Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 10/2013

V tematickém bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah na požár rodinného domu v obci Sýkořice v okrese Rakovník, způsobený výbuchem plynu unikajícího z tlakové lahve umístěné v zaparkovaném automobilu a přinášíme zpravodajství z konference Požární ochrana 2013. V části IZS hodnotíme cvičení TARANIS 2013, seznamujeme s novou typovou činností složek IZS „Reakce na chemický útok v metru“ a také s možnostmi systému eCall. Další díl seriálu o ochraně dýchacích cest a závěry XX. ročníku Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek jsou náplní části časopisu věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o zkušenostech ze cvičení krizových štábů v Olomouckém kraji a seznamujeme také s výstupy konference Metody a postupy ke zkvalitnění výuky krizového řízení a přípravy obyvatelstva na řešení krizových situací. V závěrečném bloku se zaměřujeme například na možnosti spolufinancování složek IZS úhradou nákladů za zásah jednotky PO.  

Ve dnech 26. až 28. března 2013 se uskutečnilo cvičení orgánů krizového řízení ZÓNA 2013 (dále jen cvičení), zaměřené na řešení simulované radiační havárie v Jaderné elektrárně Dukovany. Jednalo se o cvičení koordinované Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR) ve spolupráci s dalšími dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady, orgány Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a složkami integrovaného záchranného systému (IZS), z jejichž zástupců byla vytvořena řídicí skupina k přípravě, provedení a vyhodnocení tohoto cvičení.

Cíle cvičení, které se týkaly procvičení vybraných činností krizových štábů, složek IZS a celostátní radiační monitorovací sítě, prověření aktuálnosti plánovací dokumentace i uzavřených dohod k řešení mimořádné události a krizové situace tohoto typu, jakož i systémů osobní dozimetrie u příslušníků zasahujících v zóně havarijního plánování a obsluhujících dekontaminační linky a v neposlední řadě systému informování veřejnosti, byly splněny. Přestože praktická část cvičení v terénu proběhla za mimořádně nepříznivých povětrnostních podmínek, byly plánované činnosti a úkoly provedeny v plném rozsahu a s maximálním nasazením zúčastněných složek.

Průběh cvičení

Cvičení proběhlo plně v souladu se zpracovaným plánem provedení, který byl schválen ministrem vnitra 27. listopadu 2012. Jednotlivé úkoly byly plněny ve třech obdobích. V první fázi byla prověřena funkčnost systému havarijní odezvy ČEZ, a.s., souběžně s činností ústředních i územních správních úřadů v reakci na vyhlášení mimořádné události 2. stupně v Jaderné elektrárně Dukovany, a to v souladu s vnitřním havarijním plánem a vnějším havarijním plánem. Nelze opomenout ani odeslání příslušných hlášení, kterými je Česká republika vázána na základě uzavřených mezinárodních úmluv. Za účelem předpokládané ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací byl aktivován štáb MV-GŘ HZS ČR.

Ve druhém období došlo, vzhledem k průběhu simulované havárie, k překlasifikování na mimořádnou událost 3. stupně. V návaznosti na to byly opět provedeny standardní činnosti podle vnitřního a vnějšího havarijního plánu, zejména varování, které proběhlo v zóně havarijního plánování spuštěním koncových prvků (sirén) za použití zkušebního tónu (varovný signál „všeobecná výstraha“ nelze při cvičení použít) a dále vyrozumění dotčených orgánů a následné předávání informací mezi operačními a informačními středisky na ústřední i krajské úrovni. Vzhledem k charakteru mimořádné události byl aktivován Ústřední krizový štáb včetně odborné pracovní skupiny pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji. K řešení nastalé situace byly rovněž aktivovány krizové štáby Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, krizové štáby dotčených obcí s rozšířenou působností a krizové štáby vybraných obcí.

Vzhledem k závažnosti situace byl v souladu s příslušnými ustanoveními krizového zákona vyhlášen hejtmany Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje stav nebezpečí. Následně hejtmani obou krajů a také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost požádali premiéra (vládu) o vyhlášení nouzového stavu pro zasažená území. Tyto žádosti byly projednány na zasedání Ústředního krizového štábu a následně realizovány vydáním rozhodnutí premiéra o vyhlášení nouzového stavu na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje na dobu od 19.00 hodin 26. března 2013 do 24.00 hodin dne 5. dubna 2013.

Třetí období cvičení zahrnovalo především praktické činnosti složek IZS a PANELU nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje, který se do cvičení také zapojil. V rámci cvičení tohoto charakteru byl poprvé procvičen i zásah složek IZS při simulované dopravní nehodě v zóně havarijního plánování přímo v kontaminované oblasti. Řešení situace bylo realizováno tak, že v zóně zasahovaly pouze síly a prostředky HZS ČR, neboť výjezdové skupiny poskytovatelů zdravotnické záchranné služby nejsou dosud pro vjezd do kontaminované oblasti vybaveny. Tento nedostatek bude nutné v budoucnu dořešit. Současně probíhalo monitorování zasažené oblasti pro získání informací o radiační situaci, které sloužily Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost jako podklad pro vydání doporučení, na jejichž základě a na doporučení krizových štábů hejtmani krajů rozhodovali o realizaci neodkladných ochranných opatření. Prakticky byla do cvičení zapojena vybraná část celostátní radiační monitorovací sítě, a to letecká skupina (vrtulník Armády ČR, odborný personál a přístrojové vybavení Státního ústavu radiační ochrany) a dále mobilní skupiny ČEZ, a.s., Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, HZS ČR, Policie ČR, Armády ČR a Generálního ředitelství cel. V terénu byla rozvinuta stanoviště dekontaminace osob a techniky ze sil a prostředků HZS krajů, předurčených jednotek SDH obcí a Záchranného útvaru HZS ČR (v Jihomoravském kraji u obce Únanov, v Kraji Vysočina u obce Kožichovice). Bylo procvičeno rozvinutí příjmového místa evakuovaných osob v obci Sokolnice a další činnosti.

Závěry a přijímaná opatření

Do cvičení bylo zapojeno celkem 1590 osob a 97 kusů techniky. V průběhu cvičení si jednotlivé orgány a složky procvičovaly dosažení pohotovosti, získávaly potřebné návyky a zdokonalovaly rozhodovací procesy při tomto neobvyklém typu mimořádné události. Tyto zkušenosti budou moci uplatnit i při řešení jiných mimořádných událostí nebo krizových situací, pravděpodobnost jejichž vzniku je na území obou cvičících krajů, resp. na území celé ČR pro ústřední orgány, podstatně vyšší. Průběh celého cvičení byl hodnocen pozorovateli, z jejichž poznatků a na základě podkladů samotných cvičících byl zpracován návrh vyhodnocení, který nejen že popisuje činnost cvičících subjektů, ale také shrnuje přínosy a nedostatky včetně návrhu opatření k jejich řešení. Návrh vyhodnocení dopracovala do finální podoby řídicí skupina. V následující části příspěvku jsou uvedeny nejzásadnější úkoly a opatření, které z vyhodnocení cvičení vyplynuly.

Při cvičení se potvrdila potřeba průběžně aktualizovat vnější havarijní plán jak z hlediska obsahového, tak i z hlediska měnící se legislativy. K tomuto úkolu se již schází pracovní skupina, zřízená MV-GŘ HZS ČR s účastí zástupců dotčených hasičských záchranných sborů krajů, které byl stanoven úkol „analyzovat zpracované vnější havarijní plány s cílem optimalizovat a zefektivnit obsah plánovací dokumentace v rámci platné legislativy“. Cvičení rovněž poukázalo na potřebu úpravy Statutu Ústředního krizového štábu a jeho odborné pracovní skupiny pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji ve smyslu rozšíření o zástupce Ministerstva pro místní rozvoj, neboť tento rezort má mimo jiné v působnosti problematiku obnovy území, činnost stavebních úřadů (zemní a stavební práce, statici) a oblast pohřebnictví. Odbornou pracovní skupinu pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji bude potřebné rozšířit o stálého zástupce MV-GŘ HZS ČR z důvodu provázanosti s opatřeními ochrany obyvatelstva, zejména nouzového přežití, a zajištění primárního pokrytí požadavků obcí a krajů v oblasti nouzového přežití ze zásob Hasičského záchranného sboru ČR. Jedním z cílů cvičení bylo procvičit činnosti při uplatňování a řešení požadavků na věcné zdroje s využitím informačního systému Správy státních hmotných rezerv Krizkom. Cvičení ukázalo, že je potřeba upřesnit postupy při součinnosti ústředních správních úřadů v procesu řešení požadavků na věcné zdroje, s cílem efektivně využít materiálové zdroje, které jsou k dispozici v majetku státu, zejména u Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a následně je třeba rozšířit informační systém o funkcionality, které tento postup umožní. Při praktickém ověření aktuálnosti vnějšího havarijního plánu se zaměřením na Plán regulace dopravy a Plán zajištění veřejného pořádku bylo shledáno, že množství dopravního značení, uloženého u Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje neodpovídá skutečnému požadavku na počet značení rozmístěného po obvodu zóny havarijního plánování. Současně je nutné ve spolupráci se zpracovatelem vnějšího havarijního plánu zpracovat formulář jednotného povolení ke vstupu pro oprávněné osoby do zóny havarijního plánování, na jehož základě umožní hlídky Policie ČR vjezd nebo vstup do uzavřené oblasti. Dalším závěrem, který ze cvičení vyplynul, je nutnost jednoznačně dořešit otázku zásahu výjezdových skupin poskytovatelů zdravotnické záchranné služby v zóně havarijního plánování, a to zejména z hlediska jejich vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky.

Kromě výše uvedených závěrů a z nich vzešlých úkolů, bylo definováno i několik dílčích opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Tento dokument byl projednán a schválen Výborem pro civilní nouzové plánování dne 17. září 2013 a je k dispozici na webových stránkách www.hzscr.cz v sekci Krizové řízení – cvičení orgánů krizového řízení.

kpt. Mgr. Kristýna VOJTÍŠKOVÁ, plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan VÁVRŮ

vytisknout  e-mailem