pokud jsou stanoveny pro požární techniku a věcné prostředky PO technické podmínky, lze požární techniku a věcné prostředky požární ochrany do vybavení jednotek zařadit jen v případě, že stanoveným technickým podmínkám vyhovují. Nejsou-li technické podmínky právním předpisem stanoveny, platí technická norma nebo mezinárodní technické pravidlo. Veškeré vybavení jednotky podléhá podmínkám stanoveným zákonem o technických požadavcích na výrobky, vyhláškou o technických podmínkách požární techniky, vyhláškou o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany18 a dalšími právními předpisy a rovněž souvisejícími českými technickými normami (ČSN a ČSN EN).

Mimo vybavení jednotky SDH obce technikou a věcnými prostředky je nutno zajistit systém vyrozumění členů jednotky SDH obce o vyhlášení poplachu jednotce SDH obce. Pro tyto účely se zpravidla užívá sirén a místní rozhlas v obci doplněné dalšími prostředky a systémy, např. pagery, zasílání krátkých textových nebo hlasových zpráv na mobilní telefony členů jednotky.

Ochranné pracovní prostředky, které jsou poskytovány členovi při výkonu služby (práce) na místě zásahu, při provádění praktického výcviku, při prověřovacích a taktických cvičeních a při využití jednotky pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva v rozsahu základní výbavy jsou uvedeny v tabulce č. 3 a příkladově i v textu dále.

Ustanovení § 93 odst. 2 zákona o PO a § 43 vyhlášky o jednotkách PO stanovují, že člen musí být vybaven stejnokrojem, kterým se rozumí pracovní stejnokroj II (PS II), a příslušným funkčním označením. Údržba a obměna stejnokroje se zajišťuje na náklady zřizovatele. 

 

Pozn.: Na pracovní stejnokroj II (tzv. PS II) včetně čepice, ochranný oděv pro hasiče a přilbu pro hasiče se vztahuje vyhláška o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, * ČSN EN 15090, ** ČSN EN 659+A1, *** ČSN EN 388.

 

S ohledem na finanční náročnost osobních ochranných prostředků lze ochranný oděv pro hasiče v prvním roce zakoupit pouze pro družstvo o zmenšeném početním stavu (1+3) s tím, že slouží pro všechny členy jednotky. Není to ovšem příliš vhodné z hygienického hlediska, ale u jednotek, které příliš často nezasahují to lze považovat za dočasnou možnost.

Je nutno si ovšem uvědomit, že pracovní stejnokroj II v bavlněném či směsném provedení je oděvem zejména pro činnosti v organizačním řízení (např. odbornou přípravu, kdy člen nepřijde do styku s ohněm nebo lehce vznětlivými hořlavými kapalinami) a není určen pro zásahovou činnost při hašení požárů nebo zásahu na lehce vznětlivé hořlavé kapaliny, neboť pracovní stejnokroj II obsahující umělá vlákna (směs bavlny a PES či podobných vláken) je u požáru a zásahu na lehce vznětlivé hořlavé kapaliny nebezpečný a nepřípustný. Evropská norma EN 15614 dokonce stanoví, že ani bavlna není vhodný materiál zásahového oděvu pro hašení požárů a povoluje oděvy z aramidových vláken. Jedinou odchylkou jsou pracovní stejnokroje II z aramidových vláken (např. Nomex), ve kterých lze provádět hašení požárů ve venkovním prostředí, zejména travních porostů, stohů a lesních požárů. Jednovrstvé ochranné oděvy pro hasiče, které jsou vyrobeny dle ČSN EN 15614, jsou určeny pro požáry na volných prostranstvích (trávy, lesy, stohy apod.). Tyto oděvy nejsou určeny pro hašení požárů v uzavřených prostorách (uvnitř objektů, garáží apod.)!

Pro činnosti spojené s plněním úkolů ochrany obyvatelstva a civilní ochrany, při kterých nedochází ke kontaktu s požárem či nebezpečnými látkami je pracovní stejnokroj II z bavlny nebo směsných materiálů vyhovujícím osobním ochranným prostředkem. K osobním ochranným prostředkům je vhodné členy jednotky vybavit i ochranným oděvem pro práci v dešti (blůza, kalhoty nebo kombinéza) a obuví pro práci ve vodě (gumové holinky).

Vybavování jednotky SDH obce společnými ochrannými pracovními prostředky se odvíjí od činností, které se po jednotce vyžadují. Společné ochranné pracovní prostředky nejsou zpravidla přiděleny jednomu členovi, ale jsou uloženy tak, aby je mohl použít každý člen jednotky, pokud vykonává určitou specifickou činnost. Takovými prostředky jsou např. hasičský opasek s karabinou s minimální pevností 22 kN v podélném směru (pracovní polohovací systém), požárnická sekyra, izolační dýchací přístroj, přilba pro práci s motorovou řetězovou pilou, reflexní ochranná vesta, protichemický ochranný oděv, ochranný oděv proti ohni nebo sálavému teplu.

3.9. Zajištění odborné způsobilosti členů jednotky
Po vstupním proškolení členů ze všeobecné bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci pro činnost v objektech a s majetkem obce následuje zajištění odborné způsobilosti členů dle zákona o PO.

Odborná způsobilost členů jednotky vychází z § 72 zákona o PO a podrobnosti stanoví vyhláška o jednotkách PO, pokyny generálního ředitele HZS ČR k provádění odborné přípravy a odborné způsobilosti členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků a k odborné způsobilosti zaměstnanců zařazených na vybraných funkcích v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků a členů vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků jako svoje zaměstnání v pracovním poměru.

Členové jednotky mohou dle § 72 zákona o PO samostatně vykonávat službu při zdolávání požáru až po absolvování základní odborné přípravy. V souladu s § 40 vyhlášky o jednotkách PO se musí každý člen jednotky zúčastnit základní odborné přípravy v rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin (pozn.: standardní délka hodiny kurzů je 45 minut). Základní odbornou přípravu zajišťuje pro členy velitel jednotky. Pokud jsou členy i osoby, které vykonávají služby v jednotce jako své zaměstnaní, musí absolvovat základní odbornou přípravu formou nástupního odborného výcviku ve vzdělávacích zařízením MV - generálního ředitelství HZS ČR.

Členové jednotky musí absolvovat příslušnou základní odbornou přípravu a příslušný kurz odborné způsobilosti nejpozději do 12 měsíců od zařazení do příslušné funkce v jednotce. Druhy a délky kurzů odborné způsobilosti členů jednotky pro vybrané funkce stanovuje svými pokyny Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR, které zveřejňuje na svých webových stránkách.

Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti, vydávání, odnímání a prodlužování platnosti osvědčení o odborné způsobilosti provádí

a) Ministerstvo vnitra u osob vykonávajících službu v jednotkách SDH obcí jako svoje zaměstnání (pracovní poměr dle zákoníku práce, není to však dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce); tyto osoby absolvují kurzy ve vzdělávacích zařízeních Ministerstva vnitra (odborná učiliště PO),
b) HZS kraje u velitelů jednotek, velitelů družstev a strojníků, kteří nevykonávají tuto činnost v pracovním poměru k obci; kurzy zabezpečuje HZS kraje, resp. Vzdělávací zařízení určená každoročně MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Absolventi středních a vyšších škol PO nebo absolventi vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku PO schválený ministerstvem vnitra a pokud od ukončení jejich studia neuběhla doba delší než 5 let, jsou odborně způsobilí pro výkon funkce velitel dobrovolné jednotky, velitel družstva a strojník dobrovolné jednotky.

Příslušníci HZS ČR, zaměstnanci HZS podniků a osoby vykonávajících službu v jednotce SDH obce nebo v jednotce SDH podniku jako svoje zaměstnání, kteří jsou odborně způsobilí pro výkon funkce velitel družstva nebo funkce vyšší, jsou současně odborně způsobilí pro výkon funkce velitel dobrovolné jednotky. Příslušníci HZS ČR, zaměstnanci HZS podniků a osoby vykonávajících službu v jednotce SDH obce nebo v jednotce SDH podniku jako svoje zaměstnání, kteří jsou odborně způsobilí pro výkon funkce strojník nebo technik strojní služby, jsou současně odborně způsobilí pro výkon funkce strojník dobrovolné jednotky.

Osvědčení o odborné způsobilosti má platnost 5 let, přičemž musí být prodlouženo před ukončením jeho platnosti. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 6 vyhlášky o jednotkách PO. Vzor protokolu o zkoušce odborné způsobilosti nebo ověření znalostí je uveden v pokynu generálního ředitele HZS ČR k provádění odborné přípravy a odborné způsobilosti členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků.

Pro velitele a strojníky jednotek kategorie JPO II a JPO III je odborná příprava k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti rozložena do 5-letého cyklu. Tato forma odborné přípravy se nazývá cyklická odborná příprava a zajišťuje ji územně příslušné HZS kraje. Odborná příprava k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti pro velitele a strojníky jednotek kategorie JPO V a JPO N a požárních hlídek je prováděna 1x za 5 let v rozsahu kurzu pro získání odborné způsobilosti.

 

Požární hlídka je forma jednotky PO, na kterou jsou v některých směrech kladeny nižší požadavky než na klasickou jednotku PO, zejména na její vybavení. Zřizování požární hlídky (dále jen „hlídka"), její minimální početní stav a vybavení upravuje § 69 odst. 1 zákona o PO, § 4 odst. 4 a § 7 odst. 3 vyhlášky o jednotkách PO. Vyjma početního stavu a vybavení se na hlídky vztahují stejná ustanovení jako na jednotky SDH obcí.

Z předchozího vyplývá: povinnost zřídit hlídky se ukládá obci rozhodnutím HZS kraje na její žádost, vybavení hlídky určí HZS kraje s ohledem na místní podmínky (hydrantový nástavec, hadice, proudnice, jednoduché hasební prostředky apod.), na hlídku není stanoven požadavek základního početního stavu členů, je stanoven pouze minimální početní stav velitel a 3 členové (1+3), velitel hlídky je jmenován starostou obce po vyjádření HZS kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele hlídky, velitel hlídky absolvuje základní odbornou přípravu v rozsahu odborné přípravy velitelů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí kategorie JPO nezařazené, ostatní členové hlídky absolvují základní odbornou přípravu provedenou velitelem hlídky v minimálním rozsahu 40 hodin, pokud jsou ve vybavení hlídky věcné prostředky PO spadající pod působnost strojní služby (např. přenosná motorová stříkačka) musí člen hlídky, určený k obsluze tohoto prostředku, absolvovat odbornou přípravu v rozsahu strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí kategorie JPO N. Z uvedeného vyplývá, že zřízení požární hlídky místo jednotky PO v konečném důsledku nic neřeší, kromě nižších požadavků na vybavení technikou a věcnými prostředky.

5. Dotace pro jednotky

Na činnost jednotek SDH obcí Ministerstvo vnitra poskytuje dotace

• neinvestiční dotace ze státního rozpočtu v požární ochraně na výdaje jednotek SDH obcí, která je určena na zabezpečení akceschopnosti jednotek, zejména na odbornou přípravu členů jednotek, úhradu nákladů za zásahy jednotek mimo katastr zřizující obce a věcné vybavení jednotek kategorie JPO II a JPO III, zabezpečení připravenosti k výjezdu jednotek kategorie JPO II. Tato dotace je poskytována prostřednictvím krajů, které s obcemi vyhotovují smlouvy. Rozpis konkrétních částek dotace zajišťuje územně příslušné HZS kraje;
   
• investiční dotace na obnovu zásahové požární techniky jednotek SDH obcí, dotace je prioritně určena na pořízení nových cisternových automobilových stříkaček; spoluúčast státu je do částky vyhlášené MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. O tuto dotaci je nutno požádat MV-generální ředitelství HZS ČR nejpozději do 30. dubna předchozího roku.

   

Ministerstvo vnitra v rámci periodické obnovy základní požární techniky jednotek PO zařazených do plošného pokrytí území ČR jednotkami PO pořizuje cisternové automobilové stříkačky hmotnostní třídy do 14 tun v základním provedení vybavení nástavby, které budou po 5 let užívat jednotky HZS krajů a po té budou převedeny do jednotek obcí, zejména kategorií JPO II a JPO III. Poskytovat dotace jednotkám má dle § 27 zákona o PO i kraj.

Kraj má

• v přenesené působnosti podílet se na hrazení nákladů jednotkám SDH vybraných obcí spojených se zásahy mimo jejich územní obvod a na financování jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky. Část těchto nákladů hradí Ministerstvo vnitra v rámci dotace ze státního rozpočtu v požární ochraně na výdaje jednotek (viz výše),
   
• v samostatné působnosti přispívat obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, tj. ze svého rozpočtu nad rámec dotace poskytované Ministerstvem vnitra. V souladu s § 26 odst. 2 písm. h) zákona o PO podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek SDH vybraných obcí soustřeďuje HZS kraje. 

   

6. Výkon služby v jednotce SDH obce(19)

6.1. Úkoly jednotek SDH obcí
 (1) Jednotka plní následující základní úkoly

a) požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků; požární zásah je činnost, která směřuje nejprve k lokalizaci a pak k likvidaci požáru, kdy je ukončeno nežádoucí hoření,

b) záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (dále jen „mimořádné události"); obsahem záchranných prací jednotek při mimořádných událostech je odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí a vedoucí k přerušení jejich příčin, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí,

c) na úseku ochrany obyvatelstva; zejména se podílí na

1. evakuaci obyvatel,
2. označování oblastí s výskytem nebezpečných látek,
3. varování obyvatel,
4. dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku,
5. humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek pro jeho nouzové přežití,

d) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku HZS kraje(20).

Živelní pohroma je mimořádná událost vyvolaná přírodními vlivy. Havárií se rozumí k mimořádná událost v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady.(21)

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Obsahem záchranných prací jednotek SDH obcí při mimořádných událostech je odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. Je třeba zdůraznit, že na rozdíl od požáru, není úkolem jednotek likvidovat mimořádnou událost, ale omezit vzniklá rizika. Jednotky tedy nemají v úkolech činit veškerá opatření vedoucí k likvidaci mimořádných událostí, ale jen opatření nutná k bezprostřednímu odstranění hrozby ohrožení života, majetku nebo životního prostředí. Nejde o to, že by se jednotky zřekly odpovědnosti, ale je nutné z hlediska jejich vybavení i odborné přípravy určit hranice jejich možností a v konečné míře i kompetenci. Takové řešení je základním předpokladem toho, jak se vyhnout nebezpečí jednání, které by mohlo v procesu řízení rizik havárie uškodit z důvodu nekompetentních a neodborných postupů. Každá jednotka SDH obce musí být schopna na území svého zřizovatele plnit základní úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Podrobnosti o základních úkolech jednotek SDH obcí na úseku ochrany obyvatelstva jsou uvedeny v příloze č. 11 - „Zabezpečení plnění úkolů civilní ochrany a ochrany obyvatelstva jednotkami PO".

K plnění speciálních úkolů na úseku ochrany obyvatelstva v obci vyvolaných specifickými riziky (povodňový plán, havarijní plán) i mimo území svého zřizovatele jsou v poplachovém plánu kraje předurčené jednotky SDH obcí zejména kategorie JPO V. Tyto jednotky jsou povolávány prostřednictvím příslušných operačních a informačních středisek (dále jen „OPIS") HZS kraje. Každá tato předurčená jednotka SDH obce musí být schopna plnit i základní úkoly dané všem jednotkám PO.

Zkušenosti z řešení mimořádných událostí, a to zejména při povodních, ukázaly potřebu mít připravené organizované skupiny osob, které by plnily specifické úkoly v oblasti civilní ochrany. K organizovaným, ale zatím ne zcela připraveným skupinám v uvedené oblasti, patří jednotky SDH obcí. Obce se podílejí na výběru a připravenosti osob předurčených pro poskytnutí osobní a věcné pomoci při plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva. Obce také zajišťují odbornou přípravu a ochranné prostředky pro tyto předurčené osoby. Doporučuje se, aby obec měla k dispozici skupinu předurčených osob pro poskytnutí osobní a věcné pomoci při plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva v počtu vycházejícím z analýzy rizika na území obce, havarijního plánu kraje, vnějšího havarijního plánu, plošného pokrytí popřípadě krizového plánu kraje. Optimálním řešením pro obec je využít pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva právě jednotku SDH obce, která má navýšen počet jejích členů tak, aby jednotka zvládala plnění i těchto úkolů. Navýšení početních stavů vychází ze zkušeností, kdy jednotka je při rozsáhlé mimořádné události (např. lesním požáru) nasazena mimo území obce. Úkoly ochrany obyvatelstva a civilní ochrany pak v obci zajišťují právě členové, kteří jsou nad rámec základního početního stavu vyžadovaného vyhláškou o jednotkách.

V současném období, kdy nelze počítat s rozsáhlým nasazením AČR k plnění úkolů ochrany obyvatelstva, lze spoléhat především na dobrovolnou, popř. nařízenou pomoc. Občané provádějící určité činnosti by měli mít možnost obracet se na připravené odborníky v oblasti ochrany obyvatelstva, kterými by mohli být právě vyškolení členové jednotek SDH obcí. Jednalo by se například o stavění protipovodňových hrází, používání vysoušečů, odstraňování následků mimořádné události, provizorní řešení těchto následků (stržená střecha, výpadky elektřiny nebo dodávek vody). Výše zmínění členové jednotek by byli schopni nejen provádět základní činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva, ale i poskytovat potřebné informace jak občanům postiženým mimořádnou událostí, tak osobám zapojujícím se do výpomoci jako dobrovolníci.

Úkoly jednotek SDH obcí lze podle čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb., zahrnout do úkolů civilní ochrany. To jsou úkoly směřující k odstranění strádání obyvatelstva v době válečných konfliktů a které plní organizace civilní ochrany, tzn. organizace již v době míru zmocněné k plnění uvedených úkolů.
 

Činnost, kdy jednotka SDH obce plní své úkoly při mimořádné události se souhrnně nazývá zásah. Zásah začíná okamžikem, kdy je jednotce vyhlášen poplach a končí návratem do místa její dislokace z místa zásahu. Vyhlášení poplachu jednotce je činnost, jejímž cílem je vyrozumět jednotku určenou pro zásah a předat ji informace o události. Informace předaná jednotce při vyhlášení poplachu obsahuje:

a) druh zásahu,
b) adresa místa zásahu,
c) síly a prostředky jednotky vysílané k zásahu pod velením určeného velitele (toto uskupení sil a prostředků se nazývá výjezdem jednotky ),
d) další údaje upřesňující okolnosti události, která zásah vyvolala, trasu přepravy na místo zásahu zejména s ohledem na bezpečnost hasičů a včasnost zásahu.

Vyhlášení poplachu jednotce následuje po přijetí zprávy o události ohlašovnou požárů nebo operačním střediskem.Vyhlášení poplachu jednotkám PO předurčeným k zásahu požárním poplachovým plánem kraje(22) zabezpečují OPIS HZS kraje nebo jiná místa určená k vyhlášení požárního poplachu(23), zejména ohlašovna požáru. Místní ohlašovna požárů v obci vyhlašuje poplach jen místní jednotce SDH obce, a to na výzvu občana nebo příslušného OPIS HZS kraje. Příslušné OPIS HZS kraje může vyhlásit poplach kterékoliv jednotce PO ve své územní působnosti a vychází při tom z požárního poplachového plánu kraje. Pokud jednotka PO uskutečnila výjezd k zásahu je také jejím základním úkolem neprodleně oznámit příslušnému OPIS HZS kraje svůj výjezd k zásahu(24).

Předpisy řeší i základní podmínky zásahů jednotek SDH obce. Za zvlášť důležité, s ohledem na právní faktory ovlivnění rizika, je postavení velitele jednotky a velitele zásahu. Ti mají zejména oprávnění vstupovat na nemovitosti a požadovat osobní a věcnou pomoc fyzických a právnických osob v případě zásahu jednotky. Významná, z hlediska odborné úrovně i společenského uznání jednotek SDH obcí, je také odpovědnost velitele zásahu jednotek za řízení společného zásahu složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS"), kde je vybaven dalšími pravomocemi, např. stanovit režimová opatření nebo i evakuaci osob na místě zásahu. Jednotky SDH obcí zařazené v systému plošného pokrytí jsou základní složkou IZS.

Kromě úkolů spojených se zásahem jednotek SDH obce, jako reakce na vzniklou mimořádnou událost, mohou tyto jednotky poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti.25 Tyto příjmy jsou náhradou nákladů vynaložených jednotkami SDH obce, nejde tedy z jejich strany o podnikání jehož účelem je dosažení zisku. Uvedená činnost však není zásahem.
 

6.2. Rozdělení výkonu služby
V jednotkách SDH obcí se kromě úkolů uvedených v článku 6.1 provádí pravidelná odborná příprava hasičů, držba nebo provozní zkoušky požární techniky a věcných prostředků.

Veškerá činnost hasičů v jednotkách SDH obcí je zahrnuta pod tzv. výkon služby. Výkonem služby hasičů zařazených v jednotkách PO se podle zákona o PO rozumí veškerá činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky PO.

Výkon služby se člení na organizační a operační řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost hasičů v jednotce PO k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků PO k plnění úkolů jednotek PO.

Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků PO, provedení požárního zásahu a záchranných prací při mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků PO na základnu, tzv. „zásah". Aby se oddělily úkoly jednotek SDH obcí od jejich přípravy a zohlednila naléhavost zásahů je stanoveno, že operační řízení má přednost před řízením organizačním. V operačním řízení mohou být oproti organizačnímu řízení stanoveny jiné vztahy podřízenosti, např. funkce velitele zásahu existuje jen v operačním řízení.

Činnost členů v jednotce SDH obce v organizačním řízení a v operačním řízení (při zásahu) včetně náhrad a odškodňování se řídí zejména zákonem o PO, vyhláškou o jednotkách PO a dalšími souvisejícími předpisy. Členové jsou podřízeni veliteli jednotky, který za činnost a připravenost jednotky PO odpovídá zřizovateli jednotky PO. Velitel jednotky SDH obce je odpovědný za zajištění akceschopnosti jednotky SDH obce. Obec mu ovšem k tomu musí vytvořit materiální i finanční podmínky a udělit mu takový rozsah pravomocí, aby tuto akceschopnost mohl zajistit.

6.3. Akceschopnost jednotky
Akceschopnost jednotky SDH obce je definována § 18 vyhlášky o jednotkách PO jako organizační, technická a odborná připravenost sil a prostředků k provedení zásahu. Jednotka SDH obce je akceschopná, jestliže

a) početní stav hasičů a vnitřní organizace jednotky jsou v souladu s ustanovením § 4 vyhlášky o jednotkách PO a jednotka je schopna uskutečnit výjezd na zásah v časovém limitu podle § 11 odst. 2 vyhlášky o jednotkách PO,
b) hasiči mají osvědčení o odborné způsobilosti podle § 35 odst. 5 vyhlášky o jednotkách PO pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, a v jednotce je prováděna pravidelná odborná příprava podle § 36 až 39 vyhlášky o jednotkách PO,
c) má za účelem provedení zásahu připravenu požární techniku a věcné prostředky požární ochrany a jsou splněny podmínky pro použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany podle § 8 odst. 2 až 5 vyhlášky o jednotkách PO.

Zajištění akceschopnosti jednotky SDH obce je velmi náročné. Obci je povinnost udržení akceschopnosti jednotky uložena § 29 odst. 1 písm. b) zákona o PO. Většina úkolů uložených obci v § 29 zákona o PO souvisí se zajištěním akceschopnosti jednotky. Některé náležitosti akceschopnosti jednotek vybraných obcí kategorie JPO II a JPO III řeší pokyn generálního ředitele HZS ČR, který upravuje zásady pro výkon služby a odměňování
v jednotkách kategorií JPO II a JPO III.26 Základní početní stav jednotky SDH obce příslušné kategorie, funkční struktura a minimální počet členů jednotky připravených k výjezdu musí odpovídat tabulce č. 6, která vychází z přílohy č. 4 vyhlášky o jednotkách PO.

 

Kromě základního početního stavu je důležité zajištění minimálního počtu členů připravených k výjezdu jednotky 24 hodin denně v časovém limitu od vyhlášení poplachu jednotce:

• do 5 minut u jednotek kategorií JPO II,
• do 10 minut u jednotek kategorií JPO III, JPO V a JPO N.

U jednotek SDH obcí kategorií JPO II/2 a JPO III/2 se zajišťuje připravenost k výjezdu dvou družstev o zmenšeném početním stavu. U jednotek SDH obcí kategorií JPO II/1, JPO III/1, JPO V a JPO N se zajišťuje připravenost k výjezdu 1 družstva o zmenšeném početním stavu. Složení družstva o zmenšeném početním stavu je velitel, strojník (řidič) a 2 hasiči.

6.4. Periodické zdravotní prohlídky
Se zajištěním výjezdu souvisí i zdravotní způsobilost členů jednotky. Členové jednotky jsou dle § 69b zákona o PO povinni se podrobovat zdravotním prohlídkám stanoveným nařízením vlády č. 352/2003 Sb. Po absolvování vstupní zdravotní prohlídky absolvují členové periodické zdravotní prohlídky v intervalu 1 x za 2 roky, není-li lékařem na základě vyšetření člena stanoveno jinak. Tento interval platí i pro nositele dýchací techniky. Periodická preventivní zdravotní prohlídka se provádí jednou za 2 roky u každého člena, bez rozdílu zda je v kategorii IV nebo kategorii I podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 352/2003 Sb., a to v návaznosti na preventivní prohlídku podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Obsah periodické preventivní zdravotní prohlídky je pro člena příslušného do kategorie IV. dle přílohy č. 1 nařízení stejný jako u vstupní zdravotní prohlídky.

Člen, který je nositelem dýchací techniky, má obsah periodické preventivní zdravotní prohlídky rozšířen. Obsah je stejný jako u periodické prohlídky zaměstnance podniku v kategorii I (ve smyslu § 1 odst. 3 nařízení), tzn. v rozsahu komplexního fyzikálního vyšetření, včetně orientačního vyšetření zraku, sluchu, kůže, podpůrného a pohybového aparátu a orientačního chemického vyšetření moči, vyšetření elektrokardiografické a spirometrické a laboratorní vyšetření glykemie a odborné vyšetření neurologické.

Dle § 12 nařízení vlády č. 172/2001 Sb. musí obec vést doklad o zdravotní způsobilosti členů pro výkon služby v jednotce. Tento doklad zpravidla vystaví praktický lékař, u kterého člen jednotky absolvuje periodickou zdravotní prohlídku. Vzor dokladu je uveden v příloze č. 9 . Příslušník HZS kraje zařazený v jednotce HZS kraje dokládá kopii lékařského posudku ze své preventivní zdravotní prohlídky.

6.5. Pravidelná odborná příprava
Kromě odborné způsobilosti jsou členové jednotky povinni každoročně se absolvovat pravidelnou odbornou přípravu a podrobovat se každoročnímu ověřování svých znalostí a praktických dovedností získaných při pravidelné odborné přípravě.

Pravidelná odborná příprava zahrnuje prohlubování odborných znalostí, tělesnou přípravu, prověřovací a taktická cvičení. Součástí pravidelné odborné přípravy jsou i požadavky § 37 vyhlášky o jednotkách PO zahrnující přezkušování členů jednotky z BOZP 1x za 2 roky a další podmínky odborné přípravy ve vztahu k použití požární techniky a věcných prostředků (kondiční jízdy požární technikou, použití izolačních dýchacích přístrojů apod.). Pravidelnou odbornou přípravu členů řídí, organizuje a ověřuje velitel jednotky.

Základní zaměření odborné přípravy stanoví MV-generální ředitelství HZS ČR. Toto zaměření rozpracovává dále HZS kraje, které může stanovit další témata a vydává je pokynem ředitele HZS kraje. Tyto pokyny jsou pro obec závazné. Podle tohoto zaměření velitel jednotky zpracuje roční plán odborné přípravy, v němž zohlední i předurčenost jednotky k záchranným pracím, a dále může doplnit potřebná témata. Vhodné je rozpracovat roční plán i do měsíčních plánů. Součástí odborné přípravy mohou být i instrukčně metodická zaměstnání, porady nebo specializační kurzy ve vzdělávacích zařízeních Ministerstva vnitra nebo HZS kraje.

Záznam o pravidelné odborné přípravě musí dle § 18 vyhlášky o jednotkách PO obsahovat údaje podle § 36 odst. 4 vyhlášky o jednotkách PO a záznamy o odborné přípravě obsahující téma odborné přípravy, datum odborné přípravy a seznam na školení přítomných hasičů, a je-li tématem ochrana zdraví a života hasičů při zásahu, i jejich podpisy a podpisy školitelů (viz příloha č. 4).

Pravidelná odborná příprava se ověřuje jedenkrát v každém kalendářním roce. Ověřením odborné přípravy se rozumí také přezkoušení znalostí a praktických dovedností (§ 32 vyhlášky o jednotkách PO) u každého hasiče jednotky. O výsledku ověření odborné přípravy se vyhotoví protokol, který je součástí dokumentace o odborné přípravě (příloha č. 5). Hasiči, který neuspěje při ověření odborné přípravy, se umožní nejpozději do 3 měsíců toto ověření opakovat.

6.6. Připravenost požární techniky a věcných prostředků k zásahu
 Připraveností požární techniky a věcných prostředků k zásahu jednotky se rozumí splnění podmínek pro použití požární techniky a věcných prostředků stanovených § 8 odst. 2 až 5 vyhlášky o jednotkách, tj. že vyhovuje požadavkům právních předpisů a souvisejících norem, jsou k jejímu užívání hasiči vyškoleni a jsou i zdravotně způsobilí a jsou prováděny pravidelné kontroly, údržba a revize. Jednotka SDH obce rovněž musí být vybavena dle tabulky č. 2 uvedené v čl. 3.7. a tabulky č. 3 uvedené v čl. 3.8.

Požární techniku a věcné prostředky PO mohou jednotky SDH obcí použít, jen pokud je provedena kontrola provozuschopnosti, před jejich zařazením k jednotce, před použitím, po použití, v pravidelných intervalech nebo podle podmínek, které stanovil výrobce, a pokud je to nutné pro zajištění provozuschopnosti, také při střídání směn (zejména u jednotek kategorie JPO II). Další lhůty pravidelných kontrol jsou stanoveny v § 8 odst. 4 vyhlášky o jednotkách PO. Vlastní podmínky používání techniky se řídí i dopravně provozním řádem (v organizačním řízení jednotky), který obec vydává pro provoz svých dopravních prostředků. V něm by měla být řešena i problematika povolování jízd s požární technikou mimo zásah, vydávání a evidence pohonných hmot a mazadel potřebných pro provoz požární techniky a věcných prostředků, měsíční uzávěrky spotřeby pohonných hmot a mazadel apod. U povolování jízd se doporučuje tuto pravomoc udělit veliteli jednotky a jeho zástupci s ohledem na jejich odpovědnosti za činnost jednotky.

6.7. Speciální služby u jednotky SDH obce
Protože velitel jednotky SDH obce nemůže sám zvládat zabezpečení funkčnosti a akceschopnosti jednotky pověří hasiče k plnění dílčích úkolů. Tito členové zajišťují v jednotce například činnosti spojené s výcvikem, odbornou přípravou, přípravou na plnění úkolů ochrany obyvatelstva, prevence nebo vedení veškeré evidence techniky, věcných prostředků či zabezpečování jejich pravidelných revizí, kontrol a údržby. Jde převážně o plnění úkolů speciálních služeb podle § 5 odst. 2 až 4 a 7 vyhlášky o jednotkách PO.

Speciálními službami se rozumí strojní služba, chemická služba, technická služba a spojová a informační služba. Jednotek se týkají zejména služby strojní, chemická, technická a u jednotek SDH obcí vybavených radiostanicemi i spojová. Při tomto určování přihlíží k potřebám jednotky a jejímu vybavení. Je vhodné, aby kromě strojníků byla pro péči o další prostředky PO ve vybavení jednotky zřízena funkce technika.

Péče o techniku a prostředky jednotky SDH obce upravuje zejména Řád výkonu služby v jednotkách PO vydaný MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Strojní služba udržuje provozuschopnost požární techniky a věcných prostředků požární ochrany vybavených pohonnou částí včetně jejich základního příslušenství a hydraulických vyprošťovacích zařízení a zajišťuje údržbu v opravárenských, diagnostických a dalších obdobných zařízení.

Chemická služba udržuje provozuschopnost věcných prostředků požární ochrany, zejména prostředků pro práci s nebezpečnými látkami, pro dekontaminaci, pro detekci plynů a nebezpečných látek, hasiv a prostředků pro práci pod hladinou, a dále poskytuje odbornou podporu při zásahu jednotek v prostředí nebezpečných látek na místě zásahu a pro ochranu obyvatel.

Technická služba udržuje provozuschopnost věcných prostředků požární ochrany, zejména požárních hadic, požárních armatur, záchranných pneumatických a vyprošťovacích zařízení bez motorového pohonu, prostředků pro práci ve výšce, nad volnou hloubkou nebo pro činnost na vodní hladině.

Spojová služba udržuje v provozu linkové a rádiové přenosové prostředky včetně zařízení systému varování a vyrozumění včetně jejich koncových zařízení a provádí dohled rádiové sítě požární ochrany. Informační služba udržuje v provozu informační systémy včetně koncových zařízení sítí a prostředky výpočetní techniky a provádí dohled přenosových sítí. Jednotka SDH obce rovněž udržuje provozuschopnost svěřených prostředků ochrany obyvatelstva (stany, elektrocentrály, čerpadla, vysoušeče, prostředky pro nouzové přežití apod.). Možné vzory pro záznamy o technických prostředcích, jejich kontrolách a údržbě jsou uvedeny v příloze č. 10 .

7. Spolupráce s občanskými sdruženími na úseku PO
 Spolupráce obce s občanskými sdruženími působícími na úseku PO vychází z § 74 a § 75 zákona o PO. Občanská sdružení, ale i veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku PO pomáhají při plnění úkolů na úseku PO zejména tím, že:

a) pomáhají vyhledávat členy jednotek SDH obcí,
b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek SDH obcí,
c) podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav požární techniky, věcných prostředků PO a objektů PO, včetně vodních zdrojů,
d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,
e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie PO a hasičstva.

Mezi největší občanská sdružení působící na úseku PO ve vztahu k obcím patří Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (se svými základními organizacemi s označením Sbor dobrovolných hasičů), dále Česká hasičská jednota (Hasičský sbor), Moravská hasičská jednota (Hasičský sbor). Právní vztah těchto občanských sdružení k obcím je stejný jako jiných občanských sdružení. Pokud tedy členové občanských sdružení působících na úseku PO chtějí při své činnosti pro občanské sdružení užívat prostory zbrojnice, požární techniku a věcné prostředky jednotky SDH obce, které jsou vlastnictvím obce, musí mít s obcí uzavřenu smlouvu, která upravuje podmínky užívání majetku obce těmito sdruženími. Smluvně musí být ošetřen i případ, kdy vlastníkem požární techniky nebo věcného prostředku, které jednotka SDH obce užívá při své činnosti, je občanské sdružení.Zde je nutno upozornit na § 8 odst. 1 vyhlášky o jednotkách PO, který povoluje užívání požární techniky a věcných prostředků PO, které byly zařazeny do vybavení jednotky SDH obce, jen hasiči, kteří mají osvědčení o odborné způsobilosti podle § 35 odst. 5 vyhlášky o jednotkách PO pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, nebo jejichž znalosti a praktické dovednosti byly ověřeny podle § 36 odst. 4 vyhlášky o jednotkách PO a jejichž schopnost požární techniku a věcné prostředky PO bezpečně používat nebyla ze zdravotních důvodů přechodně snížena.

Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům a organizacím vykonávajícím výše uvedené činnosti může být poskytována dotace.

Poskytování dotace je vhodné nejen z hlediska spolupráce při zajištění akceschopnosti jednotky, ale i pro zajištění společenského života v obci. Zpravidla drtivá většina členů jednotky jsou zároveň členy těchto občanských sdružení. Občanská sdružení působící na úseku PO zároveň vyvíjení činnost v prevenci kriminality dětí a mládeže, kdy těmto nabízí různé volnočasové aktivity. Z účetního hlediska je zapotřebí striktně odlišovat finance vynakládané obcí na činnost jednotky SDH obce a finance poskytované občanským sdružením na úseku PO na jejich činnost v rámci dotací z obce.

___________________________________________________________________________________________________________________________
1) Např. zákon č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb., nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb.
2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
3) Např.§ 65, § 66, § 67, § 68 a §69 zákona č. 133/1985 Sb.
4) § 65 odst.1 zákona č. 133/1985 Sb.
5) § 67 zákona č. 133/1985 Sb.
6) § 68 zákona č.133/1985 Sb.
7) § 29 odst. 1 písm. a) a § 68 zákona č.133/1985 Sb.
8) § 69 zákona č.133/1985 Sb.
9) § 69a zákona č.133/1985 Sb.
10) § 4 odst.2 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o činnosti a organizaci jednotek požární ochrany ve znění pozdějších předpisů
11) § 73 odst.2 zákona č. 133/1985 Sb.
12) § 24 odst. 1 písm. d), § 27 odst.1 písm. d), § 29 odst.4 zákona č.133/85 Sb.
13) ČSN 73 5710 Požární stanice, požární zbrojnice
14) Např. § 85 písm. b) a c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
15) § 75 odst. 2 zákon č. 133/1985 Sb.
16) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů
17) Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 50/2007, kterým se stanoví zásady pro výkon služby a odměňováníčlenů jednotek SDH vybraných obcí
18) např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška  č. 35/2007, o technických podmínkách požární techniky; vyhláška č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhlášky č. 456/2006 Sb.
19) Další náležitosti výkonu služby v jednotce SDH obce mimo níže uvedené stanovuje Řád výkonu služby v jednotkách požární ochrany vydaný MV-generálním ředitelstvím HZS ČR v roce 2009.
20) § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb.
21) § 24 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.
22) § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb.
23) § 10 odst. 1 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
24) § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb.
25) § 97 zákona č. 133/1985 Sb.
26) Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 50/2007, kterým se stanoví zásady pro výkon služby a odměňování členů jednotek SDH vybraných obcí
  

8. Seznam příloh

vytisknout  e-mailem