Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK VIII ČÍSLO 7/2009

V TOMTO ČÍSLE: Analýza zásahu složek IZS při likvidaci následků POVODNÍ, které postihly Českou republiku v červnu letošního roku. Seznamujeme s rozhodnutím Ústavního soudu o ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU Veřejného ochránce práv na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Přinášíme ROZBOR ZÁSAHU jednotek PO na požár skladiště balíků slámy a sena v obci Stará Ves nad Ondřejnicí, který komplikovalo množství skrytých ohnisek požáru. Seznamujeme s inovacemi NOREM požární bezpečnosti staveb v oblasti vnějších tepelných izolací obvodových stěn staveb. Prezentujeme závěry KONFERENCE Medicína katastrof. Seznamujeme s programem BEZPEČNOSTNÍHO VÝZKUMU v oblasti civilní bezpečnosti v Německu. Otiskujeme rozsáhlý materiál o přijatých opatřeních proti VIRU tzv. prasečí chřipky. Přinášíme VÝSLEDKY XXXVIII. Mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS ČR a v neposlední řadě POZVÁNKU na XIV. ročník Mezinárodní hasičské soutěže CTIF.  

Ústavní soud zamítl návrh Veřejného ochránce práv na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Ústavní soud ve svém nálezu potvrdil, že tento právní předpis je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, nabyla účinnosti dne 1. července 2008.

Tento předpis stanoví jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb. Vyhláška byla zpracována na základě nejnovějších tuzemských a zahraničních poznatků v oblasti požární ochrany staveb. Ustanovení tohoto předpisu také reagují na vstup ČR do Evropské unie a harmonizují požadavky požární bezpečnosti na stavební výrobky s evropskými předpisy.

Návrh Veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl navrhl v lednu 2009 Ústavnímu soudu zrušit vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a tento návrh odůvodnil zejména:

1. Porušením čl. 1 Ústavy, čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále také jen „Listina“), tj. „rovnosti před zákonem“
Veřejný ochránce práv neshledává pro stanovení závazných pravidel chování závadný odkaz na české technické normy, ale skutečnost, že nejsou běžně dostupné veřejnosti, především dostupné bezplatně a tím dochází k porušení „rovnosti před zákonem“.

2. Rozporem s čl. 1 a 2 Ústavy, čl. 1, 2 a 4 Listiny základních práv a svobod (tj. povinnosti stanoví pouze zákon, zákaz diskriminace, smysl základních práv a svobod)
Veřejný ochránce práv konstatuje, že v Ústavě a v Listině základních práv a svobod lid vyjadřuje jednoznačný požadavek, aby povinnosti byly ukládány pouze zákonem nebo na základě zákona, způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny), a současně při zachování dalších podmínek (zákaz diskriminace – čl. 4 odst. 3 Listiny, šetření podstaty a smyslu základních práv a svobod – čl. 4 odst. 4 Listiny).

3. Porušením čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod – dotčenost, optimálnost mezi zásahem základních práv a svobod a veřejným zájmem
Napadená ustanovení ve vyhlášce vlastníkům staveb stanovují povinnosti, které ve svém důsledku dopadají do jejich majetkové sféry, tj. pořízení hasicího přístroje a povinnost provádění revizí a dále povinnost instalace autonomní detekce.

4. Vhodností, subsidiaritou
V liberální demokracii je především věcí samotných občanů jakým způsobem budou chránit své zdraví a majetek. Vybavit stavby hasicími přístroji je nástrojem nevhodným a může v řadě případů laické použití hasicího přístroje v domácnosti způsobit více škody než užitku.

5. Rovností
Stanovení povinností instalovat zařízení autonomní detekce a hasicích přístrojů do nových staveb je diskriminační.

Rozhodnutí Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 26. května 2009 o návrhu Veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb.,
o technických podmínkách požární ochrany staveb, alternativně o návrhu na zrušení částí vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, za účasti Ministerstva vnitra jako účastníka řízení, takto:

I. Návrh na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, se zamítá.

II. Návrh na zrušení ustanovení § 2 odst. 1 písm. e), § 2 odst. 2 písm. b), § 3 až § 9, § 10 odst. 1, 2, 6, § 11 odst. 1, 2, § 12 až § 14, § 15 odst. 1 a 5, § 16, § 17 odst. 1, 7 a 9, § 18 odst. 1, 2, 4, 5, 6, § 19 odst. 1, 2, 3, 9, § 21 odst. 1 a 4, § 22 odst. 1 a 4, § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 2, 4, § 25 odst. 1 a 4, § 26 odst. 2, § 28 odst. 2, § 30 odst. 2, 3,4 a 10, § 31 a přílohy č. 1, 4, 5, 7, 8 a 9, vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, se zamítá.

Hodnocení Ústavního soudu

A) K návrhu na zrušení vyhlášky

Napadená vyhláška č. 23/2008 Sb. byla vydána na základě zmocnění obsaženého v ust. § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí: „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb.“

Z výše citovaného textu zákona vyplývá, že tento zákon obsahuje nejen zmocnění k vydání předmětné vyhlášky, ale rovněž zakotvuje možnost využití hodnot a postupů obsažených v českých technických normách. V příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. je pak uveden výčet norem požární bezpečnosti staveb. Článek 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, popř. dále čl. 4 odst. 3 a odst. 4 Listiny tedy porušeny nebyly.

K námitkám navrhovatele ohledně absence veřejného a bezplatného přístupu k českým technickým normám, lze uvést následující: Do technických norem je možno v pracovních dnech nahlédnout na hasičských záchranných sborech krajů (krajských ředitelstvích, územních odborech) či za poplatek
v technických knihovnách krajských měst.

České technické normy je rovněž možno si zakoupit u Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, kam se mohou občané obrátit i s žádostí o poskytnutí základní informace. České technické normy je možno dále zakoupit v kontaktních místech Hospodářské komory po celé republice. Od roku 2009 byla tištěná podoba technických norem o polovinu zlevněna. Průměrná cena českých technických norem je (a byla i před jejich zlevněním) nižší než je průměr v EU.

Přístup ke všem platným technickým normám v elektronické podobě je dále možný prostřednictvím internetu, kde je možné si tyto normy za poplatek stáhnout (pro jednoho uživatele má služba stát 1000,- Kč na 12 měsíců, za zvýšenou cenu možnost i vytisknout).

Je tedy možno konstatovat, že přístup k českým technickým normám, uvedeným v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., je veřejný a bezplatný. Zásada veřejného a bezplatného přístupu českých technických norem, uvedených ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., není porušena, neboť podmínka veřejného a bezplatného přístupu technických norem občanovi je zajištěna u státních institucí, tj. hasičských záchranných sborů krajů. K porušení základního principu demokratického státu, tj. rovnosti před zákonem (čl. 1 Ústavy, čl. 1 Listiny) tedy v důsledku existence odkazů na technické normy obsažených v předmětné vyhlášce nedochází.

Je ovšem třeba také podotknout, že technické normy nejsou primárně určeny pro řadového spotřebitele, i když jedním z úkolů technických norem je jeho ochrana, nýbrž především pro odborníky profesionály. Technickými normami z oblasti požární bezpečnosti jsou vybaveni především autorizovaní technici a inženýři, posuzující technické podmínky požární ochrany (kteří je používají při své práci), což představuje další možnost přístupu a nahlédnutí do nich. Problematiku navrhování staveb mohou řešit pouze k tomu způsobilé osoby, jak vyplývá z ust. § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tyto osoby musí ke své činnosti získat autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Navrhování staveb (projektování) mohou vykonávat jako podnikatelské subjekty, z čehož vyplývá, že pro vykonávání této činnosti musí vynaložit určité náklady související s touto činností. Mezi tyto náklady lze řadit i pořízení technických norem.

B) K alternativnímu návrhu navrhovatele na zrušení jednotlivých výše uvedených ustanovení vyhlášky

Dle Veřejného ochránce práv napadená ustanovení vyhlášky ukládají vlastníkům staveb povinnosti, které ve svém důsledku dopadají do jejich majetkové sféry tím, že jim ukládají jednak povinnost pořídit si hasicí přístroje a povinnost provádět (resp. objednávat jejich pravidelné revize), jednak povinnost instalovat tzv. zařízení autonomní detekce, což znamená povinné vynaložení finančních prostředků. Základním právem, jehož porušení je v tomto namítáno, je právo vlastnické.

Z hlediska principu způsobilosti naplnění účelu (vhodnosti), podle kterého musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku, lze přisvědčit tomu, že navrhované opatření je způsobilé zajistit dosažení předpokládaného cíle. Povinné zabezpečení stavby proti požáru hasicími přístroji a zařízeními autonomní detekce a signalizace je způsobilé chránit životy a zdraví osob a také jejich majetek před škodlivým vlivem požáru. Nejde přitom však jen o ochranu práv vlastníka stavby, ale i o ochranu zájmů osob žijících v sousedství a vlastně zájmů celé společnosti. Veřejný zájem na ochraně těchto hodnot je prioritní a má přednost před ochranou vlastnického práva jednotlivých vlastníků. Veřejný zájem na bezpečnosti a ochraně života, zdraví a majetku převažuje nad zájmem jednotlivého vlastníka na úspoře finančních prostředků na zakoupení zařízení na ochranu před požárem. Je však třeba podotknout, že je především v zájmu samotného vlastníka posílení preventivní funkce ochrany majetku před hrozící škodou.

Z pohledu principu potřebnosti, dle něhož je povoleno použití pouze nejšetrnějšího – ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám – z více možných prostředků, je možno konstatovat, že v předmětné věci je dáno racionální spojení mezi cílem a prostředky vybranými k jeho prosazení. Prostředky použité k dosažení cíle jsou prostředky šetrnými a nezbytnými.

K námitce navrhovatele, že uložením povinnosti instalovat hasicí přístroje a zařízení autonomní detekce pouze do nových (popř. do rekonstruovaných) staveb je diskriminační a porušuje tak princip rovnosti v právech zakotvený v článku 4 odst. 3 Listiny, je třeba uvést následující:

Vyhláškou č. 23/2008 Sb. stanovený požadavek vybavit určité stavby (ust. § 14 odst. 3) zařízením autonomní detekce a signalizace je technickou podmínkou požární ochrany ve fázi navrhování stavby. Vyhláška č. 23/2008 Sb. stanoví povinnost vybavit stavby uvedené v ust. § 1 až § 18 a § 28 zařízením autonomní detekce a signalizace. Ústavní soud konstatuje, že napadenou právní úpravu nelze považovat za diskriminační.

Ústavní soud chápe rovnost jako kategorii relativní, jež vyžaduje odstranění neodůvodněných rozdílů. Zásadě rovnosti v právech je proto třeba rozumět tak, že právní rozlišování v přístupu k určitým právům či při uložení povinností mezi právními subjekty nesmí být projevem libovůle, neplyne z ní však, že by každému muselo být přiznáno jakékoliv právo, resp. všem uložena stejná povinnost. Ústavní soud konstatuje, že rozdílná úprava povinností vlastníků nových staveb oproti vlastníkům starých staveb se opírá o rozumné a akceptovatelné důvody.

Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud neshledal rozpor napadené vyhlášky s ústavním pořádkem České republiky nebo se zákonem, a proto návrh na zrušení napadené vyhlášky, stejně jako alternativní návrh na zrušení jejích jednotlivých ustanovení (zákon č. 182/1993 Sb. - pozn. red.), podle ust. § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.

K nálezu Ústavního soudu se vyjádřil generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán:„Tento nález Ústavního soudu vítám. Je to potvrzení toho, že jsme se v naší snaze zvýšit úroveň požární bezpečnosti staveb v ČR a stanovit jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb vydali správnou cestou. Jednotlivá ustanovení této vyhlášky čerpají z dobré praxe a také z nejnovějších poznatků vědecké a výzkumné činnosti našeho vysokého školství, zejména Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava“.

Nález Ústavního soudu v plném znění lze najít na webových stránkách Ústavního soudu: www.concourt.cz.

pplk. Ing. Marie TAUFEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem