Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 1/2018

Lednové číslo zahájí generální ředitel HZS ČR poděkováním za úspěchy sboru v roce 2017. V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme článek o požárech fotovoltaických elektráren. Dozvíte se o výzkumných projektech TÚPO, ale také, jak důlním záchranářům pomáhá dron. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o cvičení CZECH MODEX 2017. Další zajímavostí jsou Novinky chemické služby. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ sděluje, jak HZS ČR společně s obchodními centry zvyšuje ochranu obyvatelstva. Přečtete si zajímavosti ze 14. ročníku konference Medicína katastrof. Dále o konferenci ochrany obyvatelstva v 21. století, kterou uspořádala pracovní skupina AFCEA. V informacích se dozvíte vyhodnocení činnosti ČAHD za rok 2017. Také o oceněních dobrovolných hasičů za zásahovou i preventivní činnost v anketě Dobrovolní hasiči roku nebo o semináři pro Vězeňskou službu ČR v oboru požární ochrany. Přílohy - veletrhy a výstavy u nás i v zahraničí a kalendář sportovních soutěží 2018. 

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen „ERCC“), díky kterému je Evropská unie schopna zajistit pomoc státům zasaženým mimořádnými událostmi velkého rozsahu, obdrželo v posledních měsících několik žádostí o asistenci v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. Jednalo se o výskyt dosud nevyléčitelného viru Marburg ve střední Africe, zemětřesení v oblasti Blízkého východu či povodně na Balkánu. Díky ERCC a zúčastněným státům byla v postižených územích poskytnuta účinná mezinárodní pomoc.

Virus Marburg v Ugandě
Dne 20. října 2017 oznámilo Ministerstvo zdravotnictví v Ugandě výskyt viru Marburg s ohniskem ve východní části země poblíž hranice se státem Keňa. Ohlášeny byly tři případy nakažení (dva potvrzené a jeden pravděpodobný), jejichž oběti viru podlehly. Místní orgány ve spolupráci se světovou zdravotnickou organizací (dále jen „WHO“) umístily celkem 316 pacientů z Ugandy a Keni do karantény a sledovaly jejich zdravotní stav; karanténa byla ukončena 7. prosince a Ministerstvo zdravotnictví následně oznámilo omezení výskytu tohoto viru. Stejně jako ebola patří Marburg k tzv. filovirům, přenáší se tělními tekutinami a nebyl proti němu dosud nalezen žádný účinný lék či vakcína. V roce 1967 se virus poprvé vyskytl ve farmaceutické laboratoři ve městě Marburg, kam se dostal v krvi opic dovezených z Afriky. Největší epidemie tohoto viru zasáhla v roce 2004 Kongo, kdy mu z téměř 400 nakažených podlehlo 355 osob.

Dne 16. listopadu 2017 požádala WHO o aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie a nasazení mobilní laboratoře, kterou nabídlo Německo, a dne 21. listopadu 2017 byla laboratoř společně se styčným důstojníkem ERCC vyslána do Ugandy. Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny žádné nové případy nakažení virem Marburg, probíhalo v místě zásahu po dobu jednoho týdne pouze simulační cvičení, které proškolilo jak místní orgány, tak vyslané odborníky. Mobilní laboratoř skončila svou misi dne 8. prosince 2017 a zaměstnanci se vrátili do Evropy.

Zemětřesení v Iráku a Íránu
Zdroj: Al JazeeraZdroj: Al JazeeraDne 12. listopadu 2017 došlo na území hranic států Iráku a Íránu k zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, které bylo následováno řadou menších otřesů a mělo za následek rozsáhlé škody na zdraví, majetku a životním prostředí. Počet obětí se vyšplhal na 530 osob, z toho devět na území Iráku a 521 na území Íránu, dalších 9 397 osob bylo zraněno. Zničeno bylo kompletně 12 000 budov, poškozeny byly také dvě významné vodní přehrady vybudované v šedesátých letech 19. století. Na žádost iráckých vnitrostátních orgánů mobilizovala OSN tým pro posuzování a koordinaci v oblasti mimořádných událostí, ten dne 13. listopadu požádal o aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie a o poskytnutí odborníka specializovaného na strukturální posuzování přehrad. Jeho úkolem byla zejména podpora zasahujících týmů a doporučení v rámci možného dopadu zemětřesení na konstrukci přehrady a následné ohrožení v okolí přehrad.

Zdroj: Profimedia.czZdroj: Profimedia.czOd 15. listopadu do 1. prosince byl na místo události vyslán rumunský expert, který spolupracoval s národními a mezinárodními záchranáři. Zpráva odborníka, včetně jeho doporučení, byla předložena iráckým úřadům. ERCC navíc aktivovalo systém Copernicus a poskytlo čtyři satelitní mapy a čtyři referenční mapy, které analyzují rozsah poškození. Na základě bilaterálních dohod poskytly také Itálie a Turecko pomoc v oblasti zdraví, hygieny a úkrytu obyvatelstva.

Povodně v Albánii
Od začátku prosince roku 2017 čelila Albánie rozsáhlým dešťům, které vyústily v povodně ve střední a jižní části země. Tyto povodně měly za následek postižení více než 15 000 ha území, zničení či narušení 145 silnic, 4 714 budov, 177 škol, 78 mostů, 30 zařízení sloužících k zásobování pitnou vodou, 11 přehrad, 36 elektrických rozvoden a 716 evakuovaných rodin ukrytých po dobu trvání povodní v provizorních přístřešcích. Na žádost místních orgánů byl 4. prosince 2017 aktivován mechanismus civilní ochrany Unie a do postiženého území byla z Rakouska, Francie, Slovinska a Slovenska vyslána následující pomoc: 50 záchranných vest, mobilní velkokapacitní čerpadlo, 11 elektrocentrál, 500 spacích pytlů, 1 500 přikrývek, 16 čerpadel, 1 000 vodních ochranných oděvů, 288 čistících souprav, 200 párů holínek a 24 topných těles. Pomoc byla do Albánie dopravena 11. prosince 2017. ERCC vyslalo tým civilní ochrany EU, který usnadňuje koordinaci příjmu pomoci a spolupráci s národními orgány. Tým byl složen z velícího důstojníka, styčného důstojníka a experta pro koordinaci a v Albánii zůstal nasazen do poloviny měsíce prosince. Prostřednictvím systému Copernicus bylo zasahujícím poskytnuto 18 satelitních map.


kpt. Mgr. Šárka MINTUCHOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem