Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 4/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si přečtete rozbor požáru motorestu Čtyři Kameny u dálnice D10. O setkání CTIF partnerů pro oblast zjišťování příčin vzniku požáru nebo o začátku Ankety Dobrovolní hasiči roku 2018. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ZÚ HZS ČR v Hlučíně má nové pásové rypadlo. Přinášíme článek o pohybu na zamrzlých plochách. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší druhou část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o informování dotčených osob při MU, ale také o možnosti využití informačních systémů při řešení následků MU.V informacích si můžete přečíst rozhovor s ředitelem Nadace policistů a hasičů. 

Při mimořádných událostech (MU) nebo v krizových situacích (KS) s velkým počtem úmrtí a zranění lze předpokládat ze strany občanů velkou poptávku po informacích.

Rodinní příslušníci a známí (dotčené osoby) budou chtít znát podrobnosti a informace o svých blízkých, kteří mohli být přítomni na místě MU (zasažené osoby) a mohou tak zahltit tísňové linky složek integrovaného záchranného systému a komunikační kanály ostatních zainteresovaných subjektů (zdravotnická zařízení, dopravce, cestovní kancelář, zaměstnavatel, obecní úřad v místě MU atd.).

Dotčené osoby se také mohou snažit získávat informace přímo na místě události a komplikovat tak záchranné a likvidační práce. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (HZS JmK) se proto rozhodl tuto problematiku v Jihomoravském kraji systémově řešit. Ke spolupráci přizval Policii ČR, zdravotnickou záchrannou službu (ZZS), PANEL NNO (nestátní neziskové organizace), Krajský úřad Jihomoravského kraje a vybraná zdravotnická zařízení působící na území Jihomoravského kraje.

Základní pojmy

HZS JmK vycházel z doporučení uvedených v Katalogu typových činnosti IZS:

• STČ-4/2016 - Zásah složek IZS u mimořádné události Letecká nehoda,
• STČ-9/2016 - Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob,
• STČ-12/2015 - Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci.

V těchto typových činnostech se objevují dva pojmy „Informační centrum“ a „Asistenční centrum pomoci“. Oba termíny mohou být při určitých typech MU natolik provázané, že je potřeba na ně nahlížet jako na jeden celek, kde informační centrum tvoří základ celého systému a asistenční centrum pomoci pak jeho nadstavbu.

HZS JmK navrhl strukturu systému ke zřízení a provozování informačního centra a asistenčního centra pomoci v podmínkách Jihomoravského kraje (včetně zpracování potřebné dokumentace), nicméně základní body jsou univerzálně použitelné v kterémkoli kraji České republiky.

Zřízení a úkoly centra
Informační centrum (IC) je z pohledu občana telefonní číslo, kam si může zavolat o informace ohledně svých příbuzných či blízkých, které postrádá a má důvod se domnívat, že byli zasaženi danou MU. Z pohledu složek IZS jde o telefonní pracoviště (určitá forma „call centra“), které je zřízené v rámci krajského operačního a informačního střediska JmK (KOPIS JmK) a obsluhují ho příslušníci HZS JmK, zejména z oddělení krizového řízení (snaha o nezatěžování oddělení KOPIS) a příslušníci Policie ČR.

Úkoly informačního centra:

• telefonické poskytování aktuálních informací o identifikovaných zasažených osobách,
• shromažďování kontaktů na příbuzné a blízké (hledající pohřešované osoby), kteří na IC volají,
• shromažďování identifikačních znaků pohřešovaných osob od příbuzných a blízkých (oblečení, předměty u sebe, fotografie),
• kompletace seznamu ztotožněných zasažených osob na základě získaných informací.

Asistenční centrum pomoci (ACP) je místo poskytování informací a pomoci pro rodinné příslušníky a osoby blízké obětí zasažených mimořádnou událostí, kteří se shromažďují na místě události. ACP se proto zřizuje zpravidla v blízkosti místa MU. Preferovaným řešením jsou zděné budovy v nejbližším okolí události dostupné běžnými dopravními prostředky a s dostatečným počtem parkovacích ploch. Budovy by měly disponovat dostatečným počtem oddělených místností a sociálním zařízením. V případě, že takováto budova není dostupná, lze ACP zřídit přímo v terénu s využitím nafukovacích stanů s vybavením, mobilních WC, případně sanitárního kontejneru. V případě zřízení ACP se jeho součástí stává vždy i IC.

Obsluhu ACP tvoří příslušníci HZS JmK (včetně psychologa HZS kraje), příslušníci Policie ČR (krizoví interventi, pořádková služba), zaměstnanci ZZS, dobrovolníci z řad PANELu NNO a případně další osoby v závislosti na typu a rozsahu události.

ACP přebírá úkoly IC a navíc je jeho činnost rozšířená o:

• zabezpečení tlumočnických a překladatelských služeb v případě přítomnosti občanů cizí národnosti („soukromí“ tlumočníci v seznamech soudních tlumočníků),
• informování zástupců zahraničních zastupitelských úřadů o přítomnosti jejich občanů mezi zasaženými osobami (cestou Policie ČR),
• zajištění prostoru pro setkání rodinných příslušníků a blízkých osob,
• zajištění klidové zóny pro čekání na informace, hygienického zázemí (WC) a drobného občerstvení pro čekající příbuzné a blízké osoby,
• zajištění zdravotnické pomoci pracovníky Českého červeného kříže,
• zajištění psychosociální pomoci vyškolenými pracovníky (psychologové HZS ČR, krizoví interventi Policie ČR, členové týmu kolegiální podpory ZZS, členové posttraumatického týmu HZS ČR),
• zajištění ochrany před medii,
• doprovod na místo události, případně identifikace oběti ve spolupráci s Policií ČR,
• další podpůrné činnosti pro osoby zasažené MU a jejich příbuzné a blízké osoby.

Rozhodnutí o aktivaci IC, případně ACP vydává řídicí důstojník HZS kraje, zpravidla na návrh koordinátora psychosociální pomoci, velitele zásahu nebo některého z vedoucích složek IZS.

Zdroje informací
Aby byl celý systém informování plně funkční, je potřeba zajistit přísun informací. Informace musí do informačního centra, případně ACP proudit z různých zdrojů, aby se pokryla co největší oblast.

Informace jsou do IC/ACP předávány:

• prostřednictvím zástupců jednotlivých složek ve štábu velitele zásahu (údaje od vedoucího zdravotnické složky, příslušníků Policie ČR provádějící evidenci zasažených osob na místě MU),
• z příjmových zdravotnických zařízení,
• vlastní činností členů v IC - odbavení a „vytěžení“ dotčených osob po telefonu,
• prostřednictvím zástupce právnických osob (dopravci, cestovní kanceláře, zaměstnavatel atd. - seznamy cestujících, zaměstnanců apod.),
• prostřednictvím informačních operačních systémů (IOS) Policie ČR, případně krajských zdravotních operačních středisek (KZOS), např. při dodatečném ztotožňování zasažených osob ve zdravotnických zařízeních příslušníky Policie ČR, případně i speciálním týmem policie pro ztotožňování obětí, tzv. DVI týmem (Disaster Victim Identification)
• předávání informací s DVI týmem se bude řešit ad hoc podle situace.

Stěžejním zdrojem informací jsou zdravotnická zařízení. Po dohodě se ZZS se na území kraje vybralo čtrnáct zařízení, do kterých by se v případě MU s velkým počtem zraněných pacienti transportovali. S každým z těchto čtrnácti zařízení se projednal způsob a forma jejich zapojení do systému. Komunikace mezi IC a zdravotnickými zařízeními se řeší telefonicky a zabezpečuje heslem proti zneužití. Každé zdravotnické zařízení poskytlo kontaktní telefonní číslo, na němž bude obsluha IC schopna získávat informace o pacientech, hospitalizovaných ve zdravotnickém zařízení v souvislosti s danou mimořádnou událostí nebo krizovou situací. Přehled těchto kontaktů se vede v Havarijním plánu Jihomoravského kraje (jako součást Traumatologického plánu kraje) a bude se pravidelně aktualizovat.

Po zřízení IC jsou všechna zdravotnická zařízení, zařazená do systému, vyrozuměna o aktivaci formou AMDS (Automatizovaný systém odesílání hlasových zpráv), v textu AMDS bude uvedena charakteristika dané MU a heslo pro komunikaci mezi zařízením a IC. Obdobně se budou informovat o ukončení činnosti.

HZS JmK pro oficiální stvrzení spolupráce vypracoval „Memorandum o spolupráci při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací s velkým počtem raněných a obětí v Jihomoravském kraji“, ve kterém se signatáři (HZS JmK, Policie ČR, ZZS, zdravotnická zařízení) zavazují vzájemně spolupracovat při předávání a sdílení informací v rámci IC nebo ACP. Součástí memoranda jsou rovněž práva a povinnosti jednotlivých signatářů. V době zpracování příspěvku probíhalo k „memorandu“ připomínkové řízení ze strany zdravotnických zařízení.

Veškeré získané informace se předávají a kompletují na jednom místě, v rámci tzv. pracoviště evidence. Evidence se provádí elektronicky do připravených formulářů. Ztotožněné zasažené osoby se barevně označují a třídí do kategorií, podle nichž se určuje rozsah informací, které může obsluha IC/ACP sdělovat dotčeným osobám. Při tvorbě kategorií HZS JmK vycházel z obdobného materiálu, který využívá HZS Karlovarského kraje a jejich aplikace „MicroRescue“. Pracoviště evidence následně vytváří a průběžně aktualizuje, pro obsluhu IC a interventy v ACP, „náhled“ seznamu ztotožněných osob, který využívají pro komunikaci s dotčenými osobami.

Cvičení VLAK 2017
Dne 26. června 2017 proběhlo krajské taktické cvičení s cílem procvičit činnosti složek IZS podle typové činnosti č. 9 a 12. V rámci II. období cvičení se vyzkoušelo zřízení a fungování ACP (bez zapojení IC). ACP se zřídilo v terénu, kde se využily nafukovací stany. Figuranti z řad účastníků cvičení přicházeli do ACP pro informace o blízkých zasažených osobách. V rámci cvičení se zkoušelo:

• odbavení a získávání informací od příbuzných a následné informování podle zjištěných informací,
• fungování pracoviště evidence (zejména předání a evidence informací od Policie ČR přímo z místa události, evidence informací od dotčených osob a kompletace seznamu zasažených osob),
• poskytování psychosociální pomoci (na místě byli přítomni krizoví interventi Policie ČR a psycholog HZS ČR).

Na základě poznatků a výstupů ze cvičení se následně upřesňovala již zpracovaná dokumentace, postupy a check­listy pro jednotlivé členy ACP a systém fungování v rámci pracoviště evidence.

Závěr
Jelikož systém se reálně neodzkoušel při žádné MU, považuje HZS JmK za nutné na systému dále pracovat a snažit se ho zdokonalovat na základě získaných zkušeností jak z reálných MU, tak ze cvičení. Slabou stránkou stávajícího systému je relativně komplikované řešení předávání a evidence získaných informací. Do budoucna by proto HZS JmK chtěl, po vzoru HZS Karlovarského kraje, začít pracovat s nějakou formou softwarového řešení, které by vyřešilo komplikované předávání informací mezi zainteresovanými subjekty a jejich následnou evidencí a kompletací. Dalším slabým místem je zapojení pouze subjektů v rámci Jihomoravského kraje. V případech, kdy by se pacienti transportovali do zdravotnických zařízení mimo území kraje, systém by na informace o těchto pacientech nedosáhl. Pak se nabízí otázka, zda by se tato problematika neměla řešit centrálně a ve všech krajích obdobně.


por. Mgr. Jan MARCHLÍK, pplk. Mgr. Miroslav MENŠÍK, foto por. Ing. Johana TAŠLOVÁ, HZS Jihomoravského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook