Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 3/2015

V části zaměřené na POŽÁRNÍ OCHRANU se zamýšlíme nad motivy, které vedou pachatele k úmyslnému zakládání požárů. Informujeme o změnách, které obsahuje aktualizovaný Souhrn metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany zpracovaný ČAHD, z.s., ve spolupráci s MV-GŘ HZS ČR. Analýza řešení hovorů na linky tísňového volání HZS ČR, závěry X. ročníku konference Medicína katastrof, další díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii a hodnocení cvičení Metro 2014, jsou hlavními tématy části zaměřené na IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s poznatky z přípravy techniků ochrany obyvatelstva jednotek SDH obcí a ze vzdělávacích seminářů k problematice ochrany člověka za mimořádných událostí organizovaných pro pedagogy ZŠ a SŠ. Dále přinášíme závěry XIV. ročníku konference Ochrana obyvatelstva a informujeme o průběhu cvičení ZÓNA KOMUNIKACE 2014, jehož cílem bylo prověřit komunikaci s obyvatelstvem v případě vzniku radiační havárie v jaderné elektrárně.  

Každý příslušník pro zjišťování příčin vzniku požárů (dále jen „ZPP“) se v období své praktické činnosti setkal s úmyslným zakládáním požárů. Motivace žhářů je různá (pojistný podvod, nenávist, konkurenční boj, pyromanie), ale v každém případě je žhářství protiprávním činem, protože jde o poškozování cizí věci nebo ohrožení na životě.

Článek přibližuje různorodost motivů pro toto jednání, které se může zdát s odstupem času až komické, ale je nutné mít na paměti, že osoby, které svým jednáním úmyslně způsobí požár, jsou pro společnost krajně nebezpečné. Zpočátku mohou zakládat požáry pouze malého rozsahu, ale postupem času „s jídlem stoupá chuť“ a pachatelé často přecházejí k zapalování například obytných objektů. I z tohoto důvodu by bylo vhodné se zamyslet, zdali jsou zákonná opatření dostatečně účinná a chrání především společnost. Mnohdy se může skutečnost jevit tak, že obranné mechanismy našeho právního systému jsou nastavené směrem k osobám, které mohou společnost ohrozit na zdraví, majetku nebo dokonce na životech.

Požáry v Bukovanech

V období letních prázdnin roku 2013 došlo v obci Bukovany na Sokolovsku k rapidnímu zvýšení počtu vzniklých požárů drobného charakteru, například požárů odpadu, pneumatik, zbytků po lesnické činnosti. Všechny tyto události se řešily v katastru obce Bukovany, která má přibližně 1650 obyvatel a nachází se 10 km západně od města Sokolov v Karlovarském kraji. Obec má zřízenu jednotku požární ochrany, která je zařazena do kategorie JPO III.

První požár hrabanky na ploše o rozměrech 5 x 5 m, byl ohlášen na operační informační středisko (dále jen „KOPIS“) HZS Karlovarského kraje 4. července 2013, další požár hrabanky následoval ve dnech 17. a 18. července 2013. Vždy šlo o požáry odpadu bez nutnosti povolání příslušníka ZPP. Ale na základě místní znalosti ZPP, kdy byla v předchozích letech objasněna série požárů zakládaných dětmi, bylo přijato opatření o povinnosti výjezdu příslušníka ZPP z HZS Karlovarského kraje na místo zásahu každého požáru, který vznikne v katastru obce Bukovany. Vzhledem k místům událostí byla předpokládána totožná příčina. Důvodem rozhodnutí o nutné přítomnosti příslušníka ZPP byly také informace ze strany příslušníků Policie ČR, kteří k jednotlivým případům vyjížděli.

Příslušník ZPP plnil na místě zásahu základní úkoly ve vztahu k požáru a dále měl sledovat činnost a výskyt přítomných občanů, zejména dětí a mladistvých. Po několika opakujících se požárech se zájem příslušníka ZPP obracel i směrem k chování členů místně příslušné jednotky SDH Bukovany, zejména sledoval složení jednotky a neformální komunikaci členů.

Následovaly další drobné požáry a po desátém zásahu byly analyzovány shromážděné informace. Ze zpráv hasičů vycházelo jméno jedné osoby, která byla vždy u zásahu přítomna. I když tento člen nebyl původně v rozpisu služeb, výjezdů se vždy účastnil. Následovalo podrobné zaměření na profil tohoto muže, který byl členem jednotky SDH Bukovany nejkratší dobu.

Po třináctém požáru příslušník ZPP provedl vytěžení informací od podezřelého hasiče, který uváděl, že v době před požárem byl doma ve sklepě, kde opravoval jízdní kolo, konkrétně měnil brzdové lanko, které odnesl do popelnice před domem a hned poté byl vyhlášen sirénou poplach a tak utíkal ke zbrojnici. Při prověřování jeho výpovědi nebylo brzdové lanko v popelnici nalezeno a mladý muž měnil výpověď, například, že předmětné lanko nevyhodil do popelnice, ale až do kontejneru cestou ke zbrojnici. Následujícího dne, kdy byly opětovně vyhodnoceny shromážděné informace, bylo rozhodnuto, že se příslušník ZPP pokusí konfrontací s množstvím známých informací podezřelou osobu z jednání usvědčit.

Po příjezdu do obce Bukovany byl člen SDH vyzvednut na okraji lesa, kde prý houbařil. Byl požádán, aby podal vysvětlení, kde se pohyboval v době před posledními třemi požáry. Systémem kladení dotazů a důsledným analyzováním odpovědí a opakováním dotazů v jiné formě se po necelých 20 minutách doznal k založení řešených požárů. Následně doznal celou sérii 13 požárů.

Překvapující byl motiv zakládání požárů. Člen SDH vypověděl, že všechny požáry založil na žádost velitele jednotky SDH, který mu za každý požár slíbil 200 Kč. Došlo však k vyplacení pouze částky 200 Kč za první požár, za ostatní požáry zaplaceno nedostal. Velitel jednotky SDH se vždy přišel zeptat, zdali to zapálil, ale peníze nevyplatil. V rámci statistického sledování událostí bylo v katastru obce ve sledovaném období zlikvidováno celkem 13 požárů. Velitel jednotky se pod tíhou argumentů k celé věci doznal. K motivu uvedl, že tímto způsobem jednal z důvodu malého počtu výjezdů jednotky, kterou chce starosta obce přeřadit do nižší kategorie, aby ušetřil finanční prostředky.

I přes míru společenské nebezpečnosti a snahy jednotlivců prosadit svůj zájem nezákonným způsobem, zůstal celý případ v působnosti HZS Karlovarského kraje, který s oběma členy SDH obce zahájil přestupkové řízení, v rámci kterého byli oba uznáni vinnými. Každému z nich byla uložena sankce ve výši 25 000 Kč. Dále následovalo stanovení výše náhrad pro HZS Karlovarského kraje a pro zřizovatele jednotky PO obce Bukovany za úmyslně založené požáry. Úhrada nákladů za zásahy byla stanovena ve výši 16 800 Kč.

Pivo v obci Počerny

Dne 17. ledna 2013 ve 23.20 hodin byl na KOPIS HZS Karlovarského kraje ohlášen požár seníku v obci Mírová na Karlovarsku. Na místo události bylo vysláno šest jednotek PO a službu konající příslušník ZPP.

Došlo k požáru plechové haly o rozměrech 60 x 12 x 8 m, v níž bylo uskladněno 2000 balíků sena. V době příjezdu příslušníka ZPP byl požár v levé polovině objektu ve třetí fázi a šířil se do druhé poloviny seníku. Prvotním ohledáním nezasažené části bylo zjištěno, že seno bylo velice dobře proschlé, styčné spáry mezi jednotlivými balíky nevykazovaly žádné známky změny barvy (hnědnutí), zápach po kyselosti apod. Provozovatelka uvedla, že balíky jsou tímto způsobem uskladněné více než čtyři měsíce, proto byla vyloučena možnost samovznícení sena. Jako předběžná příčina požáru byla stanovena nedbalost nebo úmyslné jednání neznámé osoby. Na základě této skutečnosti byl Policií ČR povolán psovod se psem s výcvikem ke stopování osob.

Na místo zásahu se dostavil příslušník ZPP HZS Karlovarského kraje a bylo zahájeno tipování možných pachatelů. Areál statku se nacházel nedaleko za obcí Mírová a byl částečně oplocen. Z výpovědi provozovatelky se nikdo z personálu v areálu v předmětnou dobu nenacházel ani se v něm neprováděla činnost, která by mohla způsobit požár (svařování, broušení). Rovněž byly vyloučeny majetkové nesrovnalosti a případné neshody nebo dluhy.

V té době Policie ČR pátrala po osobě, která byla před několika měsíci propuštěna z ústavní léčby na psychiatrii a neplnila povinnosti nastavené v rámci ambulantní léčby. Vzhledem k místu bydliště, které se nacházelo asi 15 km od místa události, byla tato osoba označena za možného pachatele.

Příslušník ZPP dal do souvislosti události řešené v blízkém okolí za dobu posledních 14 dnů, kdy v sousední obci došlo ke dvěma požárům, které byly způsobeny nedbalostním jednáním konkrétní osoby. Příslušníci Policie ČR tuto osobu potkali při cestě k požáru na silnici asi 1,5 km od seníku. Muž, kterého Policie ČR hledala, se nakonec sám dostavil a ke svému jednání se doznal. K motivu uvedl, že po vypití dvou piv v nedaleké obci Počerny se rozhodl navštívit svého bratra v obci Chodov. Cestou uslyšel vnitřní hlas, který říkal „Vašku, Vašku běž a zapal něco“. Vydal se do nedalekého statku, kde dříve pracoval a zapálil uvedený seník. Dále se doznal, že jeho jednání bylo úmyslné, že nechce na tomto světě být, že potřebuje zavřít, protože je nemocný a nemá kde bydlet. Za svůj život byl 18krát trestán, za tento čin byl odsouzen k nepodmíněnému trestu dvou let vězení. Majitelce statku způsobil škodu téměř za milion korun a za náklady na zásah byla stanovena úhrada v částce 600 000 Kč.

V Rotavě po čtrnácti letech

V období měsíce června roku 2014 došlo v obci Rotava na Sokolovsku ke zvýšenému počtu požárů ve značně mále lokalitě v neobydlené části katastru obce. Během tří dnů došlo ke čtyřem požárům menšího rozsahu, požárům odpadu, trávy a zbytků po lesnické činnosti. Tři z nich vznikly ve shodnou dobu, a to vždy mezi 18.00 a 18.30 hodinou, jeden požár kolem 16.00 hodin.

Vzhledem k místní znalosti a dlouhodobé praxi vytipoval příslušník ZPP HZS Karlovarského kraje podezřelého muže ve věku kolem 30 let, se kterým přišel do pracovního styku již před asi 14 lety. V té době tento muž se svou přítelkyní založili úmyslně na 50 požárů (většinou požáry sklepů v panelových domech), ke kterým se v té době při šetření doznali. Po ukončení šetření byla žena umístěna do léčebny v Plzeňském kraji, kde i v rámci léčení způsobila požár odpadu na chodbě léčebny.

Vytipovaný pachatel v té době nevykazoval zásadní známky duševní poruchy pyromanie ani pyrofilie apod. Z tohoto důvodu byl léčen pouze ambulantně s psychickými problémy, které ale neměly vliv na jeho svéprávnost.

Při řešení aktuálních požárů opakovaně lhal, později se přiznal ke všem čtyřem založeným požárům. Ukázal léky, které by měl pravidelně brát, ale nedělají mu dobře v kombinaci s pivem, proto si je prý někdy nevzal. V závěru přislíbil, že nic již zapalovat nebude. Odešel domů a asi jeden měsíc byl klid.

Po měsíci došlo opět během dvou dnů ke třem požárům ve shodné lokalitě, kdy všechny byly sice mimo dříve uváděné časy, ale vzhledem k typu a místu požárů byl předpoklad, že jde opět o tutéž osobou. Pachatel se snažil mírně zapírat, ale po důkazním řízení se k činům doznal. Na základě součinnosti s obvodním oddělením Policie ČR a zdravotní záchrannou službou Karlovarského kraje byl dobrovolně převezen k vyšetření na nejbližší psychiatrické oddělení. Byl uznán nemocným ve smyslu neschopnosti rozpoznávat následky svého jednání. Podle ošetřujícího lékaře doba léčení nepřesáhne dva roky, následně bude osoba propuštěna do ambulantního léčení a může se tedy volně pohybovat mezi běžnými občany. Dále z diskuze vyplynulo, že léky, o kterých se pachatel vyšetřovatelům zmínil a které měl v určené době užívat, mu nikdo z lékařů nepředepsal za období posledních 10 let.

Vzhledem k duševní poruše nebylo s pachatelem zahájeno přestupkové řízení a nebyla mu uložena sankce za jeho protiprávní jednání. Úhrady za náklady zásahů způsobených úmyslným jednáním nebyly taktéž účtovány.

Žhářství je však skutek s vysokou společenskou nebezpečností a podle toho je nutné k němu také přistupovat.

kpt. Ing. Michal MEJTSKÝ, HZS Karlovarského kraje, foto autor

vytisknout  e-mailem