HZS hlavního města Prahy  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Analýza výpadku energetických zdrojů u HZS hl. m. Prahy

             V posledních letech začíná být odbornou veřejností stále častěji poukazováno na absolutní závislost lidské společnosti na energiích a řada události v nedávné i vzdálenější historii jim dává za pravdu. V důsledku nejrůznějších důvodů, politických, technických, způsobených lidskou chybou či úmyslem, nebo jen souhrou nešťastných okolností se nejednou ocitly statisíce i miliony lidí bez elektrické energie nebo bez dodávek tepla či vody. Přesto, že jsou přijímána opatření na národní i mezinárodní úrovni nejen v podobě často skloňované diverzifikace zdrojů energií, nelze možnost vzniku rozsáhlého výpadku nikdy zcela vyloučit. Právě tato skutečnost vedla k zahájení analýzy následků takové události a přípravě na její zvládnutí Hasičským záchranným sborem hlavního města Prahy. O návrzích a možných nezbytných opatřeních a jejich realizaci k zajištění dostatečné akceschopnosti pražských hasičů Vás obeznámí následující článek. Pro lepší orientaci byl problém rozdělen do tří vzájemně propojených oblastí, a to: elektrická energie, vytápění a zásobování vodou.

             Pro získání potřebných informací z oblasti zásobování elektrickou energií realizovala určená pracovní skupina setkání s distributorem elektrické energie a provozovatelem přenosové soustavy, při kterém získala informace o možnostech vzniku dlouhodobých výpadků dodávek. Z jednání vzešel závěr, že jsou reálné dlouhodobé výpadky dvojího druhu. V prvním případě se jedná o časový interval v rozsahu 5-7 dní, v případě druhém dojde k celkovému kolapsu systému, tedy půjde řádově o měsíce. Tento extrémní případ celoevropského měřítka, by však vyžadoval ještě mnohá další omezující opatření. Činnost pracovní skupiny se zaměřila především na výpadky dodávek nepřesahujících časový interval 1-2 týdnů.

             Pro provoz všech složek Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, důležitých pro plnění jeho hlavních úkolů, je elektrická energie zcela nezbytná. Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy disponuje poměrně širokou škálou menších mobilních zdrojů, které jsou využívány při běžné činnosti. Většinu z nich však nelze vyjmout z vybavení jednotek a vyčlenit pro obr_01_da.jpgzajištění provozu stanic, jelikož je předpoklad, že u zasahujících jednotek bude naopak zvýšená potřeba těchto prostředků k provádění záchranných a likvidačních prací. Většina stanic je vybavena stálými záložními zdroji. Podle provedených zátěžových zkoušek dokáží ve větší či menší míře zajistit potřebnou úroveň elektrické energie, nicméně na dvou starších stanicích zdroje zcela chybí. V těchto případech vyvstala potřeba pořídit zdroje nové, případně provést specifické úpravy. Samostatným problémem se jeví snížení odběru při provozu záložních zdrojů. Zatímco na některých novějších či zrekonstruovaných stanicích je možné zajistit snížení technickým opatřením (např. odpojením nepotřebných větví), na jiných, vzhledem ke stáří a komplikovanosti rozvodů, lze omezení spotřeby dosáhnout pouze organizačním opatřením. K tomu byl přijat pokyn ředitele Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy, který upravuje postup po výpadku, např. vydání přísného zákazu používání elektrických spotřebičů, jejichž chod není zcela nezbytný, určení osob odpovědných za kontrolu dodržování tohoto zákazu, či určení osob pro údržbu záložních zdrojů elektrické energie. Dále bylo doporučeno na všech stanicích, které tuto možnost nemají, technickými úpravami realizovat možnost připojení externího mobilního záložního zdroje dostatečné kapacity. 

             V oblasti vytápění stanic pracovní skupina pracovala s nejhorší možnou variantou, tedy se zimním obdobím (topná sezóna). Vytápění stanic je většinou realizováno plynovými kotelnami, ať již vlastními či spravovanými externím dodavatelem. Z toho vyplývá možnost déletrvajícího výpadku dodávek plynu od zahraničních dodavatelů z ne zcela politicky stabilní oblasti. Tento problém je v současné době částečně řešen diverzifikací dodávek plynu do České republiky. Vliv na přerušení dodávek tepla by měl i dlouhodobý výpadek dodávek elektrické energie, který by se projevil nejen na stanicích Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, ale též u dodavatelských společností. Vzhledem k možnému propojení výpadku dodávek elektrické energie a tepla současně bylo rozhodnuto, že náhradní vytápění nebude realizováno cestou topidel elektrických, ale, vzhledem k dobré dostupnosti a vlastnostem, naftových. Naftová topidla s nepřímým spalováním však musí být umístěna ve venkovních nebo dobře větraných prostorech. Teplý vzduch je pak dopravován do místností pružnými hadicemi k tomu vytvořeným prostupem. V některých případech by pak bylo nutno prostup vyřešit stálou stavební úpravou, v jiných případech šetrněji, a to výměnou výplně okna za výplň s osazeným prostupem, či v případě nutnosti otevřenou výplň utěsnit kolem hadic improvizovaně. K zjištění dostatečné kapacity topidel pro výhřev všech nezbytných prostor byla provedena série zkoušek, která ukázala vhodnost různých druhů těchto prostředků, posuzovaných podle rychlosti dosažení požadované teploty, podle spotřeby, podle jejich dosažitelnosti na trhu a podle ceny.

             V oblasti zásobování vodou bylo zjištěno, že žádná stanice nemá vlastní zdroj pitné ani užitkové vody. Dojde-li k dlouhodobému výpadku dodávek vody, lze ji zajistit smluvně či dopravit vlastními prostředky. Pitnou vodu lze zajistit nákupem balených vod a v případě nutnosti může být jako improvizovaných sprch použito mobilní místo speciální očisty, které disponuje vlastním systémem pro ohřev a cirkulaci.

             Celý úkol byl plněn ve čtyřech navazujících fázích. V první fázi bylo určení požadavků na minimální standard pro zachování nepřetržitého provozu na jednotlivých stanicích a v dalších objektech, jejichž činnost je nezbytným předpokladem pro plnohodnotné plnění úkolů Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, přičemž bylo třeba akceptovat specifika každého vybraného prostoru. V druhé fázi bylo nezbytné zjistit skutečný stav prostředků na jednotlivých stanicích, které by mohly napomoci k překonání období přerušení dodávek energií. K tomu byl sestaven podrobný seznam jednotlivých otázek relevantních pro řešení problému, provedeny kontrolní prohlídky všech deseti stanic a návštěvy některých dotčených organizací, ze kterých byla čerpána většina potřebných informací. Získané informace byly roztříděny do jednotlivých zájmových kategorií. Třetí fáze zahrnovala vyhodnocení zjištěných skutečností, navržení jednotlivých opatření a zjednodušený kvalifikovaný odhad nákladů. Čtvrtá fáze již představovala konečnou realizaci některých navržených opatření, především vydáním nezbytných organizačních pokynů ke zvládnutí takové situace. Provádění technických opatření bylo s ohledem na finanční náročnost rozloženo do dlouhodobého horizontu. Zjištěné skutečnosti již však byly využity i při projektování stanice nové, kde lze technická opatření realizovat v průběhu výstavby, a tak náklady na ně výrazně snížit oproti nákladům na dodatečné provádění u stanic stávajících.

 kpt. Mgr. Michal Friedrich
por. Martin Hable, DiS.

(vloženo 9. února 2012)

vytisknout  e-mailem