Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 10/2010

V TOMTO ČÍSLE: Seriál k desetiletí vzniku HZS ČR v novém uspořádání pokračuje významnými událostmi v HZS ČR v roce 2007. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah jednotek PO na rozsáhlý úmyslně založený požár bývalého kasina v Dolních Dvorech u Chebu a informujeme také o závěrech mezinárodní konference Požární ochrana 2010, která se uskutečnila v září v Ostravě. V bloku IZS se zamýšlíme nad některými problémy z oblasti psychosociální péče o oběti mimořádných událostí. Hodnocení spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi při zabezpečení nouzového přežití a zkušenosti z organizace odborné přípravy předurčených obcí v oblasti ochrany obyvatelstva jsou hlavními tématy části OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se závěry dvou konferencí věnovaných problematice ochrany kritické infrastruktury a úloze logistiky. Dále informujeme například o úspěších naší reprezentace na MS v požárním sportu v Doněcku nebo o průběhu dramatického závěru Ligy ČR 2010 ve výstupu na věž. 

  • Požár areálu bývalého kasina
  • Kurz obsluhy motorových řetězových a rozbrušovacích pil opět v OUPO Brno
  • Mezinárodní kontext psychosociální pomoci
  • Odborná příprava v oblasti chemické služby v podmínkách HZS Pardubického kraje
  • Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi při zabezpečení nouzového přežití a humanitární pomoci
  • Řešení krizových situací a role logistiky v jejich překonávání
  • Mistrovství dominovali hasiči z Prahy
  • Stříbrný návrat reprezentantů z Ukrajiny
  • Zlaté asijské tažení našich sportovců
  • V tištěné podobě časopisu ještě najdete

Požár areálu bývalého kasina

Dne 10. dubna 2010 vypukl rozsáhlý požár v objektu bývalého kasina v Dolních Dvorech u Chebu. Jen několik dní před požárem zde policisté odhalili nelegální pěstírnu marihuany. Škoda způsobená požárem byla vyčíslena na 20 milionů korun.

Popis objektu

Areál kasina spadá pod katastrální území města Cheb, část Dolní Dvory. Leží mezi rychlostní komunikací I/6 a silnicí třetí třídy č. 606. Celkem se v areálu nacházejí tři stavby: budova č. 1 - penzion s restaurací, budova č. 2 - penzion a budova č. 3 - kasino, přičemž budova č. 1 je s podkrovím, kde se nachází kuchyňský blok, jídelna a pokoje. Budova č. 2 je jednopodlažní, v 1. NP byly zřízeny pokoje penzionu a podstřešní prostor nebyl využit. Budova č. 3 je objekt kasina a restaurace.

Průběh zásahu

Požár objektuPožár objektu
Požár kasina byl na tísňovou linku 112 nahlášen v sobotu 10. dubna přibližně ve 23.30 hodin. Zpozorovali ho lidé jedoucí po rychlostní silnici I/6 z Chebu do Karlových Varů, kteří uvedli, že nedaleko komunikace poblíž obce Dolní Dvory vidí hořet střechu objektu a v oknech pohybující se postavy.

Krajské operační a informační středisko (KOPIS) HZS Karlovarského kraje vyslalo na místo události jednotku ze stanice Cheb. Při jízdě k zásahu bylo již z dálky vidět vysoko šlehající plameny ze střechy jedné ze tří budov. Velitel jednotky na základě vizuálního průzkumu povolal na místo zásahu další jednotky PO.

Z průzkumu vyplynulo, že střecha budovy č. 1 byla zcela zasažena požárem a začala se propadat do objektu, z dřevěných podhledů střechy u budovy č. 2 vycházel kouř a bylo tedy jasné, že i podkrovní prostor objektu je zasažen požárem. Budova č. 3 nebyla zasažena, neboť ji od objektu č. 2 dělila protipožární stěna. Pro nedostatek hasičů a techniky velitel zásahu (VZ) rozhodl, že do příjezdu všech povolaných jednotek PO budou přítomné síly a prostředky nasazeny na hašení budovy č. 1. V areálu se nachází požární nádrž o objemu přibližně 100 m3 vody, která je doplňována ze dvou studní. Asi 200 m od objektu se nachází trafostanice pro celý areál. V době příjezdu jednotek PO byly objekty kvůli požáru bez dodávky elektrické energie. Na místě zásahu se po jejich příjezdu nepohybovala žádná osoba a průzkum potvrdil, že se v budovách č. 1 a č. 2 nikdo nenachází. V době příjezdu již byla na místě Policie ČR, přivolaná zdravotnická záchranná služba byla po provedeném průzkumu odvolána na základnu.

Na hašení objektu č. 1 VZ nasadil jednotku stanice Cheb s CAS 24. Jednotka vytvořila dopravní vedení B75, rozdělovač a dvěma proudy C52 od CAS 24 hasila levou stranu budovy a hořící střechu na pravé straně. Střecha se však krátce po nasazení sil a prostředků propadla dovnitř objektu. Druhá jednotka ze stanice Cheb s CAS 32 a jednotka HZS SŽDC Cheb byly po příjezdu na místo zásahu nejdříve přiděleny na pomoc první jednotce Cheb a poté byly nasazeny na objekt č. 2.

Po dojezdu jednotek SDH obcí Kynšperk nad Ohří, Březová, Skalná a jednotky ze stanice Sokolov, HZS Karlovarského kraje, byly jednotky PO postupně nasazeny na hašení budovy č. 1 a budovy č. 2. Jednotky stanice Cheb a HZS SŽDC Cheb nasazené na budovu č. 2 rozebíraly dřevěné podbití z přesahu střechy a prováděly postupné hašení třemi proudy C 52. Voda se čerpala z čerpacího stanoviště zřízeného na požární nádrži, kde byla nasazena dvě plovoucí čerpadla Maxim, kterými se doplňovala CAS 32 stanice Cheb a CAS 24 jednotky SDH obce Kynšperk nad Ohří. Vzhledem k objemu požární nádrže nebyla po celou dobu zásahu nutná kyvadlová doprava vody.

Po zhodnocení situace na místě zásahu vzhledem k rozsahu požáru a počtu zasahujících jednotek PO, vyhlásil VZ ve 23.34 hodin II. stupeň poplachu. Na základě rozsahu požáru a silného zakouření byl ze stanice Sokolov povolán na místo události protiplynový automobil se zálohou dýchacích přístrojů.
Dne 11. dubna 2010 v 00.31 hodin se na místo události dostavil řídící důstojník (ŘD) kraje a v 00.36 hodin ředitel ÚO Cheb. Řídící důstojník a ředitel ÚO provedli průzkum a po dohodě s VZ v 00.42 hodin převzal velení zásahu ředitel ÚO. Po krátké poradě velitelů všech zasahujících jednotek nový VZ rozdělil místo požáru na dva úseky:

1. úsek (budova č. 2) – velitelem úseku (VÚ) byl určen velitel čety (VČ) stanice Cheb, kterému byly přiděleny jednotky HZS stanice Cheb (CAS 32 a CAS 24) a HZS SŽDC Cheb (CAS 24). Jejich úkolem bylo prozkoumat šíření požáru v podkrovním prostoru a zahájit postupné hašení.

2. úsek (budova č. 1) – VÚ byl určen velitel SDH obce Kynšperk nad Ohří, kterému byly přiděleny jednotky SDH obcí Kynšperk nad Ohří (CAS 20), Březová (CAS 20), Skalná (CAS 24). Jejich úkolem bylo dokončit hašení střechy a postupně dohasit ohniska.

Dále VZ ustanovil pomocníka VZ pro týl a spojení, kterým se stal řídící důstojník kraje. Po příjezdu protiplynového automobilu ze stanice Sokolov bylo v prostoru zřízeno stanoviště pro výměnu dýchacích přístrojů. Velitelem tohoto stanoviště byl jmenován velitel vozidla TA-PPLA stanice Sokolov.

Průzkum budovy č. 2 prokázal, že celý podstřešní prostor objektu je zasažen požárem. Krovová konstrukce střechy s pobitými prkny za pertlovaným plechem a asfaltovými šindeli způsobila, že v podstřešním prostoru byla vysoká teplota a silné zakouření. Z tohoto důvodu nemohl být zásah veden vnitřkem budovy. Po provedeném průzkumu bylo rozhodnuto vytvořit několik odvětrávacích otvorů ve střešním plášti jak na návětrné, tak i na závětrné straně. Pokračovalo se v odstraňování dřevěného podbití střechy a v hašení. K hašení tohoto objektu vytvořily jednotky PO dopravní vedení s rozdělovačem a třemi proudy C 52.

Likvidace požáru

Průběh zásahuPrůběh zásahu
V čase 01.09 hodin byl VZ informován velitelem druhého úseku o lokalizaci požáru v budově č. 1, proto ponechal na úseku č. 2 jednotku SDH obce Skalná, která měla dohašovat skrytá ohniska. Ostatní jednotky (SDH obcí Kynšperk nad Ohří a Březová) VZ přidělil do úseku č. 1. Tyto jednotky PO měly za úkol vytvořit dopravní vedení s rozdělovačem a dvěma proudy C 52 ze zadní (východní) strany budovy č. 2, odstranit dřevěné podbití střechy a provést hašení.

Po částečném odvětrání podstřešního prostoru a po poklesu teploty bylo možné zahájit hašení uvnitř podstřešního prostoru. V 01.54 hodin byl požár lokalizován a začalo se s dohašováním ohnisek. Po průzkumu s využitím termokamery a po dohodě s ŘD kraje v 04.08 hodin předal ředitel ÚO Cheb velení veliteli čety stanice Cheb s tím, že zasahující jednotky PO se budou postupně připravovat k odjezdu a na místě zásahu zůstanou jednotky SDH obcí Kynšperk nad Ohří a Cheb-Háje.

Po provedeném průzkumu všech objektů zasažených požárem VZ ponechává v provozu jen čerpací stanoviště, dva proudy C 52 v přední části a jeden proud C 52 v zadní části budovy č. 2.

Na místě požáru zůstávají jednotky SDH obcí Kynšperk nad Ohří a Cheb-Háje, které dohlížejí na objekty a dodatečně dohašují ohniska až do ranních hodin. V 04.35 hodin VZ předává velení veliteli družstva jednotky SDH obce Kynšperk nad Ohří. V 07.14 hodin VZ předává velení zásahu veliteli čety směny A stanice Cheb a jednotka SDH obce Kynšperk nad Ohří se střídá s jednotkou stanice Cheb. Jednotky PO provádějí dohašování a kontrolují místo zásahu.

Po závěrečném průzkumu VČ stanice Cheb byla dne 11. dubna 2010 v 09.14 hodin nahlášena na KOPIS likvidace požáru a místo zásahu bylo písemně předáno majiteli objektu.

Příčina vzniku požáru

Na základě vyšetřování bylo příčinou vzniku požáru stanoveno úmyslné zapálení.

Specifika zásahu

Negativa

přítomnost čtyř tlakových lahví (dvě propanbutanové – 10 kg a 30 kg a dvě láhve s CO2, menší 10 kg láhev propanbutanu byla již částečně roztržená a vyhořelá,
silný kouř a sálavé teplo během celého zásahu,
lehké zranění příslušníka stanice Cheb (popálení kůže),
nestandardní konstrukce střechy (pod bonským šindelem byl uložen pozinkovaný plech) ztěžovala rozebírání střešního pláště při vytváření odvětracích otvorů.

Pozitiva

možnost využití požární nádrže, která svým objemem dostačovala pro hasební práce (nebylo nutné zřizovat kyvadlovou dopravu vody),
požární zeď nad střešní krytinu mezi budovami č. 2 a č. 3, která zabránila přenosu požáru na objekt kasina.

por. Mgr. Alena RYVOLOVÁ, foto archiv HZS Karlovarského kraje

 

Kurz obsluhy motorových řetězových a rozbrušovacích pil opět v OUPO Brno

Po několika letech proběhly v Odborném učilišti požární ochrany v Brně opět kurzy obsluhy motorových řetězových a rozbrušovacích pil. Jejich absence v minulých letech byla zapříčiněna potřebou organizovat kurzy Vstupní přípravy příslušníků HZS ČR (VPP). Do tří kurzů VPP byl v roce 2007 začleněn i kurz obsluhy motorových pil. Toto řešení se však ukázalo jako ne zcela optimální. A to zejména z důvodu dalšího zařazení absolventů kurzu VPP v rámci HZS ČR, ale i z důvodů zařazení žen do těchto kurzů, což platí i v současném modulovém systému.

Chybějící kurzy v nabídce OUPO Brno možná vedou některé HZS krajů k tomu, že organizují tyto kurzy smluvně s různými vzdělávacími organizacemi, bez toho, aniž by dodržely osnovu kurzu včetně vydání patřičného průkazu k obsluze motorových pil u jednotek PO v souladu s pokynem generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 15/2004.

Po delší odmlce se v OUPO Brno opět uskutečnil v prosinci roku 2009 kurz, který úspěšně absolvovalo 14 posluchačů. Další kurzy probíhaly v lednu, únoru, květnu a poslední v září letošního roku. Absolvovalo je celkem 48 posluchačů.

Problematika práce s motorovými pilami u jednotek PO je značně rozsáhlá a při požárech, živelních pohromách a technických zásazích nelze vždy přesně určit konkrétní podmínky pro prováděné práce. Hasiči navíc pracují s těmito nástroji často pod značným psychickým tlakem. V poslední době počet výjezdů jednotek PO k odstraňování následků vichřic a poryvů větru stále přibývá – jsou to vyvrácené a zlomené stromy tvořící překážku silničního provozu; v mnoha případech i poškozené střešní konstrukce ohrožující nejbližší okolí. V živé paměti máme řádění orkánu Kyrill v lednu roku 2007, dále orkán Emma v březnu roku 2008. Velké nasazení motorových pil si vyžádaly i následky sněhové kalamity v říjnu roku 2009. Vždy to byli profesionální i dobrovolní hasiči, kteří přispěchali se svojí technikou na pomoc a strávili při likvidaci těchto mimořádných událostí mnoho hodin i dní.

Poněkud v menší míře jsou u jednotek PO používány motorové rozbrušovací pily, které však bývají rovněž nezbytným pomocníkem.

Kurz pro obsluhu motorových řetězových a rozbrušovacích pil je jedním ze specializačních kurzů v systému vzdělávací činnosti HZS ČR. Jeho cílem je naučit hasiče bezpečně ovládat a používat uvedená zařízení, aby se při jejich užívání předešlo úrazům a škodám. V současné době probíhá tento kurz v rozsahu 66 hodin podle osnov vydaných MV-generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR pod č.j. PO-935/IZS-2007 ze 30. dubna 2007.
Kurz je určen pro příslušníky HZS ČR, zaměstnance HZS podniků, členy jednotek SDH obcí a členy jednotek SDH podniků, kteří budou při výkonu služby obsluhovat přenosné motorové řetězové a rozbrušovací pily.

Podmínkou pro zařazení do kurzu je úspěšné absolvování vstupní přípravy příslušníků HZS ČR, příp. nástupního odborného výcviku zaměstnanců HZS podniků, nebo úspěšné absolvování základní odborné přípravy člena jednotky SDH obce nebo SDH podniku podle § 40 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 247/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. Dalšími podmínkami je dobrý zdravotní stav a dobrá fyzická kondice.

Organizace kurzu

Kurz je rozdělen do následujících částí:

Blok
 
Počet hodin
 
Zahájení kurzu
 
1
 
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
 
5
 
Technologie
 
7
 
Stavební konstrukce
 
4
 
Strojní teorie
 
6
 
Kontrola a údržba
 
6
 
Praktický výcvik
 
29
 
Závěrečné zkoušky
 
7
 
Ukončení kurzu
 
1
 
Celkem
 
66
 


Teoretická část kurzu

Teoretická část v rozsahu 37 hodin probíhá na brněnském učilišti v učebně, která je k tomuto kurzu uzpůsobena a vybavena potřebnými pomůckami.

Pily a jejich součástkyPily a jejich součástkyV prvních hodinách jsou posluchači seznámeni s bezpečnostními předpisy potřebnými pro obsluhu motorových pil, s používáním ochranných pomůcek a se zásadami bezpečné práce. Mezi základní předpisy v této oblasti patří stále vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Dále je to Pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č.15/2004, kterým se stanoví zásady práce s přenosnou motorovou řetězovou a přenosnou rozbrušovací pilou a pravidla odborné přípravy obsluhovatelů těchto motorových pil. Dalším důležitým předpisem je nařízení vlády č. 28/2002, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.

Aby se nejednalo jen o poněkud „suchý“ výklad předpisů k bezpečnosti práce, využíváme v této části i konkrétní případy reálných úrazů. Považuji to za velmi přínosný způsob, jak budoucí obsluhovatele motorových pil přimět k tomu, aby se nad dodržováním zásad bezpečné práce opravdu nejen zamysleli, ale především uvedené předpisy dodržovali.

V neposlední řadě jsou posluchači seznámeni i s používáním motorových pil ve spojení s výškovou technikou. Jedná se o automobilové plošiny a automobilové žebříky opatřené pracovními koši. Tato technika je při zásazích za použití motorových pil velmi často využívána.

Poté následuje část nazývaná „strojní“. Jejím cílem je podrobné seznámení s konstrukcí řetězových a rozbrušovacích pil. Výborným pomocníkem pro tuto část kurzu je funkční řez motorovou řetězovou pilou. Na něm si posluchači mohou na vlastní oči prohlédnout funkci jednotlivých dílů. V průběhu výuky jsou tyto díly postupně demontovány a posléze je pila opět skládána do celku.

Při přednášce využíváme rovněž jednotlivé součástky motorové řetězové pily získané z odborných servisů.

Na tuto část navazuje dvouhodinová přednáška o provádění údržby pily po jejím použití včetně zásad správného broušení řetězů. Tato přednáška samozřejmě předchází praktickému nácviku, protože jedině tak si posluchači osvojí správné zásady údržby. Vždyť zejména dobrý technický stav tohoto zařízení je zárukou včasného a kvalitního zásahu prováděného mnohdy před zraky veřejnosti.

V části nazvané technologie kácení jsou postupně rozebírány správné technologické postupy při kácení stromů. Zejména pak zvláštní případy kácení stromů, se kterými se hasiči při své činnosti nejčastěji setkávají, např. kácení stromů různě nakloněných, silných stromů, dále tzv. dvojáků a souší. Pozornost je věnována i vývratům a stromům přelomeným, které jsou, jak již bylo uvedeno, nejčastějším případem zásahu hasičů. Nechybí však ani teorie kácení stromů v blízkosti objektů, elektrického vedení, železnice a při již zmíněném použití výškové techniky. Hasiči jsou seznamováni i se zásadami při odvětvování kmenů. Pro zpestření přednášek jsou využívány videofilmy, které uvedenou problematiku přibližují názorněji.

Teoretická část obsahuje i zásady práce na stavebních konstrukcích. Jedná se především o způsoby namáhání stavebních konstrukcí a z toho vyplývající nebezpečí. Velmi důležité jsou i bezpečné způsoby rozebírání a zajištění stavebních konstrukcí. Vždyť každý neodborný zásah do konstrukce jako celku může mít vážné následky. Velmi názornou pomůckou je pro nás model střešní konstrukce klasické sedlové střechy.

Praktická výuka

Na teoretickou část posléze navazuje v rozsahu 29 hodin část praktická. Protože manuální dovednost posluchačů je na různé úrovni, musíme tuto část výuky přizpůsobit těm, kteří motorovou pilu nedrželi nikdy před tím v ruce. Nejdříve probíhá praktický výcvik na trenažéru. U řetězových pil jsou to dřevěné kulatiny, na kterých si zkoušejí vytváření zářezů a hlavních řezů.

Jednoduchý trenažér slouží také k nácviku správného odvětování stromů.

Nácvik obsluhy rozbrušovacích pilNácvik obsluhy rozbrušovacích pilPro nácvik obsluhy rozbrušovacích pil jsou využívány vraky automobilů. Protože bezpečnost práce s praktickým výcvikem samozřejmě úzce souvisí, jsou zde posluchači povinni používat všechny osobní ochranné pracovní pomůcky s cílem, aby se pro ně tato věc stala samozřejmostí. Nechybí samozřejmě ani praktický výcvik s motorovou řetězovou pilou z koše automobilové plošiny a žebříku.

Velmi důležitou částí celého kurzu je praktický výcvik v lese. Tato část výuky probíhá ve spolupráci s vedením okolního polesí, které nám vychází velmi vstříc. Jde o oboustranně prospěšnou spolupráci. Hasiči se naučí ovládat řetězovou pilu a procvičí si kácení a uvolňování zavěšených stromů.

Při praktickém výcviku dohlíží jeden instruktor na dva posluchače. Tato skutečnost také ovlivňuje celkový počet posluchačů v kurzu, který je stanoven maximálně na 12 posluchačů.

Při této fyzicky namáhavé práci dochází samozřejmě i k situacím, které je nutno řešit vzájemnou pomocí a využitím různých mechanismů, mezi které patří hlavně různé klíny a navijáky.

Práce v lesePráce v lesePo ukončení praktického výcviku v lese následuje praktické provedení údržby, očištění pil a použité techniky, nabroušení řetězů a příprava zařízení k dalšímu provozu. Protože je tato problematika známa již z teoretické přednášky, klade se v této fázi důraz na samostatnost. V průběhu kurzu stráví posluchači při praktickém výcviku v terénu tři dny a vyzkoušejí si motorové řetězové pily různých typů a značek.

Jako každý kurz, je i tento ukončen závěrečnými zkouškami, které sestávají z praktické a teoretické části. V praktické části musí posluchač prokázat své dovednosti v bezpečném vedení svislých, šikmých a vodorovných řezů s motorovou řetězovou pilou a ve vedení stejných řezů s motorovou rozbrušovací pilou. Teoretická část závěrečné zkoušky má písemnou formu a sestává ze třech otázkových testů po třiceti otázkách z předmětu bezpečnost práce, technologie kácení a stavební konstrukce a ze strojní části.

V průběhu kurzu dochází i k bohaté výměně zkušeností z činnosti hasičů v rámci celé republiky, což je jistě rovněž přínosem.

Dokladem o úspěšném ukončení kurzu je potvrzení o absolvování kurzu a kvalifikační průkaz k obsluze přenosných motorových pil s platností na dva roky. Další důležitou podmínkou k bezpečné obsluze motorové pily je praktický výcvik v jejím používání v rozsahu osmi hodin ročně. Tuto praxi získají obsluhovatelé motorových pil buď při své zásahové činnosti, nebo praktickým výcvikem v rámci pravidelné odborné přípravy.

Závěr

Použití motorových řetězových a rozbrušovacích pil při zásazích jednotek PO v letech 2000 až 2009, je využití těchto prostředků poměrně časté. Z této skutečnosti také vyplývá poměrně velký zájem hasičů o tuto problematiku, což se odráží i v celkové atmosféře kurzu. Je vždy snadnější vzdělávat lidi, kteří mají o danou problematiku zájem.

Velmi vhodným a zejména užitečným zpestřením výuky v tomto kurzu je diskuze a vzájemná výměna zkušeností, což je ze strany posluchačů hodnoceno velmi pozitivně.

Dalšími kurzy, které se v této oblasti na OUPO v Brně organizují, jsou kurzy instruktorů obsluhy motorových řetězových a rozbrušovacích pil v délce 40 hodin a kurzy k prodloužení jejich odbornosti v rozsahu 24 vyučovacích hodin.

kpt. Bc. Zdeněk ONDRÁČEK, OUPO Brno, foto autor
 

Mezinárodní kontext psychosociální pomoci

Ve svých dvou minulých příspěvcích uveřejněných v časopise 112 (Zátěž a stres pracovníků zdravotnických záchranných služeb, č. 3/2007; Preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb, č. 3/2010) jsem čtenáře seznámila se situací v oblasti psychosociální péče v České republice, s postupně se měnícím pohledem na psychologickou zátěž záchranářů a na způsoby, jak zátěž snižovat a zejména, jak jí předcházet.

Poskytování psychosociální péčePoskytování psychosociální péčeTématu psychologické pomoci všem kategoriím obětí – tedy od obětí přímých až po sekundární a terciární oběti – věnují pozornost jak evropské organizace, tak i vojenské struktury NATO. Rada Evropské unie zpracovává návrh o psychosociální podpoře v případě mimořádných událostí a NATO se zabývá tímto tématem ze všech aspektů, od pomoci poskytované civilistům až po péči o pečující osoby. NATO Point Medical Committee také zpracoval příručku o psychosociální péči pro osoby zasažené katastrofou a mimořádnou událostí (NATO JMC).

Vícestupňový model péče

Psychosociální péče má tři základní úkoly:

zachovat za všech okolností důstojnost a humanitu,
zajistit, aby se postižení opět cítili dobře,
naučit oběti čelit problému.

Při poskytování jakékoliv péče je kladen obrovský důraz na humanitní principy, humanitární přístup a na respekt ke kulturním odlišnostem.

Ve výše zmiňované příručce NATO JMC se postupy dělí do čtyř úrovní. Na politickou úroveň na úrovni vlády musí navazovat strategické plánování pro vytvoření systému služby. Dále musí být rozpracovány konkrétní postupy pro vlastní poskytování služby a součástí celého systému je zpětná vazba a hodnocení dobré klinické praxe. Jedná se o tzv. vícestupňový model péče. Začíná strategickým plánováním a soustřeďuje se na preventivní aktivity – to se odehrává v období před katastrofou nebo před mimořádnou událostí. V okamžiku, kdy katastrofa nastane, je v bezprostředním období klíčová jednak humanitární a materiální pomoc, jednak také informace. Je rozšířený mýtus, že zasažená komunita jako celek reaguje na katastrofu či mimořádnou událost panikou. V realitě to bývá naopak. Většina lidí se chová konstruktivně a překvapivě klidně, psychický diskomfort obvykle vrcholí asi tři dny po kritické události.

Zaměření krizové intervence

Křivka odeznívání distresu (tedy nezvládnuté míry stresu s negativními dopady, pozn. aut.) závisí na individuální odpovědi a na odolnosti/zranitelnosti každého jedince z postižených. Podle odeznívání distresu můžeme hovořit u některých jedinců o rezistenci (vrchol nepohody je nižší než je populační průměr a postižená osoba se rychle dostane na předchozí úroveň fungování), nebo o odolnosti (anglický termín residence – míra nepohody je vyšší, ale při využití vlastních zdrojů jedince se zhruba do měsíce dostane ke své výchozí normě). Právě na hledání vlastních zdrojů a jejich podporu, stejně jako na podporu pozitivních ovládacích strategií je zaměřena krizová intervence. Odolnost je nejen individuální kapacita, ale také rodinná, komunitní a systémová. Velmi obecně je to schopnost předpokládat a předcházet zátěžovým událostem, a pokud již nastanou, přestát je co nejlépe a přežít.

Pět klíčových faktorů pro předcházení zátěžovým událostem:

schopnost přijmout a využít sociální podporu,
dosažitelnost sociální podpory,
schopnost přijmout realitu,
víra v sebe samého a existující osobní žebříček hodnot,
schopnost improvizovat.

V populaci existuje ještě třetí skupina osob, u kterých přetrvává psychická nepohoda déle a nikdy u nich nedojde k úplné úzdravě. Tyto osoby je nutné identifikovat a poskytnout jim adekvátní a hlavně individualizovanou službu v rámci jejich rekonvalescence.

Techniky krizové intervence a psychosociální pomoci obecně se ve vícestupňovém modelu péče dělí i podle poskytovatelů. Základem je psychosociální pomoc, poskytovaná vycvičenými laiky; do této kategorie patří i služby peerů tak, jak jsem o nich informovala v jednom z předchozích článků právě v souvislosti se záchranáři. V jiném kontextu však mohou peerové poskytovat pomoc i jiným skupinám obyvatel. Na „laickou“ podporu navazují intervenční a screeningové služby profesionálů. Jejich hlavním úkolem je identifikovat osoby, které potřebují sekundární odbornou péči, a pomoc jim následně zpřístupnit. Přístup z hlediska používaných technik je kombinací obecně používaných intervencí a specifických intervencí pro krize a katastrofy.

Vícestupňový model zajistí postiženým adekvátní intervenci, která odpovídá míře jejich zasažení: u většiny, která mimořádnou událost zvládá přiměřeně, není péče předimenzovaná a zbytečně ochranitelská, avšak těm, kteří se vyrovnávají se situací hůře a déle, je nabídnuta rozšířená profesionální péče.

Vliv terorismu na psychickou odolnost

V kontextu psychické zátěže katastrof je terorismus do jisté míry novým prvkem (nebo nově využívaným). V dnešním pojetí terorismu není smrt obětí vlastním cílem útoku, tím je spíše šíření strachu a právě dopady útoku na psychiku v širokých populacích. Tyto dopady jsou dnes skutečně globální a média se v tomto ohledu chtě nechtě stávají spojenci teroristů. Analýzy ukazují, že míra strachu závisí na různých faktorech – na intenzitě útoku, na poměru mezi počtem obětí a přeživších (nikoliv pouze na absolutním počtu obětí), na způsobu provedení útoku a na míře jeho novosti (například ataky s použitím prostředků CBRNE jsou snášeny hůře), na předvídatelnosti útoku a na možnostech vyhledání pomoci. Při útocích na londýnské metro byla míra strachu pochopitelně v individuálních případech různá, ale panika nenastala. Výzkum, publikovaný v British Journal of Medicine, následně zjistil, že vyšší hladinu stresu vykazovali lidé příslušející k nižší společenské třídě, muslimové, ti, jejichž příbuzní a přátelé utrpěli postižení či zranění a ti, kteří nemohli dostihnout své blízké pomocí mobilních telefonů.

Mezi ověřené preventivní postupy patří používání vhodných komunikačních strategií pro informování veřejnosti. Systematická práce s médii je jednou z oblastí, na které je nezbytné se v rámci prevence a přípravy zaměřit, neboť právě hromadné sdělovací prostředky mohou velmi významně vliv katastrofy modifikovat – jak oslabit, tak zesílit. V souvislosti s přípravou profesionálů se nabízí otázka, jak je vybírat a jak určit předpoklady pro zvládnutí jakékoliv náročné profese (záchranáři, policisté, hasiči, ale i příslušníci zahraničních vojenských misí a podobně). Preventivní odhad schopnosti čelit krizím se nedá v podstatě namodelovat, neboť individuální reakce na skutečnou krizi je nepředvídatelná, a výběr na základě různých kritérií včetně psychologických nástrojů nemá velkou prediktivní hodnotu.

Vhodnější strategií je vybudování systému podpůrných služeb i pro tyto zaměstnance se zachováním základních principů, které jsou uvedeny výše. Uniformní programy podpory, které byly například v některých armádách používány podle jednotného schématu a nařízeny jen na základě indikací, byly spíše kontraproduktivní a vedly k pocitu stigmatizace. Mechanickému vnucování jediné techniky nebo paušální povinnosti absolvování intervence se zaměstnanci bránili, hlavně však toto schéma někdy interferovalo s přirozenými zvládacími mechanismy. Nabídka podpůrných technik by měla být více individualizována kvůli velké variabilitě reakcí na stres. Klíčové je vytvoření atmosféry důvěry a zajištění mlčenlivosti.

Závěr

Závěrem bych si dovolila shrnout podstatné body, které se týkají psychosociální péče po mimořádných událostech:

strategická připravenost zvyšuje odolnost a snižuje riziko neadekvátních reakcí,
komunitní sociální sítě jsou pro zvládání jakékoliv krize nejzásadnější,
pochopit rizika v oblasti psychosociální a v oblasti duševního zdraví musí zejména ti, kdo ve všech úrovních rozhodují (na vládní, regionální i místní úrovni),
je nutné naučit se rozlišovat mezi odolností, distresem a poruchou a podle toho začít konat (či nekonat),
klíčové je podporovat hledání vlastních zdrojů každého jednotlivce,
služba má být založena na principech psychologické první pomoci,
i profesionálové jsou zranitelní,
zásadní je koordinace poskytovaných služeb,
shromažďování dat, výzkum a hodnocení je nezbytné pro další rozvoj služeb a jejich kvalitu,
optimální je vícestupňový model péče,
personál poskytující péči má mít dobré vedení a také o něj má být pečováno.

Literatura

1. Bevan, P.: Lessons from the Evidence for Policy on Managing the Psychosocial Needs of Affected People after Emergencies, Major Incidents and Conflict (abst.), NATO Medical Conference 2009, Estoril.
2. Faria, J., Ribeiro, M.T. : Psychological residence as a Cross-Cultural Concept: Understanding and Measuring Psychological residence (abst.), NATO Medical Conference 2009, Estoril.
3. Fernandez, L.: Understanding Trauma: an Intervention Model for Treating Case sof Post-traumatic Stress Disorder (abst.), NATO Medical Conference 2009, Estoril.
4. Greenberg, N.: The Psychosocial and Mental Health Impacts of Disasters on Affected Populations and on Conflict on Service Personnel (abst.), NATO Medical Conference 2009, Estoril.
5. NATO Point Medical Committee: Psychosocial care for people affected by disasters and major incidents. NATO 2008.
6. Williams, R. J. W. Psychological residence and the NATO/EAPC Guidance on Caring for People who are Affected by Disasters and Conflict (abst.), NATO Medical Conference 2009, Estoril.

MUDr. Jana ŠEBLOVÁ, Ph.D., ÚSZS Středočeského kraje, foto archiv redakce
 

Odborná příprava v oblasti chemické služby v podmínkách HZS Pardubického kraje

Součástí vyhodnocení činnosti za 10 let od vzniku HZS ČR je i zamyšlení nad odbornou přípravou v oblasti chemické služby v podmínkách HZS Pardubického kraje.

Odborná příprava Odborná příprava Základním stavebním prvkem v podpoře velitele zásahu při zásahu s výskytem nebezpečných látek (dále „NL“) je technik chemické služby. Proto bylo nutné věnovat se v odborné přípravě právě této funkci. Odborná příprava na jednotlivých stanicích byla na nestejné úrovni s rozdílnými nároky. S tím souvisely nejednotné taktické postupy při zásazích s výskytem nebezpečných látek. Přitom rizika v hasebních obvodech jednotlivých stanic jsou obecně stejná. Rovněž typy stanic, a tím pádem síly a prostředky pro zásahy na NL, nemají různorodý charakter. Jednotky HZS Pardubického kraje jsou předurčeny pro zásahy s výskytem NL takto: 11 stanic typu P1 jako bod Z, tři stanice typu C1 a jedna stanice typu C3 jako bod S. Jako opěrný bod pro území Pardubického kraje je předurčena jednotka HZS Královéhradeckého kraje, stanice Hradec Králové.

V roce 2004 se poprvé uskutečnila odborná příprava techniků chemické služby (dříve techniků chemicko-technické služby). Tato odborná příprava byla pořádána formou instrukčně-metodického zaměstnání (dále jen „IMZ“) v rozsahu 16 hodin. Hlavním cílem IMZ bylo sjednotit teoretické i praktické dovednosti techniků chemické služby. V průběhu dalších let došlo k optimalizaci této formy odborné přípravy, jejímž výsledkem jsou následující fáze: fáze teoretická, fáze praktického nácviku základních činností a fáze procvičování jednotlivých kroků zásahu na nebezpečnou látku v prostoru nebezpečné zóny.

Fáze teoretické přípravy

Tato fáze je věnována opakování základních témat z oblasti chemie (stanovení pH, oxidačních a dalších vlastností látek, křížové pravidlo, přepočty koncentrací, jednotky apod.). Dalším z probíraných okruhů jsou například vzorkovací zařízení pro odběry pevných, kapalných a plynných látek pro potřeby identifikace jednotkami HZS kraje, případně pro další analýzy v laboratořích HZS ČR.

Fáze praktického procvičení základních činností při zásahu na nebezpečnou látku

Průběh zásahu na nebezpečnou látkuPrůběh zásahu na nebezpečnou látkuTechnici jsou rozděleni do skupin tak, aby mohli pracovat současně na pěti pracovištích. V následujících bodech je nastíněn program posledního z dosud uskutečněných zaměstnání.

1. Nácvik práce se zásahovým dozimetrem URAD 115 – vyhledání zdroje ionizujícího záření a vytyčení bezpečnostní zóny pomocí dozimetru URAD 115. (Pomůcky: zdroj ionizujícího záření, zásahové dozimetry URAD 115).

2. Nácvik práce se zásahovým radiometrem DC-3E-98 resp. DC-3H-08 – vyhledání místa kontaminovaného radioaktivní látkou a vytyčení bezpečnostní zóny. Technici na základě výsledků určí, zda je či není nutná dekontaminace. (Pomůcky:  zářiče, zásahový radiometr DC-3E-98 a DC-3H-08).

3. Nácvik práce s detekčními přístroji – vyhledání místa úniku nebezpečné těkavé látky pomocí detekční techniky, vyhledání ploch kontaminovaných NL, nastavení přístroje dle názvu nebezpečné látky, měření atmosféry a přijetí rozhodnutí, zda atmosféra nad kontaminovanou plochou je bezpečná nebo nebezpečná. (Pomůcky: detekční přístroj s PID detekcí, chemikálie – čpavek, toluen, aceton atd.).

4. Nácvik odběrů vzorků – odběry pevných, kapalných a plynných vzorků. Procvičení techniky odběru plynů do tedlarových vaků pomocí CHP-71. Na základě znalosti NL navržení prostředků pro zamezení jejího dalšího šíření. (Pomůcky: CHP-71, tedlarové vaky, pipety, odběrové lžičky, sáčky, vialky apod.).

5. Určování základních parametrů nebezpečných látek. Určení pH pomocí pH papírků a pH metru, určení oxidačních vlastností pomocí jodoškrobových papírků, identifikace látky pomocí přenosného Ramanova spektrometru, vytěžení informací o NL z programu Medis-Alarm. (Pomůcky: přenosný Ramanův spektrometr, pH papírky, pH metr, jodoškrobové papírky, PC s příslušným programem).

Fáze praktického procvičení jednotlivých kroků zásahu na nebezpečnou látku v prostoru nebezpečné zóny

Technici vyhledají místo úniku nebezpečné látky, vytyčí kontaminovaný prostor – stanoví hranice nebezpečné zóny, odeberou vzorky a následně identifikují NL apod. Vše je prováděno v nejvyšším stupni ochrany a za ztížených podmínek (snížená viditelnost apod.) Součástí této fáze je i praktický výcvik s věcnými prostředky uloženými v chemickém kontejneru HZS Královéhradeckého kraje.

Předání získaných dovedností v rámci jednotky

Po absolvování této odborné přípravy dochází k nejobtížnějšímu kroku – k předání informací a zejména praktických dovedností v rámci pravidelné odborné přípravy směn jednotlivých stanic (v souladu s měsíčními plány odborné přípravy). Sleduje se zejména průnik informací na stanicích typu P1, kde je na stanici zařazen pouze jeden technik chemické služby.
Ověření modelu odborné přípravy je provedeno prověřovacím cvičením na zásah s výskytem nebezpečných látek, radioaktivních látek, příp. jejich kombinace a vyhodnocován je zejména rozhodovací proces velitele zásahu, poskytnutá informační podpora technikem chemické služby a správnost praktického provedení jednotlivých kroků. Takto získané podklady jsou opět analyzovány a zapracovány do plánu odborné přípravy na následující období.

Závěr

Za období od první realizace společné odborné přípravy techniků chemické služby v rámci Pardubického kraje byla provedena řada optimalizací této formy přípravy. V současné době je prováděna společně s HZS Královéhradeckého kraje a ve spolupráci s HZS podniku Paramo, a.s., Synthesia, a.s. a s odbornými pracovníky Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Výsledkem je sjednocování úrovně znalostí nejen techniků chemické služby, ale dochází i k průniku informací do jednotek HZS kraje. Druhotným jevem je rovněž sjednocování věcných prostředků používaných u zásahů na nebezpečné látky. Samozřejmě skutečný přínos se projevuje až při aplikaci správných postupů při reálných zásazích s výskytem NL.

plk. Ing. Ivo OPRCHALSKÝ, HZS Pardubického kraje, foto archiv autora

 

Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi při zabezpečení nouzového přežití a humanitární pomoci

Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s možnou formou spolupráce HZS kraje s nestátními neziskovými organizacemi na příkladu Jihomoravského kraje.

Nezastupitelná role NNO

Statut PANELuStatut PANELuMimořádné události, od těch katastrofických, jako jsou zemětřesení nebo tsunami ve světě, ničivé povodně v České republice, až po mimořádné události lokálního významu (přívalové deště, požáry obytných budov, dopravní nehody s vysokým počtem zraněných atd.), vyžadují profesionální nasazení jak z úrovně veřejné správy, tak i z úrovně nestátních neziskových organizací (dále jen „NNO“). Právě NNO mohou poskytovat postiženému obyvatelstvu nezbytnou a rychlou pomoc, ale také pomoc dlouhodobou. Jejich činnost totiž není omezena jen na poskytování materiální pomoci, ale jsou schopny zabezpečit pro postižené i pomoc zdravotnickou, psychosociální, duchovní a cestou sbírek i dlouhodobější pomoc finanční atd.

Povodně v roce 1997 na Moravě byly testem i pro činnost NNO. Poskytování okamžité pomoci bylo provázeno, i přes velké nasazení ze strany NNO, celou řadu problémů především v oblasti koordinace a z toho vyplývající efektivity nasazených sil a prostředků. Při povodních v Čechách v roce 2002 se následně prokázalo, že se NNO poučily a začaly tvořit vlastní plány, jak při vzniku takové mimořádné události postupovat.

V ustanovení § 14 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., je mimo jiné stanovena povinnost hejtmana kraje koordinovat za stavu nebezpečí poskytování zdravotnické pomoci, organizovat a koordinovat humanitární pomoc, evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva. Hejtman je oprávněn za stavu nebezpečí uložit pracovní výpomoc nebo povinnost poskytnout věcné prostředky. To v praxi znamená, že i NNO mohou být vyzvány k poskytnutí pomoci, kterou organizuje a koordinuje krizový štáb kraje jako pracovní orgán hejtmana.

Koordinační platforma

Ve snaze zlepšit podmínky pro realizaci výše uvedených kompetencí hejtmana kraje oživil Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“) myšlenku, která se objevila i v několika jiných krajích, označovanou jako „PANEL nestátních neziskových organizací“. Vychází z premisy, že NNO se sice mohou docela dobře řídit a koordinovat samy, ale je důležité, aby měly při řešení mimořádných událostí jednoho koordinátora. Proto byl vydán normativní akt hejtmana kraje, kterým byl stanoven „Statut PANELu nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje“ a úkoly PANELu jako odborné pracovní skupiny krizového štábu kraje. Velká pozornost byla věnována především vymezení kompetencí a postavení jeho koordinátora.

Pro činnost NNO na území Jihomoravského kraje je tedy PANEL koordinační platformou. U jeho zrodu stály především NNO jako ADRA, Český červený kříž a Diecézní charita Brno. Své místo v rámci PANELu však mají i další organizace zabývající se specifickou problematikou jako např. občanská sdružení, která pracují s romskými komunitami, pečují o staré, nemocné, tělesně i mentálně handicapované občany.

PANEL má nezastupitelnou úlohu při zabezpečení evakuace osob z hlediska nouzového přežití (nouzové ubytování a stravování), humanitární pomoci, zajištění náhradního ošacení, zdravotnické, psychosociální a duchovní pomoci především v příjmových místech – jako výrazná pomoc orgánům obcí a zajištění jejich úkolů ochrany obyvatelstva stanovených právními předpisy, ale i po dobu přepravy (např. v místech dekontaminace). Velmi důležitou úlohu hraje např. při zabezpečení stravování zasahujících složek IZS.

Úzká spolupráce

Psychologická pomocPsychologická pomocZačátek spolupráce HZS kraje s PANELem se datuje od roku 2007. V dubnu a květnu tohoto roku se uskutečnilo (ve dvou cyklech) cvičení PANELu s pracovníky krizového řízení obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“). Cvičení, které organizoval krajský úřad a HZS kraje ve Školicím středisku HZS kraje v Tišnově, mělo za úkol štábní formou řešit opatření spojená s likvidací následků mimořádné události vzniklé ve správním obvodu ORP. Hlavním cílem cvičení však bylo seznámit pracovníky obecních úřadů ORP se samotnou existencí PANELu a s jeho možnostmi pomoci řešit otázky zabezpečení nouzového přežití a humanitární pomoci obyvatelstvu postiženému následky mimořádných událostí. HZS kraje plnil při tomto cvičení roli koordinátora a poradního orgánu na úseku plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Cvičení tehdy ukázalo, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se do podvědomí pracovníků podílejících se na řešení mimořádných událostí dostanou široké možnosti PANELu pomoci nejen postiženému obyvatelstvu, ale svou činností také umožnit orgánům krizového řízení věnovat se řešení jiných naléhavých úkolů. V neposlední řadě se ukázaly i možnosti PANELu pomoci nasazeným složkám IZS v oblasti logistického zabezpečení.

Praktickou ukázkou schopností PANELu bylo také cvičení „MORAVA – JIH 2007“ v Rohatci. Jedním z úkolů tohoto cvičení bylo prověřit schopnosti PANELu zabezpečit provoz materiální základny humanitární pomoci (základnu vybudovali příslušníci Armády ČR a předali ji na dobu cvičení PANELu), což se podařilo. PANEL byl schopen operativně reagovat na měnící se situaci a zabezpečovat chod základny po celou dobu cvičení. Rozdělení práce bylo jednoznačné: Český červený kříž se staral o zdraví přijímaných osob (vstupní prohlídky, registrace), ADRA poskytovala psychosociální pomoc a Diecézní charita se starala o logistické zabezpečení celé základny (stravování, náhradní ošacení, osobní hygiena apod.).

PANEL byl i jedním z cvičících subjektů při cvičení orgánů krizového řízení „ZÓNA 2008“ organizovaném Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím HZS ČR společně se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, Ministerstvem obrany, HZS kraje a krajským úřadem. Poprvé bylo vyzkoušeno nasazení PANELu ve větším rozsahu (současně na několika místech kraje). Pracovníci Diecézní charity, zdravotníci Českého červeného kříže, psychologové a další dobrovolníci plnili úkoly jak v místě dekontaminace osob a techniky, tak v místě přijímacího střediska osob.

Za dobu existence PANELu je možné jednoznačné doložit, že se PANEL neprezentuje pouze jako neocenitelný pomocník při cvičeních (např. prostřednictvím dokumentace o zásahu, kterou PANEL pořizuje při každém výjezdu), ale vykazuje další činnost, jako např. poskytnutí materiální pomoci při požáru činžovního domu v Brně, zabezpečení logistické pomoci zasahujícím složkám IZS při likvidaci ohniska ptačí chřipky v Hodoníně, zabezpečení logistické pomoci při likvidaci rozsáhlého požáru v Hodoníně (150 zasahujících hasičů), nebo poskytnutí psychosociální pomoci příbuzným utonulého v Bílovicích nad Svitavou. Další podrobnosti o systému řízení a činnosti PANELu lze získat od krajského úřadu.

HZS kraje samozřejmě spolupracuje, v rozsahu příslušných ustanovení zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s jednotlivými (zakládajícími) členy PANELu. Dohody o poskytnutí plánované pomoci, osobní nebo věcné pomoci, jsou na úrovni kraje uzavřeny s Občanským sdružením ADRA, Diecézní charitou Brno a Českým červeným křížem (Oblastní spolek Brno-město). Nejčastěji je spolupráce realizována s Diecézní charitou Brno.

kpt. Bc. Antonín KREMLIČKA, HZS Jihomoravského kraje, Mgr. František BUBLAN, Diecézní charita Brno, foto archiv autorů

 

Řešení krizových situací a role logistiky v jejich překonávání

Pod uvedeným názvem se ve dnech 2. a 3. září 2010 uskutečnila v Uherském Hradišti v pořadí již IV. mezinárodní konference, kterou uspořádala Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (FLKŘ UTB) pod záštitou prorektora doc. RNDr. Vojtěcha Křesálka, CSc. a hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka.

Průběh přednášekPrůběh přednášekJednání konference bylo rozděleno do dvou přednáškových bloků. Hlavní témata prvního bloku byla z oblasti krizového řízení: ochrana kritické infrastruktury, řešení mimořádných událostí při přepravě nebezpečných látek, krizové a havarijní plánování, problematika veřejné správy při řešení mimořádných událostí a krizových situací, evakuace obyvatelstva, terorismus a ochrana obyvatelstva. Druhý blok obsahoval přednášky z oblasti logistiky: podíl logistiky na řešení krizových situací, informační technologie a logistika, překonávání ekonomické krize v logistice. Účastníci konferenci měli možnost vyslechnout téměř 30 odborných příspěvků a shlédnout dvě praktické ukázky.

Ne všemu umíme čelit

 „Přesto, že svět je na jedné straně více poznáván, na straně druhé se vynořují další nepoznané problémy a zejména stále více nepředvídatelné vývojové tendence, kterým neumíme zcela čelit,“ řekl doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. z FLKŘ UTB, který mimo jiné vyvodil možné vývojové tendence vztahu člověka a elektronických médií. Domnívá se, že buď technické a technologické funkce podpoří člověka v jeho rozvoji a člověk bude schopen svými intelektuálními schopnostmi potenciál elektronických médií využívat nebo rozvoj elektronických médií bude tak rychlý a prudce se měnící, že v systému dojde k nestabilitě a silnému narušení rovnováhy a role a funkce člověka se dostanou do závislosti na funkcích techniky. Je však možné, že vlivem okolností vývoje světa, techniky a technologií bude člověk svojí psychikou méně ochoten a schopen využívat potenciál elektronických médií v rámci systému. To na nich vytvoří buď jeho silnou závislost, nebo rezignaci a kultivace lidského potenciálu poklesne nebo bude degradovat.

Účastníci konferenceÚčastníci konference„Získávaný obraz vlastních možností aktivně zasahovat a usměrňovat bezprostřední okolí je zprostředkovaný, v kontaktu s reálným ohrožením máme větší nebo menší tendenci vnímat tuto situaci zkresleně,“ zaznělo v příspěvku Ing. et Mgr. Miloše Fialy, Ph.D., PhDr. Jaroslava Dvorského, Ph.D. a Bc. Davida Vondráška z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Autoři věnovali pozornost zátěžovým testům studentů, kteří posuzovali svoje schopnosti před a po praktické výuce přežití v zimě na Ukrajině bez civilizačního zázemí. Největší skupina studentů byla těch, kteří svoje schopnosti přecenili. Každá odchylka na obě strany od reálného vnímání ohrožení může však být při dalším rozhodování nebezpečná.

Doc. Ing. Petr Koňas, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně seznámil s podrobnou analýzou pádu vánočního stromu na Staroměstském náměstí v roce 2003. Odborníci se zabývali charakterem dřeva daného smrku, který byl nadstandardně zavětvený. Zjistili, že dřevo se vyznačovalo většími mezibuněčnými prostorami a přizpůsobilo se buněčnou strukturou ztlačení zhora, dolní část stromu však byla namáhána bočním větrem na krut, tedy jinak než horní část a kombinovaný způsob zatížení způsobil lokální porušení dřeva.

Hrozba terorizmu přetrvává

Doc. Ing. Josef, Janošec, CSc. z Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč položil otázku týkající se smyslu přípravy regionu na boj proti terorismu, popsal možné použití metodologických základů sekuritologie (bezpečnostní věda) a hovořil také o přístupech Organizace spojených národů a Evropské unie (více na www.janes.com). Rada EU schválila 3. března 2010 „Stockholmský program – sloužit otevřené a bezpečné Evropě a ochraně občanů“. V podmínkách České republiky se takový akt neobjevil, ale hrozba trvá. Terorismus existoval již velmi dávno a jeho projevy najdeme i v textech Bible, proto budeme muset i nadále s tímto násilím v různých podobách počítat.

Prof. Ing. Jiří Matoušek, DrSc. z Masarykovy univerzity uvedl hlavní mezníky vývoje globálního systému pro boj s organizovaným zločinem a terorismem jako jeho nejbrutálnější formou, který se datuje již od počátku dvacátého století. Seznámil také s existujícími třinácti globálními úmluvami o boji proti mezinárodnímu terorismu, které byly vždy přijímány v reakci na předtím spáchané činy odpovídajícího druhu terorismu. Zdůraznil, že před světovým společenstvím stojí složitý a obtížně řešitelný úkol - prevence terorismu v globálním měřítku. Spočívá v řešení jeho ideových, politických, ekonomických a sociálních kořenů, které jsou odrazem prohlubujících se rozporů současného světa.

Řešení krizových situací

RNDr. Jaroslav Tupý z FLKŘ UTB ve svém vystoupení popsal situace a stavy, za kterých je výhodné spolehnout se na informační data zprostředkovaná senzorickými prostředky umístěnými na pomalu a nízko letících letounech nebo helikoptérách – bezpilotních letových prostředcích. Pro civilní účely nyní slouží například Sojka 1 až 3, původně určené pro průzkum a zpravodajskou činnost v armádě. Létají i v noci, kamerami snímají danou situaci a předávají obrazové signály řídícímu centru (vyhledají a lokalizují například osobu nebo místo úniku na trase ropovodu, měří vznik srážek nebo stupeň radiace v zamořeném území, monitorují stav povodní). Jejich provoz je levnější než provoz pilotovaných prostředků. Mohou sledovat podrobně mnohem menší plochu než satelit (minimální sledovací plocha pro satelit je 12 m2). Letový robot je schopen autonomní činnosti podle naprogramovaných úkolů. Robotický vzdušný průzkum a monitorovací systémy se velmi rychle rozvíjejí.

JUDr. Jaromír Maňásek z FLKŘ UTB se podělil o svou úvahu o situaci některých postižených obětí povodní v kritických hodinách nebo dnech, kdy se na nich navíc vyžaduje, aby se evakuovali a opustili svůj majetek, na kterém lpí. Řekl, že evakuace ohrožených musí být proto prováděna velmi citlivě, byť rychle. Odmítl návrhy, aby nerespektování ustanovení o podřízení se evakuaci v příslušné právní normě bylo absolutně vynutitelné nebo aby lidé byli finančně postihováni, pokud je budou muset záchranáři vysvobozovat napodruhé eventuálně i ze střechy jejich domu. Mnozí se obávají rabování, protože budou zbaveni možnosti si svůj majetek chránit.

PhDr. Bohumila Baštecká, Ph.D., z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy citovala z Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020: „Základním prvkem systému ochrany obyvatelstva musí být informovaný a sebevzdělaný občan, který bude umět reagovat na přijímaná opatření, chránit sebe a poskytovat pomoc ostatním osobám.“ Řekla, že to je v souladu s hodnotami a cíli psychosociální krizové pomoci a spolupráce; přesto se nedaří, aby se psychosociální spolupráce stala například součástí krizových plánů. Zatím vidí realitu pomoci (pomáhání) plnou „zviditelňování“, soutěže, soupeření a moci. Na příkladech jednání občanů při nedávných povodních dokazovala, jak je připravenost obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace nedostatečná (statik tvrdil majitelům narušených domů něco jiného než hasičům).

Ing. Josef Vilášek z FTVS Univerzity Karlovy, poukázal ve svém vystoupení na to, že v našich sdělovacích prostředcích i v projevech politických představitelů není správně používána terminologie krizového řízení a mate se tím i laická veřejnost. Východisko vidí v intenzivní snaze správně vysvětlovat všechny pojmy, které jsou uvedeny v legislativě (veřejná správa, správní úřady, živelní a živelný, krizové situace a krizové stavy, hrozba a riziko, řešení a řízení mimořádných událostí, krizové a typové plány). Upozornil také na nutnost aktualizace Terminologického slovníku krizového řízení.

Mgr. Kristýna Vyhlídová z FLKŘ UTB se zabývala lidskou řečí jako sofistikovaným dorozumívacím nástrojem v krizové komunikaci, to znamená v době, kdy je narušen rovnovážný stav. Zdůraznila, jak důležitá je informace právě v krizových situacích, kdy se stává nositelem naděje na přežití a její včasný přenos může předejít ztrátám na zdraví a životech, životním prostředí a majetku. Při komunikační strategii je dobré kultivovat všechny složky komunikace (verbální, neverbální i paraverbální), aby bylo možné co nejefektivněji reagovat na vzniklé mimořádné události různých povah. Pozor na dezinformaci! Nezbytná je proto spolupráce s médii veřejné komunikace.

Řízení logistiky při mimořádných událostech

Zahraniční hosté prof. Eugeniusz Nowak a LtCol Tomasz Jalowiec, Ph.D. z Akademie národní obrany ve Varšavě v Polsku přednesli příspěvek k současnému přístupu řízení logistiky při mimořádných událostech, kdy rozhoduje především rychlost, s jakou jsou síly a prostředky nasazeny. Podporou jsou informační technologie, a to ve fázi přípravy a odezvy na mimořádné události i ve fázi obnovy zasažených území.

Zdeněk Bednařík z firmy Austin Power Service CZ, s.r.o., zaujal svou přednáškou o zacházení s nebezpečnými věcmi třídy 1, kterými jsou výbušniny. Popsal, jak a podle jakých předpisů se smějí přepravovat (označení, doklady, výbava pro osobní a obecnou ochranu) a jaké podmínky musí splňovat přepravující vozidla a jejich skříňové nástavby. Podle přísných pravidel musí být takový náklad bezpečně zajištěn a je nepřetržitě monitorován prostřednictvím GPS, elektronicky je chráněna i posádka. Řidiči těchto vozidel jsou cvičeni ke zdolávání nebezpečných situací (při požáru, překážkách na vozovce). Také při skladování výbušnin je nutné dodržovat bezpočet důležitých zásad, které začínají již při výstavbě skladů a pokračují při jejich ochraně a zabezpečení proti zcizení nebo zneužití (spolehlivý personál, kamerové systémy, trezorové dveře, EZS), skladování a uložení výbušnin (v neporušených obalech výrobce, víkem nebo uzávěrem vzhůru). Některé výbušniny nelze skladovat pohromadě s jinými výbušninami (roznětky, rozbušky, třaskaviny), některé se vůbec nesmějí skladovat (adjustované náložky – nálož s rozbuškou připravená k odstřelu).

Alternativní přípravu a použití ekologických desinfekčních prostředků s praktickou ukázkou zprostředkovali účastníkům konference Ing. Pavel Valášek, CSc. z Ústavu aplikovaného výzkumu UTB ve Zlíně a JUDr. Pavel Mauer z FLKŘ UTB. Širokospektrální ekologické dezinfekční prostředky na bázi chlórkyslíkového iontového komplexu lze připravit z elektroaktivované vody. Elektroaktivovaná voda, také nazývaná jako anolyt, je vytvářena elektrodialýzou čisté vody, do které je přidáno velmi malé množství chloridu sodného (řádově kolem 0,1 %). V krizových situacích je tato příprava účinného a přitom netoxického a ekologicky šetrného desinfekčního média přímo v postižené lokalitě zvláště významná.

Nový partner

Novým partnerem FLKŘ UTB v Uherském Hradišti se stal Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, který nabízí všem zájemcům absolvování akreditovaného kurzu první pomoci. Jeho zástupci předvedli v doprovodném programu několik ukázek. Řád vybudoval po celém světě síť leprosarií, hospiců, zdravotních stanic a útulků, kterou provozuje nebo podporuje, realizoval řadu materiálních i finančních sbírek pro oběti katastrof u nás i v zahraničí. Je jednou z nejstarších charitativních organizací ve světě. Více na www.oslj.cz a www.zelenykriz.cz.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

 

Mistrovství dominovali hasiči z Prahy

Dne 16. září 2010 se v Přerově uskutečnil již pátý ročník Mistrovství HZS ČR ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel. Nad soutěží převzali záštitu hejtman Olomouckého kraje Ing. Martin Tesařík a primátor Statutárního města Přerov Ing. Jiří Lajtoch. Pořadateli byly HZS Olomouckého kraje, MV-generální ředitelství HZS ČR a Česká asociace hasičských důstojníků.

Odborný seminář

Vyprošťování z havarovaných vozidelVyprošťování z havarovaných vozidelJiž tradičně mistrovství předcházel odborný seminář. Organizátoři vybrali pro letošní ročník zajímavé téma „Dopravní nehody kolejových vozidel“. V rámci semináře zaznělo několik příspěvků zaměřených na problematiku zásahu jednotek PO na železnici. Úvodní přednáška pplk. Ing. Vladimíra Vonáska byla  věnována statistice zásahů. Rostoucí počet mimořádných událostí na železnici jasně potvrdil aktuálnost dané problematiky.

Další  přednáška byla věnována problematice ohlášení mimořádných událostí na železnici. Plk. Ing. Luděk Prudil prezentoval nový systém značení železničních přejezdů a jeho návaznost na aplikační software operačních a informačních středisek HZS ČR.

Na řešení mimořádných událostí na železnici se samozřejmě podílí i HZS podniku Správa dopravní a železniční cesty, s.o. Ing. Vojtěch Pařízek představil organizaci HZS podniku a podrobně se věnoval vybavení a taktickým možnostem jeho jednotek.

V poslední přednášce porovnal npor. Ing. Radim Bajger z HZS Moravskoslezského kraje jednotlivé technické prostředky pro vyprošťování a popsal základní postupy při vyprošťování.

Soutěž plná novinek

Soutěže ve vyprošťování zraněných osob zvyšují odbornou  úroveň a prohlubují praktické zkušenosti jednotek PO. Mistrovství HZS ČR je organizováno jedenkrát za dva roky a účastní se ho reprezentační týmy HZS jednotlivých krajů a jeden tým HZS podniku.

Pro každý tým je připraven scénář simulující dopravní nehodu osobních vozidel se zraněnými osobami. Soutěžní tým do posledního okamžiku nezná scénář nehody u které bude zasahovat. Úkolem soutěžního družstva, složeného z velitele a tří hasičů, je bezpečné a efektivní vyproštění zraněné osoby z havarovaného vozidla. Soutěžící používají požární techniku, věcné prostředky a dodržují taktické a odborné postupy. Součástí vyproštění zraněného je také poskytnutí předlékařské pomoci a transport zraněného na místo představující vozidlo zdravotnické záchranné služby. Průběh sledují rozhodčí, kteří hodnotí  taktiku vedení zásahu (např. přístup k místu nehody, provedení průzkumu, označení místa nehody, protipožární zabezpečení, velení u zásahu). Dále hodnotí techniku provedení zásahu (např. stabilizaci vozidla, ochranu zraněné osoby, manipulaci se zraněnou osobou a poskytnutí první předlékařské pomoci).

Pro družstva je stanoven maximální limit 20 minut k vyproštění zraněné osoby. Čas provedení zásahu ovšem není rozhodujícím kritériem pro určení závěrečného pořadí.  O vítězi a dalších umístěních rozhoduje součet bodů získaných ve všech hodnocených oblastech. Výsledný čas určí pořadí až v případě rovnosti bodů.

Soutěže ve vyprošťování z havarovaných vozidel sice nejsou novinkou v odborné přípravě jednotek PO, letošní ročník však pár novinek přinesl. Organizátoři využili nabídku přerovského výstaviště, a tak se mistrovství poprvé uskutečnilo v kryté hale. Soutěžní týmy ani diváci se tak nemuseli obávat nepřízně počasí.

Atraktivitu mistrovství samozřejmě zajišťují zejména scénáře dopravních nehod a především to, že se zde vyprošťuje z nových automobilů. I pro letošní soutěž je poskytl tradiční dodavatel - automobilka ŠKODA AUTO, a.s. Samozřejmě šlo o vozidla, která prošla vývojovými testy,  a o jejich osudu bylo již předem rozhodnuto.

Je dobré, že tato vozidla, dříve než skončí v ekologické likvidaci, poslouží hasičům pro výcvik. Nové automobily Fabia, Octavia, Roomster a Yeti daly soutěžícím skutečně zabrat. Realitu soutěže navodili i figuranti z řad psychologů HZS ČR.

Původní soutěže byly především o „stříhání“, v letošním ročníku se soutěžící naopak snažili hledat jiné cesty k vyproštění zraněné osoby bez pomoci hydraulických nůžek nebo rozpínáků. Přestože jejich profesionální vybavení by si jistě s novou karoserií poradilo, diváci viděli „stříhání“ jen ojediněle.

Atraktivitu soutěže umocnila především krytá hala, vyvýšené hlediště a hlavně videopřenos na velkoplošnou obrazovku. Diváci tak mohli být prostřednictvím kamer přímo v havarovaném vozidle, nebo při vyprošťování. Právě televizní přenos a detailní záběry byly nejlépe hodnoceny. Ten, kdo nebyl přímo na místě, si mohl spustit online přenos na webových stránkách – videopřenos zajišťovala hasičská televize „HASIČI150.TV“.

Pro diváky a soutěžící byl v areálu výstaviště připraven též bohatý doprovodný program.

V dramatické soutěži nakonec zvítězila reprezentace HZS hl. m. Prahy před týmy z HZS Královéhradeckého a Středočeského kraje.

Přestože první může být jen jeden, věříme, že všechny týmy odjížděly z Přerova s pocitem, že se zúčastnily dobře organizované soutěže. Na tom, že vše hladce a včas probíhalo, mají největší podíl především rozhodčí, technická četa a další organizátoři. Soutěž by se samozřejmě nemohla uskutečnit bez finanční podpory sponzorů a grantu Ministerstva vnitra. Touto cestou děkujeme všem, kteří přispěli k jeho bezchybné organizaci.

plk. Ing. Petr OŠLEJŠEK, Ph.D., foto archiv HZS Olomouckého kraje

 

Stříbrný návrat reprezentantů z Ukrajiny

Poslední srpnový týden hostil ukrajinský Doněck týmy hasičů, kteří se na tamním olympijském stadionu utkali o cenné kovy šestého mistrovství světa v požárním sportu. Do průmyslového centra Ukrajiny s jedním milionem obyvatel se sjelo třináct hasičských reprezentačních družstev, včetně českých borců.

Tréninky

ReprezentaceReprezentacePo dvoudenní (s přestávkou na přespání v Kyjevě) namáhavé cestě autobusem byly tréninky před zahájením vlastních soutěží pro naše závodníky doslova odměnou. Soupeři se zájmem sledovali především trénink požárního útoku, který patří v podání českého týmu k nejlepšímu na světě. Vedoucí reprezentace Emil Dopirák a trenéři Ivan Ressler a Josef Pěnča byli s výsledky tréninku nadmíru spokojeni a vzhledem k horkému počasí přišla všem vhod i koupel v kádi s vodou.

Výstup na věž

Při slavnostním nástupu uvítal soutěžící ministr pro mimořádné události Nestor Šufrič. Představili se také ukrajinští veteráni, kteří se především zasloužili o rozvoj požárního sportu ve světě. Následný velkolepý program zahájení mistrovství světa v požárním sportu byl přehlídkou národních písní, tanců a moderní ukrajinské kultury.

Po slavnostním zahájení následovala první soutěžní disciplína - výstup do 4. podlaží cvičné věže. Světové kralování ruských a běloruských reprezentantů v této disciplíně se potvrdilo. V soutěži jednotlivců získal zlato Alexandr Volkov z Ruska, druhé místo patří Vladimíru Sidorenkovi z Běloruska a bronz si odvezl Ruslan Chuběcov z Ruska. Z našich reprezentantů se nejlépe umístil Karel Ryl, který časem 14.29 s obsadil konečné třiadvacáté místo. V soutěži družstev se po prvním soutěžním dnu český tým zařadil na čtvrtou příčku za Ukrajinu, Bělorusko a Rusko.

Světový rekord ve stovkách

Druhý soutěžní den odstartoval běh na 100 m s překážkami. V něm zůstali naši závodníci za vlastním očekáváním. Nervozita, se kterou nastupovali na start, byla znát a projevila se i v celkovém pořadí. Nejlepší z Čechů, Martin Roháč, získal 15. místo časem 16.13 s.

Semifinálový rozběh se nesl v duchu nového světového rekordu. Časem 15.02 s byl vytvořen běloruským závodníkem Vladimírem Strelčenkem. Atmosféra finále se paradoxně podepsala na jeho aktérech. Ani jeden z nich se nevyhnul problémům na rozdělovači, a tak na zlato ve finálovém sprintu dosáhl nakonec časem 19.12 s (!) Bělorus Nikolaj Vasilčenko.

Po dvou disciplínách patřilo průběžné prvenství Bělorusům. Česká reprezentace se zařadila na třetí místo za Ukrajinu.

Bronzová štafeta

První týmovou medaili získala česká reprezentace ve štafetě na 4x 100 m s překážkami. Přitom musela zvládnout i nepříjemný psychický tlak, kdy běloruský tým podal protest na porušení pravidel na čtvrtém úseku naší štafety týkající se nedostatečně sklopeného štítu našeho reprezentanta. Rozhodčí po dlouhé diskusi s oběma delegacemi nakonec protest zamítli.

Naše družstvo ve velkém vedru zaostalo za vítěznými Ukrajinci o půl vteřiny, zhruba čtvrt vteřiny ho pak dělilo od stříbrných Rusů. Po třech disciplínách Češi stále zůstávali na třetím místě. Jejich naděje na zlepšení celkového pořadí a získání medaile v celkovém hodnocení se upírala na poslední disciplínu celého mistrovství - požární útok.

Stříbrná radost

MedaileMedailePožární útok je právem označován za královskou disciplínu. Akčnost, napětí, přesnost, a v neposlední řadě souhra jsou odrazem soudržnosti kolektivu, týmového ducha a společného cíle. Bodové rozdíly jednotlivých týmů byly minimální, kdo získá celkové prvenství, nebylo jednoznačné. „Rozhodně budeme bojovat o zlato, nic není ztraceno,“ řekli shodně trenéři reprezentace Ivan Ressler a Josef Pěnča. První kolo jsme vyhráli. Po druhém kole rozhodčí uznali protesty slovenského a ukrajinského týmu a v nových pokusech se jim podařilo zlepšit, a tím i překonat náš čas. Zůstalo nám „jen“ třetí místo. Přesto se v celkovém součtu bodů český tým vyšplhal na stříbrnou příčku za zlatou Ukrajinu a před bronzové Bělorusko.

Desítku nejlepších českých reprezentantů tvořilo družstvo ve složení Karel Ryl, Jakub Pěkný, Kamil Bezruč, Martin Roháč, Michal Staněk, Pavel Krpec, Jaroslav Hrdlička, Jan Hopp, Marek Jarůšek a Petr Mařan. Jim všem, jako i vedení družstva, patří velké poděkování za propagaci českého požárního sportu ve světě.

Ukrajinské loučení

Slavnostní vyhlášení výsledků, zakončení mistrovství a předání pomyslné štafety organizace mistrovství Německu proběhlo v Doněckém divadle. Český tým obhájil stříbro a na tvářích české delegace byla vidět nejen upřímná radost z úspěchu, ale také odhodlání porvat se v Německu o světový titul.
Ukrajinští hostitelé obstáli na výbornou. Loučení se šestým mistrovstvím světa se neslo v rytmu hudby a tance. Dlouhá stříbrná cesta je u konce.

kpt. Ing. Jiří ROSENKRANZ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto autor

 

Zlaté asijské tažení našich sportovců

Ve dnech 19. až 29. srpna 2010 se tým vybraných českých hasičů-sportovců zúčastnil prestižní mezinárodní soutěže s oficiálním názvem World Fire Games (Světové hasičské hry), která se uskutečnila v jihokorejském Daegu. Hry jsou obdobou letní Olympiády a sportovci z celého světa na nich soupeří v 60 až 70 disciplínách, kterým v tomto případě dominuje ryze hasičská disciplnína, TFA (Nejodolnější hasič).

ReprezentaceReprezentaceVítězství jednotlivců i týmů v „královské“ disciplíně TFA je považováno za neobyčejný úspěch a slavnostní vyhlášení bývá skutečnou událostí a nezapomenutelnou podívanou. Je obdivuhodné, že se českým borcům i v neskutečně obtížných klimatických podmínkách Jihovýchodní Asie podařilo potvrdit svou pověst absolutně nejlepších na světě – po vítězstvích v Liverpoolu 2008 a Vancouveru 2009 i letos čeští hasiči vystoupili na vítězné příčky.

V soutěži jednotlivců ve svých věkových kategoriích zvítězili Lukáš Novák (HZS Pardubického kraje) a Vladimír Vysocký (ČAHD), Michal Přecechtěl (HZS Olomouckého kraje) získal stříbro, Tomáš Višnar (HZS Královéhradeckého kraje) vybojoval bronz. Tým ve složení Roman Viej (HZS Moravskoslezského kraje), Michal Mour (HZS Středočeského kraje), Tomáš Mintál, Tomáš Višnar (HZS Královéhradeckého kraje) a Jan Semerádt (HZS Libereckého kraje) zvítězil před favorizovanou Brazílií. Další český tým ve složení Josef Nečas (HZS Jihomoravského kraje), Josef Vlk (HZS Zlínského kraje), Jan Šeps, Josef Kroupa (HZS Ústeckého kraje) a Michal Gurný (HZS Moravskoslezského kraje) získal bronzovou medaili.

Průběh herPrůběh herČeši se dokázali prosadit i v ostatních, tzv. doplňkových disciplínách. Vynikající cyklista Daniel Treml (HZS Středočeského kraje) nedal na obou silničních závodech soupeřům šanci – z okruhů i časovky dovezl zlato. Neuvěřitelnou formu v arm wrestlingu prokázal Miroslav Šín (HZS Moravskoslezského kraje), který byl schopen porazit i hmotnostně těžší soupeře a zlato vybojoval i v silovém trojboji. Rovněž Stanislav Kalvoda (HZS Jihomoravského kraje) přijel do Daegu skvěle připraven a zvítězil v arm wrestling i ve dvou atletických disciplínách – skoku o tyči a běhu na 110 m překážek, a navíc vybojoval stříbro v hodu kladivem a diskem.

Ve zlatém tažení pokračoval Radek Málek (HZS Jihomoravského kraje), který v silovém trojboji rozdrtil konkurenci, v arm wrestlingu přidal bronz, ale v kulturistice jej rozhodčí nespravedlivě odsunuli na 4. místo.

Při neskutečně obtížném běhu na Palgong Mountains, kde bylo nutné zdolat kruté nekonečné schody, se v konkurenci běžců-specialistů neztratili ani dva Češi – Vladimír Vysocký zvítězil a Jan Semerádt vybojoval stříbro. Do výčtu zlatých úspěchů je potřeba zahrnout i veslaře – Radek Jakeš (HZS hl. m. Prahy) zvítězil v individuálním závodě na trenažéru a veslařská štafeta ve složení Miroslav Šín, Roman Viej, Michal Gurný a Stanislav Kalvoda v dramatickém finiši porazila skvělé Brity a podtrhla tak výrazný český úspěch.

Česká republika celkově získala patnáct zlatých medailí a v soutěži národů se mezi padesátkou zúčastněných zemí vyšplhala do první desítky!

Nelze opomenout ani ostatní vynikající závodníky – jediná žena ve výpravě, skvělá veslařka Irena Šlezingerová (HZS Pardubického kraje), získala stříbro a bronz na vodě i trenažéru, a navíc pomohla mezinárodní posádce k zisku stříbra na dračích lodích. Aleš Navrátil, talentovaný sportovec z DEZA, a.s., z Valašského Meziříčí, splatil daň za přílišné nasazení v TFA i v plavání, ale přesto se mu podařilo získat cenné kovy v disciplíně in-line skating. Vynikající skromný sportovec Michal Mour skončil čtvrtý na schodech a v konkurenci více než stovky závodníků desátý v obtížném krosu. Nadějný Dušan Plodr (HSZ Středočeského kraje) byl smolařem soutěže TFA. Zdenek Koutník (HZS hl. m. Prahy) se zachoval jako obětavý kamarád, který upřednostňoval tým před individuálním úspěchem. Jan Šindelka (HZS Olomouckého kraje), kterému těsně utekla medaile v atletice a posléze zkolaboval ve smrtícím vedru při soutěži TFA, demonstroval, že čeští hasiči jsou schopni jít při akci až za hranice lidských možností.
Velký dík za fantastické vystoupení na letošních Hrách patří nejen špičkově připraveným sportovcům, kteří obětovali čas, energii i finanční prostředky, ale zejména jednotlivým HZS krajů, které celou akci financovaly, České asociaci hasičských důstojníků a České hasičské sportovní federaci, jejichž stěžejní podíl na organizaci a přípravě byl klíčem k dovršení obrovského úspěchu českých hasičů-sportovců v zahraničí.

npor. Mgr. Vladimír VYSOCKÝ, ČAHD, vedoucí delegace, foto Zdeněk HOŠÁK, HZS Olomouckého kraje

 

V tištěné podobě časopisu ještě najdete

• KONFERENCE-SEMINÁŘE
Požární ochrana v žáru inovací
Mgr. Zbyněk Koukolík

Zvyšovat odolnost měst a obcí
Mgr. Zuzana Cikhartová

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Příprava předurčených jednotek SDH obcí v oblasti ochrany obyvatelstva
mjr. Ing. Petr Zeman
 

vytisknout  e-mailem