Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 3/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA máme rozbor požáru objektu třídírny odpadů v okrese Kladno. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ve ŠVZ HZS ČR – středisko Brno se začátkem letošního roku uskutečnil kurz Obsluha motorových pil. Dále o tom, jak správně reagovat při dopravních nehodách. Přečtete si o spolupráci psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty, ale také o spolupráci HZS Pardubického kraje s neziskovými organizacemi při mimořádných událostech. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší první část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o aktuálních mimořádných událostech řešené na úrovni Evropské unie. Informuje vás o 17. ročníku konference Ochrana obyvatelstva. V informacích vás seznámíme se seriálem soutěží v roce 2018. 17. května tohoto roku opět odstartuje první kolo Velké ceny ČR v požárním útoku, jako již tradiční součást série ročníků sportovních soutěží. Přílohou časopisu je Statistická ročenka 2017. 

  • OBSAH č. 3/2018 ROČNÍKU XVII
  • Evropský den tísňové linky 112
  • Ternární trojúhelníkové diagramy výbušnosti hořlavých látek
  • Požár objektu třídírny odpadů
  • Nový výcvikový prostor
  • První pomoc u dopravních nehod
  • Spolupráce psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty
  • Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi
  • Kontejner nouzového přežití využívají ve Zlínském kraji hasiči i krizové štáby obcí
  • Řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody I.
  • Aktuální mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
  • Aktivity předchozího a současného předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany
  • Ohlédnutí za dvacetiletou činností Výboru pro civilní nouzové plánování a jeho práce v roce 2017
  • Nové trendy systémů varování a vyrozumění obyvatelstva
  • Bezpečí pro festivaly a jiné akce s velkým počtem osob
  • Oslava 20. výročí založení ZSMV
  • Odolnost a připravenost společnosti
  • Seriál soutěží v roce 2018
  • Hasiči zpestřili den dětem ve Fakultní nemocnici Plzeň

OBSAH č. 3/2018 ROČNÍKU XVII

POŽÁRNÍ OCHRANA

Ternární trojúhelníkové diagramy výbušnosti hořlavých látek,
s. 4
Požár objektu třídirny odpadů,
s. 7

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Nový výcvikový prostor,
s. 11
První pomoc u dopravních nehod,
s. 12
Spolupráce psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty,
s. 15
Spulupráce s nestátními neziskovými organizacemi,
s. 16

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Kontajner nouzového přežití využívají ve Zlínském kraji i krizové štáby obcí,
s. 17
Řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek potné vody - I.,
s. 18
Aktuální mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie,
s. 21
Aktivity předchozího a současného předsednictví v Radě EU v oblasti ochrany,
s. 22
Ohlédnutí za dvacetiletou činností Výboru pro civilní nouzové plánování a jeho práce v roce 2017.
s. 24
Nové trendy systémů varování a vyrozumění obyvatelstva
s. 26
Bezpečí pro fetivaly a jiné akce s velkým počtem osob
s. 28
Oslava 20. výročí založení ZSMV
s. 29
Odolnost a připravenost společnosti
s. 30

INFORMACE

Seriál soutěží v roce 2018,
s. 32
Hasiči zpestřili den dětem ve Fakultní nemocnici Plzeň,
s. 33

PŘÍLOHY

Statistická ročenka 2017

Evropský den tísňové linky 112

V den, kdy kalendářní datum vytvoří číslo 112, tedy 11. 2., slavíme Evropský den tísňové linky 112. O zavedení tohoto evropského dne se zasloužila Česká republika, když před devíti lety předsedala Evropské unii. I když meziročně počet volání na tísňové linky v České republice klesá a lidé na číslo 112 již nevolají například kvůli přesnému času, tak správný způsob oznamování mimořádných událostí je třeba obyvatelstvo stále ještě učit. O tom všechny přesvědčil orkán Herwart, kvůli kterému došlo k přetížení tísňových linek. Občané České republiky v roce 2017 zavolali na linku tísňového volání 112 a 150 každých 10,5 sekundy.

Význam tísňové linky 112
Toto telefonní číslo v současnosti slouží půl miliardě občanů členských států Evropské unie, dále občanům Černé Hory, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, Turecka a Islandu. Smyslem zřízení jednotného čísla tísňového volání bylo poskytnout obyvatelům možnost obrátit se v nouzi na stejném telefonním čísle, zdarma, nepřetržitě, z jakéhokoli telefonního přístroje na záchranné složky, a to nejen ve své zemi, ale i při cestování a pobytu v zahraničí.

Trocha historie
V roce 1991 Rada Evropských společenství vydala rozhodnutí o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání. Povinnost zavést jej do praxe byla uložena všem členským státům do konce roku 1996. V České republice bylo číslo 112 zavedeno jako tísňové od začátku roku 2003, tedy rok před tím, než se stala členským státem Evropské unie.

Princip fungování v České republice
Tísňové hovory na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 i české číslo 150 dispečeři odbavují ve 14 telefonních centrech umístěných v sídlech hasičských záchranných sborů krajů. Tato telefonní centra jsou v rámci České republiky navzájem hlasově a datově propojena, takže jsou plně zastupitelná v případě přetížení, výpadku či technologických odstávek. Technologie telefonních center propojuje základní složky integrovaného záchranného systému (Hasičský záchranný sbor České republiky, Policii České republiky a zdravotnickou záchrannou službu), což umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek. Moderní softwarové vybavení dovoluje například identifikovat adresu volajícího z pevné sítě nebo určit polohu mobilního telefonu.

Statistika příjmu hovorů
Za rok 2017 operátoři tísňových linek 112 odbavili v České republice 2 991 669 hovorů, z čehož 2 601 939 volání bylo na linku 112 a 389 730 volání na linku 150. Nejvíce volání zaznamenali operátoři v lednu 2017, oproti tomu nejméně hovorů bylo přijato v měsíci dubnu 2017. Podle statistiky počtu přijatých hovorů na tísňových linkách jednotlivých krajů vede HZS hl. m. Prahy, dále HZS Středočeského kraje a HZS Moravskoslezského kraje. Na základě těchto tísňových volání vyjela v roce 2017 v České republice každé dvě minuty a 55 sekund jednotka požární ochrany k řešení mimořádné události.
Občané v roce 2017 v České republice sáhli po lince tísňového volání 112 a 150 každých 10,5 sekundy.

Struktura přijímaných volání
Tísňové linky jsou určeny k oznámení mimořádných událostí, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek obyvatel nebo životní prostředí. Hovory na tísňová čísla jsou však uskutečňovány také v situacích, kdy k ohrožení volajícího nedochází a situace nevyžaduje neodkladné provedení zásahu. Do této kategorie spadají například informační hovory se zdravotní tématikou, dotazy na plynulost silničního provozu, prosba o psychologickou pomoc, žádosti o zprostředkování kontaktu na soukromé firmy, případně žádost o pomoc cizích státních příslušníků na území Česka. Samostatnou kapitolou jsou takzvaná „zlomyslná volání“. Jedná se zejména o volání malých dětí hrajících si s telefonem, obtěžující hovory mládeže a lidí pod vlivem návykových látek, omyly, poruchy, náhodná zmáčknutí tlačítek nebo úmyslná zneužití tísňové linky. Naštěstí meziroční statistiky počtu mimořádných událostí a počtu tísňových volání potvrzují klesající trend těchto „neemergentních“ typů volání.

Orkán Herwart prověřil tísňové linky
Zatím asi největší zatěžkávací zkoušku zažily tísňové linky 112 a 150 dne 29. října 2017, kdy se přes Českou republiku přehnal orkán Herwart. Systém tísňových linek je připraven zvládnout přibližně 1 300 až 1 500 hovorů za hodinu. 29. října 2017 mezi 9 až 10 hodinou ranní bylo přijato 5 000 hovorů za hodinu a za celý den dispečeři odbavili přes 30 000 hovorů. Docházelo k tomu i proto, že jedinou mimořádnou událost nahlašoval větší počet lidí. Dále občané nahlašovali události v daný okamžik neurgentního charakteru. Primárně tak byli hasiči vysíláni k událostem, kdy byl ohrožen život, zdraví a majetek obyvatel. Další události čekaly na vyřízení a hasiči je řešili postupně během následujících hodin a dní.
Odborníci Hasičského záchranného sboru České republiky nyní připravují analýzu, k zajištění větší průchodnosti volání na tísňové linky a připravovat se budou také vzdělávací programy pro občany, jak se zachovat během živelní události a jak správně telefonovat a nepřetěžovat linky tísňového volání v problémových situacích.


Ing. Michaela FRANCLOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

Ternární trojúhelníkové diagramy výbušnosti hořlavých látek

Hořlavé látky a materiály každoročně způsobují požáry a výbuchy v důsledku nesprávného zacházení s nimi. K pochopení nebezpečí a přijetí potřebných preventivních opatření mohou významně pomoci ternární trojúhelníkové výbuchové diagramy.

Předpokladem požární bezpečnosti a zabezpečení proti výbuchu je znalost požárně technických charakteristik (PTCH) a bezpečnostních parametrů mj. hořlavých plynů a par hořlavých kapalin včetně jejich koncentračních mezí výbušnosti (dolní mez výbušnosti - DMV a horní mez výbušnosti - HMV), maximálního výbuchového tlaku (Pmax), brizance (dp/dt)max, bodu vzplanutí (BV), mezní koncentrace kyslíku (MKK), teploty vznícení (TVZN), minimální zápalné energie (MZE), mimoprovozní koncentrace kyslíku (MKHL), provozní koncentrace kyslíku (PKK) atd.[12].

Příspěvek stručně specifikuje pro hořlavé plyny a páry hořlavých kapalin:

  • tvorbu a značení výbuchových trojúhelníků,
  • možný postup při odstavování aparátů s hořlavými látkami mimo provoz a naopak při jejich uvádění do provozu v souladu s příslušnými výbuchovými trojúhelníky,
  • způsoby odhadů tzv. mimoprovozní koncentrace hořlavé látky a tzv. provozní koncentrace kyslíku.

1. Tvorba a značení ternárních výbuchových trojúhelníků
Struktura výbuchového trojúhelníku a vynášení koncentrací směsi hořlavé látky (HL), inertního plynu a oxidantu je stručně připomenuta na obr. 1. Koncentrace složek jsou na souřadných osách vynášeny po 10 % obj. jako:

  • modré úsečky rovnoběžné s dolní stranou trojúhelníku a s koncentracemi HL na jeho pravém rameni (zdola na horu ve směru modré šipky),
  • oranžové úsečky rovnoběžné s pravým ramenem trojúhelníku a s koncentracemi oxidantu na jeho levém rameni (ve směru oranžové šipky shora dolů),
  • fialové úsečky rovnoběžné s levým ramenem trojúhelníku a s koncentracemi inertu, vyznačenými na jeho dolní základně (zleva ve směru fialové šipky doprava),
  • v každém bodu diagramu je součet příslušných koncentrací složek roven 100 %.

Bod A je příkladem složení směsi s obsahem 50 % obj. HL a 50 % obj. oxidantu (OX), bod B je příkladem složení směsi s obsahem 50 % obj. HL a 50 % obj. inertního plynu (IP), bod C je příkladem složení směsi s obsahem 20 % obj. HL a 80 % obj. IP, bod E je příkladem složení směsi s obsahem 60 % obj. HL, 20 % obj. OX a 20 % obj. IP.
Obr. 1 Trojúhelníkový diagram výbušnosti - příklady vynášení koncentrací složekObr. 1 Trojúhelníkový diagram výbušnosti - příklady vynášení koncentrací složek
Diagram na obr. 2 autor vytvořil jako konkrétní příklad výbušného trojúhelníku z následujících dat platných za pokojové teploty a barometrického tlaku: metanu ve směsi s kyslíkem a DMV = 5,1 % obj., HMV = 61 % obj, DMV metanu se vzduchem jako průsečík vzduchové čary s výbušnou oblastí = 5,3 % obj, a HMV metanu se vzduchem jako průsečík vzduchové čáry s výbušnou oblastí= 15 % obj. [1].

Jak je z diagramu patrno:

  • vrcholy trojúhelníku představuji: 100 % obj. HL, 100 % obj. kyslíku a 100 % dusíku,
  • vzduchová čára/přímka spojuje vrchol trojúhelníku (100 % obj. CH4) s bodem na dusíkové ose o souřadnicích 79 % obj. N2 a 21 % obj. O2.(čistý vzduch). Protíná výbušnou oblast v bodech s koncentracemi DMV (metanu se vzduchem) a HMV (metanu se vzduchem),
  • přímka spojující stechiometrickou koncentraci O2 (SKK) v tomto případě ve směsi s metanem) na kyslíkové souřadné ose a bod 100 % obj. N2 je tzv. stechiometrická přímka - znázorňuje všechny možné stechiometrické koncentrace směsí HL a kyslíku dokonalého hoření,
  • vrchol výbušné zóny označený jako MKK (limitní/mezní koncentrace kyslíku) znázorňuje maximální možnou koncentraci kyslíku ve směsi s HL (metanu) a inertního plynu (dusíku), při které nedojde k výbuchu za předepsaných zkušebních podmínek. Stanovuje se zkušebně podle ČSN EN 14756 [10], podle které se označuje jako LOC (Limiting oxygen concentration). Pokud není k dispozici, lze odhadnout nejprve polohu vrcholového bodu výbušné oblasti v diagramu (bod B) jako průsečík stechiometrické přímky a rovnoběžky vedené z DMV (HL s kyslíkem) podél dolní strany trojúhelníku (dusíkové souř. osy). Následně vést z tohoto bodu rovnoběžku s pravým ramenem trojúhelníku a MKK odečíst na levém rameni trojúhelníku (kyslíkové souř. ose).

Použití milimetrového papíru k nakreslení výbuchového trojúhelníku vytlačily speciální počítačové programy (SW), např. Triangle SW [5]. Autor doporučuje vyzkoušet program Todd Thompson Software „TriPlot“ [3], verzi 4. 1. 2 - 2,53 MB. Umožňuje: - neomezený počet bodů (tabulka obsahuje 100 000), - podpora metafile (WMF) a Enhanced (EMF) pro import do jiných aplikací, - zkopírovat meta­ soubory pomocí schránky Windows, - normalizaci dat do 100 % měřítka, - ovládání vlastností diagramu: písma, výplně, osy atd.
Obr. 2 Trojúhelníkový ternární diagram výbušnosti CH4 s N2 a O2Obr. 2 Trojúhelníkový ternární diagram výbušnosti CH4 s N2 a O2


Obr. 3 Příklad závislosti koncentrací DMV a HMV metanu ve směsi se vzduchem a dusíkem na teplotě při tlaku 1 barObr. 3 Příklad závislosti koncentrací DMV a HMV metanu ve směsi se vzduchem a dusíkem na teplotě při tlaku 1 barObr. 4 Příklad závislosti HMV a DMV (%obj) metanu na druhu inertního plynu a jeho koncentraci ve směsi se vzduchem při 25 °C Ca atm. tlaku 1 atm. [2]Obr. 4 Příklad závislosti HMV a DMV (%obj) metanu na druhu inertního plynu a jeho koncentraci ve směsi se vzduchem při 25 °C Ca atm. tlaku 1 atm. [2]
Tvar a velikost výbušné oblasti v diagramu se mění s řadou faktorů, zejména počáteční teplotou, počátečním tlakem, druhem HL, druhem inertu a např. možnými znečišťujícími příměsmi. Pro názornost je jejich vliv např. na DMV, HMV, MKK a MKI patrný z tab. 1, viz též obr. 3 a 4. Horní a dolní větve oblasti výbušnosti nebyly konstruovány podle naměřených hodnot, ale odhadem se znalostí jejich průběhu.

Z hodnot MKI a MKK v tab. 1 je patrný vliv inertního plynu na velikost výbušné oblasti: čím je velikost MKK (nebo mezní koncentrace vzduchu) nižší a MKI vyšší pro stejnou HL, oxidant, teplotu a tlak, tím je výbušná oblast vyšší/větší a flegmatizační účinek inertu nižší v porovnání s jinými inerty a naopak, viz též obr. 4. V případě, že je v diagramu jako oxidant vzduch, mezní koncentrace vzduchu ve vrcholovém bodu výbušné oblasti se přepočte na mezní koncentraci kyslíku podle rovnice
                                     MKK = 0,209. MKV                             (1)
když MKK a MKV jsou v % obj. nebo molových.

Graf na obr. 3 sestrojil autor v Excelu s daty z [2].

Z tab. 1 a obr. 3 je patrno, že s rostoucí teplotou, za jinak stejných podmínek (tlaku, složení), DMV klesají a HMV rostou. Z obr. 4 je patrný vliv inertu (flegmatizátoru/hasiva) na velikost výbušné oblasti (polohu vrcholového bodu).
 

Tab. 1 Příklady vlivu počáteční teploty, tlaku a inertního plynu na koncentrační meze výbušnosti metanu se vzduchem [2]

T
(°C)

P
(bar)

Inert

DMV
(% mol)

HMV
(% mol)

MKK
(% mol)

MKI
(% mol)

20

1

N2

N2

4,6

16,8

9,9

50,4

100

1

4,0

17,3

9,8

50,7

200

1

3,3

18,8

8,4

58,4

300

1

2,5

20,5

7,3

64

400

1

1,4

23,0

5,8

71,7

20

10

5,0

21,8

12,5

35,9

20

100

4,3

46,6

11,1

40,6

20

1

CO2

4,3

16,3

13,6

30,5

100

1

4,0

17,3

13

33,5

200

1

3,3

18,8

12,3

37,7

300

1

2,5

20,5

11,7

40,8

400

1

1,4

23,0

10,7

46

20

1

He

4,3

16,3

11,2

43,5

100

1

4,0

17,3

10,5

47,1

200

1

3,3

18,8

10,1

49,1

300

1

2,5

20,5

8,9

55,4

400

1

1,4

23,0

7,9

60,6

20

1

Ar

4,3

16,3

8,5

57,6

100

1

4,0

17,3

7,5

62,6

200

1

3,3

18,8

6,8

66,3

300

1

2,5

20,5

5,4

73,6

400

1

1,4

23,0

4

80,7

100

1

H2O

4,0

17,3

12,4

36,6

200

1

3,3

18,8

11,6

40,6

300

1

2,5

20,5

11,2

42,7

400

1

1,4

23,0

9,8

50,2

Vysvětlivka: MKI označuje mezní koncentraci inertního plynu ve vrcholovém bodu výbušné oblasti.

2. Možný postup při odstavování aparátů s hořlavými látkami mimo provoz a naopak při jejich uvádění do provozu v souladu s příslušnými výbuchovými trojúhelníky
Reálné riziko požáru nebo výbuchu vzniká při odstavování aparátů/zařízení s náplní hořlavých plynů nebo kapalin v rámci servisu (oprav, výměny atp.), nebo naopak při jejich uvádění do provozu. Z výbuchového trojúhelníku sestrojeného autorem, viz obr. 5, je patrné toto nebezpečí a dále možnosti, jak se tomuto nebezpečí – vzniku výbušné směsi při níže uvedených operacích – vyhnout.

Při odstavování aparatury mimo provoz
Když se z aparatury vypustí plyn/kapalina, a tím se odtlakuje na barometrický tlak, obsahuje uvnitř 100 % hořlavé látky (plynu nebo par): podle obr. 5 jde o etylen. Pokud by se do aparatury začal přivádět vzduch, měnilo by se složení plynné směsi podle vzduchové čáry z horního vrcholu trojúhelníku a od bodu HMV do bodu DMV by v aparatuře byla výbušná směs. Dalším přívodem vzduchu by již směs hořlavá nebyla a v bodě A by aparatura již obsahovala čistý vzduch. Aby se při této operaci zabránilo vzniku výbušné směsi, je nutné se vyhnout výbušné zóně takto: namísto vzduchu se do aparatury začne přivádět dusík, dokud koncentrace etylenu ve směsi s dusíkem nedosáhne minimálně bodu C. Následně lze již přivádět do aparatury vzduch, neboť koncentrace směsi se začne měnit po úsečce z bodu C do bodu A, mimo výbušnou oblast, kdy se již vytěsní veškerý etylen (obecně hořlavá látka) a v aparatuře je již jenom čistý vzduch. Koncentrace C se nazývá Mimoprovozní koncentrace hořlavé látky. V kap. 3 je uveden vzorec pro její výpočetní odhad.

Při najíždění/uvádění aparatury do provozu
Při najíždění aparatury po jejím servisu opět do provozu je nutné vycházet z faktu, že obsahuje čistý vzduch (bod A trojúhelníka). Přívodem dusíku se koncentrace směsi pohybuje z tohoto bodu po dusíkové ose trojúhelníku doprava. Již po dosažení bodu D lze do aparatury přivádět etylen (HL). Koncentrace vznikající směsi se mění podél červené přímky až do vrcholu trojúhelníku, kde již bude aparatura naplněna čistým etylenem. Vedeme­ li rovnoběžku podél etylenové osy jako tečnu vrcholem výbušné oblasti, tak průsečík s kyslíkovou osou trojúhelníku udává tzv. provozní koncentraci kyslíku. Ta se označuje též jako „maximální bezpečná koncentrace“. V kap. 3 je uveden vzorec pro její výpočetní odhad.

Obr. 5 Výbuchový trojúhelmník etylenu ve směsi s kyslíkem a dusíkem při 25 °C a at,osférickém tlaku 1 atm s vyznačením MKHL a PKKObr. 5 Výbuchový trojúhelmník etylenu ve směsi s kyslíkem a dusíkem při 25 °C a at,osférickém tlaku 1 atm s vyznačením MKHL a PKK
3. Způsoby odhadů mimoprovozní koncentrace hořlavé látky a provozní koncentrace kyslíku

Pro řadu látek nejsou k dispozici detailně naměřené body na horní a dolní větvi výbušné oblasti výbuchového trojúhelníku. V tomto případě lze aplikovat grafický způsob odhadu:
Z horního vrcholu trojúhelníku (100 % obj. C2H4) se vede přímka na dusíkovou souřadnou osu s koncentrací 79 % N2 (bod A). Z bodu A se vede přímka průsečíkem stechiometrické přímky a přímky rovnoběžně vedené z bodu DMV podél dusíkové osy trojúhelníku směrem na etylenovou osu trojúhelníku. Zde vzniklý průsečík, bod C, má hledanou koncentrací MKHL v % obj. nebo % mol. V našem případě lze odečíst hodnotu 5,7 % obj.
Graficky lze obdobně zjistit koncentraci PKK. Z vrcholu trojúhelníku podle obr. 5 vedeme tečnu na špičku poloostrova výbuchové oblasti. Kyslíkovou souřadnici s koncentrací PKK = 10 % obj. lze odečíst jako průsečík přímky vedené z bodu B, rovnoběžně s ethylenovou souřadnou osou, a to s kyslíkovou souřadnou osou trojúhelníku.

Výpočetní odhady:
                              MKHL = 21 × (DMV/(21 - MKK))                          (2)
kde DMV je dolní mez výbušnosti (% obj),
       MKK je mezní koncentrace kyslíku (% obj.)
       MKHL je odhadovaná mimoprovozní koncentrace hořlavé látky (%)

Dosadíme­-li do rovnice (2) za DMV podle rovnice (3)
                              MKK = cSK × DMV (3)
kde cSK je stechiometrický koeficient kyslíku,
lze výpočet MKHL odhadovat podle rovnice (4)
                                                     MKK                                               (4)
                              MKHL =  cSK x (21 - MKK)
                                                        21

Dosadíme­ -i z obr. 5 MKK = 10,0 % obj., DMV = 2,9 % obj. a csk = 3 vyjde z rovnice (2)
       MKHL = 5,5 % obj. a z rovn. (4) MKHL = 6,36 % obj.
       PKK lze ohadnout z rovnice (5)
                             PKK = 100 × MKK/(100 – DMV)                             (5)
kde MKK mezní koncentrace kyslíku (% obj.),
      DMV dolní mez výbušnosti (% obj.),
      PKK je provozní koncentrace kyslíku (% obj.).

Dosadíme­-li do rovnice (5) za DMV z rovnice (3), můžeme PKK výpočetně odhadovat z rovn. (6).
                            PKK = 100 × MKK/(100 – MKK/cSK)                        (6)

Tab. 2 Porovnání hodnot MKHL a PKK stanovených grafickým odhadem a výpočtem na vybraných olefínech

HL

MKK (%) obj.

MKHL (%) obj.

PKK (%) obj.

Graf

Výpočet

Graf

výpočet

Graf

Výpočet

Etylen

10,0

8,7

5,5

5,0

10,0

9

Propylen

9,2

9,5

4,9

3,8

9,2

9,6

Hexen

9

10,8

2,3

2,5

9

10,9

Tetradecen

8

8,4

1,5

0,7

11

9

Opět lze dosadit hodnoty odečtené z obr. 5 s výsledkem PKK = 10,5 % obj. (podle rovnice 5 a podle rovnice 6) PKK = 10,55 % obj.
Výše uvedené rovnice a grafické odhady byly testovány též na 1-propylenu, 1-hexenu s 1-tetradecenu s výsledky v následující tab. 2, konkrétně pro:

  • MKK (podle rovnice 3), MKHL (podle rovnice 2), když za MKK byla dosazena vypočtená hodnota podle rovnice 2, PKK (podle rovnice 5) a opět za MKK byla dosazena vypočtená hodnota z rovnice 3. Všechny výpočty jsou uvedeny se zaokrouhlením na desetinu.

Závěr
Výbuchové trojúhelníky jsou velmi dobrým nástrojem pro inženýrsko-technické pracovníky k hodnocení nebezpečí požáru a výbuchu při výrobních operacích, odstavování aparatur s hořlavými plyny a kapalinami pro potřebu servisu a při jejich opětovném najíždění do provozu a v neposlední řadě pro posuzování vhodného inertu jako flegmatizátoru/hasiva.
Protože experimentálně naměřené hodnoty DMV, HMV jsou zatížené nejistotou stejně jako odečítání hodnot ze sestrojeného výbuchového trojúhelníku, jsou výsledky MKHL a PKK zatíženy chybou, jejíž celková kombinovaná nejistota je dána součtem kombinované nejistoty experimentálních výsledků a nejistot zakreslení/odečtu dat z grafu [11], [13]. Přesnost odečtů lze zvýšit graficky zvětšením velikosti trojúhelníku a analyticky vložením výbuchového trojúhelníku do kartézských souřadnic (x, y), odvozovat rovnice přímek, které procházejí zájmovými body a hledat dotčené průsečíky řešením dvou rovnic o dvou neznámých. S tím je potřebné počítat při řízení dotčených pracovních postupů.

Použitá literatura
[1] ZABETAKIS, M.G. Flammability characteristics of Combustible Gases and Vapors. Bulletin 627, Washington: Bureau of Mines, 1965.
[2] MOLNÁRNÉ, M. + kol. Sicherheitstechnische Konngrößen, Band 2: Explosionsbereiche von Gasgemischen. Bremerhaven: Wintschaftswerlag NW, 2003.
[3] http://mypage.iu.edu/~tthomps/programs/html/tnttriplot.htm.
[4] Kuchta, J. M. Investigation of Fire and Explosion Accident in Chemical, Mining and Fuels - Related Industries – A Manual. Bulletin 680: Bureau of Mines, 1985.
[5] http://www.dechema.de/en/chemsafe.html
[6] NFPA 30 F Flammable and Combustible Liquids Code
[7] DVOŘÁK O. The Determination and Calculation of the Lower and Upper Flammability Limits of Neratens. Second Int. Seminar on Fire and Explos. Hazard of Substances and Venting of Deflagrations, Moscow: 1997, p. 11–15.
[8] ČSN EN 1839:2005 Stanovení mezí výbušnosti plynů a par.
[9] ČSN EN 15794:2010 Stanovení bodů výbušnosti hořlavých kapalin.
[10] ČSN EN 14756:2007 Stanovení mezní koncentrace kyslíku.
[11] EAL – G23 (1996) The Expression of Uncertainty in Quantitative Testing.
[12] ČSN EN 13237:2013 Prostředí s nebezpečím výbuchu – Termíny a definice pro zařízení a ochranné systémy určené pro prostředí s nebezpečím výbuchu.
[13] GUM, Guide to the expression of uncertainty in measurement; EC/IFCC/ISO/IUPAC/OIML; ISBN 92-67-10188-9.
Ing. Otto DVOŘÁK, Ph.D., UCEEB – ČVUT Praha


Ing. Otto DVOŘÁK, Ph.D., UCEEB – ČVUT Praha

Požár objektu třídírny odpadů

Dne 20. října 2017 byl na krajské operační a informační středisko HZS Středočeského kraje nahlášen požár v objektu třídírny odpadů firmy Rumpold, s.r.o., v okrese Kladno. Zásah vyžadoval značné úsilí všech zasahujících hasičů z celkem 21 přítomných profesionálních i dobrovolných jednotek požární ochrany. Komplikovanost zásahu a vysoký vývin sálavého tepla byl důvodem k vyhlášení třetího stupně požárního poplachu. Navzdory tomu, že škoda způsobená požárem v konečném účtování dosáhla dvacet milionů korun, se zásahem podařilo zabránit šíření požáru na přímo navazující objekt firmy MEDICEM Institut, s.r.o., a tím uchránit majetek ve výši nejméně padesáti milionů korun.

Popis objektu
Areál společnosti Rumpold, s.r.o., se nachází v obci Kamenné Žehrovice osm kilometrů jihozápadním směrem od Kladna. Firma se mimo jiných činností zabývá svozem, tříděním, zpracováním a recyklací odpadů. Půdorysné rozměry haly 67 x 36 metrů, kde požár vznikl, slouží k třídění převážně plastového a papírového komunálního odpadu. Konstrukci budovy tvoří ocelové nosníky z válcovaného plechu, obvodové stěny vyzděné z plného materiálu tloušťky 300 mm, střecha z ALU trapézového plechu se zastavěnými světlíky z drátového skla. Hala je rozdělena ve třetině zděnou příčkou na dva úseky – dílna a třídicí linka. Vstupy do jejího prostoru jsou ze dvou stran vjezdovými vraty. Uvnitř se v několik metrů vysokých vrstvách skladuje navezený odpad, odkud se postupně odebírá a směřuje po dopravníkovém pásu do prostoru určenému k třídění, následnému balení a expedici již vytříděného odpadového materiálu. Na kratší boční jižní stěnu stranu haly přímo navazuje objekt a prostory firem MEDICEM Institut, s.r.o., a MEDICEM Technology, s.r.o. Laboratoře, které se v objektu nacházely, jsou vybavené špičkovými přístroji pro výzkum v oblasti polymerní vědy, vizuální a fyziologické optiky a biokompatibility biomateriálů. Na severní straně haly je umístěna provozní dílna a jako samostatný požární úsek situován sklad hořlavých kapalin.

Průběh zásahu
Prvotní informace z místa požárem zasaženého objektu na zpracování odpadu byla přijata na krajském operačním a informačním středisku HZS Středočeského kraje (KOPIS) v pátek 20. října 2017 v 18.31 hodin. Bylo z ní možné vysledovat, že hořící plastový a papírový odpad pravděpodobně při­vezl a složil do prostoru haly nákladní kontejnerový automobil. Z kamerových záznamů byla tato verze následně potvrzena. záběrech lze vidět, jak řidič společně s jedním zaměstnancem začínají zpozorovaný požár ihned přenosnými hasicími přístroji hasit. Na místo události vyjely ze stanice Kladno CAS 20/4000/240 S2T – Tatra Terrno, CAS 30/9000/540 S3R – Tatra T815-7, CAS 32/8200/800 S3R – Tatra T815, AZ 40 S1Z – Iveco Magirus a VEA L2Z – Ford Ranger. K místu požáru byly KOPIS vyslány také jednotky požární ochrany (PO) z prvního stupně požárního poplachu, a to smluvně místní jednotky SDH obce Žilina s CAS 32/6000/600 – Tatra T148 a DA12 L1Z – Avia, jednotka SDH obce Lhota s CAS 32/8200/800 S3R – Tatra T815 a DA L1Z – VW. Cestou k zásahu byl velitel čety upozorněn operačním důstojníkem na rozšíření požáru a z toho důvodu byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu. K události vyjel řídicí důstojník územního odboru (ŘD ÚO). Po příjezdu na místo a prvotním průzkumu velitel zásahu (VZ) upřesnil informaci o rozšíření požáru na další skladovaný odpad uložený v hale. Šlo převážně o papír a plasty navrstvené ke stěně do výšky pěti metrů na ploše asi 50 m2. Dalším ohroženým provozem v hale byl dopravníkový pás, který byl v době příjezdu jednotek PO plný hořícího odpadu. Celý vnitřní prostor haly byl zaplněný zplodinami hoření. Bylo vytvořeno dopravní vedení se třemi útočnými C proudy s přimíšením smáčedla, které byly nasazeny do pásma plamenného hoření v prostoru u vjezdových vrat (původně přivezený odpad), na skladovaný hořící papír u stěny haly a do dalších zasažených prostor obzvláště místa dopravníkového pásu. Přibližně po deseti minutách zásahu byla situace v hale bez viditelného plamenného hoření zaplněna parou a kouřem. Měření termovizní kamerou vykazovalo zvýšené hodnoty v zadní části haly u stěny, kde byl navršen plastový a papírový odpad. Jednotky SDH obcí Lhota a Rynholec zřídily čerpací stanoviště na zhruba jeden kilometr vzdáleném Turyňském rybníku a další přítomné jednotky prováděly průzkum v administrativní a vývojové části objektu firmy MEDICEM Technology, s.r.o., a v kancelářských prostorech firmy Rumpold, s.r.o. Jednotka SDH obce Nové Strašecí rozvinula dopravní vedení s jedním C proudem přes dílnu k ochraně skladu hořlavých kapalin. Na základě průzkumu a průběžné analýzy měření termovizní kamerou nařídil VZ rozdělení místa zásahu na dva úseky a nasadil AZ 40 Magirus s použitím monitoru z východní strany objektu. Na druhé (západní) straně haly bylo nutné provést násilný vstup do haly, a to rozřezáním sekčních vrat motorovou rozbrušovací pilou. Aby umožnili co nejjednodušší příjezd CAS nutné k zásobování techniky, hasiči násilně otevřeli vjezdovou bránu na západní straně objektu. V čase 19.20 hodin došlo k poruše kladenské CAS 30, která zásobovala vodou monitor, a v důsledku velké spotřeby na všech útočných proudech tím došlo k nedostatku vody na celém místě vzniku požáru. Souběžně v tomto čase došlo k poruchám na CAS 32 jednotky SDH obce Smečno a CAS 32 jednotky SDH obce Nové Strašecí. VZ požádal KOPIS o vyhlášení třetího stupně požárního poplachu. Na dopravu vody požádal o vyslání velkokapacitních CAS a další výškové techniky pro hašení. Rozdělil místo zásahu na dva sektory. Jednotky PO ze třetího stupně poplachu se dostavily v časovém rozmezí 19.58 až 20.18 hodin včetně AP 32 S1Z – Metz ze stanice Slaný. Navršený hořící plast a papír hořel především ve vnitřním prostoru velkých hromad. K postupnému odebírání odpadu byl používán místní nakladač, který odpad odvážel na vzdálenější betonovou plochu, kde byla vyčleněna jednotka PO na jeho dohašování. K urychlení tohoto procesu si VZ vyžádal speciální nakladač ze ZÚ HZS ČR Zbiroh. Vyvážet bylo možné jen jednou stranou haly. V důsledku odebírání a snadnějšího přístupu vzduchu do odpadu docházelo na druhé straně u stěny k intenzivnímu prohořívání směrem k povrchu. Z důvodů zvyšující se tepelné radiace, kouře a možné nestabilitě ocelové střešní konstrukce přerušil VZ veškeré hasební práce uvnitř budovy a po shromáždění dostatečných sil a prostředků zahájily jednotky PO společně útok v obou úsecích najednou. Na prvním úseku na čtyři C proudy a druhém úseku na tři C proudy a monitor z AP 32. Po reorganizaci čerpacího stanoviště byla dodávka vody zajišťována kyvadlovou dopravou bez větších potíží. Pro zlepšení účinků hašení bylo nadále používáno pěnidlo jako smáčedlo. Ve venkovním prostoru byly instalovány osvětlovací balony.

Lokalizace
V čase 21.22 hodin byl VZ snížen požární poplach na druhý stupeň a byla vyhlášena lokalizace požáru. Všechny zúčastněné jednotky PO zatím setrvávaly na svých místech. Bylo zřízeno nasvícení vnitřního prostoru haly. Obnovilo se vyskladňovaní hořícího odpadu a jeho odvážení na betonovou plochu dvoru. K vyvážení použily kolový nakladač firmy Rumpold, s.r.o., který obsluhoval její zaměstnanec, který na místě události zasahoval s jednotkou jako dobrovolný hasič. Ocelová střešní konstrukce jevila známky poškození, ale její stav umožňoval používat vnitřní zásahové cesty k dohašování ohnisek. Ta opakovaně vznikala při odebírání odpadu nakladačem. Na stanicích Kladno a Slaný se soustředily zálohy, které se připravovaly na vystřídání zasahujících hasičů na místě události. Ve 22.30 hodin VZ rozhodl o redukci jednotek PO a postupně je odeslal zpět na své základny. ŘD ÚO cestou KOPIS vyžádal výjezdovou skupinu Chemické laboratoře Kamenice, která po příjezdu odebrala vzorky odtékající vody z místa vzniku požáru a monitorovala ovzduší v obci Kamenné Žehrovice. Výsledky měření nepřesáhly hygienické normy. K zásahu se dostavil vedoucí odboru životního prostředí ORP Kladno, který závěry monitoringu ovzduší akceptoval. Následující den v sobotu 21. října 2017 v 01.35 hodin začal vyvážet požárem zasažený odpad z haly kolový nakladač ze ZÚ HZS ČR. Nakladač z firmy Rumpold, s.r.o., se využíval na dvoře k rozhrnování vyvezeného odpadu. Ten následně jednotky PO dohašovaly pěnotvorným zařízením s aplikací střední pěny na nově vzniklém třetím úseku. V 02.31 hodin došlo na místě události ke střídání jednotky stanice HZS Kladno a k předání funkce VZ. V průběhu vyskladňování docházelo uvnitř haly k opakovanému rozhořívání hromady odpadů a situace neumožňovala dále použít nakladač. Hala se plnila zplodinami hoření a zvyšovala se vnitřní teplota. VZ v čase 04.34 hodin nařídil opětovné nasazení výškové techniky a žádal větší potřebný počet velkokapacitních cisteren. Do stavu přijatelného k opětovnému vyvážení odpadu se místo vzniku požáru dostalo o hodinu později. ŘD ÚO průběžně zajišťoval stravu a pohonné hmoty. Byl povolán týlový a tankovací kontejner ze stanice Rakovník. V 11.54 hodin hasiči opětovně odebrali vzorky vody na potoce u Turyňského rybníka.

Tab. 1 Nasazení jednotek PO

Jednotky PO

Počet JPO

Počet hasičů

HZS Středočeského kraje

8

49 příslušníků

Jednotky SDH obcí

12

85 členů

Záchranný útvar HZS ČR

1

3 příslušníci

Celkem

21

137 hasičů

Tab. 2 Nasazení techniky jednotek PO

Požární technika

Počet

cisternová automobilová stříkačka

19

výšková technika

2

velitelský automobil KOPIS

1

nakladač Huddig

1

tankovací kontejner

1

týlový kontejner

1

protiplynový automobil

1

velitelský automobil

8

ostatní technika

12

Celkem požární techniky

46

Likvidace
Ve 12.36 hodin bylo ukončeno vyskladňování a prolévání odpadu na volné ploše. Jednotky PO byly odesílány na své základny. Místo události bylo předáno místně smluvní jednotce PO pro Kamenné Žehrovice jednotce SDH obce Žilina. Dne 23. října 2017 ve 12.00 hodin objekt po předešlém došetření příslušníky pro zjišťování příčin vzniku požáru (ZPP) a Policie ČR předali hasiči majiteli firmy Rumpold, s.r.o.

Specifika zásahu
Pozitiva

  • koordinovanost a disciplinovanost zasahujících jednotek PO,
  • nasazení techniky ZÚ HZS ČR,
  • zásahem jednotek PO nedošlo k rozšíření požáru mimo požární úsek - požár se podařilo udržet v prostoru haly třídírny odpadu a nedošlo k jeho rozšíření na navazující prostory objektu výzkumného a vývojového pracoviště firmy MEDICEM Technology, s.r.o., a dalších prostorů areálu objektu,
  • příznivé povětrnostní podmínky zabránily šíření toxických zplodin hoření na okolní zástavbu,
  • existence videozáznamu zachycující příčinu vzniku požáru a jeho rychlé šíření,
  • dobrá spolupráce s majitelem objektu, zástupcem životního prostředí ORP a se starostkou obce,
  • nasazení velitelského automobilu Ford Tranzit pro přenos radiové komunikace z místa zásahu na KOPIS.

Negativa

  • vysoký a intenzivní vývin toxických látek při tepelném rozkladu plastických hmot,
  • velmi rychlé šíření požáru před příjezdem jednotek PO do prostoru haly a dopravníkového pásu,
  • opakované rozhořívání plastů uvnitř vysoké hromady,
  • prohořívání způsobující vznik kapes, které jsou samy okysličovány vzduchem z plastových lahví,
  • spékání plastů na povrchu znemožňovalo průnik hasební látky a účinné hašení,
  • vysoká teplota při hoření plastů a papíru,
  • navršení vysoké hromady převážně plastového odpadu u stěny haly,
  • poruchy na zásahové technice jednotek PO,
  • kapacitně nedostatečné prvotní nasazení techniky na čerpacím stanovišti u Turyňského rybníka,
  • lehká zranění dvou zasahujících členů jednotek SDH obce,
  • nepřítomnost funkčních hydrantů u objektu,
  • nepřítomnost stabilního hasičského zařízení nebo alespoň nástěnného hydrantu v hale.

Příčina vzniku požáru
Na záznamu z bezpečnostních kamer umístěných v třídírně odpadu firmy Rumpold, s.r.o., je viditelný počátek vzniku požáru a jeho příčina. Podnikový nákladní automobil vezoucí kontejner s plastovým odpadem vjíždí do haly a vysypává svůj obsah. Během 30 sekund kamera ukáže první plamenné hoření, které zaměstnanci zaznamenají a ihned začínají hasit přenosnými hasicími přístroji. Požár se však šíří velmi rychle, tak jejich snaha nedosahuje potřebného výsledku. Následně se hala plní kouřem a záznam přestává být viditelný. Je tedy zřejmé, že sběrné vozidlo svážející odpad přivezlo žhnoucí části plastů již do firmy zvenku. Toto je jednou z častých příčin při vzniku požárů na skládkách komunálního odpadu. Řidič vozidla společně s jedním zaměstnancem firmy již rozšíření nemohli zabránit, ač zásah z jejich strany začal v samém počátku hoření v hale.


mjr. Bc. Milan STRÁDAL, ppor. Mgr. Jiří BEREC, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje

Nový výcvikový prostor

Ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR – středisko Brno (ŠVZ HZS ČR Brno) se začátkem letošního roku uskutečnil kurz Obsluha motorových pil. Svoji premiéru měl i nově vytvořený výcvikový prostor pro praktickou část tohoto kurzu. Umožňuje bezpečný a zejména názorný výcvik s různými navijáky, a to jak při odstraňování zavěšených stromů, tak při kácení různě nakloněných stromů.

Dosud se výcvik s navijáky zaměřoval především na praktické vysvětlení pojmu silová a směrová kladka (například přetahování automobilových vraků). To nebylo příliš názorné a pro spoustu posluchačů těžko pochopitelné. Z tohoto důvodu přemýšleli instruktoři obsluhy motorových pil o názornějším způsobu výcviku, aby byl co nejblíže realitě.

S první myšlenkou přišel zhruba před dvěma roky, dnes již bývalý instruktor ŠVZ HZS ČR Brno, kpt. Bc. Vlastimil Svoboda. Nešlo ani tak o budování jako o využití dosud volného prostoru za víceúčelovou halou o velikosti přibližně 12 × 20 metrů. V první fázi zabetonovala stavební firma do země potrubí o průměru 40 cm, které slouží k upevnění imitace stromů. Posledním problémem bylo získání vhodných kulatin. Využili jsme vykácené stromy z bývalého prostoru firmy Zetor.

Kmeny zapuštěné do zabetonovaného potrubí imitují tři různě nakloněné stromy. Jeden kmen byl upraven pro vkládání „větví“ a slouží k nácviku odvětvování spodní části stojícího stromu. Na dalších dvou kmenech byly ponechány části větví, které slouží pro imitaci zavěšeného stromu. Prostor umožňuje stahování zavěšeného stromu a přetahování stromů nakloněných mimo směr požadovaného pádu. U stromu nakloněného nad vozovku může být toto spojeno s usměrněním dopravy, s použitím výstražných trojúhelníků, kuželů, výstražných vest, použití zastavovacích terčů a radiostanic.

Dalším objektem, na který je možné imitovat nakloněný strom, je zmíněná víceúčelová hala a blízký sklad dřeva. Těsná blízkost imitace elektrické troleje a vagonu rovněž rozšiřuje možnosti modelových situací.

Při praktickém výcviku v této části kurzu jde především o:

  • správné upevnění lana s použitím nastavovacího žebříku při přetahování stromu nakloněného mimo požadovaný směr pádu,
  • nácvik postupu při stahování zavěšeného stromu,
  • použití různých druhů úvazků (např. řetězový, textilní),
  • použití chráničky u nekáceného stromu proti poškození ocelovým lanem,
  • využití kladek a názorné vysvětlení fyzikálních pojmů silová a směrová kladka.

Nejde o demonstraci tažné síly navijáků, ale o správné využití technických možností navijáků a jejich příslušenství. Zejména o správné upevnění používaných prostředků – lan, kladek, navijáků a jejich bezpečnou obsluhu.

S tím souvisí:

  • použití osobních ochranných pomůcek,
  • volba správného pracovního postupu s ohledem na bezpečnost práce,
  • volba optimálního stanoviště navijáku tak, aby měla jeho obsluha přehled o situaci a nebyla v ohroženém prostoru,
  • použití dohodnutých signálů,
  • použití vhodných upínacích prostředků (např. třmenů, háků, karabin).

V současné době se snažíme o další úpravy výcvikového prostoru tak, aby byl pro lektora, ale zejména pro posluchače ještě více názornější a zajímavější.


kpt. Bc. Zdeněk ONDRÁČEK, ŠVZ HZS ČR Brno, foto kpt. Bc. Vlastimil SVOBODA, HZS Jihomoravského kraje
 

První pomoc u dopravních nehod

Na prvním místě bychom měli vždy myslet na bezpečnost a prevenci. Během cestování autem to možná platí dokonce dvojnásob. Následující rady mějte na paměti vždy, když budete do vozidla nastupovat, ať už sami, nebo se svou rodinou.

Buďte připraveni!

  • Bezpečnost na prvním místě!
  • Jakékoli předměty ve voze by měly být upevněny, aby při nehodě nezranily cestující.
  • Vždy používejte bezpečnostní pásy.
  • Opěrku hlavy mějte správně nastavenou, aby při nárazu omezila pohyb hlavy dozadu.
  • Reflexní vesty mějte vždy v přední části vozidla.
  • Lékárničku mějte po ruce z místa řidiče, abyste se v případě nehody mohli i sami ošetřit.
  • Mobilní telefon mějte po ruce tak, aby při nárazu neodlétl z vašeho dosahu.
  • Vždy označte místo nehody – minimálně reflexním trojúhelníkem ve vhodné vzdálenosti podle místa nehody (minimálně však podle právních předpisů).

Co dělat, když k nehodě došlo?
Opět platí, že bezpečnost je na prvním místě! Především vaše, ale i všech ostatních osob, které jsou na místě nehody. Vozidlo zastavte vždy na bezpečném a přehledném místě. Při vystupování mějte reflexní vestu již oblečenou a s sebou z vozu vezměte zároveň lékárničku, reflexní trojúhelník a mobilní telefon. Všechny osoby z vašeho vozidla pošlete pryč mimo vozidlo a vozovku do bezpečí.
Nejprve označte místo dopravní nehody trojúhelníkem, přičemž se pohybujte vždy mimo silnici na bezpečném místě. Jakmile je nehoda označena, můžete přistoupit ke kontrole osob v havarovaném vozidle. Pozornost věnujte nejprve technickému zajištění vozidla – vypněte motor a vytáhněte klíčky ze zapalování (a umístěte je na palubní desku nebo střechu vozidla), zatáhněte ruční brzdu nebo kola vozidla zajistěte klínem nebo např. kamenem. Pokud by vozidlo kouřilo, můžete použít hasicí přístroj. Nikdy však neotvírejte kapotu vozidla – mohlo by dojít ke vzplanutí – maximálně úzkým otvorem vsuňte hrdlo přístroje pod kapotu a haste. Uvědomte si, že při vzplanutí ohně je otázkou několika desítek vteřin, než se oheň rozšíří!

Kdy volat záchrannou službu?
Tísňovou linku 155 volejte vždy, pokud jste svědky náhlého a neočekávaného zhoršení zdravotního stavu pacienta, závažného úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek úraz nebo jiné poškození zdraví. Volejte i tehdy, pokud si třeba i jen nejste zcela jisti. Operátorka zdravotnické záchranné služby je kvalifikovaný zdravotník a pomůže vám situaci posoudit a najít optimální řešení. K udání polohy můžete využít hned několik způsobů:

  • přesná adresa – město, ulice, číslo popisné,
  • aplikace „Záchranka“,
  • směr a kilometr na dálnicích nebo rychlostních silnicích,
  • sloupy veřejného osvětlení v některých městech,
  • čísla železničních přejezdů,
  • čísla mostů,
  • různé body zájmu – obchodní centra, zastávky hromadné dopravy, kulturní památky apod.,
  • GPS souřadnice.

Při volání na číslo 155 se dovoláte přímo na operační středisko záchranné služby. První a nejdůležitější věc, kterou operátorka potřebuje vědět, je právě místo, kde se nacházíte, kdyby vypadl signál nebo došlo k přerušení hovoru z jiného důvodu. Ve chvíli, kdy operátorka bezpečně ví, kde se nehoda stala, jiná operátorka vysílá sanitku a nic se tak nezdržuje.
Po sdělení vaší polohy se bude operátorka ptát: co se stalo?; kdo je zraněný? (včetně přibližného věku poraněného); jsou na místě další zranění?.

U každého zraněného se bude ptát na základní informace v tomto pořadí:

  1. Je postižený při vědomí?
  2. Dýchá postižený pravidelně – stejně jako vy?
  3. Jaká má zranění? Krvácí někde?

Pokud postižený nejeví známky zranění, nemá viditelné poranění a nehoda se nestala ve velké rychlosti a odmítá záchrannou službu, tak respektujte jeho přání.
Operátorka na tísňové lince 155 vám dále poradí, jak poskytovat první pomoc. Pokud je třeba, může s vámi vydržet na telefonu až do příjezdu posádky na místo a bude vám tak i oporou. Mluvením a radami se výjezd posádky nezdržuje. Posádka je vyslána již po vaší lokalizaci a všechny další kroky jsou jen benefitem.

Jak postupovat u jednotlivých poranění?
Základním pravidlem je kontrolovat vědomí a dýchání postižených. Pokud to není nutné, tak s postiženými nehýbejte a ani oni sami by se neměli příliš hýbat. Zraněné z vozidla vyndejte jen v případě, že je ohrožená bezpečnost nebo je potřeba zahájit resuscitaci či zastavit masivní krvácení, které v dané pozici zastavit nelze.
V podstatě u každého zraněného lze využít tzv. pět T.

  • Tepelný komfort
  • Transport – záchrannou službou
  • nepodávat Tekutiny
  • Tišení bolesti – nikdy nepodáváme léky, jen ošetříme rány a psychicky uklidňujeme
  • Ticho – zajistit tiché prostředí bez zbytečného rozruchu kolem

Postižený krvácí
Pokud zraněný krvácí, dbejte v první řadě na svou bezpečnost. Pokud je to možné, postiženého instruujte, aby si ránu stlačil vlastní rukou. Sami si nasaďte rukavice z vaší autolékárničky a vezměte si obvaz. Pokud rána krvácí silně, vezměte obvazy dva. Jeden přiložte na ránu smotaný a druhým jej ovažte a přitlačte tak v ráně. Další rány můžete překrýt obvazy nebo sterilními čtverci, aby se do nich nedostaly další nečistoty.
Pokud je v ráně na končetinách cizí předmět, který v ní evidentně pevně vězí, tak jej jen obložte smotanými obvazy a překryjte. Rozhodně se nesnažte na ránu tlačit, tlačili byste předmět hlouběji do rány. Pokud jde lehce vyndat, vyjměte jej. Cizí předměty nad tělními dutinami (hrudník, břicho, pánev) nevyndávejte! Mohlo by dojít k vnitřnímu krvácení.
Použití zaškrcovadla vyžaduje zkušenost a nácvik. Používá se v případech, kdy krvácení nelze zastavit tlakovým obvazem. Přiložit jej můžete jen na končetiny – na paži nebo na stehno (vede zde jedna velká tepna, kterou stlačíme proti jedné kosti).

Podezření na vnitřní zranění
Pokud máte podezření na vnitřní zranění, postižený je bledý, opocený, kolabuje, volejte ihned na záchrannou službu a omezte jakýkoli pohyb zraněného. Zajistěte pět T.

Postižený má poraněnou páteř
Pokud máte podezření na poranění páteře – postiženého brní končetiny nebo je vůbec necítí – snažte se se zraněným vůbec nehýbat! Je potřeba zafixovat páteř, což odborně provedou záchranáři.
S postiženým hýbejte jen v případě, že mu v dané situaci hrozí nebezpečí (např. auto začíná hořet) nebo je v bezvědomí a nedýchá nebo nedýchá normálně, tudíž je potřeba zahájit resuscitaci.

Postižený je v bezvědomí
Pokud postižený nereaguje na vnější podněty – oslovení, mírné zatřesení rameny – musíte zkontrolovat, zda normálně, pravidelně dýchá. Položte jednu ruku dlaní na čelo a druhou pod bradu a zakloňte hlavu – dojde tím ke zprůchodnění dýchacích cest (i v případě tzv. zapadlého jazyka). Ke zprůchodnění dýchacích cest není důvod vytahovat jazyk nebo strkat prsty do úst postiženého. Pokud je v bezvědomí a dýchá normálně, zůstaňte u postiženého, nechte jej ležet na zádech a udržujte průchodné dýchací cesty. Nadále kontrolujte dýchání a informujte zdravotnickou záchrannou službu o případných změnách stavu.
Zotavovací (dříve stabilizovaná) poloha je vhodná pouze tehdy, pokud je prováděna školeným zachráncem, který přesně ví, jak postupovat. Zároveň je doporučena v případech, kdy je postižených více a musíte zraněného v bezvědomí ponechat bez dohledu. Vhodná je i pro osoby pod vlivem alkoholu či omamných a psychotropních látek, u kterých hrozí, že budou zvracet.
Zotavovací poloha je jakákoli poloha na boku, ve které je postižený stabilní (nepřevrací se na břicho ani na záda), má zakloněnou hlavu (tedy zprůchodněné dýchací cesty) a v případě zvracení bude obsah úst vytékat ven (aby nedošlo k vdechnutí zvratků).

Postižený nedýchá
Pokud postižený nereaguje na vnější podněty a ani po záklonu hlavy nedýchá, je nutné zahájit resuscitaci. Postupujte podle instrukcí operátorky na lince 155.
Klekněte si z boku vedle postiženého. Položte své ruce dlaněmi přes sebe na střed hrudníku postiženého, propněte paže v loktech a stlačujte hrudník postiženého frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu do hloubky 5 až 6 centimetrů. Dbejte na to, abyste po každém stlačení hrudník úplně uvolnili. Pohyb vychází z boků – měli byste být nakloněni nad postiženým rameny a stlačovat vahou celého svého těla kolmo dolů. Resuscitace je fyzicky náročná, a je proto vhodné mít k sobě někoho, kdo vás po asi dvou minutách vystřídá.
Resuscitaci neukončujte, dokud ji od vás nepřevezme posádka záchranné služby. Člověku, který nedýchá, nemůžete ublížit. Stlačováním hrudníku mu dáváte šanci na přežití!
Dýchání z úst do úst je doporučeno jen proškoleným osobám, které mají ochranné pomůcky a nebojí se dýchání poskytnout. Nejdůležitější na celé resuscitaci dospělých je však stlačování hrudníku a samotné umělé vdechy by neměly přerušit stlačování na dobu delší, než je pět vteřin. Pokud umělé dýchání ovládáte, pokračujte v resuscitaci – 30 stlačení ku dvěma vdechům.
Člověk, který je v bezvědomí a nedýchá, vaši pomoc potřebuje! Nebojte se zachránit život, je to jednodušší, než si myslíte!


Mgr. David PEŘAN, DiS., Bc. Jana POŠTOVÁ, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
 

Spolupráce psychologické služby HZS ČR se zahraničními subjekty

Psychologická služba HZS ČR dlouhodobě spolupracuje v rámci oblastí své činnosti se širokou škálou organizací. Psychologické pracoviště MV­ generálního ředitelství HZS ČR v posledních sedmi letech prohlubuje spolupráci také na mezinárodní úrovni, a to nejenom v rámci různých mezinárodních projektů zaměřených na zvládání mimořádných událostí, ale také formou odborných jednání s dalšími partnerskými subjekty ze zahraničí.

Z dříve navázané spolupráce připomeňme pracovní setkání s kanadskými lektory Patty Stewart McCord a Thomasem McCord, akreditovanými lektory ICIFS (The International Critical Incident Stress Foundation), zaměřené na nejnovější poznatky v oblasti CISM (Critical Incident Stress Management – Systém řízení stresu při kritických událostech), na němž je založen systém posttraumatické péče o příslušníky uniformovaných sborů včetně HZS ČR (rok 2010); dále vzdělávání ukrajinských krizových interventů, pro něž uspořádala Charita České republiky společně s psychologickou službou HZS ČR v letech 2014 a 2015 dva týdenní vzdělávací kurzy; a výměnu zkušeností a odbornou přípravu pro psychology moldavských hasičů (spolupráce byla zahájena v roce 2015 a vyvrcholila supervizní návštěvou psychologa HZS ČR při lektorování kurzu pro moldavské hasičské interventy v poskytování první psychické pomoci, jehož formát převzalo Moldavsko z České republiky). Přínosnou se ukázala také spolupráce s rakouskou psycholožkou prof. Dr. Barbarou Juen z Univerzity v Innsbrucku, koordinátorkou psychologického týmu Rakouského červeného kříže, mezi jejíž zkušenosti patří mimo jiné např. poskytování psychosociální krizové intervence po požáru lanovky v Kaprunu, koordinace podpory osobám zasaženým v roce 2004 tsunami, výcvik izraelských paramediků apod. V říjnu 2017 proběhl na psychologickém pracovišti MV­ generálního ředitelství HZS ČR workshop s psychology německé organizace THW (Technisches Hilsfwerk Deutschland), který byl zaměřen na vzájemné představení systému krizové pomoci a nastavení postupů příhraniční spolupráce obou zemí. Krizoví interventi THW jsou však v současné době připravováni pouze jako podpora pro zasahující hasiče, velmi tedy ocenili informace o vzdělávání českých interventů a hasičů v oblasti komunikace s lidmi zasaženými mimořádnou událostí.

Rozdíly v psychologické pomoci
V listopadu 2017 pak proběhl mezinárodní seminář psychologických služeb HZS zemí Visegrádské čtyřky (V4). Jednání se uskutečnilo na základě dohody mezi nejvyššími představiteli participujících organizací a zúčastnili se ho kromě české strany tři zástupci Slovenské republiky, dva zástupci Polska a dva psychologové z Maďarska. Cílem setkání bylo vzájemné předání odborných zkušeností na poli psychologických služeb, a to jak v oblasti výběru příslušníků, jejich psychologického vzdělávání, tak i v oblasti poskytování podpory a poradenství, včetně zabezpečování psychosociální pomoci lidem zasaženým mimořádnými událostmi. Zástupci delegací všech zúčastněných zemí prezentovali systém psychologických služeb, zástupci české delegace navíc hostům představili fungování psychologické laboratoře a vypracované postupy poskytování první psychické pomoci a jednání a komunikace s lidmi s různým druhem postižení během zásahu, včetně ukázek z výukových DVD. Ze setkání vyplynulo, že pouze psychologická služba HZS ČR se zabývá všemi zmíněnými činnostmi v plném rozsahu, k čemuž vyslovili přítomní zahraniční hosté respekt. Slovenští psychologové Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky fungují totiž pouze dovnitř sboru – psychosociální pomoc lidem, které zasáhla mimořádná událost, tam poskytují jiné organizace – například nezisková organizace Modrý Anjel aj. Pro změnu polští hasičští psychologové vůbec neprovádějí psychodiagnostická vyšetření a u maďarských kolegů naopak tvoří psychologické testování podstatnou část jejich pracovní náplně, neboť se hasiči pravidelně povinně podrobují psychologickému testování. Vzhledem k této skutečnosti vyslovili hosté ze zemí V4 užitečnost dalšího pracovního setkávání, přičemž se do budoucna jeví jako efektivní zaměřit se na jednotlivých pracovních setkáních vždy na jednu konkrétní dílčí oblast činnosti a té se pak věnovat do hloubky. Například v oblasti psychodiagnostiky zanalyzovat metodiku a používané psychodiagnostické testy, v psychologické přípravě a vzdělávání příslušníků zmapovat témata, která se jeví jako nejvíce potřebná apod. Na závěr můžeme říci, že výměna specifických zkušeností a vzájemná inspirace bývá největším přínosem těchto mezinárodních akcí.


plk. PhDr. Zuzana DITTRICHOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce
 

Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi

Hlavním cílem spolupráce je poskytování psychosociální a humanitární pomoci obyvatelstvu postiženému následky mimořádné události (MU) či krizové situace (KS). Dalším předmětem spolupráce jsou monitoring potřeb obyvatelstva na postiženém území, činnost při chodu evakuačních středisek, poskytování nouzového ubytování, pořádání sbírek pro občany apod.

Základní formy spolupráce Hasičského záchranného sboru České republiky s nestátními neziskovými organizacemi (NNO) jsou uvedeny v Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému (IZS) při poskytování psychosociální pomoci STČ–12/IZS.

Ve smyslu uvedené typové činnosti navázal HZS Pardubického kraje (PaK) spolupráci s těmito NNO, působícími na území kraje:

  • Český červený kříž, oblastní spolek Pardubice,
  • Český červený kříž, oblastní spolek Chrudim,
  • Český červený kříž, oblastní spolek Ústí nad Orlicí,
  • Český červený kříž, oblastní spolek Svitavy,
  • 201. Pardubice, z.s.,
  • Patriot – klub vojáků v záloze Pardubického kraje,
  • Rescue Pardubice, o.s.,
  • Cema Žamberk,
  • Charita Svitavy,
  • Diecézní katolická charita Hradec Králové,
  • Rescueinfo, z.s.,
  • SH ČMS Sbor dobrovolných hasičů Pardubice­ město.

Součinnost s NNO byla navázána již před platností STČ–12/IZS a byla smluvně ošetřena dohodami v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, a zákonem č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o Hasičském záchranném sboru). V současné době se s nově vybranými NNO uzavírají dohody o poskytnutí osobní nebo věcné pomoci, v souladu s § 15 písm. b) vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.

Seznam spolupracujících NNO je seznamem otevřeným, kam podle nově vzniklých potřeb a možností mohou být zařazovány nové NNO, případně se mohou vyřazovat stávající.

Ke zlepšení připravenosti na minimalizaci následků MU a KS uspořádal HZS PaK pro vybrané NNO na stanici v Pardubicích dva semináře, na kterých se sešli zástupci HZS PaK, zástupci NNO a hosté, kteří v dané problematice působí. Cílem setkání byla výměna informací a předání praktických zkušeností z činností v místech MU a KS, kde již byly NNO zapojeny.

První seminář se konal 6. října 2016 a byl zaměřen na předání teoretických znalostí týkajících se zejména:

  • základní legislativy,
  • způsobu vyžádání pomoci na základě uzavřených dohod (z KOPIS), aktualizace smluv,
  • organizace na místě zásahu, pravomocí velitele zásahu, úhrady nákladů, evakuace,
  • možností HZS PaK v oblasti zajištění prostředků nouzového přežití obyvatelstva,
  • zásad psychosociální pomoci,
  • typů pomoci NNO při řešení mimořádných událostí.

Program svým vystoupením obohatil Josef Koláček, zastupující organizaci ADRA, o.p.s., která je významnou NNO, zajišťující humanitární pomoc při různých typech MU a KS po celém světě.

Druhý seminář „Víme o sobě“, zaměřený převážně na praktické dovednosti a možnosti jednotlivých NNO, se konal 26. září 2017. V průběhu semináře prezentovaly svou činnost jednotlivé územní odbory HZS PaK i NNO. Prezentace byly doplněny o praktické ukázky činností zúčastněných a o návštěvu zástupců NNO na KOPIS HZS PaK, kde měli možnost vidět způsob řízení MU a KS z této úrovně.

Závěrečné diskuze obou seminářů vedly ke vzájemné výměně zkušeností z práce na místě MU a KS. Uskutečněné semináře byly všemi zúčastněnými velmi kladně hodnoceny.

V letošním roce se HZS PaK plánuje zaměřit na praktické procvičení činností NNO na případných místech zásahu s tím, že se nabízejí dvě základní varianty. První variantou je povolat NNO ke konkrétnímu cvičení složek IZS. Ve druhé variantě by jednotlivé územní odbory HZS PaK připravily úkoly pro NNO na míru s ohledem na charakter konkrétní pomoci, ke které se každá z nich smluvně zavázala. Tato varianta se zatím jeví jako vhodnější řešení.

V budoucnu se budou zmíněné semináře opakovat. Bude to však s větším časovým odstupem, až poté, co si NNO opakovaně procvičí své činnosti a plnění zadaných úkolů.


plk. Ing. Josef JELÍNEK, por. Bc. Štěpán FROŠ, kpt. Ing. Eva KUTHANOVÁ, HZS Pardubického kraje, foto archiv Rescueinfo, z.s.

Kontejner nouzového přežití využívají ve Zlínském kraji hasiči i krizové štáby obcí

Dvoudenní cvičení jednotek požární ochrany (PO) se zapojením činnosti krizového štábu obce s rozšířenou působností prověřilo ve dnech 29. až 30. června 2017 součinnost jednotlivých složek při řešení mimořádné události. Námětem byla rozsáhlá živelní pohroma a následná složitá opatření.

Bylo nutné ubytovat velké množství zasažených obyvatel. Připravené ubytovací a stravovací kapacity již byly naplněny a bylo potřeba okamžitě vytvořit další prostory a zázemí pro padesát osob. Bylo rozhodnuto o využití pohotovostní zásoby Správy státních hmotných rezerv v ochraňování HZS Zlínského kraje – kontejneru nouzového přežití, kterým bylo možné velmi rychle a účinně zajistit požadované zázemí a komplexní pomoc potřebnému počtu obyvatel.

Jako nejvýhodnější místo pro stavbu mobilního areálu bylo určeno travnaté hřiště v místní části města Valašské Klobouky - Lipina. Prostor je v krizovém plánu Zlínského kraje zároveň určen jako plocha pro stavbu mobilní polní nemocnice. Přínosem bylo ověření stavu datového připojení, přípojky vody a elektřiny, sociálního zázemí a dalších předností určeného prostranství.

Pro jednotky HZS kraje a zapojené jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí bylo cvičení stanoveno jako taktické, pro krizový štáb obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky byla vymezena forma prověřovací. Úkolem cvičení bylo také ověřit akceschopnost a vhodnost předurčení jednotky kategorie JPO V Mirošov k plnění specifických úkolů ochrany obyvatelstva.

První den cvičení byl v 11.57 hodin vyhlášen požární poplach jednotkám profesionálních hasičů ze stanic Valašské Klobouky a Zlín a jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí Lipina, Mirošov a Zlín­ Prštné. Postupně dorazila cisternová automobilová stříkačka, automobilový nosič s kontejnerem nouzového přežití, dva dopravní automobily, velitelský automobil a dvě mobilní pracoviště krizových štábů obcí s rozšířenou působností Valašské Klobouky a Zlín na podvozcích Praga V3S.

Po příjezdu jednotky PO na určené místo ustavily techniku a okamžitě zahájily rozvinutí kontejneru nouzového přežití s nafukovacím stanem, bočními přístřešky i propojovacím modulem. Pro potenciální obyvatele tak jednotky PO pod vedením příslušníků oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení připravily ubytovací prostor, kuchyňskou i hygienickou sekci. Současně byly rozvinuty i obě mobilní pracoviště krizových štábů obcí s rozšířenou působností, a to v gesci jednotek PO, které s uvedenou technikou disponují. Celý prostor i za velmi nepříznivého, deštivého počasí připravily do dvou hodin od příjezdu na místo.

Jakmile dokončily kompletní zázemí pro obyvatelstvo, byla první část cvičení vyhodnocena. Následovala odborná příprava členů dobrovolných jednotek PO z problematiky nouzového přežití, poskytování první pomoci a krizového řízení na úrovni obcí. Po ukončení odborné části zázemí použili cvičící pro poskytování stravy a ubytování zasahujících členů, kteří zajišťovali dohled v nočních hodinách.

Druhý den byl zahájen v 7.00 hodin cvičným svoláním krizového štábu obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky. Jednotky PO připravily zasedání ve velkém nafukovacím stanu kontejneru nouzového přežití, a zasedání se využilo k odborné přípravě členů krizového štábu s cílem prohloubit znalosti v oblasti nouzového přežití a zdokonalit členy v praktickém využití zpracované dokumentace při řešení mimořádných událostí velkého rozsahu. Proběhla komentovaná ukázka jednotlivých částí vytvořeného areálu, do které se jako hosté zapojili také pracovníci oblasti krizového řízení z krajského úřadu Zlínského kraje a členové krizových štábů dalších obcí s rozšířenou působností kraje.

Cvičení prokázalo, že nasazení kontejneru nouzového přežití ve Zlínském kraji je velmi rychlé a mnohostranné, lze se tak přizpůsobit jakékoli situaci, při které je zapotřebí kvalitní zázemí. Zároveň se potvrdilo, že předurčení jednotek PO k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a jejich pravidelná příprava je významným přínosem při řešení rozsáhlých událostí.


kpt. Ing. Pavel ŘEZNÍČEK, HZS Zlínského kraje, foto archiv HZS Zlínského kraje
 

Řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody I.

Technicko­ provozní funkce infrastruktury měst a obcí je v současné době jednou ze základních podmínek pro život. Zdroje médií a pitné vody, včetně jejich distribučních systémů, vytváří podmínky provozu ostatní infrastruktury státu a užívání bytového fondu. Jednotlivé provozní systémy technické infrastruktury však vykazují různé stupně zranitelnosti přírodními vlivy nebo antropogenními událostmi.

Obr. 1 Vodárenská nádrž jako součást územní udržitelnosti krajinyObr. 1 Vodárenská nádrž jako součást územní udržitelnosti krajiny
Nejzranitelnějším infrastrukturním za­řízením, s rychlým kaskádovitým dopadem na životní prostředí obyvatelstva, jsou vodní ekosystémy a vodárenská zařízení. Jejich zranitelnost vyplývá z jejich fyzikální podstaty a snadnosti jejího vzniku. Na danou hrozbu a eliminaci následků se musí veřejná správa prostřednictvím systémů krizového řízení vždy připravit.

Postupy a prostředky ke zvládání mimořádných událostí a krizových situací při řízení procesů v praxi
Současná vyspělá lidská společnost je zdánlivě méně zranitelná před působením přírodních vlivů ve srovnání s minulými staletími. Významný, zejména technický a technologický pokrok dané konstatování umocňuje, ale neplatí v celém rozsahu. Lze, jak je všeobecně známé, účinněji využívat lidského poznání v řadě procesů, ale taktéž se změnou lidských nároků na životní podmínky a kumulací lidí na menším prostoru se zvyšuje nebezpečí vzniku přírodních a antropogenních hrozeb. Ve srovnání s minulostí je nyní většina populace životně odkázána na funkci obecné, technické a dopravní infrastruktury státu. Jakékoli narušení její funkce může mít nebo má vážné dopady na životní podmínky většiny obyvatelstva.
Jednou z největších, dosud podceňovaných hrozeb, je vznik mimořádných událostí nebo krizových situací na vodních ekosystémech a v užším smyslu i ve vodárenství. Dlouhodobá stabilita vodních ekosystémů a spolehlivost vodárenských systémů hromadného zásobování pitnou vodou je primárním předpokladem funkce nejen bytového fondu měst a obcí, ale současně i udržení provozuschopnosti ostatních druhů infrastruktur. Bez dodávek pitné vody nelze zajistit provoz nemocnic, výrobu potravin, ubytovací a obchodní služby a další nezbytnou činnost většiny ostatních infrastruktur. Ve velkých městech a aglomeracích s nižším výskytem přirozených zdrojů požární vody slouží vodárenské systémy současně jako jeden z hlavních víceúčelových zdrojů požární vody k zabezpečení zastavěných i nezastavěných území. Pro uvedený neopominutelný strategický význam vodních ekosystémů a vodárenských systémů se zaměříme do oblasti jejich podpůrné funkce v životě lidské populace s cílem upozornit obecnou i odbornou veřejnost na hrozby, které mají potenciál rychle změnit standardní prostředí v krizové situace.

Kritická infrastruktura a její význam pro funkci zastavěných území
Od druhé poloviny 19. století, s rozvojem tzv. vědecko­ technické revoluce, se zásadně mění životní podmínky lidské populace. Obyvatelé mají možnost získávat jiné druhy energií ke svým potřebám a může se rychle rozvíjet průmyslová výroba, nezávislá jen na lidské práci. Jednou z prvních možností byla výroba elektrické energie, výroba plynu a možnost čerpání vody z větších hloubek, než bylo dosud ve větším množství možné. Uvedené změny umožnily větší kumulaci lidí na relativně malém prostoru měst, ale současně vyžadovaly i vybudování nových typů infrastruktur zastavěných území, které se dají v podmínkách České republiky identifikovat mezi odvětvími kritické infrastruktury, vymezenými v krizovém zákonu [1] takto:

  • Obr. 2 Kontaminace trubního systému při havárii vodovoduObr. 2 Kontaminace trubního systému při havárii vodovoduenergetika,
  • vodní hospodářství,
  • potravinářství a zemědělství,
  • zdravotnictví,
  • doprava,
  • komunikační a informační systémy,
  • finanční trh a měna,
  • nouzové služby,
  • veřejná správa.

O tom, která ze součástí základní strategické infrastruktury České republiky se současně stane prvkem kritické infrastruktury, rozhodují příslušné orgány krizového řízení na základě průřezových a odvětvových kritérií, uvedených v prováděcím právním předpisu ke krizovému zákonu [2]. Prvek kritické infrastruktury musí současně naplňovat obsah definice kritické infrastruktury vymezené krizovým zákonem, tedy že narušení jeho funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu podle zvláštního právního předpisu [3] a na zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.
Nemenší význam v reálném prostředí měst a obcí mají i součásti infrastruktury, které nesplňují výše uvedená kritéria pro kritickou infrastrukturu. Jejich potenciální narušení nebo vyřazení z provozu sice nenarušuje strategické prostředí státu, ale pro obyvatelstvo a životní podmínky lidí má vždy mimořádně negativní vliv. Jednou z nejvážnějších je vznik mimořádné události nebo krizové situace na vodárenských systémech vodovodů pro veřejnou potřebu. Její negativní dopad se promítne bez výjimky vždy do všech infrastruktur dotčené obce, města nebo regionu. Téměř vždy vyvolá různě časově dlouhé přerušení funkce zdravotnických služeb, evakuaci pacientů, vyřazení výroby potravin, omezení nebo zrušení ubytovacích služeb a celou další řadu negativních následků, včetně výrazného snížení požárního zabezpečení staveb z víceúčelového zdroje požární vody, tj. vodovodní sítě.

Vodní zdroje a vodárenství ve vztahu k trvalé udržitelnosti funkce území
Vodní ekosystémy mají zásadní význam k trvalé využitelnosti území, jeho rozvoji a taktéž k udržení jeho funkce k hospodářskému využívání. Vzhledem k tomu, že Česká republika nemá k dispozici žádný významný přítok vody na své území ze sousedních států, je zcela odkázána na vlastní hospodaření s povrchovými a podzemními vodami. Významnou úlohu na ochraně vodních ekosystémů před potenciální kontaminací plní vodní díla vodárenských systémů pro veřejnou potřebu.

Zdroje pitné vody
V podmínkách ČR se k výrobě pitné vody využívají povrchové a podzemní vody. Ekvivalent jejich využití je téměř vyrovnaný, tj. 50/50 % [4]. Zásadním rozdílem je však jejich účel pro zastavěná území. Povrchové, akumulované vody ve vodárenských nádržích (viz obr. 1), jsou převážně zdroji pitné vody pro velká města, průmyslové aglomerace a vodárenské soustavy. Mají nezastupitelný význam nejen pro vodárenství, ale současně pro vodní ekosystémy území.
Podzemní vody, které není nutné ve většině případů upravovat na standardy vody pitné, jsou primárními zdroji pitné vody pro místní vodovody a zejména pro individuální bytové objekty. Podzemní voda je čerpána ze dvou základních zvodnělých vrstev – mělké zvodnělé vrstvy a hluboké zvodnělé vrstvy. Rozdíl není jen v názvu, ale především ve vydatnosti vodního zdroje, době její obnovitelnosti z dešťových nebo sněhových srážek a kvalitě čerpané vody. S nastávající klimatickou změnou v podmínkách ČR hrozí, že vznikne minimálně periodický regionální nedostatek podzemních vod a taktéž změna jejich kvality.

Distribuční systémy pitné vody
Pro udržitelnost území a jeho hospodářské využívání mají nezastupitelný význam distribuční vodárenské soustavy. Jejich účelem je dodat spotřebitelům čerstvou pitnou vodu v nezměněné kvalitě a při stanoveném zdravotním zabezpečení. Pro daný účel slouží v ČR následující vodárenské systémy:

  • vodárenské soustavy skupinových a oblastních vodovodů,
  • místní vodovody měst a obcí,
  • vnitřní vodovody různých typů areálů.

Kromě uvedeného hlavního úkolu, tj. dodávce pitné vody občanům a infrastruktuře území, jsou taktéž vodárenské systémy významným víceúčelovým zdrojem požární vody [5], zejména zastavěných území.

Hrozby vodním ekosystémům a vodárenským zařízením
Vodní zdroje a vodárenské systémy pitných vod, jak vyplývá z předcházejícího textu článku, jsou významnou a nezastupitelnou technickou infrastrukturou, ale taktéž mimořádně lehce zranitelnou. Jejich zranitelnost především spočívá ve fyzikálních vlastnostech vody, která rychle rozpouští řadu látek a taktéž tyto látky do sebe přijímá. Bez účinné ochrany vodních ekosystémů a vodárenských zařízení vzniká celá řada hrozeb, které výrazně mění standardy života lidí a vyřazují z provozu infrastrukturu území. K hlavním rizikům a hrozbám lze jednoznačně zařadit následující:

  • přírodní nebo antropogenní kontaminace akumulovaných vod,
  • přírodní nebo antropogenní kontaminace tekoucích vod různých recipientů,
  • kontaminace pitných akumulovaných vod ve vodojemech,
  • kontaminace trubních řadů vodárenských systémů.

Každé z uvedených a dalších rizik, mají potenciál vážně narušit vodní ekosystém, život flory a fauny v něm a současně i dodávku pitné vody spotřebitelům. Pro lidskou populaci mají tyto hrozby různou váhu a negativní následky. Jestliže narušení vodních ekosystémů působí na fyzickou osobu jen nepřímo, snížením životního komfortu bytového fondu, tak kontaminace trubního systému pitných vod (viz obr. 2) velmi vážně ohrožuje zdraví lidí a v mnoha případech i jejich životy.
Uvedeným typům přírodních a antropogenních kontaminací zdrojů vod lze jen obtížně zabránit. Jsou součástí přírodních zákonů nebo antropogenních jevů lidské společnosti. V reálné praxi lze jen mírnit jejich následky, například formou krizového řízení procesů při vzniku mimořádné události nebo krizové situace.

Řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody
Připravenost státu, resp. orgánů krizového řízení na řešení krizových situací vyplývá z krizového zákona [1] a dalších právních předpisů vztahujících se k dané problematice. Při procesu zpracování krizových plánů a plánů krizové připravenosti (subjektů kritické infrastruktury) je vhodné, aby dotčené právnické osoby nebo instituce postupovaly v souladu s právními předpisy a zpracovanými metodikami.
Z pojetí daného přístupu k řešení bezpečnostních opatření mimo jiné vyplývá nutnost přípravy na krizové situace. Ve vodárenství, obdobně jako u jiných technických infrastruktur, je vhodné v prvním kroku, tedy před zahájením realizace jakýchkoli dalších činností, vypracovat myšlenkovou mapu.

Myšlenková mapa
Forma myšlenkové mapy není nikdy předem daná. Vyplyne z řešení předmětného úkolu, měla by však obsahovat minimálně následující oblasti:

  • jaké hrozby vznikají předmětnému vodárenskému systému,
  • které oblasti životního prostředí a infrastruktury budou ohroženy,
  • jaké budou dopady na spotřebitele pitné vody a požární zabezpečení území,
  • jakou další součinnost potřebují orgány krizového řízení při řešení krizové situace,
  • které odpovědné orgány veřejné správy je nutné zapojit do činnosti.

Obr. 3 Schéma rozvodů vody vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřního vodovodu nemocničního areáluObr. 3 Schéma rozvodů vody vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřního vodovodu nemocničního areálu
Na základě struktury myšlenkové mapy lze následně v rámci přípravy na krizové řízení procesů zabývajících se například problematikou dodávek pitné vody obcím, městům a dalším zastavěným regionům uskutečnit další kroky:

  1. zvolit vhodnou metodu k provedení analýzy rizik,
  2. provést analýzu přírodních a antropogenních rizik systému,
  3. definovat konkrétní druh hrozeb a jejich závažnost,
  4. vypracovat koncepci nouzových dodávek pitné vody fyzickým osobám,
  5. vypracovat koncepci a přesně definovat metody a nutné prostředky k zajištění dodávek pitné vody prvkům kritické infrastruktury.

Uvedená a další opatření mají potenciál být v krizových situacích účinným nástrojem orgánů krizového řízení při jejich řešení. Jestliže pasivní příprava na řešení krizových situací, viz body a), b), c), je základním obecným předpokladem jejich zvládnutí, tak zejména pro uvedený bod e) musí být vypracováno konkrétní technickoprovozní řešení.

Nouzové zajištění dodávek pitné vody strategickým subjektům
Základní strategická odvětví infrastruktury ČR a jejich subjekty mají různou váhu a nároky na zajištění vlastního provozu z hlediska dodávek pitné vody. U některých z nich lze v krizových situacích omezit nebo i dočasně zastavit výrobu a výpadek nahradit z jiných zdrojů nebo systémů. Nejkritičtější dopad vyřazení vodárenských systémů z provozu bude vždy na subjekty zdravotních služeb, zejména na nemocnice a jejich vnitřní vodovody [6] (viz obr. 3).
Dlouhodobé vyřazení vnitřního vodovodu nemocničního areálu z provozu (asi tři dny a více) bude mít vždy bez možnosti zajistit přímou dodávku pitné vody do systému ze záložního zdroje za následek nutnost evakuace pacientů z nemocnice. Mobilní nouzové zásobování vodou pro nemocniční objekty nemá žádný významný účel. Jednotlivé zdravotní pavilony musí mít, zejména pro sanitární zařízení, přímou dodávku vody o obvyklých hydrodynamických parametrech a taktéž řada dalšího technologického vybavení nemocnic je závislá na spolehlivé přímé dodávce vody k přístrojové technice. S reálně vzniklou situací se musí orgány krizového řízení vypořádat. Je nutné vzít v úvahu, že v těchto situacích není vyřazena z provozu jen nemocnice, ale také převážná část nebo celá další infrastruktura zastavěného území. Současně je vyřazen z provozu i víceúčelový zdroj požární vody, a tím sníženo požární zabezpečení staveb, zejména těch, které mají v provozu stabilní samočinné hasicí zařízení.

Závěr
Pro rozsáhlost a složitost řešení řízení procesů nouzových dodávek pitné vody strategickým subjektům infrastruktury obcí, měst a regionů, budou tyto procesy konkretizovány na několika vzorových případech v navazujícím článku „Řízení procesů v zajišťování nouzových dodávek pitné vody infrastruktuře České republiky“.
K současnému stavu zajišťování nouzových dodávek pitné vody v krizových situacích vzniklých na zdrojích pitných vod, vodárenských soustavách nebo místních vodovodech lze závěrem dodat, že situace není uspokojivá. Vyhovujícím způsobem je dosud metodicky řešeno jen nouzové zásobování vodou pro fyzické osoby. Jestliže byl dosud vznik krizových situací ve vodárenství pouze v ojedinělých případech, s novými klimatickými změnami lze předpokládat jejich častější až periodický výskyt.

Literatura
[1] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
[2] Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.
[3] Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
[4] Vodovody a kanalizace 2016, [online], [citováno: 7. 1. 2018], dostupné z: http://www.mze.cz/
[5] ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou
[6] Kročová, Š.: Bezpečnost dodávek požární vody z vodárenských systémů, SPBI Spektrum, Ostrava 2014, ISBN: 978-80-7385-153-8.


doc. Ing. Šárka KROČOVÁ, Ph.D., Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – TU Ostrava, foto autorka
 

Aktuální mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie

Afrika, tajemný kontinent, který zbytku světa každý den ukazuje jak svou světlou stranu plnou exotiky a přírodních krás, tak stranu stinnou, způsobenou chudobou, hladem, konflikty a nepříznivým podnebím. Více než miliarda obyvatel, 55 zemí, dva tisíce různých jazyků a přes tři tisíce etnik. Ve zdánlivě příbuzných oblastech jsou velké rozdíly jak přírodní, tak kulturní. Tento pestrý kontinent však čelí mnohým katastrofám, jako jsou například regionální krize způsobené politickým převratem na Mali anebo ničivá sucha na území Afrického rohu. Na jejich překonávání má poskytováním finanční pomoci velký podíl i Evropská komise.

Zdroj: UNICEFZdroj: UNICEF
Regionální krize na Mali
Na území nestabilní severoafrické země Mali operuje již několik let řada teroristických skupin, kvůli jejichž aktivitě dochází k ozbrojeným střetům. Konflikty, kterým země ve velké míře čelí od roku 2012, vyústily až v závažnou humanitární krizi, postihující nejen Mali, ale také sousední země Burkinu Faso, Mauritánii nebo Niger. V bývalé francouzské kolonii proto od roku 2013 působí více než 10 000 členů mírových sil OSN z různých zemí. Česká armáda má v malijské misi pod patronací Evropské unie několik desítek vojáků.
Počet vysídlených osob na území Mali je v současné době přibližně 59 000, celkový počet uprchlíků je 130 429, z čehož 56 838 se nachází na území Nigeru, 49 825 v Mauritánii a 23 766 na území Burkiny Faso. Nejistota a strach obyvatel roste, dřívější trend dobrovolného návratu uprchlíků na Mali se nyní zastavil a míra migrace se zvyšuje. Radikální ozbrojené skupiny navíc napadají jak vesnice, tak zasahující bezpečnostní složky a uprchlické tábory na území sousedních států. To vše vede k celkovému prohlubování humanitární krize, jejíž financování je zcela nedostatečné. Ze stanoveného Plánu pro humanitární odezvu je totiž pokryto pouze 56 % nákladů. Obrovské nedostatky přetrvávají v oblasti zdraví, výživy a vzdělávání. Zdravotnické a potravinové služby jsou zajištěny pouze humanitárními zdroji, přičemž během následujících měsíců je v důsledku nedostatku dešťových srážek a následnému růstu cen potravin očekáván výrazný nárůst potřeby dodávek jídla a vody. Počet obyvatel vyžadujících potravinovou pomoc je nyní 795 000 na území Mali, 796 000 v Nigeru, 620 000 v Burkině Faso a 602 000 v Mauritánii. Tyto hodnoty znamenají oproti minulému roku nárůst o celých 33 %. Rostoucí vliv ozbrojených radikálních skupin se projevuje také v oblasti školství, jelikož kvůli rozdílnému náboženskému zaměření bylo uzavřeno 560 škol a více než 168 300 dětí zůstává bez šance na vzdělávání. Tyto děti jsou navíc vystaveny velkému nebezpečí setkání s radikály a následným pokusům o jejich rekrutování k ozbrojeným skupinám.
Opatření provedená k omezení výskytu a pohybu stoupenců ozbrojených radikálních skupin (např. zákaz používání motorových vozidel), jakož i vyhlášení stavu nebezpečí v Mali a sousedních zemích, mají sice za cíl zvýšení bezpečnosti, pro obyvatele ovšem znamenají velkou překážku v rámci získávání potravin a vody a dostupnosti služeb. Evropská komise poskytla v rámci odezvy na humanitární krizi celkem 31,6 milionů EUR, které byly rozděleny do všech čtyř postižených zemí. Tyto finance pomohly řešit potřeby v oblasti potravinové pomoci, nedostatku vody, hygieny, ukrytí vysídlených obyvatel, vzdělávání a ochrany postižených obyvatel. Základními prioritami pro rok 2018 jsou zvýšení množství materiální i finanční pomoci, zajištění bezpečnosti
a ochrany obyvatelstva, stálé dodávky potravin a vody a kvalitní zdravotnická péče pro zasažené obyvatelstvo.

Sucha na území Afrického rohu
Africký roh, jinak také Somálský poloostrov, je část východní Afriky, kterou oblévá Arabské moře. Je to nejvýchodnější cíp Afrického kontinentu a nazývá se takto, protože připomíná roh nosorožce. Rozkládá se na území přibližně dva miliony km2, kde žije přibližně 80 milionů obyvatel. Toto území čelí již od počátku roku 2016 ničivému suchu. Během podzimních měsíců v roce 2017 mělo na území Afrického rohu začít období dešťů, čemuž zabránil meteorologický jev El Nino, který obvykle trvá dva až tři roky a projevuje se změnami atmosférického tlaku doprovázenými měnícím se prouděním vody i vzduchu. Ty způsobují dramatické změny teplot. Trvání tohoto jevu se předpokládá do konce roku 2019, což bude mít za následek již páté „nenaplněné“ období dešťů; prognózy do budoucna jsou tedy zcela nepříznivé. Tato sucha mají výrazný dopad na zemědělství, konkrétně na oblast pastevectví. Kvalita pastvin je na nízké úrovni a dobytek bez obživy slábne nebo umírá, což způsobuje zaprvé nedostatek potravin a vody pro obyvatelstvo a zvyšování cen těchto komodit, zadruhé se snižuje potenciál dříve velice rozšířeného pastevectví jako způsobu obživy. Navíc, i kdyby došlo ke změně klimatu a návratu dešťů, obnova území a zotavení stád dobytka by trvaly několik let. Kancelář generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu Evropské komise uvedla, že podle informací od místních úřadů čelí více než 15 milionů lidí v Africkém rohu potravinové krizi. Postižené jsou hlavně Somálsko, Etiopie a Keňa. Na území Etiopie potřebuje urgentní potravinovou pomoc 8,3 milionu lidí, což odpovídá 55 % obyvatelstva, v Somálsku je to 3,3 milionu a dalším 3,1 milionům lidí potraviny docházejí, což dohromady odpovídá 50 % somálské populace. V Keni se nachází 3,4 milionu obyvatel vyžadujících urgentní potravinovou pomoc. Rok 2018 prozatím nenaznačuje zlepšení situace, naopak se předpokládá ještě větší úbytek obživy pro populaci i zvířata. Množství vysídleného obyvatelstva v důsledku dlouhotrvajícího sucha je jeden milion lidí v Somálsku a 515 000 lidí v Etiopii, kde ovšem situaci dále komplikuje migrační krize a následné etnické konflikty obyvatel; denně totiž hranice překročí stovky uprchlíků přicházejících z území Jižního Súdánu.
V roce 2017 poskytla Evropská komise Etiopii 91,5 milionu EUR na boj se suchem a vyskytující se cholerou, Somálsku 108,75 milionu EUR a Keni 23,8 milionu EUR, z nichž bylo více než 45 % využito na obstarání potravin a vody. Do roku 2018 přislíbila Evropská komise poskytnout Etiopii 23 milionů EUR, Somálsku 37 milionů EUR a Keni 10 milionů EUR, to vše na boj se suchem, na vypořádání se s přílivem súdánských uprchlíků a na zajištění obydlí pro vysídlené obyvatelstvo.


kpt. Mgr. Šárka MINTUCHOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Aktivity předchozího a současného předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany

Předsednictví v Radě EU se od prvního ledna letošního roku ujalo Bulharsko. Vzhledem k tomu, že byla za předchozího, tedy estonského předsednictví, otevřena otázka revize současného Rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie, což je klíčový dokument v této oblasti, bylo třeba věnovat úvodní řádky rekapitulaci nejpodstatnějších výsledků estonského předsednictví dosažených na úrovni EU.

Výsledky estonského předsednictví v Radě EU (červenec až prosinec 2017)

Během estonského předsednictví se jednání v rámci Rady EU soustředila hlavně na to, jakým způsobem lze zlepšit informovanost veřejnosti o rizicích a její připravenost na katastrofy. Kromě toho, že je zvyšování informovanosti veřejnosti jedním ze specifických cílů mechanismu civilní ochrany Unie (Rozhodnutí Rady a EP č. 1313/2013/EU), tak je i klíčovou oblastí zájmů různých platforem, nevyjímaje Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030.

K tématu „Zvyšování informovanosti veřejnosti o rizicích a vlastní odolnosti“ se ve dnech 4. až 5. července 2017 konal v Tallinnu předsednický seminář, jehož cílem bylo propojit a zlepšit činnosti prováděné v této oblasti členskými státy EU, Evropskou komisí a OSN. V průběhu jednání byla zdůrazněna potřeba lepší výměny osvědčených postupů a inovativních řešení uplatňovaných v různých členských státech EU. Dále byl konstatován požadavek na zlepšení sdílení informací o výsledcích dokončených i probíhajících projektů. Klíčovou úlohu při shromažďování, organizaci a šíření výstupů projektů financovaných EU má zastávat Evropská komise, která by za tímto účelem měla využívat stávající nástroje a platformy, jako je například Znalostní centrum Evropské komise pro řízení rizik katastrof.

Během estonského předsednictví proběhla řada dalších jednání týkajících se oblasti civilní ochrany. Například v návaznosti na jednání o zvládání následků teroristických útoků za předsednického tria zemí Nizozemska, Slovenska a Malty pokračovala práce na realizaci určených opatření v této oblasti. Ve dnech 9. až 10. října 2017 se v Bruselu uskutečnil odborný seminář o spolupráci mezi členy prvních zásahových složek v místě katastrof v případě teroristických útoků. Tento seminář se osvědčil jako užitečná platforma k diskuzi o poučeních vyvozených z nedávných teroristických útoků v Evropě, ke zhodnocení společných výzev, výměně osvědčených postupů a k posouzení možností, jak zlepšit spolupráci EU v této oblasti.

Dále byla Evropskou komisí přijata tzv. „Jedenáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii“, k níž byly připojeny další dokumenty včetně Akčního plánu pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná (CBRN) bezpečnostní rizika. Mnohá z navrhovaných opatření uvedených v tomto dokumentu souvisí s civilní ochranou. Na jejich základě má například dojít k posílení odborné přípravy a cvičení pro členy prvních zásahových složek a k posílení evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události a zdravotnického sboru EU. Za tímto účelem budou členské státy EU podporovány ze strany Evropské komise v procesu registrace a certifikace CBRN kapacit.

Také se uskutečnila společná zasedání pracovní skupiny pro civilní ochranu (PROCIV) se členy pracovní skupiny pro humanitární pomoc a potravinovou pomoc (COHAFA), na kterých byl zhodnocen dosažený pokrok ve spolupráci mezi civilní ochranou a humanitární pomocí. Závazek lepší spolupráce vznikl mezi oběma stranami za lucemburského předsednictví v roce 2015. Výsledky průzkumu, které estonské předsednictví provedlo v červenci 2017, a zmíněná jednání ukázala, že členské státy EU daná opatření ve velké míře provádějí a jsou odhodlány v nadcházejícím období v práci pokračovat.

V srpnu 2017 Evropská komise předložila Radě EU a Evropskému parlamentu hodnotící zprávu o provádění mechanismu civilní ochrany Unie v období 2014 až 2016. Tato zpráva je výsledkem konzultací, které vedla Evropská komise s členskými státy EU. Je v ní také zohledněna zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o mechanismu, která shledala koordinaci odezvy mechanismu civilní ochrany Unie na katastrofy mimo EU od začátku roku 2014 za účinnou. Navzdory obecnému závěru, že v rámci každého ze tří pilířů mechanismu civilní ochrany Unie (prevence/připravenost/odezva) bylo v období 2014 až 2016 dosaženo povzbudivých výsledků a zúčastněné státy a partneři celkově hodnotili tyto oblasti kladně, Evropská komise předložila v prosinci 2017 pracovní skupině pro civilní ochranu legislativní návrh na změnu rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie.

Bulharské předsednictví v Radě EU (leden až červen 2018)
Priority bulharského předsednictví lze nejlépe vyjádřit jeho heslem „V jednotě je síla“, které je rovněž uvedeno na státním znaku Bulharské republiky. Cílem předsednictví je se svými partnery spolupracovat na zajištění jednoty mezi členskými státy EU a orgány EU a nalézt konkrétní řešení k vybudování silnější, bezpečnější a solidárnější Evropy.

Témata a hlavní otázky, jimiž se Bulharsko v oblasti civilní ochrany v rámci Rady EU nyní zabývá, byly ovšem vybrány s ohledem na to, že chce Evropská komise zásadním způsobem změnit současné fungování mechanismu civilní ochrany Unie a jeho financování. Podnět k podání nového legislativního návrhu zdůvodňuje Evropská komise zejména nedostatkem potřebných kapacit pro odezvu na mimořádné události v letech 2016 až 2017 jako důsledek zvýšení rozsahu, intenzity a doby trvání katastrof, jež postihly několik členských států EU najednou.

Vzhledem k uvedenému je hlavní pozornost bulharského předsednictví v Radě EU věnována revizi Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o mechanismu civilní ochrany Unie. Podstata celého návrhu Evropské komise a konkrétní navrhovaná opatření budou blíže popsána v některém z následujících čísel odborného časopisu 112.

Jednou z hlavních priorit bulharského předsednictví v oblasti civilní ochrany je také problematika omezování rizik katastrof. K tomuto tématu zaslalo Bulharsko na konci roku 2017 ostatním členským státům EU dotazník a ve dnech 29. až 31. ledna 2018 byl v Sofii uspořádán předsednický workshop na téma „Nejlepší využití strategií pro omezování rizik katastrof“. Na národní úrovni je tato problematika řešena Ministerstvem životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem vnitra ČR.

Samotný workshop byl zahájen bulharským náměstkem ministra vnitra Krasimirem Tsipovem, který vyzdvihl důležitost zvolené problematiky a následně předal slovo kolegům, kteří zpracovávali výstupy uvedeného dotazníku zaslaného členským státům EU. Na dotazník odpovědělo celkem 27 států, přičemž 11 států odpovědělo, že má národní strategii pro omezování rizik, zbylých 16 států ji nemá. Z těchto 11 států má pouze šest států strategii zpracovanou jako samostatný dokument, zbylých pět má strategii pouze jako součást jiných dokumentů.

Možná zlepšení v oblasti omezování rizik většina států vidí ve:
výměně informací a expertů mezi členskými státy EU,

  • pořádání workshopů a seminářů,
  • tvorbě jednoduché příručky EU, obsahující návod, co má strategie pro omezování rizik obsahovat,
  • vysílání hodnotících misí do členských států EU, kde by experti z orgánů EU a členských států EU pomáhali při tvorbě strategií,
  • spolufinancování ze strany EU,
  • využití moderních technologií,
  • cvičení na úrovni EU a
  • informovanosti obyvatelstva a změně chápání pojmu „omezování rizik“ napříč státní správou.

Je zajímavé, že pouze polovina respondentů považuje tvorbu strategie EU pro omezování rizik za prospěšnou, zbylá polovina tvorbu odmítla a u této problematiky nepodporuje ani nadnárodní přístup.

Vedení workshopu se následně ujali Nacira Boulehouat z Evropské komise, generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu, Abilash Panda z regionálního úřadu UNISDR pro Evropu a centrální Asii, Alanna Simpson ze Světové banky a Jack Radish z organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Obecně pohovořili o utěšeném stavu omezování rizik v evropském regiónu, jedinou zásadnější výtkou byla zastaralost výstavby v některých regionech Evropy a Asie. Také bylo uvedeno, že informovanost v evropských státech je na vysoké úrovni a i při špatné povodňové situaci dochází sice k vysokým ekonomickým škodám, ale k minimálním ztrátám na životech v porovnání s jinými regiony.

Další blok prezentací byl věnován sdílení národních zkušeností s tvorbou DRR strategií ve Finsku, Nizozemí a Chorvatsku. V Nizozemí je omezování rizika katastrof zahrnuto do „Národní bezpečnostní strategie“ a v roce 2016 byla zahájena třífázová pilotní iniciativa pro oblast omezování rizik. Po fázi hodnocení rizik probíhá fáze hodnocení chybějících opatření a sil a prostředků pro omezení rizik a následně jsou výsledky převedeny na politickou úroveň, kde je rozhodnuto o financování a zodpovědnosti za odstranění zjištěných nedostatků. Tento popsaný cyklus se opakuje v Nizozemí každé čtyři roky a je zřízen výbor vedený ministerstvem spravedlnosti a bezpečnosti, který je složený ze zástupců všech ministerstev a celý proces řídí. Ani druhý prezentující, a to Finsko, nemá strategii pro omezování rizik, avšak její prvky jsou obsaženy v bezpečnostní strategii. Veškeré aktivity jsou řízeny Výborem pro bezpečnost, který lze přirovnat k Bezpečnostní radě státu ČR. V Chorvatsku strategie pro omezování rizik neexistuje vůbec a prezentující se zaměřil na činnost národní platformy pro omezování rizik, národní systém hodnocení rizik a gestorství za jednotlivé problematiky. Na závěr bylo uvedeno, že Chorvatsko plánuje tvorbu strategie v roce 2019.

Následoval blok vedený Ianem Clarkem ze Společného výzkumného střediska EU v Ispře. Jeho prezentace se zaměřila na vědecký a znalostní přístup EU k problematice omezování rizik. Prezentace byla trochu pojata jako reklama na znalostní centrum EU pro řízení rizik, které bylo založeno právě v Ispře v roce 2015 a které vydalo v roce 2017 rozsáhlou publikaci ohledně vědeckých přístupů k omezování rizik. V současné době shání toto centrum autory, recenzenty a experty, kteří by chtěli participovat na aktualizaci publikace pro rok 2020.

Následoval samotný workshop, kde byli účastníci rozděleni do tří skupin ve formátu „World Café“. Teprve zde bylo jasně znatelné, jak diametrální rozdíly jsou mezi jednotlivými státy v samotném vnímání omezování rizik. Hlavním problémem, který byl identifikován, byla absence cíle, kterého chce EU vlastně dosáhnout, a již obligátní neporovnatelnost výsledků jednotlivých členských států EU.

Během posledního bloku workshopu bylo odprezentováno krátké shrnutí výsledků workshopu a bulharské předsednictví přislíbilo, že ve spolupráci s Evropskou komisí vytvoří dokument, který bude následně projednán na pracovní skupině Rady EU pro civilní ochranu a do konce bulharského předsednictví, tedy do 30. června 2018 bude schválen.

Mezi další významné události bulharského předsednictví patří v pořadí již osmé jednání odborníků EU­ USA­ Kanada k tématu ochrana kritické infrastruktury, které proběhne ve dnech 12. a 13. dubna 2018, a setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se bude konat ve dnech 30. května a 1. června 2018. V obou případech bude místem konání Sofie. Tato jednání jsou příležitostí pro členské státy EU, Evropskou komisi a její partnery k věcné diskuzi nad aktuálními tématy a k získání ucelených a komplexních informací z oblasti civilní ochrany a ochrany kritické infrastruktury.

Dalšími deklarovanými iniciativami spojenými s civilní ochranou, které chce bulharské předsednictví řešit, bude pokračování v implementaci Akčního plánu CBRN (chemických, biologických, radiologických a jaderných látek), informování o vývoji souvisejícím s revizí Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury a plnění cílů prováděných v rámci tzv. integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR). Během bulharského předsednictví se uskuteční celkem šest jednání PROCIV.

Dalším předsedajícím státem v čele Rady EU bude Rakousko, které na konci svého funkčního období zároveň završí osmnáctiměsíční spolupráci předsednického tria (Estonsko, Bulharsko a Rakousko).


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK, foto kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Ohlédnutí za dvacetiletou činností Výboru pro civilní nouzové plánování a jeho práce v roce 2017

V červnu letošního roku uplyne 20 let od založení Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP). VCNP byl zřízen usnesením vlády č. 391 dne 10. června 1998 jako stálý pracovní orgán Bezpečnostní rady státu (BRS). Současně je nutné podotknout, že stejným usnesením vlády byl zřízen další stálý pracovní orgán BRS, a to Výbor pro obranné plánování (VOP), který působí v gesci ministra obrany.

Od svého vzniku funguje VCNP v gesci ministra vnitra a byl založen s cílem projednávat úkoly a koordinovat opatření v oblasti civilního nouzového plánování a ochrany vnitřní bezpečnosti státu na nejvyšší odborné úrovni.

S přihlédnutím k významu výboru a se zřetelem na rozsah jeho působnosti představuje VCNP platformu širokého zastoupení ústředních správních úřadů buď z úrovně náměstků ministrů, nebo z pozice vedoucích těchto úřadů.

Pokud se podíváme do doby před dvaceti lety, z hlediska tehdejších požadavků na proporcionalitu řešení byla vytvořena i odlišná struktura VCNP; existovaly tři podvýbory, a to:

  • podvýbor pro zachování základních funkcí státu,
  • podvýbor pro civilní ochranu a
  • podvýbor pro plánování civilních zdrojů.

V rámci zmíněných podvýborů byly zřízeny odborné pracovní skupiny podle specificky zaměřených úkolů, např. pro:

  • metodiku krizového plánování,
  • operativní krizové řízení,
  • financování civilního nouzového plánování,
  • vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek,
  • komunikační a informační podporu civilního nouzového plánování,
  • civilní ochranu,
  • plánování hospodářských opatření v průmyslu,
  • plánování dopravy,
  • plánování spojů,
  • plánování ropy a ropných produktů,
  • plánování potravin a zemědělství,
  • plánování léčiv a zdravotnického materiálu.

Činnost VCNP se v minulosti přizpůsobovala a i nadále přizpůsobuje aktuálnímu vývoji v oblasti civilního nouzového plánování. Výbor upravuje metody své práce, což se v konečném důsledku promítá do úpravy jeho vnitřních předpisů a do interních struktur VCNP. Podněty na úpravu vnitřních předpisů navrhují samotní členové VCNP. Změny předpisů však odrážely, odrážejí a musí odrážet taktéž stav a vývoj pracovních orgánů BRS.

V současné době do struktury stálých pracovních výborů BRS kromě VCNP a VOP patří ještě další čtyři stálé pracovní orgány – Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, který vznikl v roce 1999 v gesci ministra zahraničních věcí, dále byl v roce 2000 založen v gesci předsedy vlády Výbor pro zpravodajskou činnost, v roce 2014 vznikl v gesci ministra vnitra Výbor pro vnitřní bezpečnost a v minulém roce byl zřízen Výbor pro kybernetickou bezpečnost, jenž působí v gesci předsedy vlády.

Stejně jako došlo k proměně skladby pracovních orgánů BRS, vyvíjí se i vnitřní struktura VCNP. V rámci působnosti VCNP již neexistují podvýbory, ale k řešení specifických témat jsou zřizovány pracovní skupiny. Jejich vznik iniciují členové VCNP jako nositelé a řešitelé zadaných úkolů. V pracovních skupinách se za účasti jmenovaných odborníků projednávají témata, která odrážejí současné potřeby ústředních správních úřadů nebo věcné problematiky vyplývající z úkolů zadaných členům VCNP přijatými usneseními. Výsledky práce pracovních skupin představují návrhy a opatření zpracované do podoby materiálů a určené pro schůze VCNP, popřípadě pro jednání BRS a vlády ČR. Některé pracovní skupiny mají charakter stálých skupin a jiné jsou zřizovány pouze na omezené časové období do splnění daného úkolu.

Tento způsob práce se velmi osvědčil a skladba a počet odborných pracovních skupin se průběžně obměňuje. Ke konci roku 2017 existovalo v rámci činnosti VCNP celkem sedm odborných pracovních skupin, za něž jmenujme například skupinu ke koordinaci procesu vzdělávání v oblasti bezpečnosti, k problematice základních funkcí státu za krizových situací a kritické infrastruktury, pro přípravu Plánu cvičení orgánů krizového řízení nebo skupinu pro aktualizaci směrnic upravujících postupy při podezření na vysoce nakažlivou nemoc.
Za dobu dvacetileté existence VCNP bylo na schůzích projednáno okolo pěti set materiálů, ve kterých se řešily problematiky zaměřené zejména na širokou oblast ochrany obyvatelstva, kritické infrastruktury, krizového řízení a plánování a využití věcných zdrojů a prostředků pro zajištění bezpečnosti České republiky. S ohledem na členství naší země v Evropské unii a Severoatlantické alianci je součástí práce VCNP také řešení témat reflektujících úkoly plynoucí z dokumentů těchto mezinárodních organizací a ostatních zahraničních subjektů v oblastech, které má výbor ve své působnosti.

Mnohé projednávané dokumenty jak z pohledu národní, tak mezinárodní úrovně se stávají podkladem pro další jednání na schůzích BRS, s jejímž doporučením jsou předkládány ke schválení na schůzi vlády ČR.

Činnost VCNP v roce 2017
Na základě schváleného Plánu práce VCNP na rok 2017 pracoval výbor na plánovaných úkolech, které vycházely z návrhů předložených jednotlivými ústředními správními úřady – členy VCNP, a dále z úkolů, které vyplývaly z přijatých usnesení VCNP, BRS a vlády ČR.
V loňském roce se konaly dvě řádné schůze, a to 21. března a 19. září. Kromě toho v období mezi řádnými schůzemi vznikla nutnost schválení materiálů procesem tiché procedury, v souladu s čl. 4 Jednacího řádu VCNP.

K významným materiálům projednávaným a schváleným usneseními VCNP v roce 2017 patřily:

Koncepce vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení (předkladatel Ministerstvo vnitra)
Koncepční materiál zpracovala mezirezortní pracovní skupina, která byla zřízena v rámci VCNP k výkonu státní správy, řízení a koordinaci vzdělávacího procesu v oblasti krizového řízení. Při tvorbě materiálu vycházela z výsledků analýzy vzdělávání odborníků v oblasti krizového řízení. Nově zpracovaný dokument, v němž jsou moderně nastavena pravidla vzdělávání se zřetelem na současný vývoj, nahradil předcházející „Koncepci vzdělávání v oblasti krizového řízení“ schválenou členy BRS v roce 2004. Nová koncepce byla po odsouhlasení členy VCNP cestou BRS schválena usnesením vlády č. 508 dne 10. července 2017.

Koncepce tvorby, udržování a využití zásob pro humanitární pomoc do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (předkladatel Správa státních hmotných rezerv)
Předkladatel zpracoval materiál zejména s cílem optimalizovat složení zásob pro humanitární pomoc, její množství, komoditní strukturu a lokalitu uložení za účelem dosažení schopnosti jejich včasného dopravení na potřebné místo v případě krizových situací. Při jeho tvorbě úzce spolupracoval s příslušnými ústředními správními a krajskými úřady. Obsahem materiálu jsou i nezbytná opatření, které musí zabezpečit příslušné ústřední správní úřady pro naplnění cílů koncepce. Materiál byl schválen dne 21. března 2017 usnesením VCNP č. 426.

Informace o zřízení mezirezortní pracovní skupiny pro aktualizaci směrnic upravujících postupy při podezření na vysoce nakažlivou nemoc (předkladatel Ministerstvo zdravotnictví)
V roce 2015 byl ministru zdravotnictví zadán úkol do konce roku 2018 aktualizovat dvě Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005). Obsahem první směrnice je postup při výskytu vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb a druhá směrnice se týká postupu při výskytu vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě ČR pro leteckou dopravu. Vzhledem k tomu, že aktualizace směrnic vyžaduje úzkou mezirezortní spolupráci, musela být pro její tvorbu usnesením VCNP č. 428 dne 13. července 2017 zřízena mezirezortní pracovní skupina.

Plán cvičení orgánů krizového řízení – upřesnění na léta 2018 až 2020 (předkladatel Ministerstvo vnitra)
Plán cvičení orgánů krizového řízení je opět výsledkem práce jedné z dalších odborných pracovních skupin fungujících v rámci VCNP. Zpracovává se pravidelně na následující tříleté období a určuje organizaci národních a mezinárodních cvičení orgánů krizového řízení v České republice. Kromě toho stanoví obsahová zaměření cvičení a upřesňuje cíle zvyšování připravenosti orgánů krizového řízení. V neposlední řadě poskytuje informace o realizaci cvičení orgánů krizového řízení v uplynulém roce. Plán na léta 2018 až 2020 byl projednán na schůzi VCNP 19. září 2017 a 11. ledna 2018 schválen usnesením BRS č. 3.

5. aktualizace Seznamu prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu (předkladatel Ministerstvo vnitra)
Ministerstvo vnitra každoročně připravuje na základě návrhů ostatních ministerstev a dalších ústředních správních úřadů aktualizaci seznamu prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. Dokument tvoří jednak změny v konkrétních odvětvích u již existujících prvků a současně zahrnuje i návrhy na určení nových prvků kritické infrastruktury. Pátá aktualizace tohoto seznamu byla projednána na schůzi VCNP 19. září 2017, poté 11. ledna 2018 na schůzi BRS a dále byla 27. ledna 2018 schválena na schůzi vlády ČR.

Vyhodnocení Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na léta 2015 až 2016 (předkladatel Správa státních hmotných rezerv)
Plán je základním plánovacím dokumentem v oblasti státních hmotných rezerv zpracovávaným na dvouleté období. Po skončení dvouletého cyklu je plán pravidelně podroben hodnocení z pohledu jeho realizace se všemi důsledky a nedostatky. Vyhodnocení Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na léta 2015 až 2016 bylo schváleno členy VCNP 19. září 2017 a 11. ledna 2018 předloženo pro informaci členům BRS.

Vyhodnocení cvičení ZÓNA 2017 (předkladatel Ministerstvo vnitra)
Ve dnech 15. až 17. května 2017 se uskutečnilo cvičení ZÓNA 2017, jehož tématem byla činnost ústředních správních úřadů, orgánů krajů, složek IZS a dalších subjektů při řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti se simulovanou radiační havárií na Jaderné elektrárně Dukovany. Následně na základě podkladů od cvičících subjektů bylo zpracováno vyhodnocení, jehož předmětem je posouzení přípravy, průběhu a naplňování stanovených cílů cvičení. Pro ucelenost dokument taktéž zahrnuje přehled opatření nezbytných k odstranění zjištěných nedostatků. Materiál byl odsouhlasen členy VCNP 19. září 2017.

Shrnutí
Další materiály, které byly zařazeny na programy schůzí VCNP včetně přijatých usnesení nejen v roce 2017, ale i v letech předchozích lze vyhledat na webových stránkách Hasičského záchranného sboru ČR (www.hzscr.cz/vcnp) v záložce „CNP a strategie“ pod odkazem „Aktivity na národní úrovni“. Zveřejněním informací o existenci a činnosti výboru byl jeho sekretariát veden snahou přiblížit a zpřístupnit aktivity VCNP jak odborné, tak i laické veřejnosti.

Se zřetelem na výsledky práce a zkušenosti s projednáváním problematik souvisejících s oblastí prevence a řešením mimořádných událostí a krizových situací si VCNP od počátku své činnosti plnil a plní svoji nezastupitelnou úlohu ve struktuře stálých pracovních orgánů BRS. VCNP představuje významnou platformu, která je připravena a schopna z úrovně odpovědných ústředních správních úřadů v potřebném čase reagovat a řešit zadané úkoly a informovat BRS a vládu ČR o nevyhnutelných koncepčních a preventivních opatřeních zaměřených především na ochranu obyvatelstva České republiky.


pplk. Ing. Ilona ŠTĚPÁNKOVÁ, kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv sekretariátu VCNP

Nové trendy systémů varování a vyrozumění obyvatelstva

Ve dnech 31. ledna až 1. února 2018 se v ostravské metropoli uskutečnilo mezinárodní sympozium Ochrana obyvatelstva – Zdravotní záchranářství 2018. Hlavními tématy byly nové trendy v systémech varování a vyrozumění obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích, problematika modernizace systému varování obyvatelstva z pohledu energetických společností, projekt obměny a modernizace Jednotného systému varování a vyrozumění obyvatelstva v okolí jaderných zařízení a zdravotní záchranářství. Spíše než vyrozumění orgánů krizového řízení a složek integrovaného záchranného systému, které řeší jiné technologie, potřebujeme informovat obyvatelstvo o průběhu mimořádné události. Proto budeme v souvislosti s existujícím systémem nadále hovořit také jako o jednotném systému varování a informování.

Na přelomu ledna a února bylo na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava opravdu živo. Více než 350 návštěvníků sledovalo se zájmem přednášky předních odborníků nejen z České republiky a Slovenska, ale také z Polska, Norska, Rakouska a Španělska. Hlavní pořadatelé? Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a Fakultní nemocnice Ostrava. Generálním sponzorem akce byla společnost ČEZ.

O budoucnosti zapojení moderních technologií do systému varování a informování obyvatelstva v horizontu let 2020 až 2030 promluvil náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Daniel Miklós, MPA. Připomněl, že ačkoli stávající systém ochrany obyvatelstva je stabilní a mnohokrát prověřený, svět se neustále mění a Česká republika by měla být schopná na všechny změny pohotově reagovat. Doporučil se zaměřit na nové trendy v informování obyvatelstva, propojení se systémy takzvaných „měkkých cílů“ a také na media, sociální a mobilní sítě. Zároveň vyzval příslušníky akademické obce, aby se více zabývali praktickými řešeními současné situace, a upozornil na chybějící finance. Například obměna zastaralých rotačních sirén za elektronické by stála téměř jeden a půl miliardy korun. „Tato konference si neklade za cíl přinést řešení současné situace, ale především vyvolat diskuzi. Ve stále hektičtější době je stále vzácnější se potkávat,“ připomněl hlavní účel konference.

Otevřený mezinárodní přístup
Pozvání přijala řada zahraničních hostů. Ve svém vystoupení popsal zabezpečení varování a vyrozumění obyvatelstva a především stav sirén ve Slovenské republice Ing. Miroslav Medo z Ministerstva vnitra Slovenska. „V současnosti je trvale osídlené území Slovenské republiky pokryté účinnou úrovní výstražného zvukového signálu na 58,04 % a počet obyvatel, které je možné informovat, je 3 154 484. Elektronických sirén splňujících technické požadavky v síti civilní ochrany je 911 a počet sirén fungujících v autonomních systémech je 844,“ popsal situaci na Slovensku inženýr Medo.
O zabezpečení varování a vyrozumění v Polsku informoval Wojciech Radecki z Ministerstva vnitra a správy Polské republiky. V přednášce se zaměřil na Regional Warning System (RSO), který se v současnosti používá v Polsku a který pokrývá celé jeho území. „RSO je vyspělý univerzální systém. Bezplatně informuje občany o nadcházejícím nebezpečí, ať se jedná o meteorologické, hydrologické nebo silniční nebezpečí,“ uvedl během přednášky. Pokud tedy v Polsku nastane mimořádná situace, informace se zveřejní nejen na webových stránkách daného vojvodství a v mobilních aplikacích Android, IOS, Windows Phone, ale také na celostátních programech šířených pozemním signálem a hybridních televizích. „V Polsku k dnešnímu dni používá hybridní televizi 3 % populace, což je zhruba přes 1 145 000 občanů,“ upřesnil Radecki.

Další evropské varovné systémy
UMS ASA je norská technologická společnost se sídlem v Oslu. Má více než 1 200 zákazníků po celém světě a systémem varování UMS (Unified Messaging Systems) pokrývá přes 500 milionů lidí. Zároveň má strategickou partnerskou dohodu s UNISDR (Mezinárodní strategie OSN pro omezování katastrof) a pomáhá zemím a organizacím při vytváření rámců pro krizové řízení a oznamování. Do České republiky tento systém přijeli představit norští experti Michael Sargeant a Feliks Vainik. UMS poskytuje varování, která umožňují veřejným i soukromým subjektům komunikovat se zákazníky a občany prostřednictvím různých kanálů před, během a po neočekávaných a neplánovaných událostech. Pro zasílání kritických zpráv využívá více technologií včetně stávající infrastruktury telekomunikačních operátorů. „Naše řešení pomáhají zachránit životy a omezit škody na majetku tím, že poskytují důležité informace správným lidem, správnými kanály a ve správný čas. Mobilní telefon je v současnosti nejčastěji používaným komunikačním kanálem po celém světě, a proto je nejúčinnější platformou pro informování a varování lidí,“ shrnuli norští odborníci výhody systému. Ve kterých zemích národní varovací systém UMS funguje? Ve Švédsku, Norsku, Finsku, Dánsku, Velké Británii, Belgii, Singapuru, Nizozemsku, Řecku, Kambodži a dokonce ve dvou pobřežních státech v Indii.

V Rakousku se používá Katwarn
Z nedaleké Vídně přijel představit, jak funguje varování a informování obyvatelstva v Rakousku Christian Krol ze Spolkového ministerstva vnitra. Mimo jiné seznámil účastníky konference s rakouskou koncepcí dispečerských center a dalších vnitrostátních služeb tísňového volání. Ve druhé polovině přednášky se zaměřil na bezplatný varovný a informační systém Katwarn, jenž rozesílá veřejnosti upozornění a rady vládních agentur nebo odpovědných bezpečnostních organizací během mimořádných událostí. Ačkoli si můžete Katwarn stáhnout kdekoli na světě, oznámení budete moci přijmout pouze v místech, kde příslušné orgány oficiálně přijaly systém do provozu nebo spolupracují v rámci roamingové technologie Katwarn. Ze španělské univerzity University of León přicestovala profesorka Leonora Calvo Galvánová, která popsala základní problémy varování a vyrozumění spojené s rozsáhlými požáry ve Španělsku. V této zemi ležící na Pyrenejském poloostrově totiž průměrně za rok vypukne 20 000 lesních požárů a shoří plocha až 160 000 hektarů. Z toho 35 000 hektarů lesa a 125 000 hektarů křovin či jiných porostů. Proto španělské zkušenosti z častou likvidací požárů lesních porostů jsou velmi cenné i pro české hasiče.


Zhodnocení konference
Během sympozia zaznělo mnoho odborných přednášek jak od expertů státní správy, tak soukromého sektoru či neziskových institucí jako Armáda spásy Adelante, ADRA nebo Diakonie Českobratrské církve evangelické. Hlavním cílem konference bylo především vyvolat diskuzi mezi odborníky o zapojení moderních technologií do systému varování a informování obyvatelstva. Jak hodnotí 17. ročník konference zástupci pořadatelů? „Z hlediska nosného tématu Nové trendy v oblasti varování a informování obyvatelstva v krizových situacích se konference určitě povedla. V rámci jednoho bloku účastníci měli možnost porovnat směry, kterými se v této oblasti ubírá Česká republika a její sousedé Slovensko, Polsko, Rakousko, a zároveň mohli v přednášce představitelů firmy UMS z Norska vidět i směřování dalších států – Holandska, Norska, Švédska a dalších. Podle našich informací zvolené téma i přednesené příspěvky účastníci konference hodnotili kladně. Je to pro nás i velký závazek a cíl do budoucna. Rádi bychom ‚ten náš malý rybníček‘ bezpečnostní komunity rozvířili pohledy zvenčí a zapojili do stanovených témat konferencí více zahraničních odborníků,“ zrekapitulovali uplynulé dva dny prezidentka Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Ing. Lenka Černá a Ing. Petr Berglowiec z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.


David HARTMANN, DiS., foto autor a Petra VALÁŠKOVÁ, DiS., VŠB – TU Ostrava
 

Bezpečí pro festivaly a jiné akce s velkým počtem osob

Konference Bezpečný event se konala v závěru loňského roku v budově Ministerstva vnitra v Praze na Letné. Hlavním tématem byla Koncepce ochrany měkkých cílů a problematika vzdělávání v oblasti bezpečnosti při pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí s velkým počtem účastníků.

Eventová bezpečnost byla prezentována jako soubor opatření, které je nutné připravit na strategické a taktické úrovni dříve, než dojde k vlastní realizaci akce. Bezpečnostní opatření je dobré přijímat ve spolupráci s úřady státní správy a samosprávy, Policií ČR, úřady městské a obecní policie, se všemi složkami IZS, s pojišťovnami, komunikačními a promotérskými agenturami, úklidovými službami a dalšími službami. Cílem konference je mimo jiné získat podklady k přípravě pro zpracování standardů eventové bezpečnosti, a to ve spolupráci s Bucks New University (Buckinghamshire New University) v High Wycombe nedaleko Londýna (za přispění dotací z EU fondů).

Program konference byl rozdělen do tří bloků – ochrana měkkých cílů s příklady dobré bezpečnostní praxe, seznámení s technologickými novinkami, které lze při zajišťování bezpečnosti při kulturních, sportovních a společenských akcích použít, a práva a povinnosti pořadatelů akcí i řešení některých problémů, které se mohou vyskytnout.

Ochrana měkkých cílů
Mgr. Radek Šubrt z odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra uvedl, že stát a společnost se musí připravovat na potenciální teroristický útok a možné cíle činit odolnějšími. Česká republika, stejně jako řada jiných států světa, proto věnuje aktuálně zvýšenou pozornost prevenci teroristických útoků a jiných závažných násilných činů na místech s vysokou koncentrací obyvatelstva a nízkou úrovní zabezpečení (například nákupní centra, místa sportovních utkání, významné dopravní uzly), tedy ochraně takzvaných měkkých cílů (snadno dostupných). Ochrana měkkých cílů se může týkat také ohrožení haváriemi a požáry. Opatření proti těmto ohrožením se v některých případech prolínají, překrývají nebo se také doplňují. Proto byla zpracována Koncepce ochrany měkkých cílů pro období 2017-2020. V praxi to znamená aktivní přístup zodpovědných osob k doporučeným postupům, poučený a vycvičený personál, spolupráci se složkami IZS.

PhDr. Michal Bavšenkov z Hospodářské komory ČR uvítal zájem o tuto problematiku, které jsme se podle jeho názoru měli věnovat již dávno. Rozdělil akce na pravidelné, variabilní a výjimečné. Další rozdíl je v tom, zda se vše děje v uzavřeném prostoru nebo pod širým nebem, například na náměstí (festivaly, slavnosti). Upozornil na plány evakuace, únikové cesty, ale také na schopnou ostrahu (proškolení). Nutná je zastupitelnost personálu, protože při onemocnění jedné osoby musí její úlohu někdo převzít. Varoval před ošidností lidského chování ve stresové situaci, kdy panika může způsobit nečekané ztráty.

Plk. Mgr. René Peták z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje se podělil o zkušenosti s pořádáním oslav města Příbrami (více než 10 tisíc účastníků), kdy v rámci projektu Bezpečné město rozšířili městský kamerový systém, určili riziková místa (analýza rizik), vydali pokyny, co je možné vnášet do objektů s programem oslav, zavedli varující SMS zprávy jednotlivým občanům, kteří o to požádali. Zanedbatelná není ani obnova normálního chodu města (pozor na vynášení odpadkových košů).

Ing. Milan Krása ze společnosti Rapiscan, PCS, spol. s r.o., hodnotil technologický pokrok nové průmyslové revoluce, který je charakterizován především digitalizací a automatizací pro větší pohodlí a bezpečnost člověka. Člověk je tvor omylný, který podléhá emocím. Položil však otázku, zda může být v oblasti bezpečnostní kontroly nasazena technika bez obsluhy? Dospěl k názoru, že techniku by měl kontrolovat člověk vybavený informacemi a mít odvahu upozornit na podezřelý jev nebo předmět (kontrola zavazadel). Je lépe, když se ukáže, že šlo o omyl, než zanedbat hrozící nebezpečí.

Nové trendy zvládání velkého množství účastníků akce
Zakladatel Amena displays, s.r.o., Ing. Pavol Amena, prezentoval svůj navigační a evakuační systém (crowd control), efektivní zabezpečení propojené s lidským faktorem, které je schopno distribuovat informace pro velký počet lidí v rámci různých eventů (výstavy, koncerty, sportovní akce). Bratislavská firma dodává pořadatelům akcí pro velký počet účastníků dálkově ovládané mobilní světelné panely, jimiž je možné viditelně informovat o programu, ale také varovat před bouřkou, deštěm (propojeno s meteorologickou službou) i hrozícím nebezpečím. Na displeji (přes internet nebo satelit) se zobrazuje text i například jednoduchá mapka s únikovými východy. Zařízení zároveň zaznamenává obrazem okolí (na vstupenkách akce je uvedeno, že návštěvník souhlasí s natáčením nebo fotodokumentací).

Veronika Fáberová ze společnosti Doverville, s.r.o., doporučila nepodceňovat bezpečnost účastníků velkých akcí v divadle, obchodním centru nebo na stadionu. Snadno může dojít k mimořádné události například nezodpovědným chováním kuřáků, kteří odhazují nedopalky na hořlavý materiál. Pokud není posílen signál v místě, kde je velká koncentrace telefonujících, dojde k zahlcení sítě. Nelze zapomínat na zajištění toalet a asistenci zdravotníků. Je nezbytné počítat s možností zhoršení počasí. Případná návštěva VIP osob vyžaduje zvláštní pozornost pořádajícího personálu. Po skončení všichni odjíždějí ve stejnou dobu, proto je nutné organizovat dopravu z parkoviště, aby nevznikaly kolize a netvořily se kolony aut na hlavních trasách.

Obce v roli pořadatelů
Ing. Bc. Miroslav Veselý z odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra navrhoval, jaká opatření mohou zástupci obcí použít k regulaci pořádání kulturních podniků na svém území (při 250 účastnících a konání více jak jeden den). Například je možné zakázat vnášet některé předměty (deštníky, lahve) při vstupu do prostoru konání akce nebo omezit prodej alkoholických nápojů, upravit zavírací dobu v restauraci nebo kulturním domě. Akce by měla být ohlášena na policii, u hasičů i zdravotnické záchranné služby, informováni by měli být i občané v okolí (doprava, noční klid) a zajištěn úklid po jejím ukončení. Pozor na náhlé změny! Musí fungovat spojení, aby byl každý z organizátorů včas informován.

Ing. Roman Netušil z BOZP­ PO, s.r.o., se zabýval požární bezpečností na akcích, kterou musí zajistit provozovatel akce. Bezpodmínečně nutný je požární dozor, pokud akci provázejí pyrotechnické efekty nebo jakákoli činnost s otevřeným ohněm. V poslední době jsou oblíbené ukázky tradičních řemesel, například kovářství, kdy organizátor je povinen umístit k předvádění hasicí přístroj, hlídat vzdálenost ohně od hořlavých látek. Podobně je tomu při slavení „čarodějnic“, včetně kontroly uhašení ohniště po skončení akce. U prodejců s občerstvením, kteří používají gril nebo jiné zařízení na propan butan, jsou nutné revize vybavení a zaškolení osoby, která s ním zachází. Důležité jsou únikové cesty a prostor pro příjezd a ustavení požární techniky.

Komunikace s velkými skupinami osob
Mgr. Tibor A. Brečka, MBA, z Asociace forenzních psychologů a České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (autor knihy Psychologie katastrof) hovořil o specifice davového chování a jeho psychologických aspektech. Odvolal se na francouzského sociologa Gustava le Bona z konce 19. století, který popsal jednotlivce davu jako jeho součást. Lidé v davu dělají to co ostatní a jsou snáze ovlivnitelní nějakou autoritou. Pouze neorganizované seskupení osob ještě není davem, určuje ho stresový faktor. Protože je anonymní, chová se nezodpovědně a zachází až do krajnosti. Pocity ohrožení jsou v davu přenosné a stupňují se, v uzavřeném prostoru může vzniknout davová panika a dojít k ušlapání. Při zběsilém útěku se pak osoby mohou zranit. Komunikace s velkými skupinami lidí je především ve včasném předávání pravdivých informací.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

Oslava 20. výročí založení ZSMV

Dne 31. prosince 2017 oslavilo 20. výročí svého založení Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra (ZSMV).

Tato významná událost nebyla však pouze oslavou 20. výročí založení ZSMV, byla to rovněž i oslava 46 zaměstnanců, kteří v ZSMV pracují od samého počátku. Tito zaměstnanci byli v průběhu večera oceněni za jejich dlouholetou práci.

V závěru večera ředitel Nadace policistů a hasičů PhDr. Vladimír Šutera, CSc., poděkoval všem zaměstnancům ZSMV za více jak patnáctiletou vzornou spolupráci a předal generálnímu řediteli ZSMV JUDr. Ladislavu Mácovi jedno z nejvyšších ocenění nadace, křišťálovou skleněnou ruku, ve které je otevřené nadační srdce.

Ocenění bylo uděleno všem zaměstnancům ZSMV, kteří se o děti, vdovy po policistech a hasičích a o těžce tělesně postižené bývalé policisty a hasiče při nadačních akcích vzorně starají od srdce a ze srdce.


PhDr. Vladimír ŠUTERA, CSc., foto Mgr. Hana PROCHÁZKOVÁ, Nadace policistů a hasičů
 

Odolnost a připravenost společnosti

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Psychosociálním intervenčním týmem České republiky, psychologickou službou HZS ČR, Diakonií Českobratrské církve evangelické, Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci a Spolkem krizovců a humanitářů uspořádala v Praze 10. listopadu 2017 mezioborovou konferenci pod názvem Odolnost jako rozhodnutí.

Cílem konference bylo objasnit pojem „odolnost“, jak je chápána v současné době v různých pomáhajících profesích a oborech (v krizovém řízení, sociologii a psychologii, filozofii, teologii, komunitním přístupu) a hledat cesty k dosažení vyšší odolnosti vůči všemu, co nás ohrožuje.

PhDr. Bohumila Baštecká, Ph.D.,z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přivítala účastníky konference několika slovy o historii husitství a odkazu Mistra Jana Husa, který hlásal: „Hledej pravdu, miluj pravdu, uč se pravdě, drž pravdu, braň pravdu až do smrti, protože pravda vítězí“ (Veritas omnia vincit). Mělo by i dnes pro nás znamenat umět rozeznávat pravdu, která je v druhých lidech, a pomáhat tam, kde je potřeba. Nezapomínat například při povodních na postižené, seniory nebo samotné matky s dětmi. Důležité je, aby se ze společnosti nevytrácela lidskost, rozvíjely se dobré sousedské vztahy, spolupráce a vzájemná pomoc.

Psychosociální intervenční tým ČR (PIT) představil jeho člen Marek B. Růžička jako společenství, které „všímavostí, uznáním, přijetím, důvěrou, vírou a propojováním povzbuzuje vzájemnost a naději v neštěstích“. Členové týmu pomáhají lidem bezprostředně po neštěstích a pořádají vzpomínkové akce obětem tragických událostí.

Pomáhat najít znovu sílu
Jan Kranát, Ph.D.,z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, zavzpomínal na tragickou hromadnou dopravní nehodu autobusu u Nažidel z roku 2003, při které zahynulo 19 lidí a další byli zranění. Následná dlouhodobá psychosociální pomoc poskytovaná a koordinovaná pracovníky Magistrátu města Karlovy Vary směřovala k vyrovnání se s událostí a k získání odolnosti vůči stresujícím prožitkům. Vysvětlil, že stoicismus je názor zdůrazňující sebeovládání, vyrovnanost, vnitřní vyrovnanost a duševní klid. Antičtí filozofové učili životu v souladu s rozumem a přírodou. Člověk se vyrovnává se skutečností, ať je sebetrýznivější, a snaží se dosáhnout duševního klidu a neochvějnosti (ataraxia). Odolnost se nám podaří zvýšit napodobením řádu v přírodě, soudržností s přírodou. Na závěr lektor citoval Lucia Annaea Senecu: „Chtějícího osud vede, nechtějícího vleče.“

Mgr. Karel Šimr z Českobratrské církve evangelické a koordinátor PIT zdůraznil, že síla člověka je v myšlení a odolnost spočívá v přístupu k tomu, jak se vypořádat s krizovou situací i se svou vlastní slabostí fyzickou i psychickou. Nedostatky svého instinktivního vybavení a přizpůsobení musí člověk vyvažovat typicky lidskou schopností odstupu, aktivitou k překonání strachu, zkušeností, znalostmi a neustálým učením se. Jako příklad uvedl obrázek hasiče se slzou v oku, člověka zranitelného s jeho emocemi, který zachraňuje druhé. Krize je příležitost ke změně a růstu. Síla je i v lidské slabosti (apoštol svatý Pavel žil s ostnem v těle, který ho činil silnějším).

Bc. Kateřina Kamenická z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci referovala o strategii snižování rizika katastrof v Nepálu, při likvidačních činnostech po zemětřesení v roce 2015. Popsala podmínky, v jakých žijí lidé v horách, a jaké jsou dopady katastrof tam, kde mají jednoduchá, málo odolná obydlí. V duchu nové národní strategie byla zřízena centra, která se zaměřují na rekonstrukce staveb tak, aby lépe odolávaly případným živelním pohromám. Zároveň pomáhají lidem najít sílu, aby dali vše do pořádku a začali znovu a lépe. Programy připravenosti místní obyvatelé plní pečlivěji, dokud mají tragické události ještě v živé paměti.

Odolnost společnosti
Obyvatel přibývá a zemědělské půdy je stále méně, a navíc se s ní špatně zachází (těžké stroje, umělá hnojiva, nedostatečná ochrana před erozí), proto se zhoršují podmínky k tomu, aby půda lidstvo uživila. Alarmující je i spotřeba vody, plýtvání potravinami, znečišťování životního prostředí a závislost na elektrické energii, jejíž výroba spotřebovává cenné zdroje. Důležité je správné rozhodování obecních představitelů, ale také soužití a podpora v místních komunitách.

Ing. Jiří Stuchlík, místostarosta obce Rudník na Trutnovsku, která se stala v roce 2016 Vesnicí roku, přestože ji v roce 2013 postihla povodeň, vyprávěl o úsilí občanů vypořádat se s následky působení živlu a uvést obec nejen do původního stavu, ale všeobecným rozvojem na vyšší úroveň. Desítky vytopených domů, nánosy písku a kamení, podemleté silnice, zborcené lávky a utrhané mosty byly důvodem zoufalství místních lidí, kteří v prvních dnech odmítali pomoc dobrovolníků. O pomoc začali žádat, když se dostavila celková únava a vyčerpání. Potom poznali a ocenili velkou solidaritu a pomoc svých spoluobčanů. Díky příspěvkům a výtěžku benefičního koncertu se podařilo vše opravit, postavit dokonce i dvě dětská hřiště a dobudovat kanalizaci, která obci chyběla. Hlavně však nyní mají účinný systém varování, propracovaný evakuační plán a povodňové plány.

Starosta městyse Plaňany Martin Charvát popisoval podobné zkušenosti, jaké měli občané Rudníku. Také v roce 2013 se rozvodnila říčka Výrovka a zaplavila nejen zahrádky, ale i domky v Plaňanech (33 nemovitostí). Lidé nevěřili, že bude voda tolik stoupat, ale nakonec se ubytovali ve škole. Po vysilujícím úklidu se vrátili domů, ale po čtrnácti dnech přišla další povodeň. Šli odevzdaně opět plnit pytle s pískem. Druhá vlna byla o něco slabší, ale postižené přemohla únava a snášeli katastrofu psychicky hůře. Dnes tvrdí starosta, že získali odolnost a jsou připraveni. Mimo jiné pořádají tzv. projektové dny pro školní děti, při nichž cvičí, co mají dělat, kdyby se blížila povodeň nebo jiná mimořádná událost.

V historickém městě Terezín dosáhla voda při povodni v roce 2013 až dvou metrů.

Starostka města Hana Rožcová byla další z úředníků, která měla na starost tehdy jako místostarostka organizaci obnovy města. Svěřila se, že to bylo velice těžké, protože spoušť, kterou voda zanechala, se vyklízela dlouho. Dobrovolníci pomáhali i v rodinách, z nichž některé zažili již povodeň v roce 2002. Poničená historická pevnost Památník Terezín, bývalá Drážďanská kasárna s propadlou střechou v havarijním stavu a řada zdevastovaných objektů opuštěných po odchodu cizích armád v roce 1996 se z důvodu vysokých nákladů nedaří rekonstruovat, aby přilákaly turisty. Připravují se určité projekty, ale město je zadlužené a potřebuje finanční výpomoc.

Odolnost jedince
Rozhodování vojáků se pokoušeli zprostředkovat novodobí váleční veteráni Armády ČR, kteří se účastnili zahraničních vojenských misí, Milan Šmíd a Kamil Vrána. Oba mladí muži se shodli v tom, že drsný až nesnesitelný byl především tvrdý náročný výcvik, který dokonale připraví vojáka na krizové situace, do nichž se může dostat. Zvládli nasazení speciálních sil do válečných operací v zahraničí, kde Armáda ČR působila, a Milan Šmíd utrpěl ve střetu s nepřítelem i vážné zranění. Přiznal, že se přihlásil do armády, protože toužil po dobrodružství. Precizním výcvikem a péčí vojenského psychologa nepociťoval v boji strach. Neimprovizoval, všechno se vždy vyvíjelo plánovitě. Spoléhal na svoje schopnosti i špičkovou vojenskou techniku. Na druhé straně považuje bojovníka znalého místního prostředí afghánských hor za odolného soupeře. Po zranění však již prý nechce dál žít se zbraní v ruce, ale s rodinou.

Pomoc záchranářů
Mgr. Lukáš Macek z Diakonie Českobratrské církve evangelické prezentoval projekt Odolná obec, který pomáhá obcím předcházet následkům mimořádných událostí, jako jsou povodně, sucho nebo rozsáhlé výpadky elektřiny. Školí dobrovolníky v různých profesích podle momentální potřeby, jakou je po působení orkánu například práce s motorovou pilou, aby bylo možné zlikvidovat spadlé stromy. Po celé republice pomáhá na tisíc dobrovolníků a vzniká i dobrovolnictví virtuální, to znamená dobrovolnou činnost po internetu nebo telefonu, kdy osoba pomáhá online z domova. Ve spolupráci se složkami IZS organizují pro děti vědomostní hry a soutěže s problematikou bezpečnosti. „Odolnost je schopnost vidět překážky a mít sílu je překonat,“ je definice odolnosti záchranářů projektu.

Mjr. Mgr. Ondřej Sezima z HZS Královéhradeckého kraje se věnoval psychické odolnosti záchranářů i osob zasažených mimořádnou událostí. Základem odolnosti jsou podporující vztahy v rodině i mimo ni. Proto hasiči potřebují mít především v rodině dobré zázemí, aby měli dostatek sil zvládat zátěž mnohdy velmi stresujících situací. Zároveň postava hasiče většinou působí na účastníky mimořádných událostí zklidňujícím dojmem, a to více než psycholog. Někteří hasiči plní roli interventů PIT, kteří umějí jednat i s dětmi, často je přenášejí v náručí, rozmlouvají s lidmi, kteří přišli o střechu nad hlavou, a když není v dosahu policejní psycholog, oznamují úmrtí člověka jeho rodině.

Bc. Helena Brýdlová, DiS.,ze Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy informovala, že také zdravotníci přibližně před deseti lety si přiznali, že potřebují psychickou podporu. Impulzem bylo neštěstí u Studénky, které významně zasáhlo mnohé záchranáře. Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) poskytuje první psychickou pomoc záchranářům, lékařům, zdravotním sestrám, ale i příbuzným, známým pacientů nebo zemřelých a svědkům stresujících mimořádných událostí. Členové SPIS také rozeznají, kdy jejich podpora nestačí, a pak předají pacienta do péče psychiatra. Nabízejí formu individuálního rozhovoru nebo skupinové sezení (dodržování mlčenlivosti). Je nutné však respektovat odmítnutí. Každá pomoc má své meze, aby nesnižovala schopnosti postižených.

Diskuze
Diskutující se shodli na tom, že psychickou odolnost je nutné utužovat cvičením. To nám umožní, abychom se dokázali přizpůsobit životním změnám a stresujícím podmínkám v nenadálých situacích. Nové okolnosti někdy vyžadují, abychom změnili způsob života, cíle i hodnoty. Cvičení komunikačních schopností, plánování a zvládání silných emocí a impulzů nám pomůže upevnit si sebedůvěru a lépe řešit problémy.
Výcvik vede k automatizované činnosti, rychlejší reakci při náhlé mimořádné události, kdy je nezbytné také správně odhadnout, na co stačíme. Odolnost je i v tom, když známe své limity a víme, kde máme slabiny. Přetěžování sebe nebo druhých může vést k nedozírným následkům.

Každý by měl více dávat zpětnou vazbu sdílením informací a zkušeností (dříve v kostele a v hospodě), aby lidé v blízkém okolí lépe rozeznali, kdo je v nesnázích a kdo potřebuje pomoc.

Pomoc není vždy nutná od profesionálních záchranářů, lidé v komunitě (obci, ulici, panelovém domě) by si měli umět v krizových situacích pomáhat navzájem.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Seriál soutěží v roce 2018

Jak se stalo tradicí, i v roce 2018 nás čekají sportovní události, jejichž pořádání se datuje od roku 2013. Připravují se dvě soutěže – Český pohár ve dvojboji a Český pohár soutěží v disciplínách TFA. Obě se obvykle ze strany účastníků těší velkému zájmu, proto se v letošním roce dočkáme již jejich šestého ročníku. Celkem se obou soutěží Českého poháru každoročně účastní několik stovek závodníků. Jako již tradiční součást série ročníků sportovních soutěží odstartuje 17. května tohoto roku opět první kolo Velké ceny ČR v požárním útoku.

Letos vstoupí Velká cena v požárním útoku do již 22. ročníku. V loňském roce bojovalo o stupně vítězů 22 týmů z celé České republiky. Obhájí vítězný tým HZS Zlínského kraje první příčku z Velké ceny v požárním útoku 2017, nebo se vrátí na pomyslný soutěžní trůn družstvo HZS Kraje Vysočina, které v roce 2017 nedokázalo obhájit úspěchy předcházejících let? Potvrdí svou formu nadějný nováček v disciplínách TFA Pavel Kouřík z HZS Plzeňského kraje, nebo podlehne v souboji s českou vycházející hvězdou TFA a FCC Petru Molešovi z HZS Jihomoravského kraje, který v loňském roce skončil v pohárovém závodu těsně na druhém místě, stabilně prokazuje špičkovou formu a mohli jsme ho vidět také v unikátním společném projektu s japonskou Fuji TV, kde český tým TFA zazářil po stránce silově vytrvalostní i technické (http://www.hzscr.cz/clanek/cesti­ hasici­ hvezdami­ tfa­ v-japonske­ televizi­ fuji­ tv.aspx).

Souhrnný přehled termínů soutěží v roce 2018 (změna vyhrazena)

Soutěž

Velká cena ČR v požárním útoku

XXII. ročník

Český pohár ve dvojboji

VI. ročník

Český pohár soutěží v disciplínách TFA

VI. ročník

Soutěžící

profesionální hasiči

profesionální a dobrovolní hasiči

profesionální a dobrovolní hasiči

Počet závodů

5

6

4

Termín a pořadatel

17. května – HZS Plzeňského kraje, Plzeň

25. května – AV HZSP, Mošnov

7. června – HZS Středočeského kraje, Dneboh u Mnichova Hradiště

15. srpna – HZS podniku AERO Vodochody AEROSPACE, a.s.

13. září – HZS Kraje Vysočina, Petrovice

18. května –HZS Plzeňského kraje, Plzeň

25.–26. května – HZS Moravskoslezského kraje, Ostrava

8. června – HZS Jihočeského kraje, České Budějovice

21. června – HZS Olomouckého kraje, Hranice na Moravě

27. července – HZS Zlínského kraje, Uherský Brod

16. srpna – HZS Královéhradeckého kraje, Hradec Králové

3. května –HZS Olomouckého kraje, Olomouc

15. června – HZS Plzeňského kraje, Plzeň

1. září – HZS Moravskoslezského kraje, Ostrava

13. září – HZS Zlínského kraje, Kroměříž

To vše se dozvíme v následujících měsících roku 2018. Zároveň jsou zváni všichni fanoušci hasičského sportu na divácké tribuny k podpoře svých favoritů a vytvoření motivující atmosféry, která je pro podávání maximálních výkonů stejně důležitá jako precizní předzávodní příprava.
Kromě uvedených stěžejních soutěží nás tento rok čekají i další neméně zajímavé sportovní události jako například: exhibiční soutěž v indické Bombaji (viz: http://www.hzscr.cz/clanek/nove­ hasicske­ zapoleni­ soutez­ fcc.aspx), kde zástupci HZS ČR předvedou svoji formu v disciplínách Fire­ fighter Combat Challenge, dále Mistrovství Evropy v disciplínách TFA v Německu, Společné mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS ČR a SH ČMS v Liberci, Mistrovství světa v požárním sportu 2018 v Bánské Bystrici, Mistrovství HZS ČR ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel v Chrudimi, Mistrovství HZS ČR ve futsalu ve Vysokém Mýtě a jiné soutěže uvedené v Kalendáři hlavních sportovních soutěží vydávaném MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR.

Další související informace, propozice, výsledky soutěží, termíny aj. budou k dispozici na internetových odkazech:


kpt. Ing. Bc. Jan PECL, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto autor a pprap. Miroslav MICHLOVSKÝ, HZS Středočeského kraje

Hasiči zpestřili den dětem ve Fakultní nemocnici Plzeň

Pátek třináctého a s ním každoročně vyhlašovaný Den požární bezpečnosti se v posledních letech stává v Plzeňském kraji jednou z pravidelných preventivně výchovných akcí. Program dne zaměřujeme jak na děti, tak i dospělou populaci. Předškolní a školní děti jsme se rozhodli oslovit nově vydanou knížkou Hasičských pohádek. Naší pozornosti neunikly ani děti hospitalizované v nemocnicích a rozhodli jsme se je navštívit.

S nabídkou preventivně výchovné akce jsme oslovili tiskovou mluvčí Fakultní nemocnice v Plzni. Po navázání kontaktu se na nás obrátila Ludmila Romová, herní specialistka dětského oddělení. Tato, zatím dost neznámá a málo zastoupená profese, je tady proto, aby na jedné straně vyplňovala volný čas dětí a na straně druhé zmírňovala stres při přípravách na vyšetření. Dětská klinika Fakultní nemocnice v Plzni se skládá z lůžkové a ambulantní části včetně řady odborných ordinací. Klinika zajišťuje základní i specializovanou odbornou lékařskou a ošetřovatelskou péči pro děti a dorost z Plzně, celého západočeského regionu a v indikovaných případech také z jiných regionů České republiky nebo ze zahraničí. Při jednání s nemocnicí jsme si vyjasnili, jaké máme možnosti a co oddělení můžeme nabídnout s ohledem na to, abychom nenarušili chod zdravotnického zařízení. Náš program neměl jen vyplnit volný čas, ale měl mít také vzdělávací charakter. Domluvili jsme se na termínu a hodině, kdy neprobíhají operace a žádná důležitá vyšetření. Pro naši návštěvu jsme vytipovali jako nejvhodnější oddělení větších dětí, kde se poskytuje standardní léčebně preventivní péče pacientům od tří do 19 let věku. Toto oddělení nám nabídlo pro akci prostory příjemně zařízené herny.

Pilotní návštěva dětí
Při plánování a realizaci naší návštěvy ve fakultní nemocnici bylo nejnáročnější vytvořit přijatelný program pro věkově nejednotnou skupinu dětí od pěti do 17 let. Na úvod naší návštěvy přišel malé pacienty a jejich rodiče pozdravit ředitel fakultní nemocnice. Při besedě jsme se věnovali problematikám volání na tísňová čísla, chování chodců a řidičů při setkání s požárním automobilem nebo předcházení požárům v bytě a mimo dům. Povídání jsme doplnili ukázkou hasičské výstroje, kterou si děti mohly samy vyzkoušet. Kromě oddělení pro větší děti jsme navštívili i několik pacientů na Oddělení hemato­ onkologickém. Pacienty na tomto oddělení jsme vzhledem k jejich zdravotnímu stavu navštívili individuálně na pokojích. Všechny děti si podle výběru odnesly dárek a ty nejmenší si na závěr poslechly pohádku z nově vydané knížky Hasičských pohádek. Největším překvapením pro děti byla přistavená požární technika v areálu nemocnice. Děti se tak alespoň na pár minut mohly stát strojníky požárního automobilu. Bylo to vůbec poprvé, kdy Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje společně s Fakultní nemocnicí Plzeň takovou akci uspořádal. Pilotní návštěva získala u dětí i zdravotnického personálu kladné ohlasy a bude se opakovat každé další čtvrtletí.


kpt. Mgr. Lenka BASÁKOVÁ, foto por. Mgr. Pavla JAKOUBKOVÁ, HZS Plzeňského kraje

vytisknout  e-mailem