Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 7/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme článek o požáru bývalého objektu mrazíren v Mochově . Přečtěte si pokračování zahraniční pracovní cesty do USA.. Seznámíme vás s historií a současností kominického řemesla. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jak probíhala cvičení Recuedays, koordinované nasazení vrtulníků při povodních a česko-německé cvičení u Rozvadova. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o společném výcviku příslušníků HZS hl. m. Prahy a členů jednotek SDH Prahy určeném k velkokapacitnímu a velkoobjemového čerpání v rámci plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Dále o čtvrtém ročníku spektrometrického semináře pořádaným IOO pro radiační pracovníky. Představíme multimediální tvorbu v oblasti prevence a vzdělávání obyvatel. V INFORMACÍCH jsme připravili shrnutí Hasičské fontány v Praze. Máme pro vás i výsledky z mistrovství Evropy v disciplínách TFA. 

V prostorách HZS Středočeského kraje, Školicím středisku a chemické laboratoři v Kamenici se v letošním roce konal již čtvrtý ročník spektrometrického semináře, pořádaný Institutem ochrany obyvatelstva. Byl určen pro radiační pracovníky chemických laboratoří HZS ČR. Toto pravidelné setkání slouží především k prohlubování znalostí, dovedností a zkušeností v oblasti měření a následné analýzy energetických spekter záření gama.

Ověřování funkčnosti přístrojů schopných detekovat přítomnost neutronůOvěřování funkčnosti přístrojů schopných detekovat přítomnost neutronůPrvní den Ing. Pavel Fojtík, vedoucí oddělení vnitřní kontaminace Státního ústavu radiační ochrany, v.v.i., (SÚRO), seznámil s postupy měření radioaktivního jódu (131I) ve štítné žláze. Toto měření se provádí po havárii jaderné elektrárny spojené s únikem radioaktivního jódu do životního prostředí. Pro odhad dávky ve štítné žláze u zasažené populace je nezbytné použít monitorovací systém, který by umožnil proměření velkého počtu osob všech věkových kategorií. Monitorování se neobejde bez spolupráce specializovaných složek radiační ochrany a vybraných složek integrovaného záchranného systému, mezi něž patří i chemické laboratoře HZS ČR (CHL HZS ČR), které disponují odborným personálem a patřičným přístrojovým vybavením. Vedle teoretických informací Ing. Fojtík představil speciálně připravené fantomy (modely krku z plastu obsahující radionuklidy o známé aktivitě pro různé věkové skupiny měřených osob) simulující kontaminaci štítné žlázy, které vyvinuli odborníci ze SÚRO. Fantomy se následně využily pro kalibraci spektrometrů (spektrometr je schopen určit konkrétní typ radionuklidu a stanovit jeho aktivitu) ve vybavení CHL HZS ČR, čímž došlo k rozšíření odborných kapacit pro zvládání případné havarijní situace. Kromě spektrometrů se prováděla i kalibrace radiometrů (radiometrem zjistíme pouze dávkový příkon) DC-3E-98, kterými disponují všechny jednotky HZS krajů a daly by se použít pro rychlý screeaning a předběžné roztřídění velkého počtu zasažených osob.

Následující dva dny byl program kurzu na Katedře jaderných reaktorů, Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v pražské Troji, u školního reaktoru VR-1 „Vrabec“. Jde o lehkovodní jaderný reaktor „nulového“ výkonu (nominální tepelný výkon je přibližně 1 kW). Konstrukce reaktoru odpovídá požadavkům na snadnou dostupnost aktivní zóny s ohledem na výuku studentů a výchovu kvalifikovaných pracovníků pro jadernou energetiku. Bazénové uspořádání reaktoru umožňuje jednoduchý a rychlý přístup k aktivní zóně, snadné zakládání a vyjímání různých experimentálních vzorků a detektorů, jednoduchou a bezpečnou manipulaci s palivovými články.

Lehká voda (přibližně 17 m3), která slouží jako moderátor, reflektor a chladivo, navíc plní funkci biologického stínění, což umožňuje snadný přístup k aktivní zóně reaktoru a jejím součástem. Díky malému výkonu je pro odvod tepla uvolněného při štěpení uranu v aktivní zóně dostatečné přirozené proudění bez nutnosti použití čerpadla, které je však v aktivní zóně instalované a zajišťuje lepší průtok vody mezi trubkami palivových článků. Reaktor je provozován při atmosférickém tlaku a při teplotě přibližně 20 °C (přesná teplota závisí na teplotě okolního prostředí).

Měření fantoni krku dospělého přístrojem DC-3E-98Měření fantoni krku dospělého přístrojem DC-3E-98 Fantomy krku dospělého, adolescenta a dítěteFantomy krku dospělého, adolescenta a dítěte

Radiační pracovníci CHL HZS ČR si již tradičně vyzkoušeli, zda jsou jejich vybrané přístroje schopny detekovat přítomnost neutronů. Pro testování se využil Am­ Be zdroj. Během letošního testování se odhalila chybná odezva hned u dvou ze 14 testovaných přístrojů a v současné Vyhledání míst kontaminace v okolí reaktoruVyhledání míst kontaminace v okolí reaktorudobě se pracuje na jejich opravě.

Vzhledem k tomu, že HZS ČR nedisponuje žádným zdrojem neutronového záření, v současné době existuje tato jediná možnost, jak prověřit spolehlivost a funkčnost patřičných přístrojů v souladu s Řádem chemické služby HZS ČR.

Následně se měřilo spektrum třech vzorků uranu, které se lišily stupněm jejich obohacení o štěpný izotop 235U vůči izotopu 238U. Poměr jednotlivých izotopů uranu se z energetických spekter záření gama zjišťoval programem FRAM, který je k dispozici v Institutu ochrany obyvatelstva.

Přednáška o jaderném palivovém cyklu od těžby uranu přes jeho zušlechtění a zavezení do elektrárny až po jeho bezpečné uložení doc. Ing. Sklenky, Ph.D., a jeho kolegy Ing. Starého, byla velice zajímavá.

Odborníci z Katedry jaderných reaktorů nás překvapili a za použití neutronové aktivace připravili aktivní roztok síranu manganatého, který obsahoval izotop manganu (56Mn) s krátkým poločasem přeměny (přibližně 2,6 hodiny). Tímto roztokem kontaminovali několik míst v hale reaktoru. Úkolem pracovníků CHL HZS ČR bylo vyhledat tato kontaminovaná místa a zjistit hodnotu a rozsah kontaminace. Týmy z jednotlivých laboratoří si počínaly dobře a všem se podařilo odhalit tři místa kontaminace radioaktivní látkou.

Na druhém pracovišti, na třech shodně kontaminovaných (kontaminace se provedla opět roztokem síranu manganatého) místech podlahového PVC v hale si reálně vyzkoušeli různé dekontaminační postupy, které vycházejí z Bojového řádu jednotek PO (metodický list č. 9, kapitoly L - Dekontaminace radioaktivních látek) a vnitřních havarijních plánů jednotlivých radiometrických pracovišť CHL HZS ČR. Jako nejúčinnější dekontaminační činidlo se ukázal být vodný roztok Neodekontu, případně saponát s přídavkem kyseliny citronové. Za použití těchto činidel byla účinnost dekontaminace ve všech případech vyšší než 90 %. Nejnižší účinnost naopak vykazoval postup za použití lihu, kde byla účinnost provedené dekontaminace maximálně do 30 %.

Činnosti se skutečnou kontaminací se prováděly v adekvátních osobních ochranných prostředcích (obličejová maska s filtrem, protichemický oDekontaminace podlahového PVCDekontaminace podlahového PVCchranný oděv typu 3, nitrilové rukavice a gumové holínky) standardně používaných pracovníky CHL HZS ČR jako ochrana proti vnitřní a povrchové kontaminaci radioaktivními látkami. Před opuštěním kontaminovaných prostor se u všech cvičících provedla kontrola kontaminace, která byla ve všech případech negativní. To svědčí o systematickém a zodpovědném postupu průzkumné a dekontaminační skupiny.

Poslední den se konalo vyhodnocení prováděných činností jednotlivými laboratořemi a seminář s pracovníky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Ředitelka sekce pro radiační ochranu Ing. Karla Petrová seznámila radiační pracovníky CHL HZS ČR s několika ilustrativními případy nálezů opuštěných zdrojů ionizujícího záření, které SÚJB řešil v loňském roce a na jejichž řešení měl podíl rovněž HZS ČR. Následně byly rozebrány prezentované radiační události loňského roku jak z pohledu HZS ČR, tak z pohledu SÚJB, který je hlavním dozorujícím orgánem v této oblasti. Toto setkání mezi pracovníky CHL HZS ČR a inspektory SÚJB se uskutečnilo poprvé a každým rokem se bude opakovat.


kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., foto autor, Institut ochrany obyvatelstva
 

vytisknout  e-mailem