Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 9/2013

V úvodu informujeme o grantech, na které se váže neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR uplatněná prostřednictvím MV-generálního ředitelství HZS ČR v roce 2014 pro nestátní neziskové organizace. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme rozbor zásahu na rozsáhlý červnový požár ve skladovacím objektu v Ronově nad Doubravou, seznamujeme s některými problémy v zabezpečování zdrojů vody pro hašení požárů a s poznatky o nových filtrech pevných částic z hlediska rizika vzniku požárů automobilů. V oblasti IZS informujeme o nebezpečí zaplynovaných přepravních kontejnerů, představujeme jednotku HZS podniku Paramo, a.s., a Pyrotechnickou službu Policie ČR. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA přinášíme další díl seriálu o ochraně dýchacích cest a informujeme také o některých změnách ve výuce tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí určených na základních školách. V části věnované KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ se zaměřujeme na problematiku spojenou se zajištěním ochrany obyvatelstva v obci.  

Článek si klade za cíl informovat odbornou i laickou veřejnost o zaplynování kontejnerů pro přepravu zboží a upozornit na fakt, že při přepravě těchto kontejnerů často dochází k porušování přepravních předpisů.

Již druhým rokem se příslušníci Zařízení Tišnov (ZT) ve spolupráci s Policií ČR (PČR), Celní správou (CS), Centrem služeb pro silniční dopravu (CSPSD) a Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) podílejí na dopravně-bezpečnostních akcích, které se provádějí na vytypovaných silnicích a hraničních přechodech v Jihomoravském kraji.

V průběhu těchto akcí provádějí příslušníci laboratoře ZT chemický a radiologický průzkum zastavovaných vozidel a na pokyn příslušníků PČR a CS identifikaci nebezpečných chemických látek (NCHL) podléhajících podle ADR (Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí - Accord europeén relatif au transport international des merchandi ces Dangerous for Route). Rovněž mají možnost prakticky procvičit odběr vzorků NCHL z přepravovaných nákladů, způsoby identifikace látek a načerpat teoretické i praktické znalosti o způsobu přepravy a balení NCHL podle příslušných předpisů. Díky této spolupráci byly během poslední bezpečnostní akce předány pracovníky CSPSD nové informace a upozornění týkající se kontejnerové přepravy a způsobů zaplynování (fumigace) kontejnerů. Některé kontejnery jsou zaplynovány, ale přitom nejsou označeny podle příslušných přepravních předpisů [1], případně kontejnery podle přepravní dokumentace jsou již odplynovány, nicméně stále obsahují toxikologicky významné koncentrace fumigantu. Tyto případy jsou hlášeny z různých evropských i zámořských přístavů. Odborná literatura uvádí, že v Nizozemsku téměř 21 % zaplynovaných kontejnerů nemá odpovídající označení nebo mají falešnou dokumentaci. Ve Velké Británii je to 6 %, podobná čísla hlásí i německý Hamburk [2], kde navíc řada fumigantů nalezených v kontejnerech nesmí být používána v zemích EU [3].

Odbavení zaplynovaných kontejnerů v přístavech je pro kapitána lodi i pro přepravní společnosti složité a často časově náročné, proto dochází k falšování dokumentace a k neodpovídajícímu označování zaplynovaných kontejnerů [2].

Neoznačené kontejnery představují riziko jak pro samotnou posádku přepravního prostředku, odbavovací personál v přístavech, kontrolní úředníky a celníky, tak i pro koncové zákazníky a majitele přepravovaného zboží a samozřejmě i účastníky dopravních nehod a v neposlední řadě i jednotky integrovaného záchranného systému. To dokládá řada případů uváděných v odborné literatuře. Například v roce 2008 tři pobřežní pracovníci v Rotterdamu omdleli po otevření dveří kontejneru pocházejícího z Dálného východu. Na vnitřní straně dveří byl nalezen visící pytel uvolňující fosfan [4].
Jak již bylo uvedeno, nebezpečí nehrozí jen u přepravy kontejnerů po moři, ale i po řekách, což dokládá případ z léta roku 2006 z německého Vestfálska, kdy došlo k otravě dvou skladníků, kteří byli vystaveni zbytkům fumigantu při 4,5 h trvající vykládce strojních součástí. Krátce poté si oba muži stěžovali na bolesti hlavy, nevolnost a kožní podráždění. Až později bylo zjištěno, že otrava byla způsobena zbytky fumigantu, 1,2-dichlorethanu (ethylendichloridu) [3].

Nebezpečí hrozí i pro koncové uživatele nebo majitele přepravovaného zboží. V roce 2008 vybalovala žena zásilky textilního zboží pocházejícího z Dálného východu a při rozbalování cítila často nepříjemný dráždivý zápach, který jí opakovaně způsoboval podráždění dýchacích cest. Poté, co tuto práci opustila, příznaky podráždění postupně odezněly [3].

Nebezpečné fumiganty ohrožují v neposlední řadě i složky integrovaného záchranného systému. Takový případ byl zaznamenán ve Wellingtonu na Novém Zélandu, kde došlo na pobřeží k výbuchu přepravního kontejneru. Hasiči dostali plameny pod kontrolu, nicméně během hašení byla nalezena uvnitř kontejneru neznámá chemická látka, která byla později speciální protichemickou jednotkou identifikována jako brommethan (methylbromid). Naštěstí nedošlo k významnému úniku látky do obydlené oblasti a nedošlo tak k ohrožení obyvatel přístavní čtvrti. Příčina výbuchu nebyla zjištěna [5].

Zaplynování (fumigace) kontejnerů

Zaplynování kontejnerů slouží k ochraně přepravovaného zboží proti škůdcům, jako jsou hlodavci, hmyz a členovci. Tímto způsobem se ošetřují jak zemědělské plodiny, jako například sojové a kakaové boby nebo obiloviny, tak živé rostliny, kožená galanterie, obuv a oblečení.

Fumigant je chemická látka, která za určitých podmínek přejde do plynného stavu a v dostatečné koncentraci působí toxicky na škůdce. Doba působení fumigantu je od několika hodin až po několik dnů v závislosti na meteorologických podmínkách (teplotě, vlhkosti vzduchu, apod.) [4].

V současnosti se k zaplynování používají následující fumiganty [3], [6]:
→ Fosfan (CAS 7803-51-2) - bezbarvý plyn, zapáchající po česneku nebo rybině, je vysoce toxický, extrémně hořlavý a samozápalný, pokud je čistý, je bez zápachu a není samozápalný, v čisté formě se však vyskytuje výjimečně.
→ 1,2-dichlorethan (CAS 107-06-2) - olejovitá, bezbarvá, hořlavá, těkavá kapalina, zapáchající po chloroformu. V Evropě je jeho používaní zakázáno. Používá se k fumigaci textilu, lidé by proto měli dávat pozor při vybalování textilního zboží putujícího ze zámoří a Asie.
→ Dichlormethan (CAS 75-09-2) - bezbarvá, špatně hořlavá, těkavá kapalina, zapáchající po chloroformu. Používá se k fumigaci textilu, lidé by proto měli dávat pozor při vybalování textilního zboží putujícího ze zámoří a Asie.
→ 1,3-dichlorpropen (CAS 542-75-6) - bezbarvá, hořlavá, těkavá a toxická kapalina se sladkou vůní. Je dobře rozpustná ve vodě.
→ Brommethan (CAS 74-83-9) - bezbarvý a toxický plyn, bez zápachu. 97 % celkové produkce se používalo na fumigaci. V Evropě je jeho použití zakázáno kvůli poškozování ozonové vrstvy.
→ Trijodmethan (CAS 75-47-8) - žlutá, krystalická látka, charakteristicky pronikavého desinfekčního zápachu, která se hojně používá v lékařství pro své antiseptické (dezinfekční) vlastnosti. Je dráždivý a zdraví škodlivý při požití a vdechování.
→ Amoniak (CAS 7664-41-7) - bezbarvý plyn štiplavého zápachu, toxický a hořlavý. Je dobře rozpustný ve vodě za vzniku hydroxidu amonného, ze kterého se plynný amoniak opět uvolňuje.
→ Formaldehyd (CAS 50-00-0) - bezbarvý plyn štiplavého zápachu, toxický a žíravý. Je dobře rozpustný ve vodě. Nejčastěji se používá v 35 až 50% vodném roztoku. Samovolně polymerizuje (vznik bílé sraženiny), proto se roztok formaldehydu stabilizuje přídavkem methanolu.
→ Kyanovodík (CAS 74-90-8) - bezbarvá, těkavá kapalina charakteristického zápachu po hořkých mandlích, je vysoce toxický, extrémně hořlavý a dobře rozpustný ve vodě. Oproti ostatním fumigantům je lehčí než vzduch.
→ Chlorpikrin (CAS 76-06-2) - bezbarvá, těkavá kapalina charakteristického zápachu po myšině, je vysoce toxický, extrémně hořlavý a nerozpustný ve vodě. Pro fumigaci se často kombinuje s dalšími látkami např. s bromethanem nebo sulfuryl fluoridem. Chlorpikrin byl dříve využíván jako dusivá (dráždivá) bojová chemická látka. Je uveden v seznamu 3, méně nebezpečné látky podle § 10 vyhlášky č. 208/2008 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní.
→ Methylisokyanát (CAS 624-83-9) - bezbarvá, těkavá kapalina nepříjemného ostře dráždivého zápachu. Je vysoce toxický a dobře rozpustný ve vodě. Tato látka způsobila smrt tisíců lidí při největší chemické havárii v dějinách lidstva v roce 1984 v indickém Bhópálu.
→ Sulfuryl fluorid (CAS 2699-79-8) - bezbarvý plyn bez zápachu, málo rozpustný ve vodě, je toxický. Využívá se jako alternativa zakázaného bromomethanu a kvůli některým menším rizikům jako alternativa fosfanu. V USA se hojně využívá k zaplynování domů, přičemž dům je uzavřen do plynotěsného stanu, který je naplněn plynem po dobu nejméně 16 hodin. V některých případech se používá v kombinaci s chlorpikrinem.

Na základně výše uvedených charakteristik jednotlivých fumigantů lze říci, že se jedná o vysoce nebezpečné látky, jejichž prioritním nebezpečným účinkem pro zasahující hasiče a obyvatelstvo (účastníky dopravních nehod) je toxicita, hořlavost a výbušnost.

Nebezpečí fosfanu

Nejpoužívanější látkou pro zaplynování přepravních kontejnerů je fosfan. Fosfan je obvykle generován ve formě plynu z fosfidu hlinitého nebo z fosfidu hořečnatého [1]. Tyto dvě pevné látky při styku s vodou reagují za vzniku plynného fosfanu, který pak působí jako fumigant. Pevné fosfidy se balí do plastových sáčků nebo hliníkových tub (hliníková tuba jako pro doutníky, nebo jako tuba od šumivých vitamínů).

Fosfan je plně účinný jen tehdy, jestliže se letální koncentrace udržuje po dobu od tří dnů až po tři týdny. Doba fumigace se odvíjí od teploty, druhu nákladu a druhu škůdce, proti kterému je fosfan použit [1].

Už koncentrace v rozsahu od 0,5 – 1,5 ppm může způsobit otravu se zdravotními problémy. Krátkodobá expozice by neměla přesáhnout 1 ppm [4].
Při otravě fosfanem neexistuje žádné antidotum. Léčba spočívá v podpoře respiračních a kardiovaskulárních funkcí. Nejjednodušší první pomocí je vynést osobu na čerstvý vzduch [4].

Akutní výskyt bolesti hlavy, závratě a nevolnost, podráždění kůže a sliznic během nebo po možné expozici jsou u fumigantů typické zdravotní problémy. S určitým zpožděním se mohou vyskytnout příznaky jako dušnost, bolest na hrudi, zhoršená koncentrace a problémy s pamětí, snížení fyzické výkonnosti a odolnosti, stejně jako mohou nastat i svalové křeče. Při chronické expozici jsou příznaky podobné, ale postupně se vyvíjejí [3].

Výskyt fosfanu na území působnosti CHL Tišnov

Polypropylenový pytlík obsahující fumigant fosfid hlinitý nalezený v Kraji VysočinaV zemědělském podniku na Vysočině byl na traktorové vlečce naložen odpad rostlinného původu a zeminy. Při vysypávání nákladu došlo k samozapálení materiálu, proto byla tato událost nahlášena na tísňovou linku HZS Kraje Vysočina. Jednotka PO přijela na místo události a provedla hasební zásah, při kterém došlo v některých částech místa požáru k ještě většímu rozhořívání. Po uhašení byl cítit zápach po česneku, proto byla povolána výjezdová skupina chemické laboratoře HZS ČR Tišnov, která na místě zjistila, že jde o fosfid hlinitý, ze kterého se uvolňuje fosfan. K detekci fosfanu byly použity detekční trubičky a analyzátor plynu GDA II, kterým byla při zemi stanovena koncentrace asi 2 ppm. Dalším průzkumem byly nalezeny polypropylenové pytlíky obsahující bílý prášek fosfid hliníku.

Přípravky na bázi fosfanu jsou v seznamu povolených přípravků na ochranu rostlinných produktů v zemědělských skladech.

Fosfan mohou jednotky PO na místě zásahu detekovat kromě detekčních trubiček i analyzátorem plynu GDA II. Chemické laboratoře mají k dispozici plynový FTIR spektrometr GASMET DX 4015, který je ve výbavě monitorovacího automobilu v majetku Správy státních hmotných rezerv a pro provedení úspěšné identifikace lze plyn částečně kvantifikovat pomocí fotoionizačního detektoru využívajícího ionizační lampu s potenciálem 10,6 eV.

Řadu plynů používajících se k fumigaci lze identifikovat přímo na místě prostředky ve výbavě jednotek PO, nicméně existují fumiganty, které vyžadují laboratorní identifikaci. Proto je vždy nutné v takových případech provést odběr vzorků neznámého a podezřelého plynu (kapaliny, pevné látky) a přivolat územně příslušnou chemickou laboratoř HZS ČR pro přesnější identifikaci.

Zaplynování kontejnerů podle ADR

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR (Sbírka mezinárodních smluv č. 8/2013, čá. 5/2013 zde dne 15. 2. 2013, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8) jednoznačně definuje způsoby označování zaplynovaných kontejnerů. V části 5.5.2.3.1. je uvedeno, že zaplynovaný kontejner (přepravní jednotka) musí být označen značkou na každém přístupovém místě tam, kde bude snadno viditelná osobami otevírajícími kontejner nebo do něj vstupujícími. Toto označení musí na kontejneru zůstat dokud nebude fumigant dokonale odvětrán a dokud nebude zboží ošetřené fumigací vyloženo.

Označení zaplynovaných kontejnerů podle ADRVýstražná značka pro zaplynovaný kontejner musí být pravoúhlá tabulka a musí být nejméně 300 mm široká a nejméně 250 mm vysoká. Nápisy musí být černé barvy na bílém podkladě s písmeny nejméně 25 mm vysokými [7].

Jestliže byl zaplynovaný kontejner odvětrán, musí být tato skutečnost uvedena na výstražné tabulce s datem odvětrání.

Kromě označení kontejneru ošetřeného fumigací uvádí Dohoda i informace, které musí být součástí přepravní dokumentace. Sem patří především dokumenty obsahující datum a čas zaplynování, druh a množství použitého fumigačního prostředku. Tyto údaje musí být napsány v oficiálním jazyce země odeslání a pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, též v těchto jazycích, pokud případné dohody uzavřené mezi zeměmi, jichž se přeprava týká, nestanoví jinak. Rovněž součástí dokumentace musí být informace týkající se likvidace zbytkového fumigantu včetně fumigačního zařízení (pokud jsou používána) [7].

Postup při otvírání podezřelých kontejnerů

Při otvírání kontejneru je vhodné dodržet postup, který je doporučován přepravními společnostmi [8]:
1) než otevřete kontejner a vstoupíte do něho, zkontrolujte, zda v přepravní dokumentaci nejsou uvedeny informace o fumigaci,
2) zkontrolujte vnější strany kontejneru, zda není označen nálepkami nebo varovnými tabulkami, které mohou naznačovat, že je kontejner ošetřen fumigací,
3) dejte pozor na zalepení ventilačních mřížek nebo štěrbin, které mohou naznačovat, že byl kontejner zaplynován. Pokud cítíte, nebo vidíte něco podezřelého (zbytky fumigantu, tašky, prášek, krabice, atd.), nevstupujte do kontejneru,
4) pokud máte k dispozici detekční prostředky, proveďte detekci,
5) používejte osobní ochranné prostředky především prostředky pro ochranu dýchacích cest.

Závěr

Fumigací ošetřené kontejnery nejsou v České republice časté, nicméně jak uvádějí zahraniční literární zdroje, počet případů poškození zdraví osob přicházející do styku s těmito kontejnery neustále roste, stejně jako případů, kdy přepravní kontejnery nejsou označovány, případně není dostupná předepsaná dokumentace. Vzhledem k tomu, že Česká republika je tranzitní zemí, přes kterou proudí velké množství zboží, je velká pravděpodobnost, že příslušníci složek IZS se mohou s kontejnery ošetřenými fumigací setkat. Proto je nutné, aby byli na tyto situace připraveny, jak z hlediska informovanosti, tak v oblasti detekce NCHL a ochranných prostředků. Tato problematika bude zařazena do osnov kurzu Detekce, monitorování a odběr vzorků nebezpečných chemických látek probíhajícím v Zařízení Tišnov a dále bude školena v rámci odborné přípravy příslušníků HZS Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina.

Literatura

[1] Fumigation of ships and their cargoes. The UK P&I Club [online]. 2002 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://www.ukpandi.com/fileadmin/uploads/uk-pi/LP%20Documents/Carefully_to_Carry/Fumigation%20of%20ships%20and%20their%20cargoes.pdf
[2] LOW, A, UP HÜSING, A PREISSER a X BAUR. Regulations and control of in-transit fumigated containers as well as of fumigated cargo ships. International maritime health. 2003, roč. 2003, č. 54, s. 77-85
[3] PREISSER, Alexandra M., Lygia T. BUDNIK a Xaver BAUR. Health effects due to fumigated freight containers and goods: how to detect, how to act. Int Marit Health. 2012, roč. 2012, č. 63, s. 133-139. DOI: 1641–9251
[4] Fumigation of cargo on board ships: the invisible killer. Gard [online]. 2011 [cit. 2013-07-08]. Dostupné z: http://www.gard.no/ikbViewer/Content/15457477/Fumigation_Layout%202.pdf
[5] Container explodes on Wellington waterfront. In: One News [online]. 2011, 31.3.2011 [cit. 2013-07-08]. Dostupné z: http://tvnz.co.nz/national-news/container-explodes-wellington-waterfront-4093991
[6] Fumigation. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013, 2.5.2013 [cit. 2013-07-08]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Fumigation
[7] Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí. In: Sbírka mezinárodních smluv č. 8/2013, čá. 5/2013 zde dne 15.2.2013, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=25454
[8] Protocol for recognising containers that may have been fumigated. In: Euro Contrôle Route Website [online]. 2010 [cit. 2013-07-09]. Dostupné z: http://www.euro-controle-route.eu/site/files/tekstfotos/10-ECR-Website%28NO-014%29EN.pdf

por. Ing. Jan HRDLIČKA, HZS Jihomoravského kraje, Zařízení Tišnov, foto Milan VÁVRŮ a archiv autora
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook