Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 1/2015

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou věnovaný hodnocení činnosti sboru v uplynulém roce. V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár výrobní haly na letišti ve Skutči. Seznamujeme s průběhem modelové zkoušky osobního automobilu Škoda Fabia, s požárními předpisy v oblasti zateplování budov a se specifiky použití práškových hasicích přístrojů. V bloku IZS přinášíme čtvrtý díl seriálu o záchranářské kynologii a také přibližujeme průběh unikátní likvidace následků mohutných sesuvů půdy v Jihomoravském kraji. Možnosti odborné přípravy a využití jednotek SDH obcí pro ochranu obyvatelstva, závěry mezinárodního semináře proti hrozbám terorismu a radikalizace jsou hlavními tématy části zaměřené na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V závěrečné části časopisu otiskujeme první díl seriálu věnovaného historii a současnosti přenosných hasicích přístrojů.  

Od 15. září do 14. října 2014 zasahovaly jednotky Záchranného útvaru HZS ČR (dále je „ZÚ HZS ČR“) na území okresu Břeclav, kde pomáhaly jednotkám HZS Jihomoravského kraje s likvidací následků několika sesuvů půdy, které tuto oblast postihly. Článek pojednává pouze o činnostech ZÚ HZS ČR, celkové práce všech zúčastněných jednotek PO v souvislosti s likvidací následků sesuvů byly rozsáhlejší.

Období od 15. do 19. září 2014

Jako první vyjela jednotka ZÚ HZS ČR s univerzálním dokončovacím strojem UDS 214 a víceúčelovým pracovním strojem HUDDIG 1260 C na území obce Dolní Věstonice, kde došlo k sesuvu půdy do koryta řeky. Práce v obci spočívaly v odtěžování zeminy a zpevňování koryta řeky. Jednotka pracovala až do půlnoci.

Na druhý den se technika přesunula do nedaleké obce Strachotín, kde rovněž došlo k sesuvu svahu. Zemina se zde sesunula směrem k rodinným domům a další pohyb svahu by tak přímo ohrožoval stabilitu těchto staveb. K události byla povolána další technika, konkrétně tři sklápěcí nákladní automobily (2x T-815 6x6, 1x T-815-2 8x8) a pásové rypadlo Caterpillar 325C L. Pásové rypadlo bylo zapůjčeno firmou Phoenix –Zeppelin a dovezeno z Prahy především kvůli jeho dlouhému rameni. Bylo proto možné provádět účinné odtěžování zeminy z větší části svahu. Zemina, která byla na místě odtěžena, byla odvážena technikou ZÚ HZS ČR, HZS Jihomoravského kraje a Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje na určenou skládku.

Vzhledem k objemu odtěžované zeminy byl na místo povolán další sklápěcí nákladní automobil ZÚ HZS ČR. Práce na tomto svahu trvaly tři dny a po jejich provedení se část jednotky přesunula zpět do Dolních Věstonic a část do obce Bulhary, kam byl přepraven kolový nakladač KN 251. V Dolních Věstonicích jednotka prováděla postupné stržení menších svahů, které se během předchozího období částečně sesunuly. Práce byly prováděny víceúčelovým pracovním strojem HUDDIG. V období od 15. do 19. září 2014 bylo jednotkami ZÚ HZS ČR odtěženo více než dva tisíce tun zeminy.

Období od 20. do 30. září 2014

V obci Bulhary bylo krizovým štábem Jihomoravského kraje rozhodnuto o zahájení prací, vedoucích ke zpevnění zhruba 80 m svahu, který se tyčil přímo nad korytem řeky Dyje. Nad tímto svahem stály rodinné domy, které byly postupným pohybem podloží přímo ohroženy.

Činnost jednotek ZÚ HZS ČR spočívala nejprve ve vytvoření zhruba 200 m dlouhé cesty přes zahrádkářskou oblast směrem k řece Dyji. Tato cesta byla tvořena panely, před jejichž položením byla provedena skrývka zeminy a vytvoření písečného lůžka, do něhož pak byly jednotlivé panely ukládány. Tato činnost trvala necelé tři dny a zahrnovala i vytvoření panelové odstavné plochy, která později sloužila pro vyhýbání a otáčení automobilů dovážejících kamennou frakci.

Další technika ZÚ HZS ČR mezitím spolupracovala s firmou zajišťující dovoz materiálu a prováděla zpevnění podloží a rozvoz materiálu na dvou vzniklých překladištích. Tyto práce se prováděly až do ukončení zásahu. Během prvních dnů, než došlo k zpevnění rozbahněného terénu na těchto překladištích, byla několikrát vyproštěna uvíznutá technika. Zároveň byly zahájeny práce na odtěžení vzrostlých stromů z pravého břehu řeky Dyje. Kvůli špatnému přístupu do těchto míst byly stromy přetahovány technikou ZÚ HZS ČR na druhý břeh řeky.

Poté začaly jednotky s výstavbou kamenného náspu přímo v korytě řeky. Tento násep sloužil pro přístup těžké techniky pod sesouvající se svah, a to po celé jeho délce. Jelikož se zmiňovaný svah nacházel ještě přibližně 60 m od místa, kde bylo zahájeno budování náspu, bylo zapotřebí zbudovat přibližně 150 m této provizorní komunikace. Samotný násep vznikal postupným navážením kamenné frakce do koryta řeky. Na stavbu byly použity kameny o hrubosti přibližně 50 cm, na něž byla postupně dovezena i jemnější frakce, která zajistila jak větší stabilitu budovaného náspu, tak snadnější pohyb techniky po jeho svršku.

Po celou dobu výstavby náspu docházelo několikrát denně ke konzultacím s projektantem a geologem tak, aby byly dodrženy veškeré požadované parametry stavby. Násep byl budován tak, aby měl svršek určený pro pohyb techniky šířku nejméně 4 m. Zároveň byl dodržován i požadovaný sklon hrany náspu tak, aby byla zabezpečena jeho stabilita i při pohybu těžké techniky po jeho svršku. Po celou dobu provádění prací v korytě řeky byla přímo na místě přítomna skupina dvou potápěčů, kteří dohlíželi na nestabilní svah a byli připraveni zasáhnout v případě, že by došlo k sesunutí svahu nebo náspu a následnému pádu techniky do koryta řeky.

Pro budování kamenného náspu bylo použito pásové rypadlo Caterpillar 329E, které díky své variabilitě a síle dokázalo rozhrnovat a rovnat dovážené kamenivo. Vzhledem k hmotnosti rypadla a pásovému podvozku, který při pohybu způsobuje vibrace, pak docházelo k postupnému udusávání náspu, což se velmi pozitivně projevilo na jeho pevnosti a stabilitě.

Práce na výstavbě náspu trvaly celkem osm dnů, přičemž každý den bylo zbudováno přibližně 25 metrů. Ke zpomalení postupu vpřed docházelo v místech s větší hloubkou koryta řeky (místy i přes 6 m). Spotřeba kameniva na stavbu náspu v takovýchto místech výrazně vzrostla.

V průběhu výstavby náspu jednotka ZÚ HZS ČR také přepravovala vrtné soupravy z Dolních Věstonic do Strachotína a zpět, zpevňovala svah v obci Dolní Věstonice, opravovala a zpevňovala vybudované panelové komunikace a prováděla další pomocné práce. Pro tyto účely byl na místo události povolán i pásový, smykem řízený nakladač Caterpillar 289C.

Období od 1. do 14.října 2014

Po zbudování náspu pokračovaly práce v místě zásahu vytvořením zpevněné komunikace od náspu k patě sesouvajícího se svahu v místech, kde tento svah nekončil přímo v korytě Dyje.Část komunikace byla vytvořena návozem kamene a jeho zapravením do půdy.

Během této činnosti se další technika ZÚ HZS ČR podílela na odtěžení sesuté zeminy v autokempu v Dolních Věstonicích. Svah se zde sesunul na zaparkované karavany a před jejich odvozem bylo zapotřebí zeminu odvézt.

Následujících dvanáct dní se pak práce soustředily na zpevnění svahu v obci Bulhary. Ze svahu byly postupně odtěžovány dřeviny a do půdy byl poté vpravován lomový kámen, který celý svah zpevnil. K těmto pracím bylo opět povoláno pásové rypadlo s dlouhým ramenem. K návozu kamene a pohybu rypadla pod svahem byl využit zbudovaný násep.

V rámci zásahu v obci Bulhary bylo na stavbu náspu a zpevnění svahu dovezeno více než 650 sklápěcích nákladních automobilů kamene, což představuje více než 7000 t.

Zásah byl jednotkou ZÚ HZS ČR ukončen dne 14. října 2014, tedy 30 dní po jeho zahájení. Během měsíce se u mimořádných událostí na jihu Moravy vystřídalo více než 50 příslušníků ZÚ HZS ČR a bylo nasazeno více než 40 ks techniky, kterou bylo dohromady najeto téměř 21 500 km a odpracováno 470 Mh. Na zásahové činnosti spolupracovaly se ZÚ HZS ČR jednotky HZS Jihomoravského kraje a místní jednotky dobrovolných hasičů, které měly na starosti například kácení porostů v místech budování komunikace a zpevňování svahu, nakládku panelů na překladišti, drobné dokončovací práce s kolovým smykem řízeným nakladačem, čištění komunikací, zabezpečení a chod týlu apod. Dále byla na místě zásahu přítomna technika stavební firmy Swietelski, která se rovněž podílela na výstavbě panelové komunikace a nakládce sklápěcích nákladních automobilů na překladišti.

Závěr

Zásah v Bulharech byl zcela ojedinělý a ukázal tak další možnosti využití sil a prostředků ZÚ HZS ČR. Pro zasahující příslušníky byly prováděné práce přínosem i v počtu odpracovaných hodin se speciální technikou. Dlouhodobé nasazení zvýšilo úroveň obsluhy všech strojníků těžké techniky. Získané zkušenosti s novým typem činnosti pak přispějí k efektivnějším zásahům v budoucnosti.

Činnost záchranářů ocenil i hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek, když na počátku prosince předal za účasti prezidenta České republiky veliteli ZÚ HZS ČR poděkování za provedenou činnost a třem příslušníkům ZÚ HZS ČR medaili Jihomoravského kraje.

por. Ing. Ivo ADÁMEK, ZÚ HZS ČR, foto archiv ZÚ HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem